Město Ostrava vypisuje veřejnou soutěž na projektovou dokumentaci ul. Nová Pivovarská, jenž je součástí I. etapy Černé louky dle investičního záměru zpracovaného firmou Osa projekt. Z investičního záměru lze také vyčíst dosud nezveřejněné informace, jako trasování linek, či určení funkcí nově vzniklých stavebních pozemků.
Nová ulice Pivovarská
Po realizaci všech tří etap Černá louky dozná lokalita tak velkých změn, že zůstanou pouze objekty Divadla loutek, pavilon A a vila Tereza. Proto je s podivem, že navržená trasa ul. Pivovarské je tak klikatá. Spíše půdorysně evokuje ulice ze středověké zástavby staré Prahy, než hlavní ulici nové moderní čtvrti. Při tak velkých urbanistických a stavebních změnách, jaké proběhnou. Měla být ulice více napřímena a propojena za správními budovami divadla Antonína Dvořáka s lokalitou Karolina. Ulice stylem navržení připomíná dálniční přivaděč, či výpadovku s minimální rychlostí 80km/h. Urbanisticky navržena ulice lokalitu spíše odděluje.
Ale pokud město opravdu žádá takovou trasu, ať se prosím poučí z paskvilu rekonstrukce ulice Nádražní a zastupitelé mají zbytky zdravého rozumu a sebeúcty. Ať není při výběru vítězného projektu kladen důraz pouze na cenu projektu, ale také na estetické a technické provedení. Jelikož když přidáte nějaké drobné do projektové dokumentace, ušetří vám to velké peníze při realizaci. Což se také nestalo u rekonstrukce ulice Nádražní a nyní to jde dobře vidět.
Farská zahrada
Mezi budovami Biskupství opavsko-ostravského a ulici Střelničné se nachází Farská zahrada. Tedy aspoň její pozůstatky. Z projektu je patrné, že projekt Černé louky se zahradou moc nekomunikuje a nahodilé rozmístění nových budov lokalitě nepřispívá.
Funkce pozemků
Pro umístění veřejné kulturní stavby je rozhodující již dobře zvolený pozemek. Už samotné umístění stavby má v člověku evokovat emoce. Nejvhodnějšími pozemky jsou nárožní, nebo dominantní umístění kulturní stavby na pozemku.
Nárožní parcely jsou pro architekty vždy výzva. Dům zde komunikuje s okolím do dvou směrů. Samotné řešení nároží je vždy přidanou hodnotou stavby. Jako příklad z MS kraje si můžeme uvést kino v Novém Jičíně.
Trojúhelníkové pozemky ( myšleno parcely, kde dvojice protilehlých ulic kolem pozemku nejsou k sobě rovnoběžné ) umocňují dominantnost stavby. Automaticky člověk tuší, že jde o stavbu důležitější. Vyššího významu. Jako příklad z MS kraje budova Slezské univerzity v Opavě.
Dále jsou kulturní stavby umísťovány tak, že jsou velmi zřetelné v uličním průhledu, nebo v průhledu mezi domy. V Ostravě například dům Umění, kde je z ulice Nádražní dům velmi mezi domy zřetelně vidět. Kapitolou samou o sobě je majestátní budova Nové radnice. Radniční věž již z dálky shlíží na ulici 30. dubna a člověk je podvědomě k stavbě přitahován, jelikož ví, že se jedná o něco významného. Právě významnost stavby umocňuje i rozvržení pozemku.
Nebo také je kulturní stavba ( tedy i parcela pod ní ) umístěna u náměstí, či jiného veřejného uzavřeného prostranství. Tvoří dominantu prostoru. V dané, místě jedinečná. Například divadlo Antonína Dvořáka v Ostravě, Akord, či jiné…
Avšak žádná taková parcela se v projektu Černé louky bohužel nenachází. Parcely v projektu určené pro kulturní a společenské stavby jsou volně rozmístěny kolem budoucího parku. Urbanismus projektu působí tak, že byly pouze doceleny bloky.
Jelikož bylo nutné umístit i stavby pro kulturu a zaplnit prostor Černé louky, bylo vytvořeno nějaké nové centrum oblasti a objekty kolem rozhozeny. Umístění více kulturních staveb vedle sebe jejich funkci a účel spíše degraduje, než vyzdvihuje. Domy se navzájem zastiňují. Mono funkční část města. Chce se zde moc, ale nakonec bude málo.
