První z řady řadovek je těsně před dokončením a další jí následují. Hned vedle začala i stavba jednoho ze samostatných domů.
Související články
- 17.07.2018: Vilapark Proskovická
- 27.04.2018: Vilapark Proskovická
- 14.02.2018: Vilapark Proskovická
- 01.06.2017: Vilapark Proskovická
- 09.08.2016: Vilapark Proskovická – foto z výstavby
- 08.10.2015: Vilapark Proskovická – vizualizace
Infoš :
Investice do plovoucího domu…
16.03.2017 12:46Davidb :
Mě se ten dokončený dům líbí.
16.03.2017 13:04Rád bych viděl vnitřní dispozici.
thvari :
je to hezčí než řadovky v Hošťálkovicích. a bez barviček. áááách.
16.03.2017 13:31JS :
Fakt nikomu nevadí, že jsou ty domy všechny úplně stejné? Kde do nich seženou tolik úplně stejných lidí?
16.03.2017 14:34LK :
JS: byty v panelácích (a nejenom v nich) jsou stejné a stejně v nich bydlí různí lidé ;-)
16.03.2017 16:40Beld :
No dival jsem se na ten jejich web . Nevypada to spatne . Ale ty ceny nejsou nijak zajimave . 5M za uchazejici radovku s malou zahradou… Ne diky . Maj tam sice napsane temer u vseho rezervace , ale tomu bych moc neveril .
16.03.2017 16:49Balde :
Infoš: pozemek byl celý navýšen, navíc voda do této části zasahovala minimálně, takže s navýšením je to upe v pohodě
16.03.2017 18:11acdlcia [msstavby.cz] :
Davidb: Dispozice
16.03.2017 19:12acdlcia [msstavby.cz] :
Beld: Zrovna u těchto řadovek by měly být pozemky poměrně velké.
16.03.2017 19:16Ričí :
V domě Špillarova č.p. 10 voda minimálně v 97 byla. Vsadit 5 milionů, na to, že se tentokrát řeka netrefí, mi přijde zbytečné. A ten terén byl maximálně dorovnán na úroveň zahrady tohoto stavení.
16.03.2017 19:24aggu :
Ričí: Ta voda byla ze zátopy od řeky, ve sklepě, z kanalizace…?
16.03.2017 20:46Maximální rozliv fialově: http://imgur.com/a/0CqoC
Výška hladiny na okraji zátopy už bude minimální, při adekvátní úpravě nivelety terénu a ochraně okrajových svahů zemního tělesa no problem. Podsklepené ty domy asi nejsou.
Martin [msstavby.cz] :
Prosím. Přečtěte si starší články o tomto projektu, kde se „plovoucí domy“ řešily také…
16.03.2017 21:24MM :
Beld: Cena je vysoká relativně. Řadovka za 5 milionů je hodně, ale pokud se podíváte co se v okolí prodává, tak zrovna jedna řadovka v původním stavu se nabízí za 3,3 milionu. Pokud si takový dům chcete upravit pro potřeby 21 století, tak vás to minimálně 1 milion stát bude, spíš víc. Pak ta cena necelých 5 milionů nevypadá tak strašně… Bydlíte v novém a nemusíte řešit rekonstrukce.
16.03.2017 22:28Davidb :
Proč je ten krajní dům uskočený o 500 mm?
17.03.2017 07:21A opět nechápu úložný prostor pro 4 člennou rodinu.
U mě jsou to 4 kola, 4 lyže + ostatní vybavení. A to nepočítám nějaké zahradní vybavení.
LK :
Davidb: podle mě hlavně z toho důvodu, aby byla větší podlahová plocha a tedy vyšší cena ;-)
17.03.2017 07:59thvari :
Davidb: My byli za mého dětství schopni mít patery kola a patery lyže i v bytě 3+1 s lodžií. :-D Tady bych na to asi použil garáž a parkoval venku.
Máte ale obecně zajímavý postřeh, Češi jsou sportovní národ a je možné, že kdyby tomu někdo při plánování bydlení šel vstříc, měl by velký úspěch… :)
17.03.2017 08:22Davidb :
thvari:
17.03.2017 08:52Děkuji :-)
Já právě bydlím ve starším domě a všechny takové věci máme ve sklepě.
Chápu, že pneu se dají uskladnit v pneuservisu a lyže ve skiservisu.
Mě to netrápí, jen si toho všímám.
Pak na každé zahradě stojí dřevěná budka, protože někde se to musí schovat.
Garáž je pro auto, ne pro ostatní, pokud je garáž dost vysoká, tak se kola dají zvednout, což ale není tento případ.
