V současné době prochází územní plán města Ostravy změnou č. 2. Jednou z navržených změn je také vypuštění územní rezervy pro vedení tramvajové trati propojující území Karoliny a Dolní oblasti Vítkovice.
Ostrava se vzdává unikátní možnosti mít nově vznikající čtvrť napojen na existující systém velkokapacitní sítě MHD a tramvají propojit území centra, Karoliny a Dolní oblasti. Lehkomyslně zahazuje svou budoucnost do koše.
Současná územní rezerva pro tramvajovou trať v územním plánu, která má být zrušena:
Proč k tomuto vypuštění došlo, jsme snažili zjistit komentářem pod online přenosem projednávání změn územního plánu.
Dotaz:
Odpověď:
(I když náš dotaz nebyl, proč se vypustila také územní rezerva pro tramvajovou trať v Porubě, k ulici Polská. Byl zmíněn i tento záměr. Tato univerzální ctrl+c, ctrl+v se totiž objevila u vícero komentářů).
Odpověď přišla z odboru územního plánování a stavebního úřadu. Tento úřad je veden Ing. arch. Cyrilem Vltavským. Tento odbor spadá do gesce Mgr. Zuzany Bajgarové (ANO). Už tvrzení, že vedení tramvaje územím Karoliny pochází z let 2005-2008 je nepravdivé, až zavádějící.
Historie
Jak bylo zmíněno. Vedení tramvajové trati územím Karoliny rozhodně není myšlenka krátkého období let 2005-2008. První záměry pochází pravděpodobně z roku 1967, kdy již vznikaly studie na využití území Karoliny po útlumu těžby a přicházely již na řadu otázky, jak území dopravně obsloužit. Dopravní řešení se objevuje již v dopravní generelech z roku 1964 a 1973, které jsou pro Ostravu dodnes určující.
Dopravní generel z roku 1973. Zde můžeme vidět vedení tramvajové trati územím Karoliny. Zároveň už neměla vést tramvaj po ulici Vítkovická a mělo být ulehčeno uzlu Náměstí republiky.
Zajímavé také je, že již v roce 1973 se počítalo s výstavbou záchytných parkovišť (prázdné zelené obdélníky). Záchytná parkoviště na okraji města, ÚAN v centru (plný zelený obdélník). Dnes se děje opak.
badatelna.ostrava.cz 
zdroj: badatelna.ostrava.cz
Dopravní generel z roku 1964 počítal s přeložkou tramvajové trati z ulice Vítkovické do území Karoliny a Dolní oblasti. Ulici Vítkovickou měly obsluhovat trolejbusy, které měly zajíždět až na sídliště Šalamouna. Trolejbusy však končí na Náměstí Republiky, které je vlastně od roku 1952 provizorní řešení.
Vypuštění územní rezervy pro vedení tramvají přes Karolinu k DOV je také odůvodňováno tím, že budou duplikovány tratě. Nicméně město Ostrava zároveň plánuje prodloužit trolejbusové vedení po ulici Vítkovická k tram. zastávce Dolní Vítkovice Hlubina. Tramvaje a trolejbusy povedou tedy po absolutně stejné komunikaci.
Tramvajovou trať skrze Karolinu navrhla i Studie přehodnocení MHD v Ostravě vypracovaná v roce 1974 a všechny další návazné studie, které vznikaly od roku 1979 v souvislosti s přípravou tzv. rychlé tramvaje v Ostravě.
Soutěže na zástavbu území probíhaly již v roce 1987. Tramvajová trať je lehce rozpoznatelná v území. Je vedena jihovýchodním okrajem území. Poměrně masivní komunikace při severním okraji snímků je propojení mimoúrovňových křižovatek ulic Místecká a Bohumínská.
1.místo
2. místo
Vítězný návrh omezené urbanisticko-architektonické soutěže z roku 1991. Propojení mimoúrovňových křižovatek ulic Místecká a Bohumínská již není tak masivní. Tramvaj je vedena územím, které dostalo blokový charakter.
V roce 1998 byla vyhlášena mezinárodní architektonická soutěž na zástavbu území oblasti Karoliny. Soutěž vyhrál polský tým architekta A. Dudy, který respektoval vedení tramvajové trati, a to již v souladu s aktuálními plány v povrchové podobě.