Parcely pro kultury měly být promíchány po celém území Černé louky. Nyní si představte, že by parcela „I“byla určena pro kulturní stavbu. S budovou divadla by mohla vytvářet vstupní bránu do nové čtvrti. Parcela s dvěma nároží. Z další strany chráněny majestátní platan. Stavba, která by již ze samotného umístění mohla reflektovat kulturu / lidskou tvorbu versus platan jako představitel přírody, by byla neskutečná.
zdroj: ostrava.cz
Související články
- 07.03.2024: Ostrava plánuje Dům služeb
- 09.02.2024: Levobřežní – revitalizace nábřeží Ostravice
- 06.01.2024: Budova behaviorálního zdraví a pohybu
- 02.01.2024: Investice Ostravy v roce 2024
- 01.11.2023: Ostrava plánuje zbourat Bauhaus
- 20.02.2023: Univerzitní kampus Černá louka
Nimrod :
Chlapci, zase buďte trochu soudní. Souhlasím s tím, že v IDEÁLNÍM případě by měla být ulice co nejvíce přímá. Ale to byste museli zbourat buď Divadlo loutek (nemyslitelné) nebo faru či co to je (to si osobně dovedu představit, aleve skutečnosti to taky reálné asi nebude). Proto si myslím, že než samotné parametry komunikace bude veřejný prostor, který kolem ní vznikne…
06.11.2015 08:11Martin [msstavby.cz] :
Nimrod: A proč by to nešlo? Při kompletním překopání oblasti, kde zůstane jen vila Tereza, pavilon A a Divadlo loutek mohla komunikace za vilou Terezou a pavilonem A. A napojit se na komunikace s tramvajovou tratí vedoucí na území Karoliny. Žádná fara či co by se nemuselo bourat.
06.11.2015 08:44balde :
tady by už nemusela fungovat zasekávačka, ala málo parkovaček, když je dáno v projektu kolik jich musí být, takže stačí splnit, ale oni si určo najdou něco jiného.
06.11.2015 09:56Danek :
V těch souvisejících stavbách je uvedeno, že Nová Karolina 2 etapa má vystaveno uzemní rozhodnutí…znamená to, že na jeře se začíná stavět? Díky za osvětlení.
06.11.2015 09:58koudy :
Osobně mě neštve, že je křivá ta cesta, ale štve mě že to není cesta která patří do centra. Je šíleně široká. S ostrůvky uprostřed. Opět je pro auta a ne pro lidi. Tohle už je fakt na hlavu.
06.11.2015 12:26aggu :
Ty objekty tam určitě „nejsou rozhozeny“, víceméně to odpovídá studii Maxwanu, kterou měl ÚHA rozpracovat před několika lety. Pozitivní na tom je, že se „zhruba“ stále počítá s protažením koridorů ulic Dlouhé, Muzejní a Střelniční do prostoru Černé louky. Hlavně Dlouhá by v budoucnu mohla být hodně zajímavá, pěší bulvár přes celé historické centrum až k ČL a řece. Ale měly by to respektovat i ulice a přechody pro chodce, které by měly v daném místě být velkorysejší než Pivovarská. Takže záleží na zadání města, jak Pivovarskou pojmou. Špatné zadání znamená průser a další bariéru v centru. Projektant nakreslí cokoli, ale když se politik neumí rozhodnout co chce… Nebo neví, protože nemá kde zaklepat a poradit se… Nebo se ani nechce radit bo se sam nejlip kuwa vi co je dobre a co ni…
06.11.2015 15:25To, že je Pivovarská klikatá, je imho v pořádku, proč zbytečně ukusovat z parku. Je to takový obchvat Černé louky.
Problémy vidím dva.
Prvním funkce. Projektuje se cesta. To nejjednoduší a nejméně podstatné z celého problému místa. Nikdo neví co bude v okolí stát. Našlapat na Černou louku 7 bloků kultury a vzdělávání je scifi. Jeden takový blok (třeba koncertní hala) se může klidně řešit i 100 let. Nejen v Ostravě. Ale na druhou stranu třeba knihovna jako objekt A by mi tam smysl dávala veliký a v podstatě by celý projekt Černá louka předem zachránila. Otázky, samé otázky…
Druhý problém vidím v tom, že z těch obrázků není zřejmý širší kontext – třeba co auta, které dojedou k Palace, budou moci rovně dál a pak doleva na Pivovarskou? Dnes to nejde, a když to půjde v budoucnu, jednalo by se vlastně o jižní obchvat centra, se všemi důsledky.
