Město Opava se v letech 2020 – 2022 zapojilo do testování nástroje Klimasken, který na základě „ostrých“ dat hodnotí připravenost města na změnu klimatu. V následujících desetiletích bude město ohrožováno zejména vlnami veder, přehříváním povrchů, suchem a extrémním počasím. Proto město musí odpovídajícím způsobem reagovat, obdobně jako jiná evropská i domácí města.
Hodnocení bylo provedeno nástrojem Klimasken, což je je nástroj na hodnocení příspěvku měst, městských částí, respektive obecně sídel bez ohledu na jejich velikost, a jednotlivých budov ke změně klimatu a jejich adaptace na její dopady. Nástroj byl sestaven z 63 ukazatelů a nyní je testován v ČR a SR. Jeho vývoj byl součástí projektu LIFE DELIVER Odolné sídliská financovaného EU. Partnerem projektu je společnost CI2, o.p.s.
Klimasken sleduje účinnost krátkodobých i dlouhodobých úkolů a opatření, která mají přispět k zachování kvality života občanů v době měnícího se klimatu. Jde hlavně o ochlazování budov i veřejných prostor zelení, správné nakládání se srážkovou vodou, ale také o snižování emisí skleníkových plynů.
Aby bylo možné město ohodnotit, je zapotřebí shromáždit velké množství pokud možno co nejpřesnějších dat z veřejných zdrojů, od odborných institucí, z databází a podkladů samotného úřadu a z vlastních pozorování, měření a analýz.
Klimatický štítek města
Kompletní klimatický štítek Opavy ZDE
Výsledkem hodnocení, které zpravidla trvá i několik měsíců, je „klimatický štítek města“. Tento štítek se skládá ze 4 oblastí a odpovídá na řadu otázek:
- Expozice města dopadům změny klimatu, aneb jak moc se již dnes projevuje ve městě změna klimatu?
Jak v posledních letech roste ve městě průměrná teplota? Jak se mění délka období beze srážek? Jak se projevuje sucho a naopak jak často hrozí povodně a záplavy?- Citlivost města na dopady změny klimatu a jeho adaptivní kapacita, aneb jak moc je město připravené a jak se dokáže bránit?
Kolik je ve městě kvalitní zeleně a jak je dostupná občanům? Jak se daří ve městě zadržovat vodu, jaké povrchy zde převažují? Jaký je podíl populace ohrožené negativními dopady? Jaký je stav lesů a půdy? Jaká je kvalita zdrojů vody?- Připravenost vedení města, úřadu a odpovědných institucí na změnu klimatu, aneb jak město mění to, co měnit může?
Jakou má město klimatickou strategii a politiku? Kolik peněz vynakládá na vhodná opatření? Jak staví a opravuje svoje budovy, aby byly odolné a nízkoenergetické? Má vlastní produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů? Jak se stará o důležité sítě?- Emise skleníkových plynů ve městě
Jaké jsou emise skleníkových plynů ze spotřeby energií, z dopravy a produkce odpadů ve městě?Během testování byly provedeny první orientační výpočty ve 4 českých a 4 slovenských městech. Klimatický štítek použilo ve svém Klimatickém plánu také hlavní město Praha.
V celém štítku je použito 5 barev (červená, oranžová, žlutá, světle zelená a tmavě zelená), které svým vyjádřením indikují negativní (červená) nebo pozitivní (tmavě zelená) stav či vývoj daného systému, který použité indikátory popisují. Na jednom štítku je tedy možné zhodnotit stav/vývoje dílčích indikátorů (například spotřeby elektřiny na hlavu nebo dostupnosti zeleně), každé ze 4 oblastí popsaných výše, až po celkový stav systému. Ten je vyjádřen středovou hodnotou nazvanou CReLoCaF (Climate Resilient Low Carbon Factor). Výsledky v jednotlivých oblastech a celková hodnota je také vyjádřena hodnotou v %. 0 % znamená, že v dané oblasti (v celém systému) jsou vykazovány nejhorší možné hodnoty indikátorů. 100 % naopak znamená, že všechny indikátory vykazují nejlepší možné hodnoty. S velkou opatrností by se dalo říci, že výsledná středová hodnota vypovídá o tom, jak daleko je město na cestě k odolnosti vůči změně klimatu (chápané v rozsahu současných poznatků) a také k omezování produkce skleníkových plynů.
