Nerealizovaná Opava #1

Úvodní díl seriálu Nerealizovaná Opava.

Cílem seriálu je představit stavební záměry, které bohužel vznikaly v období Nacismu. Předmětem seriálu není podpora ani propagace zvrácené nacistické ideologie. Ostatně publikací výstavby v tomto období vzniklo již nespočet. Přibližně do konce roku (více materiálu zatím nemáme zpracováno) bude každý týden vycházet jeden díl zaměřený na zajímavé stavby, které se v Opavě plánovaly. Postupně se budeme seznamovat se záměry nových školních a sociálních budov. Návrhu „dvojčete“ pro obchodní dům Breda. Návrhy přestaveb radnice, divadla… Lehce se dotkneme i podzemní dráhy.

Dívejme se prosím na stavby z hlediska technického, architektonického a s ohledem přínosu pro město.

Rok 1939

V online archívu se můžeme dopátrat záměru výstavby nových vládních budov již v roce 1939. Budovy jsou navrženy kolem Beethovenova náměstí / Beethovenplatz. Dnes náměstí Svobody. Pro výstavbu nových budov je navržena demolice velké části stávající blokové zástavby, která by zároveň vytvořila prostornější náměstí.

Říšský stavební úřad Opava
Číslo NAD: 389
Signatura: RBA Opava
Datum vzniku: 1939
Vydavatel: Stadtbauamt Troppau

Říšský stavební úřad Opava
Číslo NAD: 389
Signatura: RBA Opava
Datum vzniku: 1939
Vydavatel: Stadtbauamt Troppau

Říšský stavební úřad Opava
Číslo NAD: 389
Signatura: RBA Opava
Datum vzniku: 1939
Vydavatel: Stadtbauamt Troppau

Detailnější pohled na návrh vládní budovy.

Současný pohled na náměstí Svobody, které je z větší části pouhým parkovištěm.

Rok 1940

Z roku 1940 můžeme v online archívu dohledat zmínky, které posuzovaly i jinou lokalitu pro výstavbu nových vládních budov. Nyní již blíže specifikovaných jako Vrchního finančního prezidia v Opavě. Posuzovaná lokalita se nacházela na dnešní Hradecké ulici / Grätzer Strasse. Jižně od železniční trati.

Říšský stavební úřad Opava
Číslo NAD: 389
Signatura: RBA Opava
Datum vzniku: 1940
Vydavatel: Stadtbauamt Troppau

Říšský stavební úřad Opava
Číslo NAD: 389
Signatura: RBA Opava
Datum vzniku: 1940
Vydavatel: Stadtbauamt Troppau

V době návrhu byla lokalita Hradecké ulice nezastavěna, což z velké části přetrvává až do dnešní doby.

Rok 1941

V roce 1941 je opět posuzována lokalita na dnešním náměstí Svobody. Návrh je však pasivnější a velkolepější. Záměrem výstavby nových vládních budov by byla potřeba demolice více domů, než v návrhu z roku 1939.

Říšský stavební úřad Opava
Číslo NAD: 389
Signatura: RBA Opava
Datum vzniku: 1941
Vydavatel: Reichsbauamt Troppau

Říšský stavební úřad Opava
Číslo NAD: 389
Signatura: RBA Opava
Datum vzniku: 1941
Vydavatel: Reichsbauamt Troppau

Čtenáři, pokud máte k projektu více informací, podělte se s námi prosím v komentáři pod článkem.

Pokud vás více zajímají jednotlivé dokumenty, můžete si je pod číslem NAD a signaturou vyhledat v online databázi Slezského zemského archívu.

Související články


Komentáře

  1. Tomáš :

    Skvělý nápad. Jako rodilý Opavák, který se zajímá o historii svého města jsem nadšen z informací, které jsem ještě nikde neměl možnost čerpat. Díky za to!!