A co napojení na novou Sokolskou?
Ten širší kontext je vůbec zajímavý. Co ten konec Pivovarské mezi budovami F a E? V podstatě prodloužená 28. října. Lehce to naznačuje další most přes Ostravici směrem k Hradu. A další katastrofu. Místo toho aby se soutok Ostravice a Lučiny, včetně okolí Hradu uklidnil, a rozvíjel (rozumně) jako prodloužení centra na JV, tak by se opět zasfaltoval a zaznačkoval. Další jedinečný prostor by se ztratil. Nehledě na to, že to vede mimo šíleného MÚKu na šílené Frýdecké.
Každý i tady viděl vizualizace rozvoje okolí toho soutoku a byly fantastické.
Celé to vidím jako drobky, které mi, v kontextu centra a pravého břehu řeky, které by dohromady měly tvořit celek, nedávají smysl. Na Slezské mi samozřejmě smysl nedává nic už dlouho. Tam nepomůže nic než bagr a buldozer, výměna jednoho hradního pána a reset myšlení konšelů místní radnice.
Chtít něco takového od ÚHA si jako občan ani netroufám. Ještě by se mohli vzbudit.
PetrP. :
Nevíte někdo, jak se dostal Vltavský do čela ÚHA? Nemůžu si pomoct, ale za tím člověkem nevidím absolutně žádnou koncepční práci.
Adam :
„Trojúhelníkové pozemky umocňují dominantnost stavby“
06.11.2015 17:06Vy jste fakt padlí na hlavu. Kde vás učí tyhle new age bláboly? Já rozumím, že to chcete zkritizovat, ale to musíte používat slova, která mají význam.
PetrP :
Jak to, že má někdo stejný nick jako já!!!???
06.11.2015 17:49acdlcia [msstavby.cz] :
koudy: Pro lidi jsou chodníky. Cesta je vždy pro auta.
06.11.2015 19:37acdlcia [msstavby.cz] :
PetrP: Nemá. Má tam tečku. :)
06.11.2015 19:39Ričí :
To je tak krásné, když vím, že v hloubce internetů žije někdo tak aktivní, kdo dokáže sepsat perfektní a přehlednou kritiku problému, který mě po prvním pohledu na nákres bude strašit ve snech. Zbývá mi snad jen doufat, že se na tohle „řešení“ nenajdou peníze.
06.11.2015 20:22koudy :
acdlcia [msstavby.cz]: Ok. Řeknu to znova a ne naposled. Město jako takové je pro lidi. Pro pohodlí lidíje tu auto. Auto nemá mít v centru takovou pozornost. Člověk, který se musí pohybovat v lajně nikdy nebude spokojený. Na to jsou výzkumy. V centru se má člověk pohybovat přirozeně. Má mít šanci přejít cestu kde chce a ne jen po přechodu. Jedině tak tam opravdu ti lidi chodit budou. Zkusím vám to představit jinak. Představte si centrum jako list na stromě. Lidé jsou voda. Teď ten list nastřihněte. Pořád ty dvě části budou u sebe a pořád do toho listu bude ze stromu proudit voda. Ten list ale brzy uschne. To je opravdu kdekoliv v normálním světě nevídaná věc. V celém světě se takových cest teď zbavují a my si je sem serem dál a dál. Do háje s nima!
06.11.2015 21:07acdlcia [msstavby.cz] :
koudy: Pokuste si představit cesty jako tepny a žíly. Pokud je odstraníte organizmus umře. Nevím jak dlouho by jste žil bez žil. Bez dopravy to nejde. Jak by se tam dostalo třeba zásobování kdyby tam nebyly cesty. A lidi do těch kulturních zařízení kterých tam podle plánu bude až nad hlavu taky nepůjdou pěšky.
06.11.2015 21:24Adam :
koudy: Další hromada new age blábolů.