Orientační porovnání výsledků měst ČR z testování v letech 2019 – 2022
V České republice byl klimatický štítek v rámci testování poprvé vystaven městům Holice, Opava, Praha a Třebíč. V případě Prahy je štítek i součástí Klimatického plánu přijatého v roce 2022. Následující výsledky jsou založeny na prvním ověřovacím testování na čtyřech městech různých velikostních kategorií. Z těchto výsledků nelze činit obecné závěry, jen odhadnout citlivost nástroje.
První graf ukazuje porovnání celkového faktoru. Ten se pohybuje v rozmezí 49 – 57 %. Nejlépe z hodnocení vychází město Opava. Přispívá k tomu hlavně dobrý výsledek v oblasti emisí skleníkových plynů. Obrazně můžeme konstatovat, že naše města jsou nyní „na půl cesty“ ke stavu, který by odpovídal současným potřebám a poznatkům.
Druhý graf znázorňuje porovnání ve čtyřech hlavních oblastech. Pokud jde o expozici, tedy vnější klimatické podmínky, pohybují se výsledky v rozmezí 46 – 70 %. Nejlepší situace je v Třebíči, nejhorší v nejmenším městě ze 4, v Holicích. Tento stav město nemůže ovlivnit. Záleží pouze na jeho poloze, nadmořské výšce a klimatickém regionu.
Druhá hodnocená oblast, adaptivní kapacita, vypovídá o současném vnitřním potenciálu města potřebném pro jeho odolnost. Zde jsou podle očekávání největší rozdíly. Nejmenší Holice zde vykazují nejlepší hodnotu 72 %, nejhůře je na tom Praha s 33 %, středně velká města mají hodnoty 58, resp. 59 %. Nízká hodnota Prahy je částečně způsobena nedostatkem dat. Ve velkém městě je obtížnější např. stanovit plochy zelené infrastruktury nebo dostupnost zeleně. I tak budou velká města v určité nevýhodě v důsledku velmi husté zástavby, velkého množství nepropustných povrchů a velkým vzdálenostem obyvatel od plošné zeleně. Menší města budou mít výsledky příznivější, což také znamená, že zvyšování jejich adaptivní kapacity bude finančně relativně méně náročné, než u velkých měst.
Oblast zaměřená na připravenost vypovídá o stavu věcí tam, kde vedení města musí projevovat vlastní iniciativu a aktivně se klimatu věnovat. Tato oblast je celkově nejhůře hodnocena. Ačkoliv všechna hodnocená města již mají zavedenu nějakou formu klimatické politiky, pohybují se výsledky od 21 do 45 %. Do připravenosti infrastruktury a institucí a také do konkrétních projektů například v oblasti obnovitelných zdrojů bude potřeba investovat největší úsilí tak, jak například popisuje nedávno přijatý klimatický plán hlavního města Prahy.
Poslední oblast hodnotí emise skleníkových plynů. Nejlépe dopadla Opava s příznivými hodnotami spotřeby fosilních paliv, dopravních výkonů a produkce odpadů. Ale i ostatní 3 města zde dosahují hodnot nad 50 resp. 60 %. Zde je zapotřebí vzít v úvahu vliv vývoje technologií i státní či evropské energetické politiky. Ten bude nutit města k neustálému zlepšování a bude docházet k zpřísňování norem. Proto se i v tomto ohledu bude v budoucnu muset upravit nastavení nástroje KLIMASKEN.
Porovnání vybraných indikátorů
Kde mají testovaná města silné a kde slabé stránky? Co je třeba zlepšit a za co města chválíme? To ukazuje následující tabulka.
Levý sloupec obsahuje slabé stránky, pravý sloupec zahrnuje silné stránky.
zdroj: ci2.co.cz
Karlos :
O mnohých problémech občan ví, jenže je neovlivní
20.01.2023 11:10KLIMASKEM prověřit opavské pěší zóny, které místo závsaku mají odvodňovací žlaby Hauraton napojené přímo do dešťové kanalizace bez záchytu dešťových vod například na zadlážděné Ostrožné ulici s minimální zelení bez mlatových úprav, plošně zadlážděné Horní náměstí s minimální zelení bez mlatových úprav, náměstí Republiky bez mlatových úprav, Hrnčířskou, kde aspoň část zeleně je na vyvýšené úpravě s možností posezení pěších návštěvníků města. Pestrosti výsadby díky Technickým službám Opava je vždy prostor vhodně obsazen krásně zasazenými květinami pro je příjemné podívání i prospěchu včel a hmyzu.
