13. února 2023 byl na Černé louce otevřen kampus Ostravské univerzity.
Vývoj záměru
Areál univerzitního kampusu na Černé louce je záměrem Ostravské univerzity. Město Ostrava zde univerzitě darovalo pozemky, financovalo podzemní garáže nebo realizovalo úpravu části Havlíčkova nábřeží.
Od počátku záměru provází projekt nejen absence architektonických soutěží na vzhled budov a prostoru kolem nich, ale také otazníky nad samotnými vybranými autory staveb. Například prvotní podoba Klastru umění a designu vzbudila nevoli a návrh poté přepracoval Ing. arch. Kamil Mrva ze studia Kamil Mrva Architects.
Původní návrh Klastru umění a designu byl zcela odlišný od dnešního a byl i jinak umístěn.
Od prvotních návrhů budovy Klastru umění a designu byla na vizualizacích zobrazována budova behaviorálního zdraví a pohybu, která bohužel svou podobu nezměnila. Autorem je ostravský Ateliér Simona, který já znám svými „originálními“ a nákladnými návrhy staveb. Respektive autorem vzhledu byl v té době nedostudovaný syn jednoho z členů architektonického studia, čímž se nezapomněla pochlubit ani samotná Ostravská univerzita.
Představitelé Ostravské univerzity a lidé spojení s výstavbou kampusu často tvrdí, že z tíživých časových podmínek vázaných na Evropské dotace nebylo možné změnit podobu budovy behaviorálního zdraví a pohybu. Jak je ale možné, že budova pro Klastr umění a designu zcela přepracovat šlo….?
Během přípravných prací se kvůli nedostatku peněz musela výrazně zmenšit budova Klastru umění a designu. Při samotné stavbě se zase zjistilo, že podloží obsahuje ekologicky znečištěné zeminy. Kolaudace budov byla několikrát odkládána.
Je nezpochybnitelné, že Ostravské univerzitě se podařila skvělá věc se získáním téměř miliardových dotací. Vytvořila v centru města moderní zázemí nejen pro studenty a zaměstnance, ale také pro veřejnost. To vše ale neomlouvá výslednou architektonickou a urbanistickou podobu, ve které se nepodařilo promítnou evropské pojetí moderního univerzitního kampusu.
Udržitelný návrh výstavby obecně
Než přejdeme k samotnému kampusu a jednotlivých budov, řekněme si prvně, jakými měřítky a kritériem se na projekt díváme.
Takto významná veřejná stavba v centru města byla měla být pojata aktuálními standardy výstavby. Mezi ně se řadí důraz na udržitelnost výstavby. Energetickou efektivitu samotných budov. Ekonomický návrh vzhledu a provozu, což ale neodporuje líbivému a zdařilému architektonickému pojetí. Stavby a veřejný prostor by rovněž měly reflektovat adaptační opatření na změnu klimatu. Což jsou zelené střechy, fasády, „zelená“ parkoviště. Využívání obnovitelných zdrojů (solární panely na střechách, fasádě).
Veřejný prostor by měl mít co v nejvyšší možné míře propustné povrchy. Naopak přehřívaných ploch by mělo být co nejméně. Samozřejmostí jsou dešťové záhony, zasakovací průlehy. Minimalizovat negativní vliv na životní prostředí (světelné znečištění).
Právě tohle by měly veřejné budovy do svého návrhu zakomponovat. Bavíme se navíc o budovách vysoké školy, které by měly být nosičem inovativních a inspirativních návrhů.
Podívejme se tedy, co se z výše uvedeného podařilo do ostravského kampusu reflektovat.
Klastr umění a designu
Autor: Kamil Mrva Architects, s.r.o.
Hmota objektu sestává ze dvou vzájemně propojených kvádrů různých výšek. Jednotlivé kvádry se materiálově odlišují a vidíme zde pro povrchovou úpravu fasád použitý pohledový beton versus omítka v tmavém odstínu s předsazenými svislými tyčovými prvky, které jsou interaktivní a tvoří světelnou fasádu s možností promítaná jednoduchých textů a obrazců. Elegantně laděna budova s pravými úhly má jasně definovaný hlavní vstup, který je otočen směrem k řece Ostravici. Materiálově jednoduchá fasáda je zpestřena velkoformátovými okny, které vychází z vnitřních dispozic objektu. Kompaktní tvar zajišťuje efektivní využití vnitřních prostor i lepší energetickou efektivitu objektu. Stavba utvrzuje přísloví „v jednoduchosti je krása“.
V architektuře se často využívá kontrastu. Barevného, materiálového či stylového. Funguje to velmi dobře, pokud jsou oba protipóly kvalitní. A zde snad již vzájemný kontrast budov a rozdílný přístup k návrhu nemůže být ani větší. Jeden je kvalitní, druhý však nikoliv.
