Město Ostrava skrze svou organizaci MAPPA na konci března 2023 prezentovalo studii předprostoru hlavního nádraží v Ostravě-Přívoze.
Z uveřejněného návrhu je patrné, že celá reorganizace prostoru přestupního uzlu se točí kolem výstavby podzemních garáží… Zároveň se jednalo o několikátou variantu, která je neméně výstřední, než ty předchozí.
Připomeňme si několik důležitých faktů. Rekonstrukci předprostoru (naposledy provedena v roce 2013) připravuje město v reakci na kompletní rekonstrukci Železničního uzlu Ostrava. Během projekčních prací železniční infrastruktury přišlo město v roce 2018 s požadavkem na zrušení nadchodů z výpravní budovy k nástupišti a jejich nahrazením podchodem. Požadavky města tedy Správa železnic, jako investor, zapracovala. Město však roky předprostor projekčně neřešilo, čímž svými chaotickými a často střídajícími se návrhy v roce 2022 zapříčinilo i opoždění rekonstrukce celého uzlu v hodnotě desítek miliard (současně stavbu zbrzdil také kraj).
Současná situace vyplývá právě z rozhodnutí města v roce 2018 k realizaci podchodu. Údajně z toho důvodu, aby se mohly do prostoru před hlavní nádraží umístit podzemní garážová stání pro osobní automobily.
V té době však nebyly učiněny zásadní kroky předprojektové přípravy. Nebylo provedeno (veřejně prezentováno) ekonomické zhodnocení variantního řešení parkovacího objektu. Umístění podzemních garáží před hlavní budovu, nad kterými bude rovněž stanoviště MHD (tramvaje, autobusy) je to nejdražší řešení, které mohlo být zvoleno hned z několika důvodů:
- podzemní stavby jsou obecně dražší, než nadzemní
- v předprostoru nádraží se v podzemí nachází velké množství sítí technické infrastruktury, které bude nutné přeložit
- podzemní garáže musí být dimenzovány na statické a hlavně dynamické zatížení od dopravy, převážně tedy kolejové.
Vymyslíte-li si jakoukoliv jinou formu parkovacího objektu, bude levnějši než ta, která byla zvolena…
Dalším důležitým krokem, který nebyl proveden, je výběr budoucí podoby z více návrhů. Byl prakticky proveden jeden návrh (mnohokrát upravován). Fakticky tak byl převzat jediný návrh, který byl zpracován a ten je nyní rozvíjen bez jakékoliv zpětné vazby, či dialogu.
V západních městech jsou dokonce trendy takové, že probíhá dialogů více. První dialog je „vstupní“ a jsou v něm zapojeny zainteresované subjekty. Po zapracování prvotních podmínek probíhá dialog další. Takto je vymezena základní koncepce řešeného prostoru a teprve se přechází ke studii, kterou zpracovává více týmů. Ty následně veřejně prezentuji své návrhy a odpovídají na dotazy. Lépe jak tak přímo od autorů transparentně vysvětleno, jak svůj návrh zamýšleli.
Vizualizace aktuálně zpracovávaného návrhu
Jak můžeme na vizualizacích vidět, prostor celého přestupného uzlu je převážně definován vjezdy do podzemních garáží. Ty dokonce mají vyvolat i demolici dalších objektů. Přesněji se jedná o tento objekt na Nádražní ulici.
Kvůli tomu, že plánovaný podchod je veden přímo pod kašnou, která se nyní nachází v kulatém výřezu stávajícího přístřešku, musí dojít k přesunutí kašny a dozastřešení přístřešku. Na vizualizacích můžeme vidět vyvýšenou skleněnou konstrukci. Prvek, který se rychle zanese nečistotami a jeho údržba bude velmi nákladná.
V řešené lokalitě se nachází, dnes dlouho chátrající, industriální hala, kde bylo zamýšleno muzeum MHD. Tato hala má být rovněž zdemolována. Město však stále neuvedlo, kam jinam umístí záměr muzea MHD, který je v tomto prostoru absolutně vyhovující a geniální. Mohla být trojlodní hala z režného zdiva zachována? Mohla být smyčka umístěna kolem haly (po demolici přidružených objektů)? Toto řešení nebylo prezentováno. Nicméně pokud je tramvajová trať vedena společně v komunikaci, neplatí pro ni ani ochranná pásma.
