Ostrava pánuje demolici bývalého objektu prodejny Bauhaus v centru města. Město vypsalo veřejnou zakázku na demolici.
Předmětem veřejné zakázky je realizace stavby „Demolice bývalého objektu BAUHAUS“ v k.ú.
Moravská Ostrava, obec Ostrava. Jedná se o odstranění bývalého objektu Bauhaus na ul. Janáčkova č.p. 3139/22 v k.ú. Moravská Ostrava, obec Ostrava, dle dokumentace bouracích prací, kterou zpracovala společnost ASA expert a.s.
Při realizaci předmětu veřejné zakázky budou dodrženy veškeré podmínky a požadavky uvedené ve
vyjádřeních a rozhodnutích dotčených orgánů státní správy, institucí a správců inženýrských sítí vydaných
v průběhu projednávání a povolování odstranění stavby, zejména podmínky uvedené v:
Rozhodnutí č.j. MOaP/095596/24/OSŘP1/Kal. o povolení odstranění stavby, které vydal odbor
stavebního řádu a přestupků Úřadu městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz dne 21. 10. 2024 a
které nabylo právní moci dne 16. 11. 2024, Rozhodnutí č. 215/24/VD o povolení odstranění stavby vodního díla, které vydal odbor územního plánování a stavebního řádu Magistrátu města Ostravy dne 17. 10. 2024 a které nabylo právní moci dne 6. 11. 2024.
pramen: tenderarena.cz
Související články
- 26.02.2024: Iniciativa za dočasné zachování Bauhausu
- 06.03.2018: PLATO nabídne bistro i knihovnu
- 15.02.2018: PLATO oživí Bauhaus
- 01.11.2017: PLATOreport 11
- 08.09.2017: PLATOreport 10
- 09.06.2017: OVASTORY #47 Bauhaus
Jiřík :
Dobře a postaví se tam něco hned ? Nebo tam bude jen prazdná díra na další roky.
Lukáš Gl :
Co se týče Bauhausu, já osobně bych využil potenciálu: nechal bych samotný skelet a obestavěl ho budovami – od železnice a Českobratrské administrativou, do Janáčkovy ulice pak bytovými domy. Vzniklý zastřešený prostor /pasáž/ bych využil k nějaké užitečné činnosti. Jen upozorním, že nosná konstrukce je v pořádku, problémy jsou se struskou, která je nasypaná kolem nenosných částí.
28.04.2025 13:56Lukáš Gl :
Jiřík: Projekty se chystají: https://www.mappaostrava.cz/projekt/cingruv-sad-a-bauhaus/ Osobně však tipuju díru na další roky. Nebo (dlouhodobě) dočasné parkoviště na vyštěrkované ploše? Uvidíme…
Mx :
Mohl by tam být ten justiční palác, který zrovna schválili na Sokolskou ulici tam někde u Muglinovské. (Stavba státu) Bylo by taky dopravně docela blízko i pro mimoostravské, Místecká a nádraží blízko. Prý to byl jeden z důvodů rozhodování.
28.04.2025 14:03Zdroj blízky zdroji :
Lukáš Gl: To je teda dost zavádějící co jste napsal. Nosná konstrukce totiž na něčem vždy stojí a pokud statický posudek zní:
„Po podrobné prohlídce objektu lze konstatovat, že stav poruch a jejich progrese v čase lze nyní klasifikovat do druhého stupně závažnosti tedy jako staticky závažné poruchy, situaci kolem konstrukce zasklení fasád lze zatřídit jako poruchy havarijní, protože deformace jsou tak velké, že hrozí praskáni skel, k tomu již někde v minulosti došlo.“ Atd.
Dále.
„Objekt BAUHAUSu byl postaven s vážnými stavebními chybami a proto jej taky investor opustil. Struska použitá v podloží vede k pohybům, kterým nelze bez její náhrady zabránit, že je to však ekonomicky nereálné je zřejmé.“ Atd.
Doplnění.
„Objemové změny v podloží podlah. Jejich důsledkem je zvedání podlahové desky, které bylo zaměřeno maximální hodnotou 70 mm v jednom poli, přičemž je patrná tendence zvedání středů podlahových poli, zatímco u sloupů je toto zvedání výrazně menší.“
Tvrdit, že konstrukce je v pořádku, ale zároveň nezmínit staticky závažné poruchy, je zavádějící. Pokud konstrukce stojí na podloží, které vykazuje takovéto změny (7 cm zvedání podlah) pak je jen otázka času, kdy konstrukce v pořádku nebude.
28.04.2025 15:10bapi :
Lukáš Gl: Cili kdyby tam za 10-12 let neco stalo, tak to bude mega-uspech, ze? (mysleno neironicky)
28.04.2025 16:13Lukáš Gl :
Zdroj blízky zdroji: Přepodkládám, že jsem byl špatně pochopen. Napsal jsem NOSNÁ KONSTRUKCE, čili konstrukce haly z železobetonových sloupů a vazníků. Základy jsou založené na hutněném štěrkopískovém polštáři tl. 60m a základová spára je v hloubce -2 metry, takže tady problém není. Jediným problémem je objemová změna v podloží podlah a pod základovými prahy u prosklených fasád, kde vlivem bobtnání strusky dochází k poškozování (nenosných) částí.
Samotný posudek cituje hodnocení existujících konstrukcí následovně:
v části 8.1 … konstrukce navržené a provedené podle dříve platných norem atd lze považovat za bezpečné…
v části 8.2 … konstrukce navržené a provedené … na základě dobrých stavebních zkušeností, se mohou považovat za provozuschopné…
A v závěrečné části (bod 5) se uvádí: Konstrukce nadzemního skeletu je však v pořádku bez vlivu na omezení živnosti.
