Lembergerovu tkalcovnu koupí Marlenka

Architektonický skvost Frýdku-Místku, bývalá Lembergerova textilní továrna, má nového majitele. V dražbě ji získala za 94,5 milionu korun společnost Marlenka, která zde chce vyrábět své tradiční dorty.

„94 milionů pět set tisíc korun poprvé, podruhé, potřetí. Prodáno.“ Lembergerova textilní továrna ve Frýdku-Místku nově patří společnosti Marlenka.

Historie bývalé textilní továrny rodiny Lembergerů se píše od roku 1893. Budova, která sloužila jako tkalcovna, už od samého počátku působila opravdu reprezentativně – dvě patra, mansardová střecha obrácená průčelím do hlavní ulice a architektura připomínající panské sídlo. Fasádu člení římsy, pilastry a složité okenní špalety – vše z režného zdiva ve dvojím barevném provedení. Během války tovární komplex přešel coby židovský majetek pod německou správu, po válce pak byl začleněn do národního podniku Slezan. Po jeho krachu už mnoho let chátrá.

Teď se však do továrny, která je stále jednou z nejvýznačnějších a architektonicky nejcennějších budov Frýdku-Místku, vrátí život. Společnost Marlenka, která továrnu dnes získala v dražbě, tu totiž chce vyrábět své medové dorty a zákusky podle tradiční rodinné arménské receptury.

„Továrnu jsme vydražili za necelých sto milionů korun. Patří k ní pozemek o velikosti necelých 50 tisíc metrů čtverečných,“ řekl pro SZ Byznys syn zakladatele společnosti Marlenka Nshan Avetisjan s tím, že k budově připadá i zahrada a bývalý podnikový park, který by firma ráda opět oživila.

Společnosti Marlenka se i v současné době daří, stala se jednou z největších cukrářských firem v Evropě a 75 procent produkce vyváží. Své dorty prodává do 55 zemí světa, například i v Saúdské Arábii, Izraeli, Jižní Koreji či USA. Ročně dodá 2,5 milionu dortů a osm milionů jiných výrobků a toto číslo neustále navyšuje. I proto už delší dobu plánuje rozšíření výroby a hledala pozemky pro nový závod. Ty sice našla také v Karviné a Mošnově u Ostravy, ale nakonec se rozhodla pro získání právě Lembergerovy textilní továrny.

„Je to sice zhruba čtyřikrát dražší než pozemky v Karviné a Mošnově, ale je to emoční záležitost. Chceme této budově znovu vdechnout život, jsme patrioti,“ dodává Avetisjan s tím, že celková investice po započtení rekonstrukce i technologií se během následujících čtyř let vyšplhá na miliardu korun.

„Hrajeme si s myšlenkou, že bychom z komínu dokonce mohli udělat vyhlídkovou věž, uvidíme,“ dodává Avetisjan.

zdroj text: seznamzpravy.cz

Související články

• žádné související články, zkuste tagy pod nadpisem..