    Thumb up 13 Thumb down 0
  2. Pavel :

    Pro současníka je hodně těžké představit si realitu života ve městě před válkou. Město mělo prakticky stejný počet obyvatel jako dnes, ale žádné panelákové sídliště, podstatně menší rozlohu (v r 1939 byly k městu připojeny Kateřinky, Kylešovice a Jaktař). Ti lidé museli žít namačkáni ve vícegeneračních domácnostech – počet domů byl v r. 1930 dvoutřetinový proti dnešnímu počtu. Viz https://www.blesk.cz/regiony/opava-mesto-505927/statistiky. Díky vysoké koncentraci úředníků byla Opava jedním z nejmotorizovanějších měst v tehdejší ČSR, ale o nějakých plánech na významnější dopravní stavby z té doby toho není moc známo.

    Thumb up 6 Thumb down 0
  3. Jiří Šíl :

    O tomto tématu přednášela památkářka Romana Rosová pro spolek Za Opavu těsně před COVIDem v únoru 2020.
    http://www.zaopavu.cz/2020/02/02/pozvanka-na-prednasku-romany-rosove/

    Thumb up 5 Thumb down 0
  4. Jakub :

    Jiří Šíl:
    Ano, přednáška byla velice zajímavá. Paní Rosová se ale dospustila jednoho obrovského omylu v interpretaci těchto návrhů. Označila je za megalomanské. To je v kontextu historie nesmysl. Pokud by Opava rostla, od dob těchto návrhů, tedy od 40. let 20.st, stejným tempem jako průměrné české město, měla by dnes přes 100 tisíc obyvatel. Protože Opava byla centrem českého Slezska a později centrem sudetské župy Sudety, vládního obvodu Opava, který se rozkládal od Svitav, přes Lanškroun, Jeseník, po Nový Jičín a Bílovec, rostla by ještě mnohem rychleji, než průměrné město, tedy počet obyvatel by byl v rozmezí 150-250 tisíc. Bohužel přišly dvě velké facky, neprve byla nejvíce zničeným městem v ČSR 2.sv. válkou a poté se chopili moci komunisté, kteří začali prosazovat těžký průmysl na ostravsku – to by bez komunistů naopak nikdy nedosáhlo takvého rozmachu a Ostrava by měla dnes 90-150 tisíc obyvatel.

    Thumb up 13 Thumb down 2
  5. Jan :

    Naprosto přesně popsán komentář od pana Jakuba, vývoj měst lze jen předpokládat v historickém kontextu, kdy tyto plány korespondovat s plány obnovy hlavního zemského města, a ne s vývojem v období komunistického totality, kde město Opava prakticky dostala stopku, včetně rozvoje města, viz počet obyvatel města v roce 1939 a po 50 letech totality skoro beze změny.

    Thumb up 3 Thumb down 3
  6. Michal :

    Vlhké sny o stotisícové Opavě. A ještě vlhčí o stotisícové Ostravě. V Opavě ať jsou rádi, že za 30 let ztratili jen velmi málo obyvatel.

    Thumb up 5 Thumb down 10
  7. Karel :

    Tak Michale, tak té stotisícové Opavě po roce 1945 chybělo málo, ta vaše Poruba se původně měla stavět za pavskyýma Kateřinkama a druhá část u Ostrojem na Těšínské, takže cca 90 až 100 000 by Opava měla, proč se to, ne realizovalo jsou kusé informace, zejména město bylo příliš zničené až moc, těžký průmysl nechtěl čekat..

    Thumb up 2 Thumb down 1
  8. Martin [msstavby.cz] :

    Pavel: To je velmi zajímavé, dá se někde dočíst k tomu počtu automobilu v té době více?

    Jiří Šíl: Škoda, že jsem to v té době nezaznamenal. Přednáška byla jen o přestavbě centra (ten materiál jsem v archívu našel), nebo i o jiných částech města?

    Tomáš: Děkujeme!

    Michal: Je to velmi teoretická rovina. To však neznamená, že se ke komentářům druhým bude chovat posměšně, když k tomu není důvod.

    Thumb up 2 Thumb down 0

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..


Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Server neodpovídá za jejich obsah a nenese právní důsledky spojené s jejich zveřejněním. Vyhrazujeme si právo odstraňovat nepřijatelné příspěvky.