06.11.2015 21:25koudy :
Adam: Co je na tom špatného že mám zájem na tom aby město ve kterém žiju bylo „new age“? Nebo upřesním. Proč bych mělo tohle město dělat chyby o kterých už víme že jsou chybami a všichni se je teď snaží léčit.
06.11.2015 21:59acdlcia [msstavby.cz]: Ok tak fajn tepny a žíly… centrum je srdce. Narvěte si trubku o průměru středně velké tepny skrz srdce a promlůvíme si. Ty tepny vedou z něho a ne skrze něj nedělí to srdce napůl. Tak stejně s celým městem. Představme si ho jako tělo. Všechny tepny v něm vedou souběžně určitýmy směry a žádná je nesmyslně kolmo nepředěluje (tak jako naše město D1, místecká a další). Navíc jsem ani v nejmenším neřekl že tam nemá být cesta. Jen má být dimenzovaná jinak. Určená opravdu jen k tomu aby tam mohlo dojet zásobování.
Adam :
koudy: Pardon, chtěl jsem napsat kapitalizované New Age. Což je, pokud nevíte, značně komické hnutí vyznačující se plácáním zcestných, významové prázdných či nesmyslných vět zcela nesouvisejících s realitou, často za použití pseudovědecké rétoriky. Ano, je to hanlivé.
07.11.2015 01:30koudy :
Adam: Ukažte mi jedno konkrétní město, které tuto newage myšlenku aplikovalo a nezafungovala pozitivně na vývoj v jeho centru.
07.11.2015 07:35Adam :
koudy: Další New Age taktika? Důkazní břemeno leží na vás. Takže dokud vy neprokážete ta komická tvrzení tvrdými daty, jen plácáte.
07.11.2015 20:32koudy :
Adam: Fajn. Já to udělám pohromadě i s těm cyklostezkama bo stejně bychom se o tom pohadali jinde ok?
Takže od roku 2007 se zvýšil počet cyklostezek v new yorku o xx% s čímž se také frekventovanost cyklistů na měřených místech za roky 2007-2014 zdvojnásobila. Za tu dobu se taky díky jejich vylepšení a zesmysluplnění snížil počet nehod o 20%.
tabulky zde:
http://cdn.theatlantic.com/assets/media/img/posts/2015/04/NYCCycling/2f9306a05.png
http://www.streetsblog.org/wp-content/uploads/2014/09/protected_lane_safety.jpg
http://cleantechnica.com/files/2014/09/growth-2009-2013.png
http://www.macrobusiness.com.au/wp-content/uploads/2011/12/NYC-cycling-trend.png
Teďka k emisím a době použivání aut po tom, co zúžily v NewYorku všechny evenue, zrušily jednosměrky, zůžily šířky pruhů, rozšířili chodníky a zavedly ony cyklostezky.
Na tohle jsem bohužel nenašel statistiku ale pohledám ti přednášku kde o tom mluví samotná starostka a tým architektů.
Jedniné co je tak toto:
http://i.bnet.com/blogs/nyc-community-air-survey-08-09-nitrogen-times-square-plaza.png
Je to rok 2008-10 kdy to teprve začalo ale už i tam celkem slušný propad léta 2009 vs 2010
Uzavření částí městského centra pro auta. Konkrétně Times Square.
Uzavřeli ho „na zkoušku“ na 6 měsíců a hned první večer byl plný lidí. Už ho nikdy autům neotevřou. Prochází přestavbou. Pohyb chodců se rapidně zvýšil. Stejně tak hodnota obchodů na tom místě.
Je horzně náročné to sumírovat pro více měst ale tohle krásně mluví za všechno.
07.11.2015 21:14Adam :
koudy: Korelace s množstvím prodaného másla by nebyla? :D Já opravdu nechápu o co se snažíte. Tímto způsobem neprokážete, že změna politiky způsobila zvýšení cyklistické dopravy. Úplně stejně to ukazuje na přesně opačný závěr; že zvýšená poptávka po cyklistické dopravě způsobila změny v politice a výstavbě. A úplně stejně to ukazuje na to, že obojí je komplementárním důsledkem jiného, zde nekvantifikovaného jevu. Navíc, společnost podléhá těžko předvídatelným chaotickým efektům, takže někdy nedochází ke změnám, přestože příčiny jsou přítomné, a někdy naopak dojde k překročení „kritického množství“ a explozivní změně bez odpovídající příčiny. At už ta data interpretujete jakkoliv, závěry nebudou nikdy přenositelné v čase a prostoru. Dokud jste mluvil o Amsterdamu, tak jsem si jenom klepal na čelo, ale používat New York je úplně jiná liga irelevance.
