Komentáře

-_-: Je třeba abyste napsal majitelům těch parkovišť a prázdných ploch s nabídkou odkupu jejich pozemků, že tam chcete něco postavit.

Na těch vizualizacích jde vidět absolutní selhání urbanistického plánování města. Prázdné plochy mezi domy kde je bud’ parkoviště nebo náletové dřeviny. Od Trojhalí dál džungle, která díky demografii Ostravy má minimální šanci na dostavění. Ale my tu budeme oslavovat mrakodrap, jehož proporce neodpovídají ekonomickému výkonu města. Měřítko je brutální a mimo kontext.

adamous: vypadá to fakt skvěle

Na strankach Chybik+Krysof pribyly nove vizualizace: https://www.chybik-kristof.com/projects/ostrava-tower

Tak to je luxusní!

Ale nejvtipnější je, že z Morávky byla odstraněna turistická trasa! Všechny značky odstraněny a zamalovaný...

Alex: Vyjádřit se může každý, tak jsem to nemyslel. Ale když tady fňukáte jaké to tady je, tak co udělat něco pro změnu? A připadalo mi, že přes firmu, lepší zaměstnance atd byste to mohl začít zlepšovat. Ale nic nenutím. Jen mi to tlachání přijde na nic.

davidb: Děkuji za radu, firmu rozhodně nezaložím, proč bych měl? Ve svém oboru výtečně prosperuji na "západně" srovnatelné úrovni - protože mám co nabídnout a nestydím se říct si o přiměřenou odměnu. Nemám žádný důvod nechat se zahltit administrativou, interpersonálními, odbytovými aj. starostmi, ani nemám důvod živit zástup neproduktivních dodavatelů služeb, kteří by mi pomáhali přežít ve zdejší právní cochcárně. Má snad vaše výzva znamenat, že k existujícím nevyužívaným příležitostem a ke zřejmé ignoranci značné části veřejnosti (a z ní vzešlých politických reprezentantů) má právo vyjádřit se jen ten, kdo má "firmu"? Pro mě za mě si se mnou nesouhlaste, ale dal bych přednost argumentu nebo jinému inteligentnímu způsobu.

Rdm: Ne, nemůže tam zaparkovat nikdo jiný pokud tam stojíte vy. Můžete tam stát klidně měsíc v kuse a veřejný prostor o rozměru 9 m2 tedy uzurpujete jen pro sebe.

M.: 1. Pokud hledíte vy nebo kdokoli jiný v Česku na Poláky jako na méněcenné gastarbeitry, jste hodně mimo realitu. 2. Co jako? To jako, že k tomu, abychom hráli roli podřadné ekonomické semiperiférie, neexistuje žádný jiný důvod kromě tuzemzkých nízkých nároků (zejména na sebe sama), malosti a malichernosti. To jsou vlastnosti, které (zejména v diskusích) rozeznávám na tomto jinak chvályhodném webu naprosto zřetelně.

Bohumínskou pod zem, jen by bylo fajn, kdyby se odpovědní zamysleli a zahloubili ji alespoň částečně i v úseku radnice - hrad. Pravý břeh řeky by se otevřel do Staré střelnice, která by se s trochou vize mohla stát slezským protipólem Komenského sadů, čímž by centrum města stalo, při doufejme, že časem uskutečněné dostavbě všech proluk a obnovení uliční sítě, velice příjemným místem k bydlení. Když k tomu připočtu, snad stále aktuální plán, udělat z trojického údolí odpočinkovou zónu lesoparkového charakteru bylo by zde dost zeleně na to, aby se ostatní plochy mohli skutečně stát třeba rezidenčními čtvrtěmi s převládajícím individuálním bydlením, což by snad pomohlo i životu v centru města...

JSjr.: to prostranství ale slouží všem, když tam neparkujete vy, může tam zaparkovat někdo jiný. Vaše přirovnání trochu kulhá v tom, že ten pes také to prostranství zabere a co hůř, pokud to po něm neuklidíte, tak na delší dobu než to auto ;)

Auto je soukromý majetek, pokud jej někde zaparkujete zabíráte svým majetkem veřejné prostranství, které má sloužit všem. Logicky tedy nelze na parkování nahlížet jednostranným způsobem, že budeme jen rozšiřovat parkovací místa aby se více a více z města ukrajovalo jednotlivcům. Takový zelený pás slouží více lidem i kdyby to byla jen toaleta pro psy. Tím nechci říct, že by se parkovací místa neměly stavět. Jen, že už to dávno není priorita a nebude a podávám pouze jiný pohled na věc. A místa na parkování jsou, ale prostě ne v místech kde chceme.

balde: A není lepší ta auta dát pod zem nebo do parkovacího domu? Na tom prvním výkrese mě hned zarazilo, jak velkou plochu parkoviště zabírá. Obecně mě začíná až děsit jak jsou všude auta... TIp: projděte si třeba areále VŠB v Porubě...