V roce 2003 urbanistická studie Karolina, K. Cieslar a kolektiv polských autorů. I zde můžeme vidět vedení tramvajové trati územím.
V roce 2006 vyhrála společnost Multi Development. Ačkoli soutěž byla Českou komorou architektů označena za neregulérní, město v ní nejen pokračovalo, ale vyhlásilo i jejího vítěze, který později realizoval jen část projektu. Z hlediska veřejné dopravy se investor původně zavázal i k výstavbě tramvajové trati. Ta ale neměla procházet až do Vítkovic a nahrazovat/suplovat existující spojnici po ulici Vítkovické, ale měla končit kuse u historických budov tzv. dvojhalí (bývalá elektrocentrála) a bývalé elektroústředny. Praktický význam takové spojnice by, bez pokračování dál do Vítkovic, nebyl. Město po dohodě s investorem dospělo k závěru, že oblast bude v rámci prvních etap výstavby dostatečně obsloužena jinými spoji veřejné dopravy (včetně nové trolejbusové trati), a tak tramvajová trať nevznikla.
K oživení záměru tramvajové propojení centra Ostravy, přes Karolinu, s Dolní oblastí Vítkovice, přichází s prvními návrhy přestavby původně průmyslového areálu Dolních Vítkovic na živou městskou část.
Návrh Ing. arch. Pleskota pracuje s myšlenkou vedení tramvajové trati skrze areál a dále směrem k jihovýchodní části území Karoliny. Růžová linka v situaci.
Z tohoto výčtu projektů, které na území Karoliny již vznikly, je snad patrné, že myšlenka vedení tramvaje územím Karoliny není myšlenkový rozmar z let 2005-2008.
Veřejný sektor X soukromý sektor
Na Twitteru jsme se přímo zeptali pana Světlíka (jeden z hlavních iniciátorů proměny oblasti) na názor ohledně vedení tramvajové trati oblastí Dolních Vítkovic.
Odpověď:
Dostáváme se do zvláštní situace. Na jedné straně stojí magistrát města Ostravy. Veřejný subjekt, který tvrdí, že trať vybudovat nejde nebo to je technologicky složité. Přičemž samotné město stavbu desítky let plánuje.
Na druhé straně máme soukromý sektor, který tramvaj vítá a s realizací zmiňovaným komplikovaným území počítá a dokonce ho již realizuje. Při výstavbě ulic Prodloužená Ruská a Prodloužená Vítkovická vznikla územní rezerva pro vedení tramvajové trati. Ta rezerva tam již fakticky, hmatatelně stojí. Rezerva pro vedení tramvajové trati je v současné době vydlážděna žulovou kostkou a v místech slouží jako parkoviště.
Kontext
Nejenže by vedení tramvajové linky podpořilo rozvoj lokalit Dolní oblasti a Nové Karoliny. A bylo by ekologickou a kapacitní alternativou automobilové dopravy. Zároveň by ulehčilo přetížené a JEDINÉ tramvajové spojnici mezi centrem a Porubou s Jihem. Tedy tratí přes Frýdlantské mosty. V současné době přes Frýdlantské mosty jezdí 10 tramvajových linek. Jedná se o linky 1, 2, 4, 6, 8, 10, 11, 12, 18.
Nechceme si představit situaci, kdy bude muset dojít k rekonstrukce mostů a výluce tramvajové dopravy na této trati. DPO nedisponuje dostatkem autobusů, ani jiných prostředků, aby dopravu za tramvaje plně nahradila. Ukázalo se tak například při současné rekonstrukci mostů na ulici Výškovická přes Rudnou ulici. Původně zde měla být výluka tramvají. Po propočtech se však ukázalo, že DPO nemá dostatek kapacit na nahrazení tramvajové provozu. Proto i při současné kompletní demolici a výstavbě nových mostů musí být tramvajový provoz zachován. Po mostech na ulici Výškovická projíždí pouze linky 2, 7.
