Komentáře

Stavební družstva fungovala v minulosti docela dobře a v družstevních bytech doteď bydlí asi 10% obyvatelstva. Proč prostě neobnovit tenhle zaběhaný model, se kterým máme místní zkušenost?

Tak Michale, tak té stotisícové Opavě po roce 1945 chybělo málo, ta vaše Poruba se původně měla stavět za pavskyýma Kateřinkama a druhá část u Ostrojem na Těšínské, takže cca 90 až 100 000 by Opava měla, proč se to, ne realizovalo jsou kusé informace, zejména město bylo příliš zničené až moc, těžký průmysl nechtěl čekat..

karel: No, po úseku Veřovice - Štramberk se už x krát posunovaly vlaky s dlouhými vagóny. A jely na ten úsek běžnou rychlostí. A BEMU už se vyjednávají u vagónky.

Zajímavé fotky z ptačí perspektivy. Ale o to víc vyniknou ty zanedbané ploch hned vedle. Nevím, zda tyto plochy patří už Černé louce, každopádně jsou hned za centrem a působí velmi nepěkně.

Sepot Bucharu: Asi nechápu. Můžete to rozvést?

Dobrý den, pokud mám zájem o pronájem bytu v této residenci, na koho se mám obrátit? Děkuji za odpověď.

Jedné z nejlepších projektů v centru. Snad to dopadne podle vizualizací. Bude to pěkné bydlení.

Pro kohokoli s dojmem, ze by neco podobneho mohlo v nasich koncinach fungovat, mam tri pismena: SVJ

Vlhké sny o stotisícové Opavě. A ještě vlhčí o stotisícové Ostravě. V Opavě ať jsou rádi, že za 30 let ztratili jen velmi málo obyvatel.

Ještě by to chtělo začít něco dělat s tím veřejným prostorem - chodníky. trávníky, parking a normálně to bude nejlepší Ostravská adresa.

Naprosto přesně popsán komentář od pana Jakuba, vývoj měst lze jen předpokládat v historickém kontextu, kdy tyto plány korespondovat s plány obnovy hlavního zemského města, a ne s vývojem v období komunistického totality, kde město Opava prakticky dostala stopku, včetně rozvoje města, viz počet obyvatel města v roce 1939 a po 50 letech totality skoro beze změny.

Tohle už je ta správná parcela? https://www.ceskatelevize.cz/porady/10122978233-udalosti-v-regionech-ostrava/422231100030914/cast/934187/

jlname: Myslím, že zrovna vozíčkáři je úplně jedno, zda tam bude podchod nebo nadchod, v obou případech musí výtahem (a ty sekundové rozdíly v době jízdy vozíčkáře nevytrhnou).

Aleš: Podle mě by tam nikdo nebydlel ani zadarmo.

Mysleli jste někdo na vozíčkáře? Nadchod je opravdu špatně. I pro zdravého člověka s kufrem/kolem je to lepší varianta. Můžeme udělat sázky, že pokud by byly vybudovány obě varianty, většina lidí zvolí podchod... ale hádám.. 😉 A nakonec.. proč hlavní hala (mě se teda nelíbí), tohoto mikro nádraží, nemůže přerůst do hloubky nadstavbou v nějaké obchodní centrum, jak je dneska běžné například ze stanic metra. Když už se to má delat, proč pořád polovičatě?

Já už se tak těším až se nastěhuji do nového bytečku.

:-D

kurt: Vypadá to úplně stejně.

Ondřej Koutňák: Zelene strechy take videte jen z dronu :) A presto se realizuji a je to dobre.

Takove "planovani" jeste nekoho prekvapuje?

Hrůza že to povolili. Doufejme že tam nebude podle majitele příruční muničák.

Jiří Šíl: Ano, přednáška byla velice zajímavá. Paní Rosová se ale dospustila jednoho obrovského omylu v interpretaci těchto návrhů. Označila je za megalomanské. To je v kontextu historie nesmysl. Pokud by Opava rostla, od dob těchto návrhů, tedy od 40. let 20.st, stejným tempem jako průměrné české město, měla by dnes přes 100 tisíc obyvatel. Protože Opava byla centrem českého Slezska a později centrem sudetské župy Sudety, vládního obvodu Opava, který se rozkládal od Svitav, přes Lanškroun, Jeseník, po Nový Jičín a Bílovec, rostla by ještě mnohem rychleji, než průměrné město, tedy počet obyvatel by byl v rozmezí 150-250 tisíc. Bohužel přišly dvě velké facky, neprve byla nejvíce zničeným městem v ČSR 2.sv. válkou a poté se chopili moci komunisté, kteří začali prosazovat těžký průmysl na ostravsku - to by bez komunistů naopak nikdy nedosáhlo takvého rozmachu a Ostrava by měla dnes 90-150 tisíc obyvatel.