Cesty v městských sadech zatím asfaltové bez možností mlatových úprav z vhodné frakce přírodního drceného kameniva s rychlým vstřebáním za deště s podpovrchovou drenáží se záchytem dešťových vod pro zpětné ochlazování prostoru. Vsaky se požaduji , ale v městě jich je velice málo.
Města měří stromy, posuzují tak jejich bezpečnost. Stromy mohou mít poškozené kořeny, skryté dutiny nebo dřevo narušené hnilobou a houbami i vlivem nedostatečného prostoru kolem stromu v zabetonovaném prostoru. Loni proběhly tyto zkoušky u 4 stromů. Jednalo se o památný buk na náměstí Míru v Krnově, který je napaden vějířovcem, a 3 lípy pod cvilínskými schody. U tahových zkoušek je nutné korunu stromu zatížit silou až 3200 kilogramů, což simuluje rychlost větru při vichřici.
Zeleně a vhodné zastínění není nikdy dost.
Alan :
Upřímná gratulace k úspěchu
21.01.2023 17:22Opava patří mezi tři nejlepší města pro podnikání v Moravskoslezském kraji.
V regionálním kole soutěže Město pro byznys stálo město mnohokrát na bedně
ja :
Klimasken může vyhodnotit z dat, srážkovou vodu pro OPAVU, což znát nemůžeme,
22.01.2023 17:30jak se posunula výstavba přehrady v Nových Heřminovech ? https://prehradanoveherminovy.cz/vizualizace/
s ohledem na periodické povodně jak v roce 1903 tak v roce 1997 , ale i v 2005, 2007 a 2010.
Mimořádná povodeň v srpnu r. 1880 dosáhla katastrofických rozměrů ale i předcházející menší povodeň v r. 1872 vyvolaly ve Slezsku zvýšení zájmu o povodňovou ochranu.
Povodeň 05.-29. květen 1940; 27. červen – 13. červenec 1958
– ukázka video přímo na ulici Válečkovou ( s výpadkem zastínění, kdy byla vrtulníkem vyzvednutá handicap osoba za stálého natáčení )
autentický záznam. Výška hladiny povodně oplocení u domu v ulici Kateřinky – Valečková 29 ( výška 160 od chodníku po vrch oplocení ), 33,35,37,39,41( proto mají obytné místnosti v takové výšce ) ulice směr toku na Malé Hoštice,( v obci pan ministr Stanjura bydlí ) a kolmo na ulici U Lučního mlýna 47 Kateřinky. Dobová ukázka v uvedené ulici video k odbornému posouzení https://www.youtube.com/watch?v=eiVqfPJmbiE
Klimasken určitě musel kladně vyhodnotil lokalitu nové výstavby ulice Holasická – Zelná, jinak by nemohl být spuštěn odpovědně projekt ,
lokalita HOLASICKÁ – PLOCHA KA – P6 http://jdem.cz/fg5n65
Jakub :
Karlos:
23.01.2023 11:42Mlatové úpravy jsou v centru města (náměstí, Ostrožná) pohroma, která napadna jen ekofanatika. V Městských Sadech, v parcích a na cyklostezkách mají samozřejmě své místo. Hlavní náměstí ale musí být dlážděné, s vodními prvky, kašnami a fontánami. Problémem Opavy jsou poválečné proluky a zástavba nerespektující uliční čáru. Úzké ulice s vyšší zástavbou vytvářely stín. Proluky, široké ulice a nízké domy naopak pomáhají slunci ulice rozpalovat. Dalším špatným krokem z hledika mikroklimatu je zatrubnění náhonu. Další chybou je použití asfaltu a betonové dlažby namísto žulových kostek. Zde už je to ovšem složité – asfalt potřebují těžké trolejbusy, zde byla výhoda tramvají jedoucí po kolejích. Po žulových kostkách se pak dámám, čili chodcům v podpatcích, špatně chodí.