Budova behaviorálního zdraví a pohybu
Autor: ATELIER SIMONA – projekce a inženýrská činnost, s.r.o
Tato stavba splňuje všechny atributy typické pro stavby 90.let. Do jedné stavby se vměstnaly všechny nápady a vize, které však pospolu nefungují a jsou vzdálené principům udržitelné výstavby dnešní doby. Stavba se zasekla mezi utopií a ideálem pojetí moderní architektury, kdy výsledek moderního evropské univerzitní budovy není naplněn.
Konstrukční náročnost
Chceme-li být uvědomělými investory a investovat peníze do projektu, který je ekonomický a zároveň na vysoké architektonické úrovni, musíme již v předinvestiční fázi návrhu brát zřetel na objemové pojetí stavby, konstrukční a materiálové řešení. Na energetickou náročnost budovy nebo celkovou plochou ochlazovaných konstrukcí vnějším prostorem. Musíme myslet na to, jak je budova orientovaná ke světovým stranám z hlediska proslunění / přehřívání / energetickým ziskům ze slunce. Nejen výčet těchto atributů směřuje k návrhu budov v pasivním standardu či k principu udržitelného návrhu budovy.
V tomto případě však byl zvolen mix těch nejsložitějších, nejdražších a na údržbu nejnáročnějších konstrukcí, ze kterých následně vychází i vysoká cena stavby a následné údržby a provozu. Stavba sestává z mnoha tvarů a drobných tvarových výběžků třeba jen o jedné místnosti. Zavěšený běžecký oval, který je vynesen nákladnou ocelovou konstrukcí a táhly mnoho metrů nad zemí, je snad tou nejdražší variantou, jaká mohla být v případě běžeckého oválu kdy vymyšlena. Stavba disponuje množstvím prosklených ploch, které jsou však složité na údržbu. Na vynesení drobných prvků, například osvětlení jsou použity masivní ocelové konstrukce.
Energetická náročnost
V současné domě musí novostavby splňovat poměrně přísná energetická kritéria. Což je vzhledem ke klimatické změně zcela pochopitelné. K těmto přísným normám se můžete dostat kompaktně jednoduchým návrhem stavby s nižším množstvím technologií. Kompaktní a jednoduchý tvar rovněž snižuje energetické náklady.
Vzniklá stavba však odporuje všem principům udržitelnosti. Ploché a šikmé střechy jsou tvořeny sklem. Nadzemní běžecký ovál je tvořen rovněž zasklením. Všechny tyto exponované plochy budou poměrně vysoce přehřívány, byť se místy nachází slunolamy. Nekompaktní tvar stavby a špatně zvolené materiály navíc zvyšují energetické nároky jak na vytápění, tak chlazení objektu. Splnění vhodných pobytových podmínek uvnitř objektu pak musí zajistit nákladné technologie.
Objekt funguje jako jeden velký hromosvod. Sloupky jsou obsypány výstražnými nálepkami. Jednotlivých jímacích tyčí je zde opravdu nespočet (označeny červeně). Opět se vracíme k tomu, že nesmyslný návrh zbytečně prodražuje jak samotnou stavbu, tak následnou údržbu.
Stavba je plný různých tvarů, konstrukcí a trčících prvků. Místy působí jako nepovedené křížení mayských pyramid a Center Pompidou v Paříži.
Vyhlídka
Nesporným benefitem stavby je vyhlídka ze střechy. Naskytují se pohledy jak na Černou louku, tak na Karolinu a Dolní Vítkovice. Člověk od nepaměti vyhledává vyšší body, kde se mu naskýtá výhled do krajiny. Je to tak prvek zcela lákavý. Tento fakt však nelegitimizuje kýčovitý návrh stavby.
Samotný vrchní prostor byl původně koncipován jako místo pro tribuny, běžecký ovál a další sportovní aktivity. Místo jasně definovaných běžecký drah zde nyní vidíme prostor vylitý stěrkou. Terasy s dřevěnými slunolamy. A prostor se sportovním povrchem. Dřevěné slunolamy zde však působí poměrně nepatřičně. Na celé stavbě není dřevo, navíc v přírodní podobě, nikde použito. Lépe by se zde hodil slunolam kovový. Veřejný prostor je i zde obohacen o velké množství jímacích tyčí soustavy.
Monstrózně působí konstrukce vynášející pouhé zářivky. Celkově je na stavbě použito velké množství masivních ocelových konstrukcí, které vynáší hmotově zanedbatelné konstrukce. Velmi příznačné pro zastávky tramvajové trati v Praze-Barrandově od Ing. arch. Kotase. Jsou zde realizována za veřejné peníze řešení, o kterých by soukromý investor z legitimních důvodů neuvažoval.