Crazym :
Davidb: Garáž o skoro 26 metrech, tam se vleze.. :-)
17.03.2017 09:14Barák pěkný ale do schodů by se mi asi nechtělo chodit. Zaujala mě ta garáž se třemi vstupy z toho jeden velký prosklený na zahradu, tam se počítá i s jinou funkcí ale skladovací to není :-)
Infoš :
Balde: Viděl jsem projekt a jediné co se navyšovalo, nebo spíš budovalo byl val v severní části (byl v projektu, ale jestli se realizoval netuším). Ale i investor ví, že to není řešení a při velké vodě by celá ta plocha byla stejně pod vodou, je to regulérní záplavové území.
17.03.2017 09:59Davidb :
Crazym:
17.03.2017 11:16Jo na druhé a čtvrté fotce mě to taky zarazilo.
Asi aby prošla i velká sekačka :-)
JS :
LK:
22.03.2017 08:13No – já myslel, že paneláky (a nejenom je) máme už snad za sebou. Nebo, že by ne?
LK :
JS: jedu přes dubinu – a hle paneláky. Takže ne, nemáme je za sebou.
22.03.2017 08:26JS :
LK:
22.03.2017 12:27Když jsme ještě byli státem (nebo stádem?) dělníků, rolníků a pracující inteligence, dělali jsme spoustu věcí jinak než dnes a s ledasčím z toho, co jsme z té doby podědili, se budeme na Dubině i jinde ještě nějakou dobu prát. Je ale nějaký důvod dělat to i dnes stále stejně jako tehdy – viz nekonečné řady stejných kostiček ze 60-tých a 70-tých let na Korýtku, v Třebovicích atd.? Není už nejvyšší čas přiznat i domům v řadové zástavbě právo na individualitu odrážející potřeby, možnosti a preference vlastníků stejně, jako to bývalo běžné před nástupem moderny a jak to pokládáme za samozřejmé u samostatně stojících RD? Ono to nakonec dopadne stejně jako s těmi paneláky, které byly kdysi taky stejné – a podívejte se na ně dnes; kdo nevěří, ať se zajde podívat, jak čas pracuje na kdysi stejných řadových domech třeba na svinovských jižních svazích.
LK :
JS: já se snažím poukázat na to, že X domů (číslo v daném případě není důležité) bude zaplněno X rodinami, které sice budou žít v domě, který zvenčí vypadá stejně, ale uvnitř si ho každý upraví podle svého. Stejně tak i zahradu. Jak poukazujete na domy na Jižních svazích. Podle Vás by nemohlo existovat jakékoliv bytové bydlení, protože většinou máte v jednom době více bytů se stejným půdorysem (paneláky jsem vybral jako extrémní případ).
22.03.2017 13:11JS :
S těmi několika stejnými byty v jednom bytovém domě máte pravdu. Tady ale mluvíme o jiné kategorii staveb pro bydlení, o rodinných domech, ba dokonce jenom o jejich jednom speciálním druhu, kterému se říká řadový – a já se jenom podivuji nad uniformitou konkrétních řadových domů z ukázky, ke které diskutujeme a přemýšlím nad tím, jak je možné, že v době, která v mnoha oblastech staví na vypjatém individualismu, tak málo lidem vadí uniformita jejich architektury (a tím i prostředí, které spoluvytváří), která tak málo rezonuje se snad právem očekávanou lidskou růzností jejich vlastníků.
30.03.2017 13:02Městské řadové bydlení není totiž v našich podmínkách základní sociální službou pro ty, kdo by jinak skončili jako bezdomovci. Kdyby to tak bylo, dala by se obvyklá konfekční sériovost domů omluvit odkazem na obdobně řešené areály zaměstnaneckého bydlení z období průmyslové revoluce, kde má své kořeny, případně na poválečná sídliště, která byla jejich pokračováním a která princip opakování a stejnosti převzala a dovedla k dokonalosti.
Adresátem nabídky řadového bydlení je dnes ale u nás spíš vyšší střední vrstva, kde by už měl vedle praktických hledisek hrát roli nejen důraz na individuální sebeprezentaci, ale také nároky na kvalitu prostředí, k jejímž parametrům patří i jeho neuniformní pestrost a živost. Kdybyste po lidech z této společenské skupiny žádali, aby všichni chodili v jednotných tmavomodrých šatech jako Číňané za kulturní revoluce, vysmáli by se vám; podobně uniformní nabídka řadového bydlení si ale mezi nimi (pro mě kupodivu) zákazníky zatím ještě najde.