Ostrava je známá svou bohatou průmyslovou historií a stavbami, které jsou s touto etapou rozvoje spojeny. Avšak stejně jak Ostrava rychle průmyslově rostla, tak obdobnou rychlostí svou průmyslovou historii ztrácí. Jen namátkou, ať už se jedná o demolice prováděné přímo v národní kulturní památce Dolní oblast Vítkovice...
…demolice celých areálů….
…nebo desítky malých staveb rozesetých po celé Ostravě, které chátrají a postupně zarůstají, mizí. Demolovat by se měl i objekt bývalé výtopny koksovny Jan Šverma.
Zde, v předprostoru nádraží, patří trojlodní industriální hala samotné Ostravě. Osud / budoucnost tak má v rukách město a ne soukromá osoba. Namísto demolice mohla být zvolena konverze. Zanechán genius loci místa, připomínka historie. Spojení nového a sterého.
Bude nakonec k přestavbě zvolena ta nejdražší možná varianta s parkováním v podzemí? To ukáže čas. Signály však pozitivní nejsou.
Na závěr se pro inspiraci podívejme na zajímavé konverze původních objektů a jejich nové využít.
Tramvajové depo v Karlsruhe
Tramvajové depo postavené v roce 1903 v německém Karlsruhe bylo zachováno a nyní jsou v něm vystavovány historické tramvajové vozy. Stejně jako objekt v Ostravě je zde výhodou napojení na stávající kolejovou síť.
Školní kampus Drážďany-Tolkewitz
Odlišný, ale stejně zajímavý přístup konverze původně průmyslového objektu byl zvolen v blízkých Drážďanech. Původní depo nahradil školní kampus a několika budovách. Z depa však zbyla jihozápadní fasáda. Odkaz na koleje je prosklen i do dlažby veřejných prostor.
zdroj vizualizace: FB MAPPA Ostrava
Související články
- 23.07.2024: Modernizace železničního uzlu Ostrava
- 02.01.2024: Investice Ostravy v roce 2024
- 01.11.2023: Ostrava plánuje zbourat Bauhaus
- 12.06.2023: Správa železnic opravuje část hlavního nádraží
- 09.03.2023: Realizace uzlu Ostrava se posouvá
- 25.10.2022: Hlavní nádraží – opět
ELB :
Další prodloužení docházkové vzdálenosti od vlaků k zastávkám MHD. Budování podzemních garáží ve spleti inženýrských sítí v místech, kde je možnost stavby parkovacího domu. Výstavba manipulační tramvajové a trolejbusové trati, kde budou vozy vozit vzduch. Demolice historických objektů. Další fáze znehodnocení vodního prvku. Tohle je kompletně idiotský projekt, omlouvám se za expresivní hodnocení.
Za 14 dnů ale bude jistě představen další nový projekt :) A všude nápisy OSTRAVA!!!, podpisy buranského uvažovaní a sebepojetí městské reprezentace.
Winter :
MAPPA se opět prezentuje projektem, který odpovídá hodnotě této organizace :D
(kdybych nebyl líný zeptám se, jestli si to kreslili samo nebo to opět přihráli nějakému kámošťákovi)
ELB :
P.S. A z hlediska architektonického a urbanistického totální devastace původního objektu, mj. dozastřešením původního dynamicky pojatého zastřešeného předprostoru nádražní haly a zcela nekorespondujícím pojetím nových zastávkových přístřešků. Proč ? Jaká je motivace takto prznit původní organické napojení smyček MHD na předprostor nádražní haly ?
Jarek :
Tento prostor je prokletý. Jako by každá generace lidí co se zrovna dostanou k moci chtěli, aby po nich zůstal nějaký pomník. Proto se celých 30 let kouskovitě v tomto prostoru dělá kusová modernizace, neustále se tam utápí peníze, aby se nakonec přišlo, že vše megalomanský způsobem předěláme. Další věc je, že všeobecně tyto prostory po celém světě přitahují různé asociální zjevy, fekty somráky rázovité čorkaře atd.Sice to není taková hrůza jako na vagusonu v Praze ,Bratislavě nebo Brně, ale není to prostor, kde by se člověk chtěl zdržovat.Přijet (čimkoliv) projít a jet vlakem dál.
