Obnova Libušína na Pustevnách v Beskydech je po šesti letech u konce. Veřejnosti se objekt otevře ve čtvrtek.
Autor fotografií: Architektonický ateliér Masák & Partner
Chata postavená v roce 1899 podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče sloužila jako jídelna, v březnu roku 2014 vyhořela. Muzeum se poté rozhodlo pro rekonstrukci objektu, který byl v roce 1995 prohlášen národní kulturní památkou. Celkové náklady na obnovu Libušína byly 117,5 milionu korun, řekl dnes na tiskové konferenci na Libušíně Jindřich Ondruš, generální ředitel Národního muzea v přírodě, které památku spravuje.
Libušín se po rekonstrukci vrátil do podoby v roce 1925, kdy byly dostavěny všechny jeho části. Lidem se otevře ve čtvrtek, kdy začnou komentované prohlídky objektu. „Asi měsíc chceme jet v tomto režimu, prohlídky budou zdarma,“ uvedl Ondruš. Muzeum již vybralo nájemce Libušína i sousedního hotelu Maměnka, Libušín by jako restaurace mohl začít fungovat nejpozději začátkem října, zkušební provoz bude možná již v září. „Nájemce ještě potřebuje nějakou dobu, aby vše zajistil z hlediska personálu a dovybavení,“ uvedl Ondruš.
Obnova objektu byla podle Ondruše specifická využitím tradičního způsobu opracování dřeva, převážně ručního opracování, ručního tesání trámů nebo ručního hoblování. Také podle Jana Všetečky, jednatele společnosti Archatt, která byla generálním dodavatelem stavby, byla obnova Libušína velkou výzvou. „Vytvoření vědecké rekonstrukce objektu je v našich končinách nová věc, začínali jsme na spáleništi, kdy tady stálo ohořelé torzo. Museli jsme každý objekt onačit, přetřídit,“ uvedl Všetečka.
Stavba je podle něj do posledního detailu dotažená. „Vidíme přesnou repliku, byly použity olejové barvy podle původních receptur, jsou tady ručně vyráběná skla,“ uvedl Všetečka. Objekt je podle odborníků unikátní skloubením dřevěné roubené stavby a moderních technologií. „Jde o hašení nebo osvětlení, aby to pokud možno nebylo vidět a hlavně aby to fungovalo. Objekt si bude sedat až o 15 centimetrů, museli jsme zabránit tomu, aby se potrubí nepohnulo, nepopraskalo,“ uvedl projektant Jaroslav Svěrek.
Libušín se po rekonstrukci vrátil do podoby v roce 1925, kdy byly dostavěny všechny jeho části. Svěrek používal historické fotografie. „Nevěděli jsme třeba pořádně, jak dům vypadá zezadu, snažili jsme se vcítit do myšlení Dušana Jurkoviče.
Náklady na obnovu Libušína byly 117,5 milionu korun, ministerstvo kultury coby zřizovatel dalo 60,2 milionu korun, sbírka na obnovu vynesla 10,9 milionu, pojišťovna dala 37,5 milionu korun. Muzeum například dostalo zdarma dřevo od Lesů ČR.
zdroj: FB Události Ostrava
Související články
- 15.04.2020: Vědecká rekonstrukce Libušína
- 09.09.2019: Libušín
- 19.04.2018: Libušín
- 10.07.2017: Aktuálně k Libušínu
- 20.07.2016: Začala obnova Libušína
davidb :
Fakt krása.
Asi by se to tak nikdy nezrestaurovalo.
David :
Jediná výtka je ten nábytek – stoly a židle, natřené vypadají blbě a celkový dojem budí opravdu divně.
29.07.2020 10:40Mohli je nechat normálně ze dřeva nalakované tak jako předtím, tím by vynikla malba a ozdoby kolem…
Když už barvu tak třeba krémová podle stěn ale taková bledě zelená/modrá..
JohnnyKrabák :
Interiér jak z Mrazíka
29.07.2020 11:40Johana :
JohnnyKrabák: Pan architekt Dušan Jurkovič to navrhoval daleko dříve, než byl natočen Mrazík, takže Mrazík, jako z Libušína.
M :
Johana:
na Mrazíka se dnes už nedá koukat (a na štěstí ani nemusí)
mají se dnes stavět takové domy?
Meechee :
M: Je to vědecká rekonstrukce, tzn. že je to naprosto přesná replika původní stavby, a to nejen z hlediska designu, ale také z hlediska použitých stavebních materiálů, odstínů a složení barev, technologických postupů při stavbě … atp. To znamená, že ta budova nejenže úplně stejně vypadá, jako vypadal originál, ale je i postavená úplně stejným způsobem, jako původní stavba a i veškeré použité materiály jsou stejné nebo velmi podobné těm původním. Je to historické dědictví a odkaz předků, ale chápu, že některým by se na vrcholu Pusteven líbilo více Tesco …
David :
Meechee:
a je správné kopírovat do posledního detailu to co bylo před víc jak 100 lety?
To opravdu v dnešní době nenapadlo někoho přidat nějaký novodobý prvek alespoň do toho interiéru?
Myslim, že mohla být šance do té podoby vnést trošku svěží nápad aspoň nějaké barvy do stolů a židlí
PS: Odkaz předků určitě není v zeleno modrých židlích, vsadím se, že existovali i jiné barvy :)
Meechee :
David: Když vyhoří Karlštejn, tak tam taky při obnově bouchnem plastová okna, vymalujem na „meruňku“, místo dlažby dáme plovoučku a do sálu s klenoty dvoumetrovou LCD ??
thvari :
David: stačí se znovu podívat na první fotku. ta budova vzadu, vrchol lanovky, je přesně ta moderní přístavba, o které mluvíte. není skvělé, když se vám takhle instantně splní přání? :-)
David :
Meechee:
jste vůl :) já nikde neřekl, že mi na Libušíně chybí LCD.. vybavení uvnitř v takové barvě nebyl dobrý nápad a to jsem už slyšel i jinde a už to zmínil i jiný komentář :)
VU :
Jenze nejde o to co chceme mi dnes, ale co chtel pan Jurkovic tehdy. A na rozdil od nas, on vedel co dela.
30.07.2020 13:31Alexx :
VU:
Jde zcela o to, co chceme my dnes.
Jestli do molekuly kopírovat, co chtěl před sto lety Jurkovič, co chtěli stavitelé kostela v Gutech, Hrabové, tvůrci Mariánského sloupu na Staromáku, zatímco existující cenné stavby, tu Bachner, tam Ostravica, onde Breda, pustnou.
Anebo stavět novou architekturu, která v potřebném případě cituje a navazuje na historické stavby a dává starému významu nová kontext. Jako to udělal s industriálem Pleskot v DOV, například.
Jenže na to musí být talent a vůle, peníze nestačí. Ty lze v replikách utopit na dvě doby, to umí každý vidlák a také to (nejraději za cizí) dělá.
08.08.2020 21:45