Vy (a nejste v tom sám) jste se zcela jasně a priori rozhodl, že to interpretujete takto, a tím pádem že přžesná replikace postupů z New Yorku povede v Ostravě ke stejnému výsledku. Což je zjevně neopodstatněná domněnka. S tím, že takto uvažujete, asi neudělám nic, kromě toho, že se budu všemi prostředky snažit, aby takto předpojatí lidé neměli rozhodovací pravomoce.
P.S. Snížení emisí oxidu dusíku po zákazu vjezdu aut je fakt zázrak, kdo by to byl řekl.
08.11.2015 01:24koudy :
Adam: Nelze to vzít opačně. Prvně byly cyklostezky pak lidi. Trend stoupavý je i jinde. Dvojnásobný nárůst za 7 let ale nikoliv. Zase mluvíte bez podkladu! „někdy nedochází ke změnám, přestože příčiny jsou přítomné“ ale kde proboha? Kde se těmito poučkami řídili a nezaznamenali změnu? S tou nepřenosností je to hovadina. New York to taky nemá ze své hlavy ale odkoukal to od Seattlu a Amsterdamu. Jen to trochu vylepšil. K tvému P.S. kdybys četl pořádně nenapsal bys takovou ptákovinu. Zaptrvé jsem řekl že hezký a polopatický graf jsem nenašel. Obecně jde ale o to, že se jim povedlo snížit průměrnou délku jízdy na člověka/den. A to taky výrazně snížilo lokální znečištění. Navíc díky sníženému hluku a menší koncentraci hýbajících se aut chodí čím dál tím víc newyorčanů prostě jen tak ven. Což dokazuje nárůst cen za m2 obchodních parcel, který je opět výrazně vyšší než nárůst v jiných městech USA.
A teď to poslední. Proč to srovnávám s Ostravou? Protože nejde o to jak je to město velké nebo malé. Jde o přístup. Pořád má být město pro lidi. Lidi se v něm mají cítit dobře. A opět je z mnoha psychologických testů dokázané, že při přecházení takové cesty se prostě dobře cítit nebudou.
08.11.2015 01:45Adam :
koudy: To musí být rekord. Snad v každé větě nepodložený předpoklad kauzálního vztahu. Já budu trvat na tom, že nejpravděpodobnější je souběh mnoha vnitrospolečenských faktorů, které vyústily současně v nárust poptávky po cyklistické dopravě a změnu politiky její administrace. Je triviální, že vámi navrhovaná izolovaná kauzální posloupnost je v tak komplexním a chaotickém systému méně pravděpodobná. Vy nevíte, s jakým zpožděním po příčině dochází k ke kterému efektu, a jaké vlivy hrály roli (proto jsem mluvil o nasycení a kritickém množství, a přidávám i setrvačnost). A dvojnásopbný nárust z nízkého počátečního stavu je, hm, fajn argument.
P.S. Já se při přecházení cesty citím úplně stejně, jako při nepřecházení cesty. Jistě, drtrivá většina populace jsou určitě agyrofobici, kteří se při přecházení silnice sesypou. Psychologie je notoricky neschopná izolovat příčiny konkrétního chování. Je mi líto, jestli vy máte z opakovaného přecházení silnic trvalé následky.
08.11.2015 02:39koudy :
Adam: Stále čekám na ten konkrétní příklad z Vaší strany. V New Yorku je podle The New York Time přes 73% lidí schvaluje se systém sdílených kol, 72% schvaluje tvorbu nových míst pro lidi (náměstí širší ulice apod. – tady připomenu že tzv. plazas za posledních 7 let vzniklo téměř 60 a lidé jich stále nemají dost. 64% lidí schvaluje oněch 250 mil nových cyklostezek v New Yorku. A já se ptám! Jak by ti lidé mohli souhlasit s takovou zhovadilostí že? Vždyť je to naprosto zbytečné.