Složité a špatné přístupné konstrukce si vyžádají nákladnou údržbu. Již nyní je stavba v některých místech velmi zanesena znečištěním. Jak bude vypadat za rok? Dva? Nebo deset let….?
Energetická náročnost stavby a zajištění příjemného vnitřního prostředí vyžaduje velké množství technologií.
Veřejný prostor
Veřejný prostor zde působí rozpačitě a jakoby se nevědělo, co s ním. Napojení na struktury historického jádra města jsou minimální a již se tvoří vyšlapané stezky v trávě (prozatím v hlíně). Mezi objekty univerzit jsou rozmístěna unifikovaná sportoviště, u kterých mělo být vyžadováno architektonické řešení pro konkrétní lokalitu. Je zde použito více druhů dlažby. Konečně se Ostrava dočkala velkoformátové dlažby, byť v několika rozměrových provedeních.
Někde můžeme vidět prostor kolem poklopů (místo dořezů a úpravy formátu dlažby) vyplněn žulovými kostkami. Někde bylo přikročeno k vylití prostoru betonem a naznačením spár.
Místy můžeme vidět pár stojanů pro kola.
Zelený prostor mezi budovami byl využit pro poměrně hustou výsadbu stromů. Což může vypadat jako dobrá volba řešení, které však v budoucnu přinese poměrně hustý a nepropustný porost s nemožností vytvoření pobytového a zátěžového trávníku. Celkově je v kampusu absence práce s dešťovými vodami. Chybí zde vsakovací průlehy, mezery mezi obrubníky pro vsak dešťových vod do zelených ploch. V kampusu se rovněž nenachází propustné povrchy například v podobě mlátových chodníků, přičemž vhodné lokality pro použití se zde nacházejí.
Zde byla při otevření 13. února umístěna lavička Václava Havla. Při pořizování snímků 18. února zde již nebyla.
Je zde také použitý malý formát betonové dlažby a kombinace kamenných kostek.
Půdorysně obloukovitá vykonzolována část běžeckého oválu je znázorněna i v dlažbě z několika druhů kamene.
Prostor s bosým chodníkem působí jako krajní řešení, které bylo vymyšleno na poslední chvíli.
Nachází se zde rovněž veřejně přístupná běžecká dráha.
Samostatnou kapitolou veřejného prostoru je vjezd do podzemních garáží pod budovou zázemí sportu behaviorálního zdraví. Zatímco vjezd do podzemí Klastru umění je vytvořen čistě z pohledového betonu bez zastřešení, bylo v případě tohoto vjezdu přikročeno k realizaci poměrně složité zastřešující konstrukce. Masivní ocelová konstrukce po obvodu vynáší zanedbatelné zářivky, které osvětlují prostor, který je osvětlen již jiným osvětlením. Řešení svodů dešťových vod je poměrně také zajímavé…
Objekty disponují podzemními garážemi. Nachází se zde však i parkoviště povrchové, které ale neumožňuje přímé vsakování dešťových vod.
Pravděpodobně vstupní předprostor je obohacen alejemi stromů. Ty však kolem sebe mají vyvýšený betonový obrubník, který tvoří jakýsi truhlík a jsou na něm kotveny lavičky. Toto řešení však neumožňuje přímé zasakování dešťových vod z blízkých zpevněných povrchů přímo ke stromům.
Úprava Havlíčkova nábřeží
Současně s realizací kampusu Ostravské univerzity probíhala úprava Havlíčkova nábřeží. Přesněji její první etapa, kterou financuje město Ostrava. Úprava spočívala ve vytvoření několika přístupových tras a pobytového schodiště.
Některé úseky zpevněných ploch připomínají vzorkovník stavebnin.
Zajímavé jsou i lampy, které míří hlavně na trávník.
V této části dokonce nejdeme i jediné místo, kde je použita dlažba na schodišti.
Prostor setkání přístupových ramp.
V jižní části vzniklo pobytové schodiště. Vidíme i zde dočasné řešení spodní plochy a dvou stupňů, kdy je použito jiné dlažby, než na zbytku schodiště. V budoucnu zde bude výškově napojena druhá etapa stavby.
Vrcholem krajinářské architektury jsou tyto betonové truhlíky se štěrkovou mulčí.
Odpadové hospodářství
V areálu kampusu za přibližně miliardu korun není absolutně řešené odpadové hospodářství. Namísto podzemních kontejnerových stání pro tříděný a směsný odpad zde nalezneme volně v prostoru umístěné kontejnery. Navíc bez nějakého minimálního ohrazení. Umístění kontejnerů u vjezdu do podzemních garáží působí o to rušivěji, jelikož se nachází z čelní strany a hlavního vstupu budovy Zázemí sportu a behaviorálního zdraví.