Jako logické vést tramvajovou trať Dolní oblastí se jeví také z pohledu současného návrhu sítě MHD. Jediná síť MHD, která byla kvůli výstavbě Karoliny vybudována, je část trolejbusové linky. K obchodnímu centru Forum zajíždí linka č. 105, která vede z Koblova a projíždí územím Slezské Ostravy. Linka u obchodního centra končí. Jižně od Náměstí Republiky k jižnímu okraji města se žádná trolejbusová síť nenachází. Trolejbusové linky se v Ostravě vyskytují v centru města, na Slezské Ostravě a v severní části Mariánských Hor. Protáhnout tedy trolejbusovou linku na území Dolní oblasti a Karoliny nedává smysl. Chybí návaznost na nejlidnatější městská území.
zdroj: DPO
Kolem Dolní oblasti a Karoliny projíždí také minimum autobusových linek MHD. Dolní Oblasti jsou nejbližší linky 39 (Hrabová statek – Poruba, Otakara Jeremiáše) a 50 (Českobratrská – Nová Bělá, Krmelínská). I tak jsou nejbližší zastávky vzdálené 500m od začátku Dolní oblasti.
Okraj Karoliny je obsluhován linkami 21 a 81 ze zastávky Hotel Palace. Tyto linky začínají v centru na ÚANu končí v Řepišti a Horní Datyni a obsluhují části Kunčice, Kunčičky a dále Vratimov apod.
Bylo by časové náročné a složité tyto linky vést územím jak Karoliny, tak Dolní oblasti a vytvořit aspoň nějaké propojení okrajových částí skrze řešenou lokalitu.
Dostáváme se k tramvajovým tratím. Západně od Dolní oblasti (podél ulice Místecké) je vedena tramvajová trať spojující centrum města s Hrabůvkou, Dubinou, Zábřehem, Výškovicemi a Vítkovicemi. S územím, kde žije cca jedna třetina celé Ostravy. Svedení části spojů do oblasti je nejsnadnější cestou, jak území kapacitně a hlavně logicky dopravně napojit na stávající síť a zajistit pohodlné přestupy na další druhy dopravy.
zdroj: DPO
Dopravní stavby pro MHD v Ostravě
Staveb zaměřených na MHD v Ostravě nevzniká mnoho. Pokud nepočítáme rekonstrukce již stávajících staveb. A ty, které vznikly, jsou nulové architektonické hodnoty, bez smyslu pro užitek cestujících a s malou návazností. Jedná se o nekonečný seriál budování terminálu Dubina a terminálu Hranečník.
Tramvajové stavby jako takové vznikly naposledy v podobě kolejového propojení u tramvajové zastávky Rodinná, které umožnilo propojení Dubiny a Výškovic. Dvacet lez zpět žádná stavba.
Tramvaj jako bariéra?
Ve vyjádření odborů územního plánování a stavebního úřadu je zmíněno, že tramvajová trať bude tvořit bariéru. U tohoto názoru nám lehce docházejí slova. Nazvat tramvajovou trať jako bariéru pro město je politováníhodné. Každá stavba může být navrhnuta jako bariéra. Nebo může být navrhnuta tak, že bariéru netvoří. Věříme že by Ostrava, která reálně připravovala v tomto území lanovou dráhu, nalezla takové technologické řešení, které by vyhovovalo.
Následují příklady tramvajových tratí, které rozhodně bariéru netvoří.
Brno:
Praha:
Berlín:
Koneckonců i Ostrava:
Rozvoj tramvajových provozů v ČR
V ČR fungují tramvajové provozy kromě Ostravy také v Praze, Brně, Olomouci, Plzni, Liberci a Mostě/Litvínově. Ve většině z nich probíhá rozšiřování stávající sítě.
Například v roce 2018 byla v Plzni rozšířena trať do části Borská pole. Nyní kolem trasy linky probíhá intenzivnější výstavba.
zdroj: oplzni.eu
V roce 2013 vznikla nová trať v revitalizovaném území Šantovky v Olomouci. Nyní Olomoucká radnice vypsala tender na její II. etapu prodloužení.
zdroj: olomouc.eu
V Praze začalo prodloužení tramvajové trati na Pankráci. Připravují stavby dalších úseků.
Rozšiřování stávající tramvajové sítě probíhá také v Brně.