28.04.2025 16:15Lukáš Gl :
bapi: Já jsem rád za zastavěnou každou proluku v centru Ostravy, ale když se podívám na příklad květinové sítě a dalších (zatím) mnoho let nezastavěných míst z více či méně objektivních důvodů, tak moc optimista nejsem. Ale rád bych se pletl ;-)
28.04.2025 16:19Lukáš G :
Lukáš Gl: Chybka se vloudila, samozřejmě je to založení tloušťky 60 centimetrů :D
28.04.2025 16:21Zdroj blízky zdroji :
Lukáš G:
„Po podrobné prohlídce objektu lze konstatovat, že stav poruch a jejich progrese v čase lze nyní klasifikovat do druhého stupně závažnosti tedy jako staticky závažné poruchy, situaci kolem konstrukce zasklení fasád lze zatřídit jako poruchy havarijní, protože deformace jsou tak velké, že hrozí praskáni skel, k tomu již někde v minulosti došlo.“
Delší dobu nejen já sleduji, jak se začínáte vyjadřovat téměř ke všemu. Začínáte připomínat paní Ilonu, taky expertka na všechno a na všechny. Jak se tak dívám, zřejmě se od pabí Ilony učíte. Dodáte neúplné informace, dezinterpretujete odborný posudek a troufáte si dokonce dělat závěry. Jste odborník na statiku? Ano nebo ne? Protože pokud odborný posudek sděluje, že budova je ve stavu závažných statických poruch, tak váše slova jsou odvážná. Nebo neodborně zaujatá.
28.04.2025 16:44Michal :
A ve fiducii už tisknou petice a připravují pochod nebo se už uklidnili?
Lukáš Gl :
Zdroj blízky zdroji: Pro věcnost diskuze je škoda, že vyloženě přetáčíte, co říkám a k tomu tvrdíte něco, co neříkám. Posudek hovoří jasně, nosné konstrukce jsou v pořádku (je to tam uvedeno 3x), problém jsou nenosné části (podlahy, prosklené stěny) – o těch píšete vy. Ctěné obecenstvo nechť se přesvědčí na vlastní oči zde: https://screenshot.cz/IG0P6/
Co se týče vyjadřování, to s dovolením nechte na mě, k čemu se chci nebo nechci vyjadřovat. A místo těch osobních invektiv se zkuste držet faktů.
28.04.2025 17:31Raptor :
Už se těším až ten vřed v centru města zmizí, snad tam nevznikne nějaký Lídl, Billa či Penny.
Zdroj blízky zdroji :
Lukáš Gl: Vy citujete body 8.1 a 8.2 z normy a pokládáte to za hodnocení posudku? To je citace normy pane, ne závěr a hodnocení statika. Zároveň mne obviňujete, že já přetáčím.
Jsem lehce řečeno v šoku, že i když máte přístup k posudku, tak jste nepochopil triviální text. Větší důkaz vaši zmatenosti snad nelze vymyslet. Takhle se ztrapnit, gratulace.
28.04.2025 19:08Mx :
Lukáš Gl: podle mně neexistuje jediný objektivní důvod 80 let nezastavění !!! ohyzdných neuvěřitelných proluk po květinové síni a těch vedle. Parkování ap. – nesmysly z radnice, protože objektivně to zatíží parkování statisticky minimálně, když v centru přistavíte 2% budov navíc
28.04.2025 19:29jlname :
Zaplať pánbůh 🙏
Kravíny pryč!
Ten objekt byl těžký omyl devadesátek.
Co tam bude? Nevíme.
Ale určitě má i „srací“ louka větší potenciál pro lidi i životní prostředí, než tato konstrukce bez využití.
Ale že se pořád řeší tento plac a přitom kousek naproti je objekt bývalých sodovkáren a ten ve své šedi a hrůze nikomu nevadí, přitom také zajímavé místo.
Tomáš H :
Konecne :) doufam, ze z toho pamatkovy urad zas nebude chtit udelat chraneno pamatku. Uz pomalu vytvari ochranu nad kdejakou popelnicou :D
28.04.2025 19:42Rado :
Bez jakéhokoliv sentimentu měl jít ten Bauhaus k zemi už dávno. Raději louku, díru v zemi, než taková hrůza. Ostrava je bohužel těhle omylů poblíž centra plná.
David.Witosz :
Lukás Gliniarczyk prosím. Fakt tě upřímně prosím, přiznej Ty sám chybu. Ty víš, že jsi ji udělal. Tak blbý nejsi, abys nechápal co jsi blbě přečetl.
Já fakt tady nechci veřejné z Tebe udělat úplne kopyto, co nechápe psaný text, protože zatímco Ty se tady hadáš před lidma s „Zdrojem“, kdy lidé posudek neviděli, tak já ten posudek znám a ano, vím co jsi za blbost sem napsal.
A pokud je tato má prosba pro Tebe zas něco co odmítneš a ještě se urazíš, rád zařídím zveřejnění posudku a u Martina požádám o článek o tom … proč aktivisté bez odbornosti nemají dělat odborné závěry a rozdávat rozumy po internetech. Protože to je přesně to, co jsem ti celou dobu přátelsky radil. Nekomentuj věci, ve kterých nemáš odbornost, o kterých máš povrchní znalosti, informace.
Díky za to, že to aspoň zvážiš.
28.04.2025 22:18Ještě větší dík, pokud tu chybu přiznáš.
Marthin :
Na webu msstavby miluji, že běží bez ustani už 15(?) let.Clovek si tak může jednak porovnat, jak dlouho se tady projekty jako např hlavní nádraží točí, točí a točí pořád dokola bez komplexního koncepčního řešení a látají roky a roky, navíc se ale jako bonus zachovávají staré komentáře a čtenář se tak po letech může tu zasmát, jak byl někdo naivní a nepoucitelny, tu uznale prikyvnout, že někdo už před lety prokázal proziravost… a velmi často se třeba ukáže, že zatímco se ostravští patrioti hádali o blbostech, to důležité, co nám z Ostravy zbylo, jim za zády zdegradovalo a zmizelo
Lukáš Gl :
Zdroj blízky zdroji:
Zdroj blízky zdroji:
Zdroj blízky zdroji:
David.Witosz:
Oukej, v citaci bodech 8.1 a 8.2 jsem se spletl, to beru zpět. A opět, stačilo kultivovanou formou na to upozornit, jsme lidi, ne? Nevšiml jsem si, že bych se tady kdy navážel do něčího vzdělání, zájmů, přátel nebo někoho urážel, že je zmatený nebo se ztrapňuje. To není diskuze, to je chlapa nehodné plivání jedovatých poznámek.