Noční osvětlení
Otázka udržitelnosti a vlivu na životní prostředí nebyla zohledněna ani při návrhu osvětlení. Druhů svítidel je zde použito hned několik typů. Nejvýraznější je osvětlení v podobě svislých válcovitých svítilen s výrazným bílým světlem, které jsou bez horního clonění. Rozdíl mezi původním osvětlením městských ulic a nasvětlením kampusu je zcela patrný.
Zajímavé je, že velká část světel v areálu kampusu nebyla ani zapnuta. Přesto budova Klastru umění je zcela silně osvětlena, i když zde svítí pouze jedna svítilna.
Masivní osvětlení nechybí ani na střeše objektu Zázemí sportu a behaviorálního zdraví.
Před objektem Zázemí sportu a behaviorálního zdraví jsou umístěny bodová světla v dlažbě, která míří k obloze. Světla zde však nic konkrétního neosvětlují a jsou zcela zbytečná. Na fotografii můžete také vidět, že nesvítí ještě ani všechna světla veřejného osvětlení.
Paradoxní je pak pohled ze střechy objektu na Havlíčkovo nábřeží, kde byl použity mnohem vhodnější typ osvětlení. Byť osvětlení osvětluje hlavně trávník. Můžeme vidět teplejší žluté světlo s menším podílem modré složky. Svítilny míří k zemi a osvětlují konkrétní prostor. Světlo nemíří zbytečně k obloze a výrazně tak nepřispívá ke světelnému znečištění. Rozdílná barva osvětlení je patrná i na dlažba po stranách běžecké dráhy.
Při nočním osvětlení skvěle vynikne, jaká zbytečně masivní a drahá konstrukce vynáší zanedbatelné zářivky.
Většina použitého osvětlení v kampusu tak odporuje příručce Ministerstva životního prostředí „Doporučení pro šetrné moderní osvětlování„. Jak nevhodnou bílou barvou, tak směrem toku vyřazovaného světla.
Reakce
Kampus Ostravské univerzity, převážně budova Zázemí sportu a behaviorálního zdraví a veřejný prostor vzbudily u odborné i laické veřejnosti značné pohoršení. Což přineslo i reakce regionálních politiků a osob zapojených do výstavby kampusu. Ze všech reakcí snad nejvíce o současném stavu veřejného prostoru nejen stavebního, ale i politického vypovídá komentář náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje, Ing. Jakub Unucka, Ph.D., MBA
Nedostali jsme se ani po třiceti letech z let 90. Jak výstavbou a tvorbou veřejného prostoru, tak myšlením.
Související články
- 07.03.2024: Ostrava plánuje Dům služeb
- 09.02.2024: Levobřežní – revitalizace nábřeží Ostravice
- 06.01.2024: Budova behaviorálního zdraví a pohybu
- 02.01.2024: Investice Ostravy v roce 2024
- 01.11.2023: Ostrava plánuje zbourat Bauhaus
- 01.12.2022: Ostrava a příprava dopravních staveb
Vítek :
Nejvíc mne při návštěvě šokovaly nálepky, jak se chovat při bouřce, tj. být 3 m od zábradlí. Nikdy jsem nic takového neviděl! Jak se mohlo něco takového zkolaudovat?
jiřík :
Ucházející vizualizace, realizace – ostravský průměr(podprůměr), a ke konci se to snažil zachránit Kamil Mrva
Ostravan :
Vítek: Něco podobného je umístěno na konstrukci autobusového nádraží v Chebu.
Ale pozitivní je vidět v pozadí staveb vztyčené jeřáby.
20.02.2023 07:20Dan :
na precteni celeho clanku nebude stacit ani obedova pauza! Diky ze jste upozornili i na jine vice, kterych si ostatni nevsimaji. Udrzitelnost, zelen, osvetleni, popelnice… :)
Lip :
Ztracená šance mít něco hezkého v Ostravě. Proč to nedali celé tomu Mrvovi? A ten Uncka, to je prostě špatná reklama na Ostravu!!! Byl jsem se podívat ve Vídni na jejich zánovní kampus ekonomické univerzity. Bohužel nás čeká ještě dlouhá cesta!!
https://www.delta-group.cz/reference/vienna-university-of-economics-and-business/
thvari :
Martine, díky za souhrnný detailní popis konkrétních nedostatků. Tohle je povinná četba pro všechny, kterým není osud Ostravy do budoucna lhostejný. Doufám, že se do příštího velkého projektu poučíme.