Související články
- 20.10.2022: Pod Žofinkou
- 06.06.2022: Debata o propojení centra Ostravy s DOV
- 06.04.2022: Návrat tramvaje mezi Karolinu a DOV
- 14.05.2021: Studie území mezi Karolinou a DOV
- 23.03.2021: Likvidace rozvoje tramvajové dopravy
- 07.01.2021: Tramvaj územím Karoliny a DOV
petr :
Jsem jen vobyčejnej člověk, s logikou hapruju celý život, ale když Zuzka napíše že je něco „rádoby provokativní“, tak to přece znamená, že to provokativní vůbec není, ne?
Jinak samozřejmě palec dolů, na magistrátu asi přestali mít rádi tramvaje.
Jarmil Buqa :
Jsem pro tramvaj. I v DOV i v Porubě.
Nejsem pro agresivní a manipulativní dotazy na twittrech, v tisku v TV a pod.
Tazatel, který položí dotaz: „zohledníte nápravu fatálního selhání…“ přeci nemůže čekat kladnou odpověď. Pokud to čeká, je buď blázen tazatel, nebo si myslí že je blbec dotazovaný. Je to faul, není to dotaz, ale spíš tvrzení.
Zohlední twitterový uživatel „msstavby“ své fatální selhání při kladení manipulativních dotazů v další internetové komunikaci?
Děkuji za odpověď.
Martin [msstavby.cz] :
Jarmil Buqa: Ostrava posledních několik let reálně připravovala drahou a megalomanskou stavbu lanové dráhy v úseku Zoo, centrum, DOV. Tento projekt měl a má stále mnoho zastánců na vysokých místech magistrátu. Nadruhou stranu zde vznikly projektu pro VHD v podobě terminálu Dubina a Hranečník, které dopravy zhoršují. Což by se dít nemělo. Stávající síť velkokapacitní síť rozšiřována není. Navíc tvrdit, že záměr tramvaje je pouze z let 2005-2008, i když to není pravda je velkým nedostatkem. Tohle fatální selhání je.
Ta konverzace na twitteru proběhla na začátku listopadu. Článek ale vyšel až nyní. Byl totiž konzultován s více lidmi z dopravní sféry.
Co se týče výkřiků. Ty první rozjela samotná náměstkyně. Pořád ji to vidí na FB z 20.března 2018 :)
Na ČKA byla uvedena informace o arch. soutěži na Alšovo náměstí. Tuto informaci jsme převzali, ale byla chybná ze strany ČKA. https://www.msstavby.cz/poruba-vypise-arch-soutez-14-03-2018/?fbclid=IwAR1wmkeF3wUG_G-W9v4qZR8O1yOCZXoIE8Q40RXo0fb4WIimFZbRVs6k4YA My se zato omluvili, z její strany nic. V příspěvku však uvedla, že to nebyl první náš výmysl.
Na dotaz, co je dál špatně a že to rádi napravíme však nebyla schopná odpovědět. Z osobní konverzace nakonec vyšlo najevo, že si myslí, že jsem si vymysleli projekt radnice v Porubě. Jednalo se však o studentskou soutěž YAA https://www.msstavby.cz/studie-nove-radnice-ostrava-poruba-2-04-03-2012/
Dalším problematickým článkem byl můj subjektivní názor na kácení stromů https://www.msstavby.cz/stromy-tady-nechceme-14-03-2017/
Ale pokud vám to přijde jako bulvární text, rád to upravím. nechci aby to tak působilo. Bylo to pro doplnění kontextu a úrovně komunikace. Ostatně už to visí na twitteru. Díky!
18.11.2020 07:41radar :
Obdobný text, ale podrobnější co se táče samotné trati a návaznosti vyšel nedávno na Dopravakovi.
https://www.cs-dopravak.cz/ostrava-se-chce-vzdat-tramvajove-trati-pres-karolinu/
thvari :
Tomu kroku není příliš rozumět. Je mi líto, že i MAPPA, která by měla být tyhle detaily schopná jasně vysvětlit, sklouzává k banálním vyjádřením.
Proč by tam ta rezerva nemohla do budoucna zůstat?
Proč se jeví průchod národní kulturní památkou jako problematický?
Jakým způsobem a čemu bude tramvaj tvořit bariéru?
Co přesně znamená, že bude vedení trati duplicitní?
Kde si můžeme přečíst zmiňované podrobnější studie?
Jaká je vůbec budoucnost celé oblasti Karolina-DV co se týče bydlení a propojení s městem? Rezignovali jsme na tento záměr? Plánuje se tedy s nějakým vývojem? Bude z DV někdy živá čtvrť?