Nicméně, diskuze se točí kolem mého vyjádření, že základní konstrukce je v pořádku, ač je mi podsouváno ZBZ něco jiného. ZBZ se stále točí kolem „staticky vážných poruch“ a zároveň (účelově?) nezmiňuje, že toto hodnocení se týká POUZE podlah, prosklených stěn a částečně také vestaveb.
Pánové, závěr posudku hovoří jasně (citace pro všechny): „KONSTRUKCE nadzemního skeletu je však v pořádku bez vlivu na omezení životnosti. Největším problémem tak v současné době zůstává stav prosklených fasád, které jsou zdeformované zřídka vídaným způsobem… Po opravě prosklených fasád i zdiva vestavby je možné objekt i nadále užívat bez rizik z hlediska statiky, jistě omezením uvedenými výše, jako jsou nerovné podlahy a trvalé objemové strusky v podloží.“
Můžete mi tedy, milí pánové (pokud to zvládnete, tak slušnou formou), kde přesně „je teda dost zavádějící co jsem napsal“? Posudek snad říká, že nosná konstrukce stojí na bobtnající strusce? Já v závěru čtu, že ta nosná konstrukce, o které celou dobu mluvím je v pořádku. Tady je potřeba omluvy na jiné straně 😉
ZBZ: To je teda dost zavádějící co jste napsal. Nosná konstrukce totiž na něčem vždy stojí a pokud statický posudek zní…
Reakce: Nosná konstrukce stojí pevně ukotvena do země a statické poruchy (zvedání podlah) se týkají nenosných částí (opakuji poněkolikáté!)
ZBZ: Tvrdit, že konstrukce je v pořádku, ale zároveň nezmínit staticky závažné poruchy, je zavádějící. Pokud konstrukce stojí na podloží, které vykazuje takovéto změny (7 cm zvedání podlah) pak je jen otázka času, kdy konstrukce v pořádku nebude.
Reakce:
1, Psal jsem, že NOSNÁ KONSTRUKCE je v pořádku.
2, Podloží NOSNÉ KONSTRUKCE je v pořádku (je na hutněném štěrkopískovém polštáři tl. 60 cm tedy nikoliv na strusce), podloží podlahy a nenosných stěn v pořádku není (protože je pod ním struska).
3, Staticky závažné poruchy jsem nezmínil, protože se týkají části, o které jsem nemluvil.
–> Mé vyjádření o dobrém stavu nosné konstrukce i Vaše tvrzení o statických poruchách, které se ovšem týkají pouze nenosných části, jsou zcela v souladu se závěrem statického posudku! <–
A milý Davide, když máš potřebuju tady zveřejňovat mé celé jméno (bylo by vhodné to respektovat, já to nedělám kvůli Googlu a právu na zapomnění), bylo by slušné představit i ostatní diskutující. Teda, aspoň tak mě to učili, že se to ve slušné společnosti dělá.
28.04.2025 23:50Lukáš Gl :
David.Witosz: Milý Davide, já si vůbec nepamatuju, že bys mi někdy přátelsky něco radil co se týče diskuzí a už vůbec si nejsem vědom, že bys měl ponětí něco o mé odbornosti či množství znalostí a informací, které mám. Zato si dobře pamatuju nesplněné veřejné sliby k podkladů k Frýdlantským mostům. Ale jak jsem Ti už psal, jen splněný slib dělá chlapa. Tak na to mysli ;-) Peace všem.
28.04.2025 23:59David.Witosz :
Zdravím.
1. Krátká verze
2. Podrobná verze
3. Dovětek
—
ad 1) Krátká verze
Lukáš Gliniarczyk bohužel zřejmě nepochopil strukturu 11 stránkového dokumentu a mylně interpretoval citát znalce z normy ČSN ISO 13822, jako jeho závěr a posouzení konstrukce Bauhausu. To lze vidět na příspěvku výše kde Lukáš píše doslova:
„Samotný posudek cituje hodnocení existujících konstrukcí následovně:
v části 8.1 … konstrukce navržené a provedené podle dříve platných norem atd lze považovat za bezpečné…
v části 8.2 … konstrukce navržené a provedené … na základě dobrých stavebních zkušeností, se mohou považovat za provozuschopné…“
Ne toto není hodnocení konstrukce, to je citace z normy !!!
Tato chyba je o to víc zarážející, že znalec přímo v daném bodě cituje jak normu ČSN ISO 13822 tak zjednodušený způsob hodnocení, následně vybírá pro posudek metodu zjednodušené formy hodnocení s přímým citátem, že použití normy by v tomto případě bylo složité a obtížně použitelné.
—
ad 2) Podrobná verze
Celý dokument má 11 strana, z toho 5 stran je čistě text a ten má pouhých 5 bodů. 1. Úvod, 2. Podklady (seznam), 3. Popis objektu. 4. Návrh úprav, 5. Závěr.
To kde Lukáš Gliniarczyk naprosto nepochopil obsah posudku je bod 3. Popis objektu. Protože část textu je již zde zveřejněna, zde ukázka z bodu 3. kdy znalec po popisu objektu uvádí „co“ nám říká norma ČSN ISO 13822 Zásady navrhování konstrukcí. Citát z normy autor posudku cíleně navíc uvádí v kurzivě, právě proto aby bylo jasné, že jde o citát z normy. Navíc tento citát v kurzivě začíná body 8.1 a 8.2, což jasně sděluje, že toto není obsah dokumentu posouzení (který má všeho všudy 5 bodů a tento citát z normy se nachází v bodě 3. Popis objektu).