Těžko říct, proč to tak je – jediné vysvětlení, které mě napadá je, že jsme už tak zpohodlněli, že i pro věci, které jsme donedávna byli zvyklí si zajišťovat sami, vlastním organizačním úsilím, mezi které patří i pořízení vlastního domu, si dnes raději zajdeme k obchodníkovi a tam si vybereme z hotového.
To co bývalo donedávna jedinečným produktem smluvní spolupráce konkrétního stavebníka s konkrétním architektem, projektantem a stavitelem nemohlo nebýt jiné než výsledek spolupráce jiného stavebníka s jiným konkrétním architektem, projektantem a stavitelem, a v důsledku vedlo k jedinečnosti a neopakovatelnosti každé uliční řady – a odtud ke dříve zmíněné pestrosti a živosti prostředí. Ta se většině z nás líbí a je příčinou, proč například při poznávací turistice směřují naše kroky spíš do takto formovaných částí cizích měst, než na jejich sídliště, nebo dělnická předměstí.
Pestrost a živost prostředí má dokonce i svůj ekonomický rozměr: může za to, že penězi vyjádřitelná hodnota jinak srovnatelných domů a bytů zde bývá pravidelně vyšší, než v prostředí výrazově založeném na opakování a stejnosti – a to je informace, která by stavebníkům chystajícím se investovat do řadového bydlení neměla uniknout.
Dnes se totéž řeší výběrem ze sériové produkce nabízené obchodníkem – developerem a vyšší střední třída se za své (nemalé) peníze nakonec prezentuje bydlením v prostředí připomínajícím někdejší dělnické kolonie.
Je jen otázkou času a obchodní prozíravosti, kdy se na trhu objeví první chytrý developer, který dokáže spojit výhody řadové zástavby s individualizovaným řešením jednotlivých domů, schopným pokrýt větší rozsah potřeb, než jenom dnes obvyklé základní bydlení jedné domácnosti, a nabídnout tak zájemcům individuální bydlení městského typu srovnatelné s příklady z období mezi válkami, které jsou (na rozdíl od kolonií uniformních řadovek ze šedesátých a sedmdesátých let) dodnes pokládány za lepší adresu, tedy za prestižní bydlení pro náročnější klientelu.
Jak na to se ví, příklady odjinud jsou k mání.
Naplnění této ambice má ale vedle rozšíření nabídky velikostí a provozně-dispozičního i architektonického řešení řadových domů ještě jednu podmínku – tou je lokalizace takto pojaté individuální řadové výstavby pro bydlení v organismu města.
Dnes je zvykem vystrkovat ji na jeho okraje, kde se od ní čeká, že odměnou za čistší vzduch a nižší hlukovou zátěž vytvoří nenásilný přechod mezi vícepodlažní zástavbou městského jádra a venkovským zastavěním sólo domy, popřípadě volnou krajinou. Bonitu takové adresy pak často snižuje horší dostupnost občanského vybavení a větší závislost na automobilu.
Mnohem zajímavější by bylo hledat příležitosti pro umístění zástavby z neuniformních, individuálně řešených řadových rodinných domů i uvnitř jádrového území, nebo v prolukách v centru města, zejména když by v nich bylo bydlení kombinováno s nebytovými funkcemi charakteru živnostenských služeb a tam, kde by jejich návrh dokázal využít maximální výšky zastavění, stanovené platnou legislativou u rodinných domů na dvě nadzemní podlaží a podkroví. Výsledkem by pak mohla být rostlá struktura zástavby a prostředí podobná těm, které lze najít v tradičních částech měst vzniklých před nástupem moderny a s ní spojeného volného urbanismu, na rozdíl od nich ale v soudobém architektonickém pojetí a technické úrovni.
LK :
JS: a já Vám zase naopak budu argumentovat tím, že na silnici je XY stejných aut. A já se těm lidem nedivím, že si zvolí tuto lehkou cestu, kdy dům koupí jako rohlík, s bankou vyřídí vše důležité za chvilku a nemusí řešit haldu dalších věcí jako já při individuální výstavbě. A apeluji na pochopení toho, že existuje něco jako móda a při té dokážete více lidem prodat to stejné – oni si to pak ale personalizují sami postupem času.
30.03.2017 15:02JS :
LK: Vidím, že oba směřujeme ke stejnému cíli: k personalizaci (tedy rozbití uniformity)jednotlivých řadových domů podle osobních chutí, potřeb a možností jejich vlastníků. Rozdíl mezi námi je jenom v tom, že já – být tím developerem – bych se (ve spolupráci se zákazníky) pokusil personifikovat ty domy už rovnou při jejich vzniku.
03.04.2017 16:12