Tlusty: Přesně! Alex: Tak založte firmu a zařiďte tady ty prestižní pracovní místa.

Tomáš: všichni vědí že na všech sídlištích je problém s parkingem, tak je snad logické, že když už dělám tak velkou rekonstrukci, tak ten prostor, kde už to parkoviště je se pokusím využít na maximum, abych nemusel za pár let přidělávat další místa někde jinde místo zelených plácků, ten zelený pás co tma chtějí na tom parkingu nechat je úplně k hov.u, stačilo by ho zrušit a udělat tam jednosměrku po tom parkingu a hned by se tam vešla další řada parkovacích stání, nebo minimálně podélné místa, všichni stejně víme, že když tam ty místa nebudou oficiální, tak lidi budou parkovat kde se dá, a jediný výsledkem bude že tam budou vznikat nebezpečné situace a měšťáci tam budou chodit zbytečně dávat pokuty

Dalo se to čekat, klasický postup lidí kteří se orientují :-) Pro Mirky Dušíny: Eufemismus :-)

Alex: samozřejmě že tak na nás koukají, stejně jako Češi tak koukají na Poláky, Ukrajince, Bulhary a další, co jezdí zase pracovat k nám. Takže... Co jako? Rozdíl v tom není žádný.

Jana: co to znamená jako "Ostrava = uhlí a bez uhlí to končí?" Je snad Ostrava jediné město na planetě, které se muselo z průmyslové velmoci transformovat do jiné podoby? V Německu, v Anglii, atd., v USA, taková města nejsou? A nebo se ze všech staly nějaké uprdněné zapadákovy, kde všichni, kdo neutekli "za lepším", vzpomínají na ty staré "zlaté časy?" Samozřejmě že Ostrava není perfektní. Ale které město je? Kde bydlíš ty?

Oni evidentně museli to druhé patro toho komerčního parteru předělat, když z toho plánovali udělat byty - https://heimstaden.cz/cz/cs-legii Nevím, jak by se bydlelo v bytě s velkými okny- výkladními skříněmi :D Ale náhodou je to pěkné, lepší než pvůodní stav ;)

Tome, město tu je aby se lidem lépe žilo, k tomu patří i dostatek parkovacích míst. Dle tvé "logiky" tu není město ani pro tramvaj... :-D

Měl kolem postavit lešení, zakrýt to plachtou, zdemolovat, postavit znovu a měl by klid.

Tlusty: Tlusty:Nejsme tisková mluvčí pana Alexa a ani bych si nedovolila za něho odpovídat, ale přesto mi dovolte zareagovat jedním slovem NĚJAK!!! Musíme se smířit, že Ostrava = uhlí a bez uhlí to i končí. Takže definitivně zapomeňme na sny o velkoměstě, nebo o nějakém velkém centru. Však se podívejte na Prahu. Ta za poslední roky natolik zprovinčněla až to není pěkné. A nepřítomnost turistů odhaluje další závažné problémy co např. s kolosem Národního divadla, protože Češi ty velké baráky nenaplní.Alex velmi správně píše, že Češi mají velmi špatnou pověst a např. v Londýně jsou někde za Pakistánci, Indy a dokonce i Poláky. Stejně špatnou pověst má Ostrava v rámci bývalého Československa (v zahraní je Ostrava no name město). Mnohdy právem - Slezská má z obou stran koksovny a věřte že pohled to není pěkný, někdy i neprávem. Osobně si myslím, že odliv se zastaví někde na 200 tis. obyvatel a mnohé instituce půjdou do pomalého útlumu až definitivně zaniknou.

a uvědomujete si vy dva nahoře že město není pro auta ?