M.: No myslím, že v Lidlu nemají ani všechnu zeleninu volně na váhu. Nebo už jo? A divil byste se, v Albertu si hodně lidí kupuje třeba jen 5 deka salámu, dvě nožky párků.. prostě jim to stačí, nepotřebují se přežírat a nebo to vyhazovat.

Hans: Předpokládám, že tam bude velký tlak na dodržení termínu ze strany Tieta. Protože mají daný datum, kdy jim končí pronájem v Tieto Towers a to je už nyní ověšeno transparenty, že CTP hledá nové nájemce.

Na veřejné debatě v MAPPĚ zazněl důležitý argument, který se tady směrem k využití výpravní budovy příliš neakcentuje, a to je, že před výpravní budovu bude v budoucnu směřována doprava z okolí a díky tomu násobně stoupne počet lidí, kteří se u nádraží budou pohybovat. Například příměstské autobusy, které nyní začínají na Křižíkově (kde lidi nedůstojně čekají desítky minut na tramvajové zastávce), budou začínat u nádraží. Je již propočítán nárůst počtu osob u výpravní budovy a byl prezentován na debatě v Mappě - půjde o mnohonásobek současného stavu. Tito lidé, když budou čekat na autobus třeba do Šilheřovic, budou určitě rádi za interiér výpravní budovy, kde na ně neprší, je tam teplo a můžou si tam koupit kafe. S tou násobnou průtočností lidí je třeba počítat, když se bavíme o roli výpravní budovy. Pokud jde o podchody a nadchody, obě řešení mají plusy a mínusy a je třeba to ještě poctivě prodiskutovat. Město s Mappou nyní založilo focus group, kde se debata na to téma vede. Je potřebné prověřit, zda by nešly eskalátory do případných podchodů kromě předprostoru vybudovat i ve výpravní hale, což by znamenalo, že člověk by mohl do podchodu i z výpravní budovy. Co se týče podchodů, pokud by se udělaly dobře a byly navázány i na výpravní budovu vevnitř, nemuselo by to nutně znamenat smrt výpravní budovy. Mnoho lidí čeká na spoje, máme zpoždění vlaků 30 a více minut - výpravní hala bude mít smysl. Problémů projektu, představeného na debatě v Mappě, je podle mě víc, například to, že u podchodů navrhuje řadu obchodů, bez ohledu na to, že tyto funkce by měly být ve výpravní budově a hlavně na náměstí. Samozřejmě chápu, že v nástupním prostoru u podchodů kvůli pocitu bezpečnosti je fajn mít obchody, ale podle mě by stačily dva nějaké základní - trafika, kafe na cestu atd. Návrh pracuje s celou řadou obchodů a to mi přijde nesystémové, s tím, že by to konkurovalo funkcím ve výpravní budově a hlavně na náměstí, které by se mělo novou uliční sítí na nádraží napojit. Jinak co tady není taky příliš diskutováno, je podle mě velký posun v úvahách o napojení přívozského náměstí na nádraží novou částí a uliční sítí, která by se realizovala místo průmyslového areálu, jenž nyní vytváří špunt. To vidím jako velký přínos debaty o tom, jak by měl předprostor nádraží vypadat. Pokud by se podařilo vystavět tam domy s ulicemi, které by vedly k náměstí, zkrátí se vám nejen fyzicky, ale zejména mentálně přístup k náměstí. Oproti muzeu dopravy, které by vytvořilo další bariéru a snažili jsme se dlouhodobě s Martinem Strakošem město přesvědčit, aby ho umístili k vítkovickému nádraží, je posun směrem k nové čtvrti pro mě opravdu velkým krokem v úvahách, jak dál rozvíjet Přívoz. Ty diskuse kolem nádraží vidím jako příležitost, jak přemýšlet komplexně o celém území. To by se mohlo opravdu zvednout, pokud se to naplánuje dobře. Třeba napojením podchodem zadní části Přívozu, která je dnes odříznutá a lidé musí k nádraží procházet myší dírou. Vytvořením smysluplného urbanismu, který přes bývalou průmyslovou část napojí přívozské náměstí. Myslím si, že je to úkol, který měla prověřit soutěž, ale kvůli tomu, že výstavba podchodů je již víceméně za dveřmi, Mappa takové řešení nedoporučuje, protože není schopna ji v tak krátkém čase administrovat a mohlo by se stát, že budeme u nádraží léta v provizoriu, kdy před výpravní budovu vyústí podchody a to bude všechno. To je všechno samozřejmě otázkou debat. Souhlasím, že se měly tyto diskuse vést už v době, kdy záměr vznikal. Většina z nás se o aktuálním záměru podchodů dozvěděla nedávno. V té době, kdy záměr vznikal, jsme neměli Mappu (bohužel v té době ještě neexistovala, jinak věřím, že bychom dnes v diskusích byli jinde). Existoval záměr muzea, čili nebyla tu myšlenka propojení nádraží s centrem Přívozu. Ta mi mimochodem přijde jako velký posun v úvahách o území. Jsem ráda, že Mappa vstoupila do jednání. S kanceláří, která navrhuje území, aktivně jedná. Chystají se další setkání focus group. Tak doufejme, že se podaří přijít s řešením, které bude prospěšné jak pro výpravní budovu, tak pro cestující i Přívoz.