Jakub FM :
Za mě je pohledová vizualice tohoto projektu hezká. Problém současného hlavního nádraží je v osobách, které se bezprostředně pohybují na a v blízkosti nádraží a také před poštou. Dále minimální ůdržba a šterková plocha bez zeleně na parkovišti u nádraží. Ve své podstatě dva minimální problémy na finance, dělají z prostoru nádraží odporně hnusné prostředí. Bohužel tomu nepomůže ani blízká Policie ČR. Muselo by se objektivně pracovat s těmito lidmi a upravit vyhlášky. Pokud je to vůbec možné. Zákony jsou bohužel krátké. A pokud se upraví, budou znevýhodňovat vždy nějakou skupinu lidí. Jenže k tomuto kroku je třeba odhodlání. A jak politici s oblibou říkají: široukou podporu veřejnosti a politiků napříč koalicemi. Takže se vlastně nic nezmění.
23.08.2023 09:40Graylag :
Osobně se mi sice prezentovaný návrh z mnoha důvodů nelíbí, ale moc nechápu autorův odpor k podzemnímu parkovišti. Ano, jsou drahé a nadzemní parkovací dům by byl levnější, ale i celkem skromný parkovací dům bude mít šířku aspoň 30 metrů. Kam to tam chcete dát bez bourání současných budov? V podstatě by to znamenalo zastavět celý současný prostor tramvajové smyčky nebo celé současné parkoviště v místě uvažovaného muzea. První možnost architektonicky zabije celý prostor přednádraží a druhá je na úkor právě muzea.
23.08.2023 10:16Podle mého názoru by parkovací dům dával smysl v momentě kdy začneme bořit stávající budovy nádraží (ať už samotnou v budoucnu nepotřebnou halu, přilehlé budovy nebo provozní budovu za halou), ale v tu chvíli jsme finančně někde úplně jinde.
Martin [msstavby.cz] :
Graylag: Musíme parkovat přímo u vstupu do výpravní budovy? Ne.
Vhodné místo je na Jirské ulici. Byla tam plánována stavba odstavného stání pro autobusy. Proč by tento prostor nemohl být zastřešen nadzemní, jednoduchou montovanou stavbou parkovacího domu? Navíc by stavba odstínila zástavbu od hluku z železniční tratě. Stačilo by jen domluvit spolupráci a koordinaci.
Třeba tady je příklad autobusového stanoviště a parkovacím domem v jednom. https://goo.gl/maps/AJG5j2JytwGiitAv6
Opravdu si nemyslím, že Ostrava má / nebo získá tolik peněz pro tuto realizaci.
23.08.2023 10:29Graylag :
Martin [msstavby.cz]:
Souhlasím s tím, že parkovací dům na Jirské zní dobře. Byť osobně by se mi líbilo ten prostor zachovat jako park a jen odtamtud vyhnat podivné existence (ale to by bylo na jinou diskuzi). Ale tady jde o to, jak lidi na to nádraží nalákat. A bohužel přiznejme si, lidi jsou dnes shnilí a chtějí jezdit autem. Jak chcete někoho kdo jezdí autem skoro i na záchod přesvědčit, aby šel z parkovacího domu minimálně 250 m po chodníku k podchodu když třeba ve Svinově zparkuje do 100 m od podchodu?
Osobně bych byl pro kompromis. Vybudovat před nádražím minimalistické podzemní parkoviště s patřičně osolenou sazbou a větší parkovací dům na Jirské s parkovným za normální cenu. Kdo neřeší peníze nebo chce parkovat blízko za každou cenu bude uspokojený podzemním parkovištěm (a vysoká sazba parkoviště rychle zaplatí). No a ostatní lidi, místo aby byli dopálení že musí těch 250 m šlapat „jako socky“ by naopak měli hřejivý pocit jak vyzráli na systém a zaparkovali levně jen 250m od nádraží :D
Něco takového jsem si osobně zkusil v Helsinkách, kde jsem si s ušetřenými skoro 50€ štastně došlapal něco přes kilometr.