Hrdý Ostravak :
Nazval bych to až architektonickým hyenismem. Byla to jedninečná příležitost pro Ostravu.Výsledek je naprosto skandální. Celá stavba vznikla na korupčním podhoubí,klientelismu,nepotismu,politicko-lobbistického kulturního barbarismu . Všechny zaintersované osoby v tomto projektu, by měly okamžitě stanout před soudem. Především rektor Jan Lata. Kde se schovává aktivistka z Fiducie Ilona Rozehnalová a její tým? Když je teď důvod protestovat ? Kde se schovávají političtí barbaři,kteří již dlouho poškozují ohavnými architektonickými monstry Ostravu? Ostravská univerzita má dlouhodobě v evropském měřítku velmi špatnou pověst, a tato děsuplná stavba,je skutečným a jedinečným obrazem této instituce. Každý člověk,alespoň s průměrnou inteligencí, tuto hrůzu musí odsoudit.
David :
Na tuhle recenzi jsem čekal, nádherná a opravdu jen dokazuje to co ale spousta z nás už ví… tady se takové projekt dělat neumí, udělá se super PR ale reálně není nic dotaženého, některým se může zdát že tohle jsou jen nějaké detaily ale nejsou. Na to, že město oslovilo rovnou nějaké architekty kteří si tohle nedokážou pohlídat – já bych jim dle této reference už nedovolil v území Ostravy postavit ani budku na popelnice.
20.02.2023 10:16Samotná úroveň staveb je opravdu skoro průměr na to, že žijeme v roce 2023 a kampus má hlavně sloužit pro budoucí generaci. Klastr umění a designu nemá s designem nic společného, je to nějaký výkyv architekta který se pouze o něco pokusil. Celé je to takové ponuré, bez barev a koncepce anebo s koncepcí té deprese byl-li to záměr, šedá barva všude, ten prosklený stadion měl mít dle vizualizací žlutý film podél prosklených oken – proč chybí? Stejně tak venkovní schodiště mělo mít červený nátěr a Klastr umění neměl mít černou fasádu za latěmi ale světlou tak ať to působí trošku elegantně…. proč se Ostrava pouští do těchto projektů když na ně nemá? Jako ne každý je blbec jak si oni myslí… tohle se nepovedlo
PS: Už teď mám pomalu hrůzu z toho co nakonec vznikne místo té původní Koncertní Haly nebo Černé Kostky když koukám na tohle
Gfunk :
Co na tohle říct? Škoda slov a času stráveného přemýšlením nad touhle stavbou. Ale přece jen : OSTRAVA :)
20.02.2023 10:17panakis :
Cele je to o uhlu pohledu. Pro mnohe je to hezke a hotovo. Pro nektere z nas to neni dotahnute do konce a vsimame si chyb a veci ktere jinde maji uz davno vychytane. Ale to je proste vyvoj mistni spolecnosti. Zbytecne je se tady rozcilovat. Jo a ta pruhovana fasada by mela blikat nebo svitit. Sem to videl jak to staveli/zapojovali. Ps. cekam na prvniho modela co tu betonovou fasadu sjede stribrem… velmi rad se poucim jak to budou udrzovat>opravovat
Svizzera :
Uživatelská přívětivost 0, inkluzivní design -1. Jak se vozíčkář dostane z „nábřeží“ do areálu, když na zdánlivě bezbariérové rampy umístí zbytečné dva schody? Škoda, že do toho nezakomponovali ještě miniuni. Lunapark je to i bez něho a aspoň by areál během víkendu nebyl dalším mrtvým bodem na mapě Ostravy…
Rdm :
Svizzera: napojení na nábřeží není finální stav, celý ten prostor se bude v budoucnu upravovat, jen tam vznikly nějaké průtahy s policií tuším.
20.02.2023 14:03Alfonz :
Mi se to také libí. Chyby najdete všude. Jen tím, že toto je nové, tak si jich všímáte více. Každá podobná stavba posune Ostravu dopředu.
donc :
Ještě mi chybí zdělení NEOLIZUJTE ZÁBRADLÍ V ZIMNÍM OBDOBÍ !
donc :
Sdělení
M :
Recenze: super.
Stavby: totální tragédie.
Unucka: co to je za magora? Jak si může politik dovolit říct/napsat něco takového? „My jsme nejlepší a komu se to nelíbí, není ostravak.“ Tak to je dobrý ch*j…
AC :
Tak se na to dobře podívejte, protože to je dost možná to poslední co se v Ostravě postavilo. S vládou ANO, Ostrávaka, SPD a komunistů na radnici to půjde lépe .-) a poslední zhasne.
20.02.2023 19:37Tomas :
AC: Bohužel,Primátor a náměstkyně jdou pryč…Jak jsem si p.Macury vážil,větší blbost udělat nemohl…a je to logické vyústění..Snad AC nebude mít pravdu,protěže koalice bude pokračovat.