O tomto tématu přednášela památkářka Romana Rosová pro spolek Za Opavu těsně před COVIDem v únoru 2020. http://www.zaopavu.cz/2020/02/02/pozvanka-na-prednasku-romany-rosove/

Výpravní budova má rozhodně své opodstatnění... Byť podle mě cca 70% cestujících (bude jich víc), cestuje na měsíčník nebo s mobilní aplikací a tím pádem nemusí do budovy, tak ve chvíli kdy ujede spoj, je zima, potřebují se na informacích na něco doptat je tato budova nenahraditelná, jde o přestupní uzel, jsou zde doplňkové informace, restaurace, bufet, obchod. V tom přesně Svinov (až na ten obchod funguje). Osobně si umím představit docela výraznou přestavbu Budovy hlavního nádraží, jednoduchý prodej lístků a trafiku přímo v podchodu. A čekárna plus doplňkové služby, jako je úschova, mezinárodní pokladna a další drážní služby v přízemí bývalé odbavovací haly, což by zabralo 30% přízemí. Zbytek přízemí, upravit na drobné obchody a služby (snad by poptávka byla) První patro (vím není to ideální) klidně po výrazné přestavbě adaptovat na obchod jako je Lidl nebo Billa (alá Praha H.l.). A poslední patro využít na případné technologie SŽ(DC). Budova se zachová, využije se poměrně kvalitně, uživatelsky přívětivě. Bohužel zanikne dobový interiér, ale od toho jsou prohlášený Havířov a Vítkovice. Před rozkopáním a překopáním to chce ovšem racionálně vyhodnotit současnou využívanost současné budovy, její budoucnost (na kolik stoupne množství lidí po svedení dálkové a příměstské autobusové dopravy), to jestli (a kolik) obchodů by se v dané lokalitě uživilo a v jaké výměře, pak případně oslovit partnera z obchodních řetězců a teprve pak začít přestavovat. To se ale mělo dít poslední 2-3 roky (reálně mnohem déle) kdy už se vědělo že se do nádraží masivně kopne.

Letošní rok by v sadě na Zámecké docela dobrý, dost se urodilo, rok od roku lepší :-) https://screenshot.cz/VXV4D/

Pro současníka je hodně těžké představit si realitu života ve městě před válkou. Město mělo prakticky stejný počet obyvatel jako dnes, ale žádné panelákové sídliště, podstatně menší rozlohu (v r 1939 byly k městu připojeny Kateřinky, Kylešovice a Jaktař). Ti lidé museli žít namačkáni ve vícegeneračních domácnostech - počet domů byl v r. 1930 dvoutřetinový proti dnešnímu počtu. Viz https://www.blesk.cz/regiony/opava-mesto-505927/statistiky. Díky vysoké koncentraci úředníků byla Opava jedním z nejmotorizovanějších měst v tehdejší ČSR, ale o nějakých plánech na významnější dopravní stavby z té doby toho není moc známo.

M.: Já si běžně kupuji jeden párek, tj, dvě nožky třeba Vídeňských :-)

Mělo to mít o patro méně, vůči okolní zástavbě, tohle je příliš.

davidb: nádraží ve Svinově je skoro vždy plné lidí. Spousta z nich si tam kupuje lístky, jak mladí tak staří... Také je ale pravda, že spousta z nich míří rovnou do podchodů, takže ten poměr bude více méně vyvážený...