Zde náhled, kde znalec cituje normu aneb zvýrazněno modře.
https://screenshot.cz/G1QMD/
Jak je patrné, poté co znalec odcituje normu ČSN ISO 13822, sděluje, že tato norma není pro účel tohoto posouzení vhodná a navrhuje zjednodušený způsob hodnocení, který má 3 stupně hodnocení. Tyto tři stupně poruch z hlediska statické závažnosti zní:
1. Staticky nevýznamné poruchy či závady. Neohrožují stavbu, působí však neesteticky a psychicky nepříznivě, a proto je odstraňujeme. Oprava bývá jednoduchá a nenáročná.
2. Poruchy z hlediska statického a funkčního závažné. Vhodně volenými metodami musí být odstraněny pro zajištění bezpečnosti stavebního díla.
3. Poruchy staticky velmi závažné, tzv. havarijní, u nichž je bezpodmínečně nutný okamžitý zásah. Jakékoliv zpoždění zajišťovacích prací a následných sanačních opatření může vést ke zničeni objektu.
Na to znalec uzavírá bod 3. Popis objektu svými slovy, hodnocením, kde cíleně, tučně zvýrazňuje, že stav poruch je v druhém a třetím stupni závažnosti poruch. Viz citát zde:
„Po podrobné prohlídce objektu lze konstatovat, že stav poruch a jejich progrese v čase lze nyní klasifikovat do druhého stupně závažnosti tedy jako staticky závažné poruchy, situaci kolem konstrukce zasklení fasád lze zatřídit jako poruchy havarijní, protože deformace jsou tak velké, že hrozí praskání skel, k tomu již někde v minulosti došlo, skla jsou snad kalená, takže nehrozí bezprostředně zranění osob.“
Tímto je asi čtenáři patrno, že si Lukáš Gliniarczyk popletl citaci normy s hodnocením znalce a nepravdivě, zmatečně, použil citát bodů 8.1 a 8.2 k potvrzení svého názoru, že konstrukce je na základě tohoto v pořádku.
Zde náhled, kde znalec používá zjednodušené hodnocení aneb zvýrazněno žlutě.
https://screenshot.cz/1J2HF/
Rád bych zde, ale ještě dokázal jak podstatné je odborné texty vnímat jako CELEK, nikoli jako text z kterého si můžeme jen tak halabala vytahovat jednotlivé věty. Lukáš tvrdí, že v bodu 5. Závěr znalec konstatuje, že konstrukce nadzemního skeletu je v pořádku. Ano, to se tam píše. Píše se to tam v kontextu „jak“ je celý posudek koncipován. Jak jsme se mohli výše přesvědčit, znalec nepoužil k posouzení normu ČSN, ale zjednodušený způsob hodnocení. Pokud si pozorně přečteme, co obsahuje text 2. stupně závažnosti poruch, cituji:
2. Poruchy z hlediska statického a funkčního závažné. Vhodně volenými metodami musí být odstraněny pro zajištění bezpečnosti stavebního díla.
Druhá věta je pro posudek a bod 5. Závěr klíčová. 2. stupeň poruch totiž znamená, že sic jsou poruchy závažné, tak právě vhodnými metodami lze je eliminovat a zajistit bezpečnost díla. To dělá znalec v bodu 4. Návrh úprav. Zde navrhuje věci jako vybourání vnitřních parapetních částí, uvolnění napětí v ocelové konstrukci výkladců vybouráním drážek pod výkladci, že je třeba odhalit odbouráním dolní kotvení sloupů (ke kterému není projekt) a kotvit je v nižší pozici, prahy odřezávat pilou na beton, osadit provizorní ocelovou konstrukci s hydraulickými lisy na patě, protože odhadovaná síla ve sloupcích může být větší než 100 kN a tak dále a tak dále.
Pokud si tedy přečtete bod 4. Návrhy úprav, tak chápete bod 5. Závěr a větu, že konstrukce nadzemního skeletu je v pořádku. Ano, pokud se provedou všechny navržené úpravy tak konstrukce je na tolik v pořádku, že se tímto zajistí její bezpečnost, tak jak říká 2. stupeň poruch z pohledu statického závažné.
Na závěr tohoto bodu uvedu, že diskuse o zachování Bauhausu byly ze strany zastánců i města v rovině prodloužení provozu o rok, maximálně dva. Proto pokud by se město rozhodlo prodloužit životnost díla o tento rok nebo dva, muselo by provést navrhované úpravy pro zachování bezpečnosti díla, protože znalec jej označil stupněm 2 a 3, tedy závažné a havarijní a tedy „musí být odstraněny“.
—
ad 3) Dovětek
S Lukášem jsem se seznámil přes jeho stránku na FB Historická Ostrava. Od té doby se udály věci, jako že jsme hodně hodin prodiskutovali v baru Metro na Frýdlantských mostech. Tam jsem mu také hodiny vyprávěl a vysvětloval přímo v terénu, co vše jsem za rok studia původní dokumentace náměstí Republiky zjistil. V té době byl věrným posluchačem a já doufal, že se zajímá o téma aby měl informace a mohl objektivně informovat. Následně jsem jej vzal třeba i na naši radnici MOaP, kde jsem mu jako dárek od nás dal knihu o budově dnešní radnice MOaP a taky započala spolupráce mezi tiskovým oddělení radnice a Lukášem. Další zastávkou byl archív Vítkovice a.s. o kterém Lukáš nevěděl, kde jsme tedy společně zajeli (v moment kdy tam na mne čekala jistá dokumentace k nahlédnutí), seznámil jsem Lukáše s ředitelem archívu a ten mu velice rád povyprávěl, odprezentoval co vše archív obsahuje. To byla doba, kdy se Lukáš choval normálně. Jenže pak jsem si začal všímat, že se Lukáš začíná nějak moc stýkat s paní Ilonou Rozehnalovou (spory kolem Bauhausu) a jeho do té doby celkem konstruktivní přístup se změnil na hlouposti typu, že mi na osobním FB profilu začal vyčítat „pavučiny na Svinovských mostech“. V ten moment jsem s ním ukončil kontakt a jakoukoli spolupráci, včetně té kdy jsem mu slíbil mé podklady z bádání historie Frýdlantských mostů, náměstí Republiky. Mimochodem od té doby i když Lukáš nenahlédl do technické dokumentace, tak dělá mentora z historie tohoto díla a dokonce odvážně tvrdí, že celé mosty a jejich současný stav jsou výsledek špatné údržby. Přitom moc dobře od mé osoby ví, že při samotné kolaudaci díla na konci 80. let sami stavaři přiznávají, že dílo má konstrukční závady, které nelze údržbou jakkoli napravit a jediné řešení je nákladný stavební zásah do samotného díla.