David :
Taky tohle nechápu, kdyby vedla trať DOV tak by to dodalo lokalitě ještě větší atraktivnost… přeci jen je to velký areál ke kterému už je to celkem víc kroků se dostat ze zastávek. Navíc proč by měla tramvajová trať vést podél Místecké když je to vlastně místo duchů, nikde nic. Ty koleje se můžou zrušit a trať vést pouze přes DOV a propojit celou lokalitu s městem i Karolínou. Jde vidět, že rozvoj města vedou lidi, kteří jasně nerozumí slovu „rozvoj“
JSjr. :
Momentálně tam však tramvaj nepatří, využití areálu je nárazové a během festivalů by opravdu tramvaj byla bariérou.
Území by muselo být mnohem více využívané, aby se tato skoro duplicitní trať vyplatila. Což může trvat ještě i desítky let.
Ovšem já osobně bych územní rezervu nechal, není na škodu, otázkou už nyní zůstává, jaké má město další plány když ji potřebuje zrušit.
18.11.2020 10:19Věřím, že bezdůvodně ji neruší.
Johnny :
radar: Vyjádření Zuzany Bajgarové na dotaz k tomuto článku v Dopravákovi na Twitteru:
„Pokud ten dotaz cílí k trati, tak návrh jejího vypuštění vychází především ze studie proveditelnosti, která upozorňuje na faktickou “nerealizovatelnost” řešení. Ne nepotřebnost, to může a mělo být právě naopak poté, co dojde k zahuštění území.. Tak “s “otevřeným hledím” lze vidět jiné možnosti… a příležitost do budoucna. V kontextu relevantních podnětů, znovu diskutujeme, jestli to vypuštění vážně dává smysl. Ono tramvaj do města patří, stejně jako cesty, vždy je to však otázka řešení.“
A dále:
„…bez náhrady je to nevratný krok.. nyní to není jen o tom, aby nebyla bariérou, ale aby vůbec šla postavit.. pořád je to ale jak..“
davidb :
JSjr.:
18.11.2020 10:46Proč by se ta duplicitní trať nevyplatila?
Když se budou rekonstruovat Frýdlantské mosty či tam bude nehoda, tak je s MHD v centru šmytec.
Proč by nemohla 1 jezdit po Místecké a 2 přes DOV do centra?
Časově to vyjde nastejno.
davidb :
V návrh Ing. arch. Pleskota mě ještě zarazilo, že trať je vedena trošku jinde, než je ta volná plocha – nyní prakoviště.
18.11.2020 11:05http://postimg.cz/i/kV6Ge
– Světle modrá je nynější parkoviště (myslel jsem si že to je zábor pro tramvaj).
– Fialová je vedení tramvaje směr Karolina.
rom :
musí za tím být ještě něco jiného – někomu něco nevyhovuje
má třeba zůstat trafostanice vedle Trojhalí – ta my musela být řešena, pokud bude tramvaj
peníze v EU leží na zemí, proč stejně nebojují za trať jako za trať v Porubě -když ji nechtějí rezidenti, tak se na to vyserme – postavme to přes DOV – dá se přece vždy argumentovat bariérou mostů atd.
proč neděláme ambicizózní dopravní projekty – jsme připosraní, ostatní nás předběhnout, ti co natahují více ruce.
thvari :
JSjr.: To zní sice líbivě a je na tom část pravdy (DoV je teď využívaná spíš nárazově), ale podle mě to je hluboce nelogický způsob přemýšlení, což teď přesně vidíme v Porubě, protože jakmile si to tam vystavíme, nastěhujeme tam lidi a pak jim řekneme, vážení, teď se vám před okny začne stavět tramvajová trať, tak tě polovina z nich pošle všichni víme kam, protože nikdo nechce, aby se mu X let kopalo a prášilo pod okny.
Čímž mi tedy o dost logičtější přijde nejprve tam tu trať mít, i když je to v podstatě jen volnočasové území, a v návaznosti na ní stavět např. bytové domy, aby už se lidé nastěhovali takříkajíc do hotového.
Rdm :
JSjr.: a co když není DOV využívané, kvůli horší dostupnosti MHD, takže právě MHD by mohla využívanost DOV zvýšit.