Abychom se pochopili. Vždy jsem s vámi souhlasil že cyklistika je teď do jisté míry trend. Jenže new york toho se svou politikou dokázal dobře využít. Dokázal to velice dobře podpořit. A nejvíc mě baví to že výstavba těch cyklostezek, přeorganizování provozuvytvoření plazas, to vše že udělali prakticky přes noc. Jenom s tou pitomou barvou. T
http://www.nytimes.com/interactive/2013/08/18/nyregion/new-yorkers-views-on-bloomberg-poll.html?_r=0
08.11.2015 09:42Martin [msstavby.cz] :
Ričí:Děkuji.
09.11.2015 16:24JF :
Proč je tento přìspěvek k Novèmu Jičìnu???
27.01.2020 14:30Roman :
Celý článek je subjektivním hodnocením. K takové věci by se měl vyjádřit architekt, který se zabývá podobnou tematikou. Bohužel stalo se tady zvykem, že vše je kritizováno, nikde ani řádek o přínosu této varianty. Předpokládám, že úpravu Pivovarské nenavrhuje nějaký amatér, ale zabýávají se tím odborníci. Takže i kritika by měla být ze strany odborníků. Jinak článek má takový význam, jako když Ilona Csáková píše o covidu nebo Aleš Brichta o vývoji ekonomiky.
01.11.2020 21:07Martin [msstavby.cz] :
Roman: Hlavně se k tomu měl vyjádřit v předinvestiční fází urbanista. Projekt je zpracován dopravní projekční kanceláří. Vazba na město žádná. Pokud jsi četl článek pozorně, není v něm jen kritika, ale také to, jak má uliční síť v centru města vypadat. A Pivovarská? To je provinční obchvátek. Ne ulice v centru města.
Já magisterské vzdělání ve stavebnictví mám :))
Můžeš klidně napsat přínosy tohoto projektu (ale ne jen je to nové, je to dobré), jinak tvůj komentář má přínos tak jako když Ilona Csáková píše o covidu nebo Aleš Brichta o vývoji ekonomiky.
02.11.2020 07:20Johnny :
Martin [msstavby.cz]: K účasti urbanisty na přípravě projektu bych jenom rád poznamenal, že celá koncepce řešení Černé louky je výsledkem urbanistické soutěže, v níž zvítězilo studio Maxwan.
02.11.2020 08:43Martin [msstavby.cz] :
Johnny: Vedení ulice Pivovarské neodpovídá vítěznému návrhu od studia Maxwan. Maxwan ani vedení komunikace neřešil. Zástavby navazuje na stávající zástavbu a komunikace vede +- v současné trase Pivovarská, Střelniční a nenásilně. Návrh Pivovarské vede jinak. Porovnej si to prosím. https://divisare.com/projects/135586-maxwan-black-meadow
02.11.2020 10:06Johnny :
Martin [msstavby.cz]: Zásadní změna oproti návrhu Maxwan spočívá v tom, že se vytvořil prostor na dostavbu proluky tak, aby došlo k zacelení bloku (budova L), což vnímám jako posun k lepšímu, protože Maxwan by tam ten neucelený blok prostě nějak nechal trčet.
Co se týče toho, že Maxwan vedení komunikace neřešil, není to úplně pravda, protože návrh Maxwanu se zbavuje veškerých komunikací mezi Pivovarskou a řekou, čímž automaticky zvyšuje vytížení pivovarské a nepřímo tím definuje její charakter. Á propos, kdyby byla Pivovarská napřímena a mířila ke správním budovám divadla, vedla by přes řešené území, čili by byla zahrnuta do projektu, který studio Maxwan zpracovalo.
A nyní subjektivnější část. Já osobně jsem s původním návrhem Maxwanu nebyl příliš spokojen, právě a zejména kvůli mému osobnímu nesouhlasu s modernistickým pojetím urbanismu a architektury, které mě svým egoismem neuvěřitelně irituje. Postrádal jsem tam bližší propojení s tradiční blokovou zástavbou a systémem průhledů a dominant. Protože ale šlo o řádně vysoutěžený projekt, jsem jeho zastáncem a podporuji jeho realizaci (nebudu pokrytecky fandit soutěžím jenom ve chvíli, kdy dopadnou tak, jak bych si přál). Pakliže se ovšem bavíme o stávajícím návrhu řešení, kdy došlo k úpravám projektu a v některých detailech i k zásadnějším změnám, musím se přiznat, že tyto změny považuju za změny k lepšímu, protože jsou právě citlivější k okolí, počítají s doplněním chybějících částí blokové zástavby a vytvářejí plynulejší přechod mezi tradičně a modernisticky řešeným územím (např. Vojanovo a Smetanovo náměstí). A ačkoli by těch změn k lepšímu mohlo být více, je to myslím, při zachování respektu ke koncepci vítězného návrhu, neproveditelné.