23.08.2023 11:11občan :
Graylag: je tam vysoka spodni voda. Ty nadchody tam nevznikly nahodou. Stavet cokoli do podzemi bude znamenat obrovske náklady nejen dnes, ale i do budoucna. Ten prostor potrebuje procistit od nepůvodních konstrukcí a bariér a vice premysleni u projektantu a politiku, ne z toho delat vetsi labyrint. Do hlavaku se cpou ročně miliony s divnym výsledkem. Příklady: nové výtahy, ale opravena nástupiště maji puvodni nízkou vysku, proč? Z hal se odstrani stánky, al hned se tam daji svítící bilboardy takze dojem východní Evropy stejne nezmizí. Místo nového perónu někdo postaví u prvni koleje zed. Budky ve zdi se nedají vytopit. Hodinova vez vypadá jako by dosly stavarum penize. Fontana tece jako kdyby prosakovala kanalizace. Lampy pred nadrazim svíti i na travnik atd.
Propojit modernu s historii neumíme. Vizualizace, i ty pěkně, nedodrzujeme. Údrzba funguje jen nekde. Proste bída. Mohl to být malebny prostor s muzeem napojenym na síť mhd i parkovacim domem opodal ale my budeme mit zase něco „ostravskeho“.
Dr. Kohn :
Martin [msstavby.cz]: Parkovat na Jirské? Vy si věříte….
23.08.2023 12:07davidb :
Martin [msstavby.cz]:
Tohle jsem našel při procházení. tvého odkazu z Lipska!
https://www.google.com/maps/@51.3448687,12.383568,3a,75y,4.28h,77.42t/data=!3m8!1e1!3m6!1sAF1QipPDODhPZrydSq17UkLt618SNLdYiZNRbXu2ja94!2e10!3e11!6shttps:%2F%2Flh5.googleusercontent.com%2Fp%2FAF1QipPDODhPZrydSq17UkLt618SNLdYiZNRbXu2ja94%3Dw203-h100-k-no-pi-0-ya220.09137-ro-0-fo100!7i10240!8i5120?entry=ttu
Takhle se má parkovat :-) Přestup auto – vlak na 2é metrech :-)
Souhlasím s tím, že nějaké parkoviště musí být co nejblíže budově. Stačí K+R, já potřebuju někoho nebo sebe pouze vyhodit na vlak a nebo ho zase nabrat. Ideálně s 15 min. čekačkou – odnést kufr na perón / čekat na zpožděný vlak.
23.08.2023 13:17V tomto má nevýhodu i Svinov, kdy prostor u jižního podchodu je přeplněn řadou čekajících aut a vedle je prázdné parkoviště pro autobusy!
riltr :
Díky za upozornění na stav a hodnoty bývalé výtopny na Švermě (bohužel v rukou soukromníka, který ji prý hodlá zbořit). Tento objekt je naprosto unikátní, takový ostravský chrám průmyslu :) škoda jen z dnešního pohledu, že je tak daleko od civilizace…
23.08.2023 13:35Graylag :
občan:
23.08.2023 13:51Já o těch problémech s vodou vím a taky zásadní zastánce podchodů nejsou – nadchody mi až tak nevadí. Problém ale je, že to nádraží je celé špatně a nedá se s tím nic dělat, protože buď se z jedné strany ozvou hlasy, že návrh řešení je moc drahý nebo z druhé strany hlasy které chtějí zachovat halu a celé nádraží jak je protože historie. Tak co s tím?
Osobně jsem se shlédnul v Kodaňském hlavním nádraží, kde je fungující budova nad kolejemi a na nástupiště se tak vlastně nejde nadchodem, ale sestupuje se z haly dolů. Ale jasně, Ostrava není Kodaň (a to ani její Malá Kodaň která Kodaň vůbec nepřipomíná), tak buďme realisti a podívejme se třeba na Odense (velikostně i významově s Ostravou srovnatelné). Relativně malá nádražní budova ze které vybíhá nadzemní křídlo které slouží jako nadchod a současně jsou v něm obchody. Pod ním jsou stanoviště autobusů, nahoře na střeše parkoviště. Za mě ideál a bylo by to možná i levnější než všechny ty podchody a podzemní parkoviště. Jenže se to jaksi neslučuje se zachováním budovy s „historickou“ hodnotou. Tak se místo toho pokusíme postavit něco co uspokojí všechny a bude z toho něco „ostravského“
Pavel Moravčík :
Myslím že parkování osobních aut by mohlo být řešeno propojením nadchodem/podchodem s lokalitou Zadní Přívoz (ulice Božkova, Hálkova a okolí) a vybudováním parkoviště (klidně nadzemního) tam. Vysokorychlostní železnice (VRT) stejně povede severně od stávajících nástupišt tak by to od parkoviště k vlakům nebylo daleko.