Jeňďa :
Jsem pro tramvajové spojení.
Tramvaj :
Když nasednu u Karoliny na tramvaj, tak jsem za 5 minut v DOV, to stejně funguje opačně, nerozumím tedy proč by se měla realizovat další tramvaj, když už jedna od Karoliny vede, jen kvůli tomu abych měl jiný výhled z okna ? :-) Navíc se dá od Karoliny dojít pěšky asi za 10 – 15 minut do DOV pěšky, proto by bylo zvláštní pokud by se za několik desítek milionů začala stavět další tramvajová trať,v místech která už tramvají propojená jsou. Myslím, že by se peníze daly využít i jinak než mít dvě různé tramvajové tratě pro propojení stejných míst.
18.11.2020 13:11JSjr. :
Rdm: Rdm:
Když nyní vystoupím z tramvaje, jsem u Velkého světa techniky za 5 minut normální chůzí, to mi opravdu nepřijde jako horší dostupnost MHD..
davidb: Chápu situaci oprav a využití jako možné náhradní trasy, ovšem kvůli max jednou do roka stavět trať za miliardy?
thvari: V Porubě je trať v územní rezervě odjakživa, lidé věděli, že tam jednou může vzniknout.
18.11.2020 14:45Rdm :
JSjr.: mi také ne, ale když se podíváte na ten návrh https://bityl.co/4V7V, tak za velký světem techniky se počítá se zástavbou, ale je samozřejmě otázka, jestli kvůli tomu stavět tramvajovou trať, když jiná podobná místa jsou obsluhována autobusy nebo trolejbusy. Osobně myslím, že ta tramvaj tam není úplně nutná, možná kdyby měla ambici vést jinam než na Karolinu a znovu do centra, jenže z DOV ji nikam jinam asi smysl vést nemá.
18.11.2020 15:26Martin [msstavby.cz] :
JSjr.: To je ale současný stav. Jenže, pokud dojde k rozvoji lokality, tak dojít do území mezi Karolinou a např. Světem techniky už na 5min nebude. Území mezi kolejemi je z tram zastávky Karolina vzdáleno cca 1km, tak stejně z od Vysokých pecí.
A pokud to má být opravdu plnohodnotná část města, tak tam, bude potřeba dopravit velké množství lidí.
Je pak zvláštní, že v ÚP jsou rezervy pro dva silniční mosty přes Ostravici.
18.11.2020 15:40aggu :
Rezervu ponechat. Tramvaj bude smysluplná až za pár desítek let, teď by tramvaje vozily vzduch. V té době snad budeme mít velkorysejší radní a k realizaci tratě dojde.
Franta93 :
Tak chápu, že zrovna teď není třeba tu trať stavět, ale rezervy pro tramvaj bych tedy ponechal. Až v té lokalitě toho bude více a budou tu tramvaj tam zase chtít, bude pak problém. A co se týče trati na jihu Poruby, tak nevím, proč by to měl být teda problém. Nepřijde mi teda od pohledu, že by tam byli nepříznivé podmínky pro tramvajovou trať. I když tedy, já bych si spíš uměl koleje představit podél francouzské ulice, než přes
18.11.2020 16:52tu polskou.
Hrdy Ostravak :
Zarazi mne,ze zadna prima tramvajova linka z Poruby nestavi u DOV. Pouze s prestupem. Poruba je velmi lidnaty obvod,proc uz to uz nikdo nezavedl?
18.11.2020 17:49thrpst :
Jsou to darebáci!!!
18.11.2020 19:03MM :
Rezervu rozhodně zachovat. Podle mého to ničemu nevadí a byl by hřích takovou příležitost zmařit případně dalším generacím. Jinak při pohledu na fotky tramvajových tratí v zástavbě je člověku opět smutno. Jde to v Berlíně, ale také v Praze, Brně nebo Olomouci. V Ostravě to samozřejmě nejde a máme odpornou hlavní třídu jménem Nádražní. Asfaltový buzerplac, navíc již notně zvlněný v místě zastávek. Do pár let to čeká opravu. Doufám, že se radní chytí za hlavu a celou ulici i chodníky předláždí do kvality odpovídající velikosti třetího největšího města ČR!