Martin [msstavby.cz] :
Johnny: Máš ve svém tvrzení poměrně dost nepřesností.
1. Urbanistická soutěž na revitalizaci prostoru Černé louky proběhla v roce 2010. Vítězný návrh viz jak jsem již přiložil odkaz. https://divisare.com/projects/135586-maxwan-black-meadow
K tomuto návrhu jsme se například věnovali v tomto článku: https://www.msstavby.cz/studie-cerne-louky-navrh-atelieru-maxwan-17-06-2012/
Obslužnost lokality je vítězem definována takto:“…projekt umožňuje, aby uvedené prvky překračovaly své hranice. Počítá se s propojením komunikací, které pak budou sloužit starému centru města i Nové Karolíně,..“,“…Ulice Dlouhá a Muzejní byly prodlouženy z centra města do nové lokality. To umožňuje postavit řadu víceúčelových objektů a vytvořit nezastavěný prostor před novým výstavním sálem….“. Ulice Pivovarská není zmíněna jako ulice, která by měla převzít úlohy zrušené komunikace Havlíčkovo nábřeží. Je to běžná ulice, která z městské sítě nijak nevystupuje. „Tranzitní“ doprava tam není směřována.
2. Bohužel pak přišel rok 2012, kdy magistrát představil územní studii Černá louka , která vychází z urbanistické soutěže na Černou louku. Závazným územně plánovacím dokumentem je již tedy tato studie. Navíc, Černá louka se upravuje podle projektu, který nemá s původním vítězným návrhem absolutně nic společného (https://www.msstavby.cz/revitalizace-cerne-louky-03-06-2020/) . Respektování zde neexistuje.
Ne vítězný návrh. Zde se již objevuje ulice Pivovarská v profilu, který známe dnes. Víceméně studii si vzal na paškál magistrát s jeho odbory v čele s Vltavským a vzniklo, co vzniklo. Pivovarská byla upravena do podoby, kdy nenavazuje na město. Není neviditelná v rastru uliční sítě. Ale je navrhnuta tak, aby umožnila provoz trolejbusů. Tedy minimální poloměry křižovatek, apod.. Přidání ostrůvků na každý přechod netvoří městkou ulici. Ale silnici mezi obcemi. Pocitově a vzhledově vytváří průtah.
Zde se dostáváme na začátek problému a to zadání soutěže. Již při zadání mělo být definován budoucí stav na ulici Pivovarská. Touto změnou dochází k původní koncepci blokové zástavby, která se postupně uvolňuje do přírody se solitérními stavbami. Na veřejném projednání územní studie jsme byli společně s Hynkem v roce 2012. Viz k tomu článek zde: https://www.msstavby.cz/uzemni-studie-cerne-louky-20-06-2012/ Byl přítomen také Ing. arch. Pleskot, který se Světlíkem /také přítomen) řešili návrh Pivovarské a Pleskot to označil za paskvil, jizvu v celém území. Viz bod 4.
Takto naddimenzovaná Pivovarská tam je, protože mozky na ÚHA si nedokázaly představit žít bez jedné zrušené cesty. I když provoz klidně převezme další kolos, Bohumínská o pár metrů dále….
3. Jediná změna s blokovou zástavbou je v tom bloku L. Původní návrh z roku 2010 také počítal s dostavbou bloků v místě Laub, Vojanovy ulice…
4. Adolf Loos řekl“
„Jde o to být oblečen tak, abychom byli co nejméně nápadní. Červený frak je v tanečním sále nápadný. Tedy je červený frak v tanečním sále nemoderní. Cylindr na ledě je nápadný. Proto je na ledě nemoderní. Všecko, co je nápadné, platí v dobré společnosti za hrubé a nepřípustné.“
Až budou pořizovány aktualizace satelitních snímků do map a bude tam už zachycena ulice Pivovarská, bude okamžitě jasné, že to je něco nového. Něco co tam historicky nezapadá, nepatří. Ta ulice se chová jako parazit, je to šrám na tváři Černé louky. Ta ulice lokalitu nespojuje, ale znatelně odděluje.