23.08.2023 14:09davidb :
Pavel Moravčík:
Tím „donutíte“ ještě větší část obyvatel Ostravy jezdit ze Svinova, protože jim prodlužujete příjezd na nádraží.
Ale mám jiný dotaz. Víte o nějakém nádraží, které je v takovém uspořádání kolejí, dvě větve pod úhlem cca 45 stupňů, ve světě?
23.08.2023 14:38Mx :
Při hodnocení čistě vizualizačního dojmu bez vhledu do širších souvislostí a problému tohoto řešení – ten dojem je dobrý – dovedu si to představit jako bránu do města – možná lepší než za každou cenu držet historii – mně ten původní objekt historicky moc neříká, v čem byl cenný. Ale možná hodnotu má, nevím. A to jinak jsem ochránce každého štuku a každé staré stavby – třeba ta budova Šverma – tep bude opravdu škoda. Stejně budou další 3 studie, než se kopne.
23.08.2023 14:41Pavel Moravčík :
davidb:
To bych rozporoval. Napriklad cely Hlucin a okolni spadova oblast nebude muset zajizdet autem do centralniho Privozu a mel by to casove i vzdalenostne bliz. Stejne tak to podstatne usnadni prijezd k nadrazi od dalnice. Zalezi odkud tim autem prijizdite.
23.08.2023 15:10Graylag :
davidb:
23.08.2023 15:21Z těch bližších třeba Zwickau. Ostravě odpovídá jak počtem nástupišť (2 na každé straně), tak tím, že z jedné strany je za kolejemi depo a z druhé průmysl, takže nemá smysl pokračovat s průchodem za nástupiště. Zwickau má podchody a podle obrázků ta stanice docela funguje. Ale taky byla už od počátku s myšlenkou podchodů stavená.
ELB :
Kam pojedou cestující s taškou tramvají na nástupišti C ? Řidič je vezme na pokec na pauzu na smyčce ? Z nástupiště A trolejbusem číslo 11 bez trolejí na hřbitov nebo autobusem číslo 2 do Skvrňan ? A co dělají ti lidé u eskalátorů v patře haly, když na vlak se jde podchodem ? Ano,taková je validita vizualizací, takové je povědomí jejich autorů o pěších trasách na hl.nádraží.
Jakub FM :
Parkovcí patrový dům s krytým atobusákem na ul. Jirské zní hezky. Jenže pohled na současnou budovu by se nezměnil. Byť historicky cenná. Na prázdné ploše by vznikly kopcovité útvary různých barev. Jako jinde v Ostravě. Otřesné. Bohužel by nejlépe bylo prostramství smysluplně zastavět a využít zeleň. A vyhnat lidi, kteří opravdu nevytváří žádnou hodnotu. Bohužel ani estetickou. Spíš vše ničí. To už jsem ale zmínil výše.
23.08.2023 15:34Jakub FM :
A pokud se neudělá vše pořádně a bude se jen lepit bez zásadní proměny a investice. Nic se nezmění.
23.08.2023 15:37thvari :
Udělal bych architektonickou soutěž, kde bude součástí zadání, aby někdo umělecky ztvárnil tu legendární paní na vozíčku bez nohou, která tam žije a navždy žít bude. :-D
23.08.2023 17:10Michal :
A u sladovny sochu Babky Albertky (neboli přenašečky tašek).
23.08.2023 19:25liaa :
Stručně: tento návrh je ještě mnohem horší, než ty předcházející.
23.08.2023 22:34Patrik S. :
Hlavně udělat pořádný bezbariérový přístup. Ta nešťastná paní na invalidním vozíku čeká už léta před nádražím, aby se mohla dostat ke svému vlaku.