O.: ja tady bydlím a opravdu mi nedělá problém si po cestě z práce atd zajít nakoupit. Pokud na něco zapomenu, je to můj problém a musím kvůli tomu jít někam dál. Ale vše se dá zvládnout během chvilky. Navíc je tady ještě pekárna ve věžičkách, zelenina vedle orionu, která má lepší ceny a kvalitu nejen než hruška (zeleninu v hrušce kupuje snad jen masochista) ale i než markety a také jsou tady řeznictví. Samozřejmě otevírací doba nemůže konkurovat velkým marketům, ale všechno se dá zvládnout a pokud ti chybí něco víc, tak není problém si zajít nebo zajet do lidlu nebo kaufu.

Milan: jednu mrkev ano, ale párek ne. Ale kdo by kupoval jenom jeden párek?

Už od prvního pohledu to vypadá lépe, než ty bytové hrůzy na Karolíně. Dle dispozice budovy bez oken na západní strně *druhá fotka*, to vypadá že blok časem uzavře nárožní rohový dům ? :O

Skvělý nápad. Jako rodilý Opavák, který se zajímá o historii svého města jsem nadšen z informací, které jsem ještě nikde neměl možnost čerpat. Díky za to!!

tjov: Souhlasím, že jsou to jenom moje domněnky z mých příchodů a odchodů k vlakům.

A v uzemnim planu je to plocha pro bydelni v RD. Proto me zarazi, ze se tam stavi obchod.

Hlukove odcloneni, tak to je gol. :-)

Zase v Lidlu nekoupíš jednu mrkev,nebo jeden párek

Luděk: Původně tam bylo opravdu sportovního. :) Upravoval jsem text za chůze a už zapomněl zareagovat do komentáře.

David: Fotografie jsou naše. Tvá fotografie, pokud jsi ji zasílal 2. srpna, je tahle:

Aleš: Sakra co byste furt čekali na volné parcele vedle čtyřproudové cesty? Rodinný dům a šťastně pobíhající dětičky na zahrádce? Tohle je optimální využití, nejen jako zahušťování města zastavovaním jinak nevyužitelných parcel ale i jako hlukové odclonění rušné komunikace. Klidně by to mohlo být i vyšší..

Bohužel tohle už je tam pár měsíců. Sám jsem na to upozorňoval a budou to nejspíš i mé fotky, co jsem posílal...

Pavel: Jasně, pečivo zachrání celou Hrušku :-D Jim by stačilo si před Lidlem na parkovišti otevřít malé pekařství, víc bohužel v Hrušce nemá cenu kupovat. Nebo rovnou dodávat pečivo do Lidlu, místo Penamu, ale to se asi nestane.

LabBrab: Původně v textu bylo "sportovní zboží" pak asi opraveno :-)

Tohle tam necekal nikdo. Vsude zastavba RD a oni tam schvali prodejnu Miele.

Nudný unifikovaný design, zastávky s minimálním vytížením. Je potřeba nejprve vytvořit podmínky pro růst počtu obyvatel, kteří budou tyto zastávky využívat. Takhle jsou zbytečné. Zeleň tam v létě uschne. Je potřeba zastavět proluky v centru města. Při respektování uličních čar se zástavbou vytvoří dostatečný stín ulic, které se tak nebudou v létě rozpalovat. Je potřeba vysázet stromy na sídlišti Kateřinky západ, které je zcela holé. Je potřeba zrušit ulici Praskova rozdělující hitorické centrum a na jejím místě rozšířit park a propojit oblast muzea s centrem. V protoru bývalé tržnice je třeba odkrýt náhon a vysázet podél stromy. To jsou věci, které pomohou zlepšit klima ve městě.

davidb: chtělo by to tvrdá data, ale když někoho vezu o víkendu na nádraží tak jsou v hale lidé a nakupují jízdenky. Na S linkách jezdí ve velké míře režijky a technicky zdatní jedinci to naklikají v mobilu. Takže uznávám, že bez tvrdých dat je to polemika a je možné, že Svinov je specifikum, díky tomu že je přestupní uzel MHD a dálkové dopravy.

Pavel: My, mimo rohlíky, preferujeme i skvělý chleba - venkovský. Hlavně odpolední zavážku.