20.02.2023 21:16Crazym :
Tomas: Bohužel? Tak nevím ale pokud stále platí, že krysy opouštějí potápějící se loď jako první, tak se má ANO důvod se asi bát :-)
20.02.2023 21:49Michal :
Po arogantní Bajgarové se mi bude hrooozně stýskat.
Tomas :
Crazym: No nevím,co myslíš tou potapejici lodi,ale na celostátní úrovni po zkušenosti s vládnutím petikoalice,mají našlápnuto na drtivé vítězství.Protoze nad 5%,se ze současné petikoalice může dostat snad jen ODS ..Spíš hledám koho místo p.Macury na Primátora,Primatorku…Jo a k Michalovi,Zuzka Bajgarova ti možná přijde arogantní,ale co mám info,tak je to velmi pracovitá a cílevědomá žena…až tam bude někdo kdo si to tři roky odsedí,budeš se divit…
20.02.2023 22:11Crazym :
Tomas: O tom že je cílevědomá a pracovitá stejně jako Macura není sporu, jinak by ani jeden nedokázal to co dokázal. Jen se mi nelíbí stejně jako u Vondráka, že si vyjeli na výlet na lodi ANO a když cítí díry v trupu, tak se chovají stejně jako ty zvířátka, které mají informace o vlhku v podpalubí taky jako první :-)
20.02.2023 23:22Tím, že jsem spíš pravicový volič, bych měl být asi rád ale tak nějak cítím, že to asi nebude to pravé ořechové co nastane…
Patrik :
Jedinou malost prokázal p. Unucka a to hezky za všechny nebo téměř všechny politiky a zodpovědné za stav např. nově vznikajících budov, veřejného prostoru atd. Než my se tady někde dostaneme, tak svět bude zase úplně jinde. A červené pruhy na mimoúrovňové křižovatce opravdu nic nezmění.
Petr :
díky za report, nemám odvahu tento maras vidět na vlastní oči
21.02.2023 10:11David :
Tomas:
Tomáši je spousta pracujících a cílevědomých lidí kteří si i přesto takovou pozici musí zasloužit… máte informaci jak k tomuto místo vůbec ta vaše Zuzka Bajgarová přišla v tak mladém věku, když se stala rovnou náměstkyni s nulovou zkušeností? Spadá pod ní samotné uzemní plánování a stavební úřad – přitom stavební vzdělání absolutně nemá – studovala Fakultu sociálních studií a to s tímto oborem ani investicemi nemá nic společného.
To, že takové místo spadlo do klína zrovna jí je víc než podivné… v reklamní či Marketingové kanceláři určitě uplatnění najde. Doufám, že nově příchozí nebudou nějací dosavadní radní panáčci, kterým stejně jako jiným chybí potřebná praxe a vzdělání pro vykonávání těchto funkcí.
Dr. Kohn :
David: A co čekáte? Podívejte se co tam teď zbývá za lidi…
21.02.2023 10:37Tomas :
David: To je politická reprezentace,za mě to vůbec nedělala špatně..I když nemá vzdělání v tomto směru,má na to úředníky.Cilevedomost a jít si za svým,ji nechybělo…To je nejdůležitější..Vem si to,že žáden z ministrů nemá ekonomické vzdělání,ale tam je to skutečný průšvih,protože musí vysvětlovat občanům kroky které delaji,jak když tomu sami nerozumí….podle toho to i vypadá…Životní úroveň jde prudce dolů…nejlepší,kdyby žádné reformy nedělali(zavání to příšerné s populismem)
21.02.2023 12:48Jana :
Hrdý Ostravak: Běžte s tou Vaši špatnou pověstí do KELU. Samotná Fakulta umění má mezi absolventy takové hvězdy, že již dávno strčí do kapsy HAMU či JAMU. Je to jako ve všem. Jedno pracoviště dobré, dalších pět průměrných a podprůměrných. Jen tak na okraj, vyjmenujte pět slovutných pedagogů z Masarykovy univerzity (mimo Fialu :-(((
21.02.2023 14:46), nebo z brněnského VUT a její Fakulty výtvarného umění? OU je stále ještě mladá a buďme rádi, že tu vůbec je. V roce 1991 to vypadalo, že vše humanitní bude v Opavě a Ostravě zase zbyde pouze VŠB. Mj. ve srovnání s dostavovanou EkF, nebo Aulou VŠB je Campus Česná louka malý „zázrak“.