Alex : A jak z toho tedy ven? Co je ten primarni problem - spatne placena a nekvalifikovana prace? Zivotni prostredi? Coz je takovy mistni evergreen... Co by se melo zmenit aby se odliv lidi zastavil?

balde: Zkoušel jsem se dívat na přiložený výkres a ortofoto mapu a vypadá to, že jsou zde nějaká stání navíc namísto kouskům zeleně v ostrůvcích. Takže zde nebude 50 nových míst, ale třeba 10-15 je možných. Buďme rádi za každou snahu

Udělal to chytré, s našimi úřady a památkáři by to možná sthly postavit jeho děcka. Držím mu palce. Je to od něj pěkné že buduje repliku a ne nějakou šílenost jako na lysé či na sněžce..

kde se tam jako rozšiřuje parkoviště? to je zas pěknej kec. Podle mapy vidím ,že kde je aktuální je navrhovnáno to nové, takže kde se jako rozšíří

čekal bych že i to podloubí trochu zkulturní

ČT tam má zřejmě chybku, protože 1055 m je vrchol Slavíče, ne nadmořská výška chaty, která stojí o více než sto metrů níže na jeho východním úbočí.

aggu: ... a ještě poznámka: Jsem vskutku nešťastný člověk. Zejména proto, že kolem sebe přece jen tu a tam vidím šikovné mladé lidi, kteří zcela rezignovali na rozvíjení svého talentu a schopností a nechali se uplatit na rádoby žádoucí (ve skutečnosti podřadnou) pozici v dohledovém centru v Tietu - o různých "technolozích" a "kvalitářích" (rozuměj pořizovačích dat pro excelové tabulky) v Hyundai a jeho subdodavatelích nemluvě. Asi to tak má být. PS: žádná z mých poznámek vám není ve skutečnosti určena, to by bylo bezvýsledné. Ale snad si je přece jen přečtou ti, kteří jsou připraveni přemýšlet a srovnávat své a cizí zkušenosti.

Marian Kechlibar: OK, "logika" nebyl správný termín. Analogie vám vyhovuje? Ovšem na skutečnosti, že MS kraj se vylidňuje, ať už vevnitř probíhají jakékoli přesuny, a že navíc velké množství obyvatel MS kraje (zejména Ostravy) ekonomicky žije v Praze, se tím nic nemění.

aggu: Vy jte si, Aggu, z nějakého důvodu vytvořil bludný obraz reality z povrchních znaků a toho se neústupně držíte. Budiž, vaše válka. Já však trávím ročně cca 2 měsíce pracovně i nepracovně na západě Evropy. Sice v prestižním oboru a s globálně srovnatelným platem, ale vím velmi přesně, jak na nás koukají: jako na gastarbeitry, trochu lepší než Arabové, ale horší než Turci. A mají pravdu. Pracujeme na tom, co na Západě už nebudou dělat ani ti asimilovaní Turci - tutéž práci děláme za třetinové mzdy a za třetinový rabat pro zdejší dodavatele. Ani indická callcentra nejsou placena tak mizerně jako zdejší služby na podobném levelu. To platí pro republiku jako celek a pokud vyjmeme Prahu, která je ekonomickou (nikoli mentální) enklávou na jiné úrovni, vychází koeficient pro Ostravu o to méně příznivě. Jsme zajímavý trh, který si vydělá na západní zboží v západem vlastněných montovnách. A na tom se nezmění nic do té doby, než se o tom začne alespoň nahlas hovořit. Zdejší kritika dlažebních kostek - OK, je fajn, když na ten tschechische schweinerei někdo poukáže. Ale plesání nad kdejakou opravenou fasádou nebo po dvaceti letech rekonstruovanou ruinou je prostě směšné. Protože nestrannému pozorovateli je zřejmé, že kouká na úpadek, zakrývaný nejnutnější údržbou, aby si obyvatelé udržovali iluzi civilizace. Ve vaší osobě nachází ta upocená snaha lačného konzumenta.

Dan: Všimněte si, že se tam mluví o "výstavbě", ne o "politice pronajímání". Umím si představit, že město deklaruje nějakou formu inkluzivní politiky při pronajímání svých vlastních bytů. Ale není mi patrné, jaký vliv bude mít budoucí složení nájemníků, které se notabene ani nedá odhadnout na 50-100 let předem, na samotnou výstavbu, pomineme-li tedy bezbariérovost. Jak už jsem psal v minulém komentáři, všichni chceme od bytu zhruba totéž - plochu přiměřenou velikosti rodiny, klidné prostředí, bytové jádro a pár pokojů. Nebo by mi jako nájemníkovi bulharského původu (otec je Bulhar) nějací experti přidělili byt s tureckým WC, protože v Bulharsku je to běžné? (Absolutně bych o něj nestál.)