24.08.2023 07:12Ondřej :
Jestli má na hlavním zastavovat VRT a já bcyh moc rád, aby to tak bylo, tak bude parkovací dům potřeba. Za mě by klidně mohli zbořit i nádražní budovu a postavit tam něco víc vyhovujícího, a ideálně vyššího s nějakou jinou funkcí v horních patrech. (kanceláře u VRT jsou všude ve světě žádané)
24.08.2023 08:07Graylag :
Ondřej:
Blázníte? To je unikátní budova v Bruselském stylu už z roku 1975. To se musí zachovat pro příští generace za každou cenu. I za tisíc let, až už tam žádné koleje nebudou a naši potomci se budou dopravovat teleporty tam ten barák bude a budou se na něj jezdit dívat turisti jako na Pražský hrad. Jen se možná do té doby ještě párkrát zvětší nápis OSTRAVA na čelní straně. A uvnitř ještě trochu přikyne informační smog.
Teď vážně, nelíbí se mi myšlenka tu budovu bourat, ale jak čas plyne, tak se sám k myšlence zbourat a postavit lépe čím dál tím víc přikláním. Raději bych nějakou radikální přestavbu, která by tu budovu dokázala přizpůsobit moderním požadavkům, ale protože každá taková úvaha končí na „nejde to“, „vždy to tak bylo“ nebo „ale co historie“, tak to raději zbourat.
24.08.2023 09:10Ne že by snad na našich názorech tady nějak záleželo :)
Michal :
Byl tady vůbec někdy článek o budově hlavního nádraží, kde by se pak v diskusi nezačalo zvracet o její demolici? Jděte s tím laskavě už do… jo, přesně tam!
24.08.2023 09:18O. :
Michal: Zvracis tady akorat ty. Vzhledem k tomu, co se kolem hlavaku dlouhe roky deje, tak i demolice a novostavba je jednim z legitimnich reseni a neni duvod o nem nediskutovat.
24.08.2023 11:37Ilona Rozehnalová :
Ráda bych do debaty doplnila informaci, že město loni chtělo díky diskusím, kterých jsme byli účastni s Milenou Vitoulovou a Martinem Strakošem, nakonec vypsat architektonickou soutěž na předprostor nádraží včetně možného napojení nádraží na náměstí. Soutěž by otevřela témata, jako je otázka dopravy, parkování, předprostoru, zapojení výpravní budovy, případně průmyslových hal a napojení na centrum Přívozu, či zda muzeum dopravy ano nebo ne (na to mohou existovat různé pohledy, což je legitimní a soutěž by mohla přinést adekvátní podklady pro řádnou diskusi o tom, co tam smysl má a co ne). Po mém nedávném dotazu na tw, zda se bude prostor soutěžit, uvedla paní Bajgarová, že nové vedení města od záměru soutěže upustilo a pokračuje se s Casua. Toto mi následně potvrdila i Mappa. Vnímám to jako velkou chybu.
Od počátku, dokonce už při minulé rekonstrukci předprostoru nádraží, kterou nepovažuji za povedenou, jsme s Martinem Strakošem hovořili o potřebě architektonické soutěže na tak důležitý urbanistický úkol. Bohužel se tak nestalo a šlo se cestou výběru jednoho architektonického studia – Casua. Dle návrhů, co dodali, včetně dalších rozpracovaných variant, bylo zjevné i pro vedení města, že tohle není cesta, to samé jsme jim opakovali na setkáních my – proto se nakonec město přiklonilo k soutěži (i z toho důvodu, že došlo k posunu termínu ze strany SŽDC, čili vznikl tam potřebný časový prostor).
Samozřejmě že takovéto klíčové celky se musí soutěžit. Mělo by to být už na počátku úvah, ne až po diskusích. mělo by to být standardem, daným dopředu. Jde o důležitou lokalitu, jejíž podobu by měla prověřit soutěž, nikoli přímé zadání. Dlouhodobě prosazujeme soutěže, bohužel ale chybí třeba silnější hlas architektů, naopak řada z nich smysl soutěží zpochybňuje. Mappa pak soutěží jen některé věci, protože podle nich nemají kapacitu administrovat víc soutěží (například se nesoutěžilo ani napojení centra na DOV, což vnímám také jako chybu, byť návrh pochází z dílny uznávaného urbanisty).
Město ve spolupráci s MAppa by si mělo říct, která území a místa jsou klíčová pro rozvoj a musí se soutěžit. Mělo by se rozhodnout a také posílit tým Mappa, aby zvládl takové úkoly administrovat, po čemž rovněž opakovaně voláme. Prostor mezi hlavním nádražím a centrem Přívozu je nepochybně jedním z klíčových prostorů, na které se musí upřít maximální pozornost. Je to komplexní úkol, který by se neměl zadávat napřímo, což jsme říkali v minulosti, zopakovali na každém setkání s městem i na veřejné debatě v Mappě.