19.11.2020 02:08Marian Kechlibar :
Zrovna dneska jsem někomu chválil fungování Ostravy v kontrastu s některými jinými městy. Asi to budu muset vzít zpět, bohužel. Toto je špatný nápad.
Trať přes Karolinu by rozhodně nebyla duplicitní. Ostravská tramvajová síť má dva problematické úseky, u kterých nehoda nebo rekonstrukce znamená její roztětí na dva významné a oddělené celky. Jedním z nich je spojení mezi Porubou a Novou Vsí vodárnou – s tím se reálně vzato nedá nic dělat, tramvaj skrze území nikoho kolem Rudné nebo do Hošťálkovic nemá smysl stavět. Ale to druhé je úsek Náměstí Republiky – OD Ostravica, který by trať přes Karolinu velmi dobře zálohovala.
I kdybychom pominuli tenhle síťový argument, tak stavět nové centrum města a nechat jej neobsloužené kapacitní dopravou z nejlidnatějších čtvrtí kolem, to mi opravdu nedává dvakrát smysl.
Rdm :
Marian Kechlibar: pokud se budeme bavit jen o tom co zmiňujete, tedy přerušení provozu v případě nehody nebo rekonstrukce, tak to mi více dává smysl vést trať jihem Poruby, kolem Rudné a napojit do Výškovic, než trať přes DOV, protože těch 600m se dá v krajním případě úplně v pohodě dojít a hlavně to postrádá logiku, protože ta trať by se napojovala u OD Ostravica a co pak? pak máte OD Ostravica – Hlavní nádraží/Přívoz opět stejný problém.
20.11.2020 08:52KK :
Souhlas s předchozími příspěvky, které doporučuji ponechat územní rezervu pro tramvajovou trať. Pro zajímavost uvádím , že jsem se přestěhoval s rodinou v 80-tých letech z Ostravy 1 do Jesenice u Prahy, což byta tehdy obec o cca 1500 obyvatelích a byla spojena s Prahou pouze autobusy. Při dojíždění do práce jsem přesedal na Kačerově na metro nebo v Modřanech na tramvaj. Mohu tedy srovnávat a kvituji s povděkem, že se v současné době připravuje prodloužení tramvaje z Modřan přes Písnici (konečná budoucího metra linky D), až do dnes 11 tis. města Jesenice. Stejně tak se plánují další tratě (např. Suchdol – Roztoky , či kolejové propojení na Ruzyni, a další). v Ostravě jsme bydleli u Hornické polikliniky (tehdy ještě nestála) a trolejbus jsem měl pod nosem. Přesto jsem obvykle chodil z domu po Křižíkové na Nádražní a pokračoval od plynáren dále prakticky po celé Ostravě bez přestupu kamkoliv. Tramvaje tehdy jezdily nejen do Kyjovic, ale i do Hlučína,Klímkovic,Michálkovic,Bohumína,Orlové,Karviné,Hrabové a uvažovalo se s dalšími tratěmi, např. do Brušperku.Kolejová doprava má nepochybně přednost oproti trolejbusu či autobusu především v rychlosti průjezdu městem, komfortu cestování a zároveň větší přepravní kapacitě. Proto v centru Prahy dnes již městský autobus neuvidíte. A srovnání Ostravy s Prahou , no to se nabízí z logiky věci, přece nechceme, aby se z Ostravy stála postupně vesnice o pár tisícovkách obyvatel. V této souvislosti si dovolím poznámku ke kanálu DOL. Netvrdím, že je nutné stavět okamžitě megalomanskou stavbu v celém rozsahu, ale prodloužení z Kožle do Svinova by bylo pro Ostravu přínosem, už vzhedem k novým pracovním příležitostem pro stavající technologií na ostravsku vzhledem k lidskému potenciálu. Vždyť lodě jsou vyrobené (kromě jiného) především díky hutní a strojírenské technologií.