Myslím, že dnes mne mnozí chápete, na čem je postaven můj názor, že laici aktivisté, by se neměli stavět do role autorit v moment, kdy jde o odborná témata. To jakým způsobem Lukáš naprosto nepochopil odborný posudek a dělá z něj veřejně závěry je toho jasným důkazem.
Pokud jste dočetli až sem, děkuji za pozornost a přeji hezký den Vám všem.
29.04.2025 10:26Kadet :
Otázka zní, kdo je vlastníkem pozemku? To se k obyčejným lidem nedonese. Pokud je v majetku města, mohlo by se tam konečně postavit středisko správních činností, když to na Černé louce nevyšlo. Konečně by byly občanky, pásy, řidičáky a auta v jedné budově. Nemusely by se utrácet horentní sumy za nájmy. Zmíněné instituce se mají stěhovat do budovy po Heimstaidemu a na úpravy má vyhodit 250 milionů. Pokud je pozemek v soukromých rukách, tak tam developer postaví byty za miliony, na které jen málokdo bude mít.
Crazym :
Kadet: Bože 🤦♂️ Ty obyčejný člověče, už se k tobě někdy doneslo něco o katastru či dokonce pro úplné lamy Mapy.cz se zapnutými katastrálními daty? https://mapy.cz/s/jemezozane To pak stačí kliknout, vyplnit kód a voilà, už nebudeš obyčejný …
29.04.2025 17:47Ilona Rozehnalová :
Dodnes nemáme od města odpověď na otázky, které jsme zaslali oficiální cestou před rokem a které se týkaly nejen statiky Bauhausu. Také jsme prosili, aby město zveřejnilo statický posudek. Dodnes se nestalo. Zde se nyní skoro rok poté vyjadřuje ke statickému posudku předseda investiční komise města Witosz – mohl by tedy odpovědi na ony dotazy dodat, případně iniciovat dodání? Plus iniciovat zveřejnění statického posudku? My jej zveřejnit nemůžeme, neboť nejsme zadavateli posudku.
29.04.2025 22:03Co se týče oprav Bauhausu, vedení města mělo informaci, že Plato mělo v plánu problematické výkladce opravit ze svého rozpočtu na základě doporučení ze statického posudku. Město by to navíc nestálo nic a Bauhaus mohl sloužit rok dva, respektive až bude výsledek architektonické soutěže na lokalitu – do té doby by město pořešilo, jak pomoct komunitám najít jiný prostor a neskončili by „na ulici“ bez pořešené náhradní varianty. Komunitní prostory v Ostravě fatálně chybí.
Dále bych chtěla připomenout, že na kulatý stůl o Bauhausu nepřišel žádný politik současné městské koalice, který by občanům detailně vysvětlil, proč Bauhaus uzavírá, a odpověděl na dotazy. Pozvánka šla v předstihu. Po několikeré prosbě byl na kulatý stůl vyslán vedoucí odboru, ten ale bohužel argumentoval zavádějícími údaji, například při výpočtu provozních nákladů. Nahráno je to zde: https://youtu.be/neLaRU_3l2g
Ilona Rozehnalová :
K tomu, co tady vyvozuje pan předseda investiční komise města Witosz ohledně toho, kdo se k čemu může nebo nemá vyjadřovat a kdo se může nebo nemůže mýlit. Politici na sítích i na zastupitelstvu opakovaně uváděli v souvislosti s Bauhausem zavádějící a nepravdivá tvrzení, například že Bauhaus je pro nižší desítky lidí a nebo že Plato nemá renomé. Obojí je snadno vyvratitelné, člověk z oboru by toto nikdy netvrdil -fakta jsou navíc lehce dohledatelná. Přesto nikdo politiky nevyzývá, aby se nevyjadřovali k tomu, v čem se evidentně nevyznají nebo k čemu nemají informace. Naopak si myslím, že projevený zájem občanů o Ostravu by ze strany politiků města měl být brán jako pozitivní faktor. Čekala bych, že pokud se ve veřejném prostoru objeví zavádějící tvrzení, tak reakcí nebudou urážky a posměch, jakých se zde dopouští pan Witosz, ale dodání relevantních podkladů a podrobného vysvětlení. Ovšem vysvětlení v době, kdy to má smysl. Ex post tady rozebírat statický posudek, když už se blíží demolice, je opravdu k ničemu, to mělo nastat před rokem v rámci poskytnutí podrobných odpovědí těm, komu na Bauhausu jako komunitním místě záleželo.
29.04.2025 22:22Lukáš :
To je ale počteníčko. Do budovy Bauhausu jsem vozil umělecká díla,když tam sídlila galerie a říkal jsem si co a proč je v takovém stavu tato budova. Díky za objasnění. Jo a jinak hlavně se nehádat 😉😉
30.04.2025 06:02Ilona Rozehnalová :
Stav Bauhausu nebyl důvodem, proč bylo ukončeno komunitní místo. Město prostor po odhlasování jeho ukončení prostor nabízelo dalším zájemcům s tím, že Bauhaus je dále použitelný po úpravách, zejména skel.