Od září rozjíždím po rekonvalescenční rok a půl pauze opět veřejné debaty – informace o zářijové debatě již brzy. Ráda bych se do budoucna věnovala i tomuto tématu – jaká je aktuální strategie města při zadávání architektonických soutěží, které lokality jsou klíčové a proč atd.
24.08.2023 12:10Alex :
Podle mého zaslouží tento zapomenutý a ze všech stran okopávaný kousek města extra péči a velkorysé řešení.
Proč:
1. Nezbytná dlouhodobá preference hromadné přepravy před individuální – a to jak dálkové, tak městské (bo klima, bo městská eko, bo vysokorychlostní koridor – to neironizuji, jen odlehčuji)
2. Unikátní budova nádraží, kapacitně zcela vyhovující (není takových v Ově mnoho, Graylag)
3. Stejně unikátní navazující „Sitteho“ secesní město, ohraničené ulicemi Špálova, Macharova, Mariánskohorská, Jirská
4. Potenciál zalidnění prostoru díky muzeu MHD se souvisejícími aktivitami (veřejné produkce + expozice blablabla)
5. Potenciál Nádražní ulice v úseku nádraží – kino Svoboda jako velkoměstského „vstupního“ bulváru (kterým kdysi byla)
Tedy mně z toho vyplývá:
a/ řešení přednádražního prostoru jako „proscénia“ k vstupu do nádraží, do areálu muzea MHH, na bulvár Nádražní (s dostatečnou prostorovou kapacitou pro další aktivity/investice ve smyslu zalidnění území)
b/záchytné kapacitní parkoviště v meziprostoru Jirská – frýdecké kolejiště (s vyřešením dopravního přístupu ze směru Mariánskohorská – dálnice plus pěší krytý koridor parkoviště – nádraží.
Tohle řešení by mně svou potřebností dávalo větší smysl než koncertní síň nebo Černá kostka
24.08.2023 12:24Graylag :
Alex:
Aby nevznikl omyl, já si demolici nádražní budovy nepřeji, ale současně nevidím její smysl pokud se vybudují podchody a zruší nadchody. V tu chvíli se z toho stane nefunkční budova se kterou bude jen zbytečné trápení a zůstane stát v podstatě jen pro to, aby stála. Proto si myslím, že pokud město trvá na vybudování podchodů a zrušení nadchodů, měla by automaticky následovat buď demolice, nebo alespoň masivní přestavba, která změní účel stavby (třeba obchodní centrum?).
Naopak kdybych měl neomezenou rozhodovací moc, tak bych volil buď vybudování podchodů současně se zachováním nadchodů (podchody pro rychlý přestup z MHD, nadchody pro cestující využívající služby budovy), nebo bych zachoval jen nadchody, ale přestavěl je tak, ať to nejsou jen prosté průchody, ale fungující součást nádraží – aspoň na Bohumínské straně (viz třeba ten příklad z Odense, google vám najde i fotky zevnitř, doporučuji mrknout). Adekvátně tomu bych přizpůsobil předprostor. Ale připadá mi, že tohle se v praxi řeší odděleně – snažime se naroubovat předprostor na budovu aniž bychom řešili, co vlastně s tou budovou bude.
24.08.2023 13:43Alex :
Graylag:
24.08.2023 14:15Neorientuji se v tématu tak hluboko, abych znal důvod, proč mají být budovány podchody.
Ale jinde jsem psal, jak jsem nedaleko od hl.n. sledoval znečištění spodních vod – hladina metr pod povrchem („občan“ rovněž zmiňuje).
Podle mého budovat zde podchody a podzemní parkoviště je ještě větší blbost, než kotvit dvousetmetrový mrakoplaš v kvartérních jílech na poddolované Karolině.