Jana :
Hrdý Ostravak: Milý zlatý! Poprosím Vás o jedno – neberte si pana profesora Latu do úst!!! Vy ani netušíte, co to je řídit univerzitu a ještě bojovat na všech frontách. Já si myslím že tak velkorysého, inteligentního a slušného člověka už nikdy OU nepotká. Pan profesor tento měsíc končí ve funkci rektora a já mu z celého srdce děkuji! P.S.: nejsem absolventka nebo zaměstnanec OU a na projektu Campusu nejsem zainteresována.
21.02.2023 15:05JiM :
Hrdý Ostravak: Nevím, z jakého zdroje čerpáte informace o špatné pověsti Ostravské univerzity a dovolím si oponovat. Skutečnost, že se nepovede nějaká stavba přece nemá s kvalitou VŠ nic společného. Znám dobře situaci na FF OU, potažmo na jiných FF v ČR. V porovnání ukazatelů vědy a výzkumu (hodnocení publikačních výstupů v Modulu 1 Metodiky hodnocení VaV ČR 17+ za rok 2017-2021) je aktuálně FF OU na předních místech ve srovnání s jinými českými filozofickými fakultami – po přepočtu na hlavu dokonce na špici hned za FF v Českých Budějovicích (sic!). Samozřejmě se nedá konkurovat specializovaným vědeckým pracovištím typu Filozofický ústav AV ČR a nedá se konkurovat větším školám (UK, MU, UPOL) co do kvantitativního objemu, ale kvalitou publikačních výstupů je FF OU na úrovni jiných FF v ČR nebo podobných fakult minimálně v prostoru V4.
Walerián :
Já bych uvolněná místa nabídl gigantům ve svém oboru a to buď kašparovi Lenartovi, nebo Petrusovi…. Takoví Všeználci a Všudybýlci by s každým problémem zatočili pěkně po neobolševicku!!!
21.02.2023 17:01Martin [msstavby.cz] :
thvari: Děkuji. On to je vlastně dost povrchní článek. Jsou to fotografie a zhodnocení stavu, jak vypadá. I tak se mi zdál již příliš dlouhý a obsáhlý. Chybí třeba interiéry, kam jsem se ještě nedostal. Více popsat urbanistické napojení na stávající vazby. Ty jsou popsány jen v pár větách.
Upřímně bude zajímavé sledovat, jak se budou snažit vměstnat zde ještě tramvajovou trať.
26.02.2023 10:18petrK :
k článku bych jen dodal, že nahoře žádný běžecký ovál není… respektive ovál tam je, ale na té betonové stěrce se běhat bude dost blbě… pokud tam ten ovál skutečně nebude, tak je celé to střešní ufo naprosto zbytečné
09.03.2023 10:57Martin [msstavby.cz] :
Pro porovnání. Katedra sportu a tělovýchovy Technické univerzity v Mnichově.
Článek: https://www.stavbaweb.cz/katedra-sportu-a-telovychovy-tum-26918/clanek.html
24.03.2023 07:48davidb :
Těch stojanů na kola!
24.03.2023 08:11Marthin :
Zrovna jsem se vrátil z Malmö a člověku se chce brečet, když vidí, jak vypadají tamní universitní budovy a místní „takyvýtvory“
University of Malmö:
https://en.wikipedia.org/wiki/Malm%C3%B6_University#/media/File:Niagara,_Malm%C3%B6.jpg
World Maritime University v Malmö:
11.04.2023 22:24https://en.wikipedia.org/wiki/World_Maritime_University#/media/File:New_WMU_Building.jpg
bapi :
Marthin: Nj ale v Malmo maji uz skoro 20 let mrakodrap od Calatravy, zatimco v Ove vi kdo je Calatrava asi tak 200 lidi. A ten zbytek by se hned zacal rozcilovat at se hlavne opravi chodniky. :)
11.04.2023 23:10Cyklista :
Marthin: A navíc je to úplně jiná situace… Malmo má přeci 360.000 obyvatel a Ostrava jen 280.000, metropolitní oblast se „taky nedá srovnat“ Malmo 750.000 obyvatel a Ostrava 980.000. Navíc je Malmo třetí největší město Švédska. Jak říkám, naprosto nesrovnatelné…. Jak někdo může chtít v Ostrave koncertní halu https://en.wikipedia.org/wiki/Malm%C3%B6_Live , nebo mrakodrap https://en.wikipedia.org/wiki/Turning_Torso …
12.04.2023 10:17Vždyť tam mají totálně zničené panorama tou divnou architekturou https://a.cdn-hotels.com/gdcs/production9/d482/99f71ade-8bd5-4646-b0a3-4a5053aaf9a5.jpg
bapi :
Cyklista: Ale to je uplne jina kultura. Postavit v Ove neco Calatrava nebo Gehry, tak se toho mistni budou bat nebo to pro ne bude „hnusne“ a „za ty penize meli opravit chodniky a postavit nemocnice a skoly“.