Hlavní problém vidím v tom, že rada města rozhodla o ukončení činnosti v červnu 2024 a toto nijak veřejně nesdělila. Veřejnost se to dozvěděla až na podzim po dotazu opozičních zastupitelů na zastupitelstvu města, s tím, že se toto někde doslechli a zda je to pravda. O záměru zrušit komunitní místo nebyli zastupitelé informováni, nevěděla o tom ani kulturní komise města, což vnímám vzhledem k renomé a potřebnosti tohoto komunitního místa jako chybu.
Před rozhodnutím o uzavření komunitního místa neproběhlo žádné jednání s komunitami, navzdory tomu, že město ve strategickém plánu řeší, že má nedostatek komunitních míst. S komunitami se začalo jednat až ve chvíli, kdy už uzavření Bauhausu bylo nevratné, což je podle mě chyba. Dodnes nemají komunity adekvátní prostor.
Pokud by to někoho více zajímalo, dávám sem zápis z jednání, které jsme iniciovali s vedením města, z června 2024. Jsou v něm obsaženy hlavní informace a problémy, které se týkaly způsobu jednání a uzavření komunitního místa. Tato informace byla odeslána všem zastupitelům města Ostravy.
INFORMACE O JEDNÁNÍ OHLEDNĚ BAUHAUSU S PRIMÁTOREM A NÁMĚSTKYNÍ MĚSTA OSTRAVY ZE DNE 7. 6. 2024
V pátek 7. června 2024 jsme se jako iniciativa Bauhaus končit nemusí setkali ze zástupci rady města Ostravy, jmenovitě s primátorem města Ostravy Janem Dohnalem a náměstkyní primátora Andreou Hoffmanovou. Za naši iniciativu Bauhaus končit nemusí se setkání zúčastnili Jakub Černý a Ilona Rozehnalová.
Ze strany primátora nám bylo na náš dotaz, co bude s Bauhausem od 1. 7. 2024, sděleno, že Bauhaus bude od 1. července zavřený s tím, že dovnitř bude nainstalováno bezpečnostní zařízení a prostor bude napojen na systém městské policie tak, aby nedocházelo k poškozování.Demolice by podle primátora měla proběhnout ještě v letošním roce. Jednání o případném pronájmu jinému kulturnímu nebo sportovnímu subjektu podle něj probíhala, ale nebyla úspěšná, to samé potvrdila i náměstkyně primátora Andrea Hoffmannová. Zájemce (například kluby Fabric či Barrák) dle nich odradily provozní náklady.
Avizovaný termín demolice Bauhausu v letošním roce jsme rozporovali s tím, že demolici zřejmě není možné stihnout do zimy (město dosud nemá demoliční výměr), a ta tak podle nás proběhne spíše až na jaře 2025. Do té doby by v Bauhausu mohly zůstat současné aktivity.
Primátor sdělil, je jsou ochotni současným komunitám z Bauhausu zaplatit provoz komunitního místa například formou nějaké podpory či dotací, ale s tím, že toto podle něj není možné v Bauhausu. Navrhoval, aby se komunity přesunuly například do Trojhalí, které by aktuálně takovou aktivitu přivítalo.
Z naší strany zazněl dotaz, proč, když je vedení města ochotno dát peníze na provoz komunitního místa, nezachová současný provoz v Bauhausu aspoň do doby demolice, což bude nejdříve za půl roku? Prostor je plně vybavený a je funkční, drobný diskomfort (například zatékání) komunitám nevadí.
Ocenili jsme, že se město snaží hledat alternativní místa, ale komunitní aktivity nelze dle našeho názoru mechanicky přesunout do Trojhalí, s komunitami se o tom musí mluvit. Přesun se nepodaří zrealizovat od 1. 7., navíc je otázkou, zda by tam komunity vůbec chtěly jít, zda je to místo, které jim dává smysl a zda tam jsou podmínky, které jim umožní aktivity jako dosud – například Trojhalí je kulturní památka na rozdíl od Bauhausu, čili jsou tam omezení z hlediska instalací výstav, ale i dalších aktivit – všechny tyto věci by město s komunitami mělo nejprve řádně vydiskutovat.
Zachování aktivit v Bauhausu do doby demolice by tento potřebný čas na jednání a diskusi umožnilo.
Poukázali jsme také na to, že oprava skel v Bauhausu, což doporučuje statický posudek, není vysoký náklad – například na jednorázové aktivity (např. festivaly) se dávají statisíce až miliony korun, tady by se investovala obdobná částka do celodenního provozu potřebného komunitního místa na minimálně půl roku až rok, včetně nutné opravy – skla by stačila zajistit bezpečnostní fólií. Navíc by se tím vytvořil potřebný čas na to, aby se s komunitami dostatečně prodiskutovalo, jaké mají potřeby a jaké jsou možnost náhradních prostor – v tomto směru město detailně potřeby komunit nezná, komunikace zatím probíhala v minimální míře (skrze dotazníkové šetření a jednání s ředitelem PLATO Markem Pokorným). V této souvislosti jsme hovořili o tom, že vedení města od října 2023, kdy se veřejnost oficiálně dozvěděla o záměru uzavřít Bauhaus, nevyvíjelo dostatečné aktivity směrem ke komunitám, aby se s nimi dohodlo na dalším postupu – neuspořádalo žádnou plánovací dílnu, kulatý stůl či setkání s komunitami.
Zástupci města přislíbili, že komunity do dialogu nyní aktivně zapojí, jako možnost zmiňovali budoucí participaci komunit při tvorbě obsahu v dané lokalitě spolu s MAPPA, případně kulatý stůl či jinou platformu. Vítáme, že vedení města dané kroky podnikne. V souvislosti s tím jsme znovu poukázali na to, že tyto kroky mělo město podnikat už od října 2023, což se nestalo. Vnímáme, že díky nedostatečné komunikaci ztrácí vedení města u daných komunit důvěru.