Ale není vyloučeno, že obojí se v Ostravě podaří:-)
Graylag :
Alex:
Podchody pro cestující smysl dávají, protože okružní cesta z tramvaje do haly, dvakrát po schodech nahoru, dlouhou chodbou a zase po schodech dolů může i při cestě na lehko zabrat klidně 5 minut. Se zavazadly nebo s nějakým omezením pohybu ještě mnohem déle. V 60 letech kdy se ta budova navrhovala to ještě problém nebyl, protože se cestovalo relativně pomalu, lístky se kupovaly na pokladně na místě a na vlak se jezdilo s předstihem a čekalo se. Dnes je ale doba jiná. S lístky a IDOSem v mobilu a příjezdem na nádraží „napřesno“ už halu v podstatě vůbec nepotřebuji a jen jí procházím, přičemž zkratku podchodem bych ocenil.
Až sem je to v pořádku, vybudování podchodů zvýší komfort pravidelným cetujícím, zlepší návaznost na MHD a umožní vnitroměstské cestování vlakem tam kde to dosud z časových důvodů nedává smysl (třeba Přívoz-Střed), čili jednoznačně služba občanům.
Kolik to bude stát, jestli na to město má peníze a jestli by nebyly účelněji vynaložené jinak je na jinou diskuzi.
Podzemní parkoviště je zase úplně jiné téma, kdy stanice i s podchody může fungovat bez něj. Ale můj osobní názor je, že pokud už se podchody kopat budou, tak nevybudování alespoň malého podzemního parkoviště zbytečně sníží atraktivitu toho nádraží a tím částečně znehodnotí tu investici.
No a pak je tady ještě třetí téma, a sice smysl stávající haly, pokud z ní nepovedou nadchody a pokud podchody budou zaústěné mimo halu. V ten moment nebude mít podle mého odhadu 80% cestujících důvod do haly ani vkročit, což rychle zabije i těch pár zbývajících podniků v hale a udělá z ní místo duchů.. nebo bezdomovců.
24.08.2023 15:00Marian Kechlibar :
Graylag:
Pak by dávalo smysl předělat část haly na kanceláře a komerčně je pronajímat. Aspoň první patro, které ani dnes kdovíjak využívané není. Kanceláře situované přímo na budoucí VRT mohou být pro určité druhy byznysu atraktivní.
25.08.2023 11:42Graylag :
Marian Kechlibar:
25.08.2023 15:28Ano. Nebo tam dát třeba Tesco. Nebo to začlenit do muzea MHD a dar tam třeba zázemí, učebny a depozitář. Je celkem jedno co to bude, ale musí to být vyjasněno ještě než se začne navrhovat nějaké přednádraží, protože jinak to dopadne blbě.
Ale přesně tohle se neděje. Oficiální představa je, že hala bude fungovat přesně stejně jako dosud a cestující tam asi budou chodit z nostalgie.
PetrK :
tohle město fakt nechápu… jedna z největších investic za posledních 30 let, která zcela zásadně ovlivní veřejný prostor, a oni to takhle odbydou, místo široké diskuse a volbou z variant se od stolu vybere jeden projekt a hotovo… proboha proč?
Martin [msstavby.cz] :
davidb: Tak jsou tam zajímavější věci, než tohle tahle vestavba, ale jde tam vidět úspornost a nápad. Nádraží v Lipsku je jedna z největších nádražních hal v Evropě. Poměrně smysluplně využili prázdnou část a vložili tam levnou, ale přesto pěknou a funkční konstrukci. Dokonce při rekonstrukci budovy dokázali pod odbavovací halu vložit obchodní centrum se 140 obchody a restauracemi.
Graylag: Já doufám, že až tak špatně na tom jako společnost nejsme a lidé ještě dokáží ujít několik desítek metrů :D
Dr. Kohn: Nu a proč ne. Plno lidí nechává auto na parkovišti na Wattové / Skladištní. Navíc parkovací dům by byl zabezpečen.
28.08.2023 06:52Hans :
Pro srovnání… včera zveřejnila Praha vizi rekonstrukce (spíš dekostrukce) hlavního nádraží. Velká prosklená hala s parkovištěm nahoře by měla jít dolů, a místo ní by měl být vytvořen obrovský zastřešený prostor.
Parkoviště se tedy ruší a dlouhé zastřešení má dovést lidi až k tramvaji a usnadnit přestup tramvaj/metro.
Na druhou stranu se vnitřní prostory opravdu citelně zmenší.
Vizualizace:
28.11.2023 09:36https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=pfbid031WRG7RvPEpaqxZxf2KSvhDdfW5XebSKKbiCDgphbAafd5JUMX8KFHYSAEU11upY1l&id=100044199741399