Tím se dostáváme k tomu, co jsem napsal na začátku. V roce 2010 vyhrál návrh, který zpracovali urbanisté. Ale pak se do toho dali dopravácí, ÚHA a z nenápadné ulice, která se chová přirozeně je průtah. Kdo se věnuje urbanismu, umisťování staveb v krajině intervilánu i extravilánu tohle nemůže označit za změny k lepšímu.
02.11.2020 20:01Johnny :
Martin [msstavby.cz]: Co se týče doblnění blokové zástavby a plynulého přechodu mezi tradičním a modernistickým urbanismem, tak kromě bloku L přibyly budovy zahušťující zástavbu na hranici Smetanova náměstí, které právě vnímám pozitivně z titulu toho, že již nejsou bloky v pravém slova smyslu, ale pomáhají vymezit uliční prostor a de facto navozují jakousi iluzi blokovosti, čímž napomáhají tomu plynulému přechodu. A nyní, pokud tomu správně rozumím (pokud ne, oprav mne), tak tyto změny nejsou předmětem tvé kritiky, a to ani změna trasy ul. Pivovarské kolem nově dostavěného bloku L, ale „pouze“ její dopravní naddimenzovanost. Jestli je to tak, pak můžu konstatovat, že se v zásadě shodneme, protože moje deklarace změn k lepšímu se týkala blokového urbanismu a proti výtkám směřujícím k funkčnímu řešení Pivovarské veskrze nic nenamítám.
Jinak aktuální informace k projektu k nahlédnutí zde: https://fajnova.cz/projekt/propojeni-centra-mesta-s-novou-karolinou/
03.11.2020 16:18Všechny vizualizace (bohužel v horší kvalitě) zde: http://www.dpova.cz/cz/projekty/dopravni-stavby/57-dopravni-stavby.html
Martin [msstavby.cz] :
Johnny: Doplnění kolem Smetanově náměstí je totiž jiný záměr a nemá s revitalizací Černé louky nic společného. Jen sousedí. Nn, ty změny ne. Ale naddimenzovanost a lehce i vedení. Navíc na těch vizualizacích jsou provedeny změny oproti původní projektu, které stanovila MAPPA (materiály apod. ). Zmizely tam ostrůvky uprostřed přechodů včetně dopravních stínů.
Co je však dalším selháním je vedení komunikace před Trojhalím, které ho odděluje od náměstí a absence tramvaje a také absence cyklistické infra.
04.11.2020 07:41Johnny :
Martin [msstavby.cz]: Absenci tramvaje a cyklistické infrastruktury taky vnímám negativně. Co se týče komunikace před Trojhalím, pokud by šlo o komunikaci ve formátu pěší zóny, tedy ve stejné výškové rovině jako okolní plochy s tím, že jde o komunikaci určenou primárně MHD a dopravní obsluze a běžný provoz by tam nesměl, pak bych s tím neměl problém, ovšem tak, jak je navržena, skutečně tvoří bariéru a tím pádem i s touhle kritikou souhlasím.
04.11.2020 09:04Martin z Ostravy :
Proč nikde není k nalezení celková situace, ze které by bylo vidět vedení ulic a rozmístění zástavby? Tak jak to bylo u tohoto článku. Takto jde jen o fragmenty a nějaké líbivé vizualizace. Mám z toho dojem, že se to nějak postupně lepí bez návaznosti jedné akce na druhou. Přitom řešit by se to mělo i včetně napojení na DOV. Přijde mi to jako chaos, jehož výsledek nemůže být dobrý.
04.11.2020 17:35A ještě k té tramvaji, určitě by měla u trojhalí zůstat, stejně jako trasování přes DOV (ale tam záměr tramvaje vadí CoO), neboť by to významně ulehčilo zástavce Karolina, která je kapacitně vyčerpaná. Nehledě na to, že by to byla alternativní trať k Frýdlantským mostům.