Dále jsme diskutovali o tom, že dodnes chybí oficiální stanovisko rady města k Bauhausu – dostatečně obsáhlá písemná odpověď na zaslané dopisy, dotazy a argumenty, což je pro dialog a vzájemnou důvěru zásadní. Primátor i náměstkyně přislíbili, že vedení města nám i komunitám dodá vyjádření, které bude obsahovat podrobné odpovědi na dotazy, jež jsme jim jako iniciativa předložili v našich odborných dokumentech, a také detailně vysvětlí, proč prosazují uzavření Bauhausu k 1. 7. 2024 a jeho zboření v letošním roce. Dojednají také zástupce města na Fiducií organizovaný kulatý stůl 19. 6., kde se bude diskutovat budoucnost Bauhausu a celé lokality.
Primátor se nás dále dotázal, že mu není jasné, proč trváme na tom, aby Bauhaus zůstal zachován do doby demolice, když o uzavření Bauhausu rozhodli už v září a tento svůj názor nezměnili.
Uvedli jsme, že jsme přesvědčeni o tom, že zachovat Bauhaus a současné aktivity do doby demolice je levný a vstřícný krok směrem ke komunitám. Ostrava je díky Bauhausu nyní považována za průkopníka v revitalizaci brownfieldu v rámci ČR. Připomněli jsme také to, že u jatek město také mělo hotový názor, a to ten, že nebude vypisovat soutěž. Názor změnilo právě na základě otevřeného a podrobného dialogu a argumentů odborné veřejnosti. U jatek proběhla řada setkání, stejně tak u Ostravice-Textilie, v obou případech se vedla kritická diskuse, která ale byla otevřená, vždy se konalo několik setkání. Díky tomu máme dnes v obou případech mimořádné výsledky. U jatek zejména proto, že vedení města bylo ochotno svůj názor změnit na základě argumentů a vedlo intenzivní dialog.
V případě Bauhausu ale tento způsob podrobného dialogu města s veřejností chybí. Město od října samo neiniciovalo jediné setkání s komunitami, a to nejen na bázi setkání s vedením města, ale ani prostřednictvím MAPPA, odboru kultury či komise kultury. Svůj záměr po celou dobu neformulovalo písemně, přestože o to byla rada města opakovaně požádána. Od března nevyzvala naši iniciativu k osobnímu setkání, a to se tak uskutečnilo až na naši opakovanou žádost v pátek 7.6.2024. To ale podle nás může narušit důvěru mezi veřejností a městem, která tady postupně vzniká zejména v posledních letech. Upozornili jsme také na to, že je možné, že komunity z Bauhausu nebudou chtít s městem participovat, protože mu nebudou věřit, s ohledem na to, že při první diskusi o uzavření Bauhausu v říjnu 2023 ze strany vedení města zazněl směrem k oněm komunitám argument, že jde o menšiny, u nichž je otázkou, zda si dané místo vůbec zaslouží.
Zástupci města nám přislíbili, že s oněmi komunitami povedou dialog a vysloví jim poděkování za jejich aktivity, což vítáme.
Sdělili jsme, že ve chvíli, kdy bude mít komunita a veřejnost od vedení města písemně formulované argumenty a odpovědi na položené dotazy, je potom na každém, zda tyto argumenty přijme a nebo ne. Zopakovali jsme, že od počátku se počítalo s tím, že se Bauhaus zboří, ale způsob, jakým to město komunikuje a jak to má nastaveno časově, považujeme za nedostatečný. Když se Bauhaus zavře 1. 7. 2024, je problém, že město to nemá s komunitami dostatečně vykomunikované a řada z nich nyní nemá kam jít. Zachování Bauhausu do doby demolice by městu i komunitám dalo čas pro potřebný dialog a hledání vhodné cesty, jak postupovat dál. Sdělili jsme, že problémem je také proluka, která se v případě demolice Bauhausu v lokalitě brzy objeví a obdobně jako na Českobratrské ulici zde může být mnoho let.
Vedení města na závěr setkání přislíbilo, že dodá písemné vysvětlení, proč se rozhodlo Bauhaus k 1.7. 2024 zavřít a následně zbořit, nabídlo zároveň, že se na ně může kdokoli z komunit obrátit s tím, jaké mají potřeby, a město je ochotno jim pomoct. Přislíbilo také, že se tématu komunitního života bude věnovat v rámci participativních aktivit s komunitami.
Takový vstřícný krok samozřejmě vítáme.
Za iniciativu Bauhaus končit nemusí sepsali Ilona Rozehnalová a Jakub Černý, 7. 6. 2024
30.04.2025 06:56Martin [msstavby.cz] :
Kadet: Ono se již veřejně ví, že s Městským domem na Černé louce se nepočítá a že se architektonická soutěž nechá jen doběhnout, aby se neřeklo? S tím, že výsledek soutěže půjde pak do šuplíku. :))
30.04.2025 07:50Crazym :
Ach jo ☹️ A to už to vypadalo, že je od ní klid a šla se ukájet jinam 🤦♂️
30.04.2025 07:57Martin [msstavby.cz] :
Ilona Rozehnalová: Vy opět nechápete odborný text, nebo se opět snažíte překroutit fakta? Co bylo špatně interpretováno ze statického posudku (který lítá ve veřejném prostoru) je tady obsáhle okomentováno a dovysvětleno.
To vysvětlení je tady teď, protože se špatná intepretace objevila nyní.
30.04.2025 07:58Mx :
No já nevím, jsem pro zachování nebo tvorbu maxima komunitních prostorů, ale nějak netuším, v čem je jakákoliv architektonická hodnota tohoto supermarketu v hodnotném historickém centru města, spíše je to naopak.