12.04.2023 10:25Martin [msstavby.cz] :
Marthin: Tak v Malmo si pod tím výškovem domem udělali čtvrť bez aut. A celkově umí stavět i klasické nové čtvrtě. My neumíme ani to. :)
12.04.2023 18:09Marthin :
Cyklista: Mírně srovnatelná je i přestavba bývalé industriální čtvrti Vastra Hamnen na nové město. Tam ale podobnost končí. Karolina dopadla nezdarem, zatímco malmská čtvrť je už téměř čtvrt století vzorem, jak se má budovat město. Češi mají zřejmě z tohoto úspěchu takový mindrák, že o ní ani nepřeložili heslo na wikipedii. Hlavně, že mají několik odstavců o kriminalitě… https://en.wikipedia.org/wiki/Bo01
13.04.2023 00:03Pro ty, jejichž sebevědomí to zvládne, mám doporučení k návštěvě. Naživo je to pecka!
bapi :
Marthin: Tak Karolina dokazala nakombinovat vsechny ty stereotypy: malost a omezenost, pochybne vedena soutez (ted jsem jako hodnej), nenaplnene sliby… Neskutecne promrhana mega-prilezitost.
13.04.2023 17:42Marthin :
Dnes jsem šel přes kampus a musím pochválit velkorozměrové dlaždice na chodníku. Češi mají ve zvyku přehnaně kritizovat, ale tohle si zaslouží pochvalu.
14.04.2023 00:30Jana :
Marthin: Musím s Vámi souhlasit. Kritika výše není na místě. Znovu zopakuji. Nebýt šarmu, velkého charisma a pracovitosti prof. Laty, City Campus nevznikne. Musíme si uvědomit, že zásluhou samotných Ostraváků (pan prof. Lata je původem z Brna) by byla v Ostravě možná jedna humanitní fakulta, protože tou nekonečnou ostravskou skepsí a neschopností cokoliv většího vybojovat je už Ostrava pověstně trapná. Možná udělám velkou myšlenkovou zkratku, ale Peškův Palác kultury a sportu a Latův City Campus jsou projekty, které jsou hodny respektu. A to že je dnes Palác kultury a sportu zmrzačen (bohužel i nemalou zásluhou arch. Václavíka) a City Campus má nemálo „drobností“ ke kritice, ještě neznamená, že zde budeme provozovat zdrcující nenávistnou kritiku. Já jsem naopak trošku nesvá z nového rektora OU a hlavně z toho, že co akce OU (inaugurace, prezident ad) to žádný student v auditoriu. Na to, že má OU 6 fakult, tak v ostravských ulicích převládají senioři a v některých dnech i Romové. A to nám z centra zmizí Ekonomická fakulta, která má bohužel velmi nízkou úroveň (v jejím čele nestojí ani vystudovaný ekonom) a Pedagogická fakulta má svůj hlavní stan v Mariánských Horách. Pokud chce doc. Kopecký budovat univerzitní město (i když na OU působí déle než 20 let, počítám i jeho studium, takže nevím o čem to mluví), tak by se mělo říci jaký je SKUTEČNÝ počet studentů OU. Prozatím je Ova nějaká, zaměnitelná, místy i vyloženě škaredá a na první dojem silně stagnující.
14.04.2023 08:58Tlusty :
Jana : Statistiky ohledne poctu studentu, uchazecu, zamestancu… : https://www.osu.cz/cisla-fakta-statistiky/
14.04.2023 10:19Jana :
Tlusty:Děkuji. Papír, statistika snese mnohé. Ti studenti v Ově prostě nejsou. Takže jsou pouze dvě varianty. První, lepší, že jsou zapsaní, ale výuka neprobíhá, vyučující je pouštějí – to se týká především FF, FU – výtvarná číst, FSS a PřF. Druhá, horší, že se do té statistiky započítává kde co, vč. U3V. Je mi to líto, ale studenti v Ostravě a s Ostravou nežijí.
14.04.2023 10:33xxx :
Jana: Ale žijí.
15.04.2023 07:53rom :
k těm fakultám – zatím nějaký výrazný ruch, pohyb studentů, tepající život neregistruji – buď to není dodělané, nebo to někdo blbě odhadnul. )
už hned na začátku nedodělky, fušersky udělaný veřejný prostor – kdo to proboha přebíral. Žádná aktuální údržba – kdo se o to bude starat – OSU?
Hodně se mi líbily se světelné tyče – samozřejmě nesvítí – proč? Zase takový náklad to není a zásadně to oživí prostor. V oblasti nikdo nebydlí, takže smog není argument.
17.04.2023 10:13