S pobavením, jako nezúčastněný, sleduji ostravského primátora, a děkana přírodověděcké fakulty TUO, kteří toto dílo odmítají, aniž uvedli jediný konkrétní důvod podložený čísly. (zastaralost projektu není argument – jde to opravit a vylepšit a zničení CHKO Poodří také není argument, jelikož se zatím nic neničí a projekt lze upravit tak, aby se nic nezničilo). Pokud někdo cestuje pravidelně mezi Ostravou a Prahou, a vidí co provádějí dnes kamionisté na cestách a dálnicích, tak mi dá jistě za pravdu. Perfektně promyslet a postavit stavbu nově tak, aby stavba splňovala i ekologická kriteria se dá všechno. (viz světové špičkové stavby – vodohospodářské – i v Evropě). Od toho tady odborníci jsou. To říkám z celoživotní zkušenosti, neboť jsem pracoval v předvýrobních etapách v oboru, kde člověk udělá chybu jen jednou, a pak už nic.
Pavel :
Ten generel z roku 1973 je super dokument. Dokazuje, jak měla Ostrava hromadnou dopravu na háku, především tu kolejovou a už v sedmdesátkách a preferovala dálnice a MÚK uvnitř města. Zrušit trať přes Vítkovice byla zvláštní idea.
20.11.2020 09:17A mentalita Ostraváků zůstala často v těch sedmdesátkách.
KK :
Souhlas s předchozími příspěvky, které doporučuji ponechat územní rezervu pro tramvajovou trať. Pro zajímavost uvádím , že se v současné době v Praze připravuje prodloužení tramvaje z Modřan přes Písnici (konečná budoucího metra linky D), až do dnes 11 tis. města Jesenice. Stejně tak se plánují další tratě (např. Suchdol – Roztoky , či kolejové propojení na Ruzyni, a další).V Ostravě byla v minulém století daleko větší tramvajová síť. Tramvaje tehdy jezdily nejen do Kyjovic, ale i do Hlučína,Klímkovic,Michálkovic,Bohumína,Orlové,Karviné,Hrabové a uvažovalo se s dalšími tratěmi, např. do Brušperku.Kolejová doprava má nepochybně přednost oproti trolejbusu či autobusu především v rychlosti průjezdu městem, komfortu cestování a zároveň větší přepravní kapacitě. Proto v centru Prahy dnes již městský autobus neuvidíte. A srovnání Ostravy s Prahou , no to se nabízí z logiky věci, přece nechceme, aby se z Ostravy stála postupně vesnice o pár tisícovkách obyvatel. Dopravní kolejové stavby na rozdíl od silničních neničí životní prostředí a výhody převažují.
20.11.2020 09:22Ve vazbě na dopravu, v této souvislosti si dovolím poznámku ke kanálu DOL. Netvrdím, že je nutné stavět okamžitě megalomanskou stavbu v celém rozsahu, ale prodloužení z Kožle do Svinova by bylo pro Ostravu přínosem, už vzhedem k novým pracovním příležitostem pro stavající technologií na ostravsku vzhledem k lidskému potenciálu. Vždyť lodě jsou vyrobené (kromě jiného) především díky hutní a strojírenské technologií.
V kritice os představitelů města a univerzity, kteří toto dílo odmítají, nebyl uveden jediný konkrétní důvod podložený čísly. (zastaralost projektu není argument – jde to opravit a vylepšit a zničení CHKO Poodří také není argument, jelikož se zatím nic neničí a projekt lze upravit tak, aby se nic nezničilo). Pokud někdo cestuje pravidelně mezi Ostravou a Prahou, a vidí co provádějí dnes kamionisté na cestách a dálnicích, tak mi dá jistě za pravdu. Perfektně promyslet a postavit stavbu nově tak, aby stavba splňovala i ekologická kriteria se dá všechno. (viz světové špičkové stavby – vodohospodářské – i v Evropě). Od toho tady odborníci jsou.
Leny :
KK: TUO žádnou přírodovědeckou fakultu nemá. Podobně rychle jde vyvrátit i ostatní vaše názory.
22.11.2020 08:34adamous :
Za me je to skoda … Vedení Ostravy navrhlo vymazat z územního plánu tramvajové propojení oblasti Karoliny s Dolními Vítkovicemi. Tvrdí, že by trať na náspu a mostech vytvořila v území bariéru:
04.01.2021 22:37https://www.facebook.com/udalostiostrava/videos/936001463874715
Martin [msstavby.cz] :
adamous: :D :D :D panebože
05.01.2021 07:22I kdyby tam byla jiný druh dopravy, než tramvaj, například trolejbus nebo autobus, tak ty mosty se přes železniční tratě musí stejně postavit :D