30.04.2025 12:06Lukáš Gl :
David.Witosz: Já jsem ale napsal, že to své vyjádření k bodům 8.1 a 8.2 beru zpět!!! Tak nechápu, proč to tady opakovaně vytahuješ (z důvodu vlastní nepozornosti jsem to citoval jinak, než jak bylo v posudku zamýšleno). Já mám nějaký Bauhaus u p*dele, pointou mého příspěvku bylo MŮJ NÁZOR na jinou variantu zástavbu území s využití nosného skeletu (který, jak jsme si tady opakovaně uvedli a jak se píše v závěru posudku, je v naprostém pořádku), takže bych místo osobního hanění čekal diskuzi na téma, jak toto území zastavíme. Tvé interpretování toho, zda a jak jsem posudek pochopil, je jen dalším pokusem o urážení mé osoby. A není to krompáč, aby to zůstalo v mé hlavě :D
Lukáš Gl :
David.Witosz:
K tomu elaborátu s názvem dovětek, který mi připomíná bonzovací dopisy z padesátých let…
Upřímně – měl bys vážně omezit konzumaci marihuany a piva, protože ti to v hlavě dělá slušný guláš. Rozumím, že mě nemusíš (jak jsi sám napsal: „poté, co jsi na post o Frýdlantských mostech vytáhl pavučiny na mostech Svinovských … fakt nestojím o tvou pozornost a interakci“) — ale vážně mě nemusíš opakovaně veřejně zmiňovat v diskusích nebo detailně popisovat, kde jsme se potkali. To už zavání potřebou návštěvy odborné psychiatrické ambulance.
Ale když už si začal, pro jednou se snížím k bulvární úrovni, a pobavím širokou veřejnost. Uvařte si kafe, bude to na dýl :D
1, Ano, ty jsi mě oslovil jako první s nabídkou zapůjčení knihy, ke které nakonec nikdy nedošlo.
2, Zcela účelově zamlčuješ, že jsi mě požádal o materiály k Frýdlantským mostům, které jsem ti skutečně zaslal.
3, Co se týče osobního setkání: v Metru jsme seděli na pivu jen jednou sami a nebyly to dlouhé hodiny. Druhé setkání už bylo za účasti dalších lidí.
4, „Byl věrný posluchač“ – to zní jako nářek zhrzeného starce. 😄
5, Ano, na radnici jsi mě pozval a umožnil mi pořídit si srovnávací snímek – za což jsem ti veřejně poděkoval na profilu H.O.
6, Spolupráce s tiskovým oddělením vznikla mým e-mailem panu starostovi s nabídkou článků do zpravodaje. Ten jej následně přeposlal k vyřízení tiskové mluvčí (ať máme jasno, jak to bylo).
7, Kromě návštěvy archivu můžeš taky zmínit naši společnou pěší cestu zpátky, během které jsme si vyprávěli, kolik trávy zvládneš vyhulit – a já si postěžoval, že mi umřel její dodavatel, takže teď chodím s čistou hlavou.
8, S kým se bavím a stýkám, je ryze moje věc. Nejsme v KLDR, aby to bylo předmětem veřejné diskuze.
9, Pokud mám vysvětlit to údajné „vyčítání pavučin na Svinovských mostech“, pak připomínám, že tomu předcházelo Davidovo tvrzení: „Pokud chceš řešit pavučiny, tak nemůžeš při tom řešit žvýkačky, vajgly, odpadky a moč.“ Tak to promiň, ale já na tom trvám – ve městě chybí koše a v mnoha částech je nepořádek. Ostatně, bylo to opakovaně zmiňováno i zde v sekci OVASTORY a dokazují to i pravidelná hlášení o nepořádku na cistaostrava.cz. A jen tak mimochodem – sám chodím po městě ten bordel uklízet. Pokud jsou volení zástupci hluší k oprávněné kritice a berou si ji osobně, není to můj problém.
10, Co se týče podkladů k Frýdlantským mostům – ještě před Vánoci jsi mě (na opakovaný dotaz) ujišťoval, že mi je pošleš mezi svátky. K tvému „uražení“ a následnému zablokování došlo až 24. ledna. Teď už to tak jednostranně nevypadá, že?
11, To, že jsem dodnes nenahlédl do technické dokumentace, má své opodstatnění – a ty o tom dobře víš. O to víc mě mrzí tenhle tvůj výlev. Když už taháme tyhle hlouposti na veřejnost, tak tedy dodám, že mě postila zdravotní komplikace a jsem po oboustranné plicní embolii, která mi fyzicky znemožňuje běhat po archivech a přehrabovat se v dokumentaci.
12, K tomu tvému „dělá mentora z historie tohoto díla“ – vhodnější by bylo „znalec“, ačkoliv ani to jsem o sobě nikdy neřekl. Jsem naprostý fanoušek, který svou vášeň sdílí s veřejností prostřednictvím webu http://www.frydlantskemosty.cz, ty si svou šanci se podílet na této osvětě nevyužil, tak tu nelamentuj, jako bych ti rozbil hračky. V sekci „O webu“ si čtenáři mohou prohlédnout množství zpracovaných podkladů.
13, Tvrzení, že jsem řekl, že „celé mosty a jejich současný stav jsou výsledek špatné údržby“, je čistá fabulace. V každém případě mám za to, že podchod vypadá odporně z důvodu zanedbané údržby (a samozřejmě také vlivem zatékání z mostovek).
14, Na opakované urážky nebudu reagovat, není to kromnáč, aby to zůstalo v hlavě.
Na konec podotýkám, že z mé strany se vůči Davidovi (ač to tvrdí) nevyskytuje žádná animozita, nechci (a nadále už vůbec) vést tyto veřejné diskuze. A budu rád, když oprávněná kritika k věcem ve městě (údržba, nepořádek, rozbitá dlažba, katalog služeb apod., chyby ve zpravodaji) nebude důvodem pro další osobní útoky.