Karlos :
Jakub
První sníh v pracovním dni určí převahu cest chůze přes plochy náměstí.
– Zde souhlas s dlažbou na odvodněném podloží s možností zadržení dešťové vody
– Horní náměstí mnohým se špatně chodí po velké dlažbě kolem koule
– malé žulové kostičky bruntálské firmy na Dolním náměstí páteř žen trpí zvolenou obuví
– zapomnělo se na víc stromů, zeleně, víc květin a třeba myslet na opylovače
– zapomnělo se na vegetaci na plochých i šikmých střechách nejen ve středu náměstí
– co brání k provedení vertikální zahrady, ochrana před sluncem – architekt Patric Blanc
– příjemné jsou prostory mezi cestou a chodníkem s množství různých květin, stromů
– asfalt ničí úřednicím vzduch z jihu na Krnovská 431/71b, 746 01 Opava bez stromů a trávy
– vnitřní areál Krnovská 431/71b, 746 01 Opava = výheň v letních měsících
– Rozdíl mezi mlatovým povrchem a MZK. Způsob konstrukce mlatových povrchů navazuje na tradici. Povrch je však propustný vůči vodě a má jinou povrchovou vrstvou (tzv. obrusnou). Mocnost obrusné vrstvy je 4 cm a je tvořena z lomové výsivky. Mechanicky zhutněné kamenivo (MZK) vychází z tradice kalených štěrků, není vodě propustný, je také označované jako “minerální beton”. Má aktuálně normu ČSN 73 61 26 – 1:2006. Není vhodné pro soukromé, historické ani zámecké zahrady a parky.
Zatrubnění náhonu provozně chápu,
23.01.2023 15:00ale překvapuje mne, vtok před prodejnou PENNY a na Mlýnské téměř nic nevytéká do řeky.
Kde se voda ze zatrubněného náhonu ztrácí ?
Martin [msstavby.cz] :
Jakub: Mlátové povrchy v centrech měst jsou poměrné běžné. Samozřejmě to místo musí být vhodně vybráno. Ale místo se vždy najde. Paříž je v tom příklad. Nebo i Unter den Linden v Berlíně je pěší promenáda z mlátu.
23.01.2023 21:17Se zbytkem souhlasím.
Karlos :
Jakub:
Patrick Blanc Style Green wall Vertical Garden
https://www.youtube.com/watch?v=t6V6sXqNWRs&list=PLavLtjsBGoSf7MwGpC4UL_oPvlreJvgqN
Střechy ploché a šikmé http://www.zinco.de
Mlaty např. na náměstí ve Vsetíně nedopadly dobře, ale mnohé chyby vznikají tou nejlevnější nabídkou, což se většinou někde chce ušetřit
23.01.2023 22:43Dastin :
Dastin
25.01.2023 10:42PROPAST kuriozita v Opavě – Kateřinkách, tajená nejspíš před 2.světovou válkou v katastrálních mapách města Opavy. PROPAST má být zaplavená podle uvedení v záznamu textu jsem v Kanadě. Můžeme spekulovat, že to mohla být nějaká značka pro eventuální zahraniční výsadek v 2. světové válce. Co je nyní objeveno v katastrální mapě si mohou ověřit i ti, kteří Opavu a okolí neznají a nikdy tady zatím nebyli.
Katastr nemovitostí – nahlížení tedy, kdo chce, tak si tu adresu najde nebo si to vygooglí. Katastrálním území Kateřinky a parcely PROPASTI 2698/2 a 2698/3 označené jako vodní plocha. V současnosti jsou obě parcely ve vlastnictví Statutární město Opava, Horní náměstí 382/69, Město, 74601 Opava.
Když si ověříte ještě okolní parcely, tak zjistíte, že obě parcely nemají žádný přítok ani odtok zapsaný jako vodní plocha. Voda v PROPASTI může být propojená s vzdálenou řekou OPAVA, což je v Opavě podobné jak na Stříbrném jezeře, které je rovněž propojené s vodním tokem
Dastin :
DASTIN
25.01.2023 10:46PO BOX 1104
150 MILE HOUSE B.C.
VOK 2GO
CANADA