Alex: Nepoužíváte dobře slovo "logika". To, co jsem psal, je "anekdota", osobní postřeh beze snahy konstruovat tam nějaký formální logický model. Nicméně chcete-li, abych to rozvedl: počet obyvatel Ostravska sice pomalu klesá, ale ten pokles není ve skutečnosti až tak dramatický, jak by se dalo usuzovat z pohledu na čísla samotné Ostravy. Došlo k částečnému "úprku do zeleného pásu" kolem, ale ti lidé samozřejmě do Ostravy jezdí a běžně zatěžují městské komunikace a využívají městskou infrastrukturu. Samozřejmě, daně za ně putují do těch menších obcí (pokud to tedy není součást Ostravy jako Krásné Pole nebo Stará Bělá), což je trochu v nesouladu...

Marian Kechlibar: MS kraj zaznamenává trvalý úbytek obyvatel. Podle Vaší logiky se tedy ti odešli stěhují do Valmezu, Uničova nebo Moravského Berouna a do MSK, který je tak dobře živí, dojíždějí:-) ... a to nehovořím o těch, kdo mají v MSK formálně bydliště, ale pracují a defacto žijí (a utrácejí) v Praze.

Johnny: V Evropské unii platí jednotný systém na posouzení energetické náročnosti budov. Který je pravidelně zpřísňován. Což má logické důvody. Vše je definováno směrnicí, která je překlopena do národní legislativy. Ta definuje mnohé. Mimo jiné i to, jak "zeleně" je posuzována v jednotlivé zemi EU elektrická energie, která je zdrojem pro většinu primárních i sekundárních systémů v domech. Zmíněné Německo a Rakousko má výhodu v tom, že větší část elektrické energie pochází z obnovitelných zdrojů. V ČR je elektrická energie posuzována vlastně jako špinavý zdroj. Zatím stojí energetický mix naši výroby. To má za následek i zhoršení výpočtu pro el. energii. U českých staveb se musí poté navrhnout taková opatření, která zajistí dostatek zdrojů energie v objektu ekologickou, nebo ekologičtější cestou. Proto třeba novostavba rodinného domu v Německu může být vytápěna elektřinou, ale v ČR by takto navržený rodinný dům neprošel. Náš špatný energetický mix má za následek to, že stavby se stávají takovými malými elektrárnami. Každá technologie navíc stojí peníze nejen při pořízení, ale také v následné údržbě. Proto navrhnout celoprosklený výškový objekt v našich podmínkách je něco jiného, než postavit takový objekt v zahraničí. Se zbytečně zvýšenou spotřebou energie na klimatizování přehřátých prostor vzniká i vyšší nárok na energie dodané budově. Z toho plynou i vyšší nároky na jiné, ekologičtější zdroje energie pro objekt. Jelikož stavba již vychází z daného tvaru, který není přívětivý, je absolutně proti energetickým nárokům ji realizovat celoprosklenou. Pokud se budeme bavit, že investor v projekční fázi dodá předfasádní stínění, tak bude muset část zasklení snížit pro umístění roletových boxů, nebo umístí pevné stínění, které však pak radikálně mění vzhled budovy. Otázkou pak je, proč by město mělo kupovat byty, které budou sloužit jako městské v objektu, který je svou podstatou velmi drahou záležitostí a jeho provoz bude rovněž nákladný. K tomu Německu snad jen krátce. Na poměry Německa, které má větší populaci a je diametrálně bohatší se tam moc výškových staveb nestaví. Pak je také důležité rozlišovat funkci objektu. Vyšší bytové domy vypadají většinou třeba takto https://www.frankfurt-greencity.de/fileadmin/user_upload/_imported/0209.jpg

Dan: Data se dají najít třeba tady. Vybrat si okres a pak jde vidět odkud se tam lidé stěhují. Třeba do okresu FM se z okresu Ova-město přestěhovalo skoro 11.000 osob. Myslím si, že většina z nich pořád do Ovy jezdí za obchody, kulturou, sportem apod. https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy-z-ceska/index-naplav-odkud-lide-utikaji-a-kam-se-stehuji-vede-okoli-velkych-mest-20190109.html

Martin [msstavby.cz]: Ano, proto jsem psal, že víme, proč tam to prosklení je; kvůli optickému zvětšení prostoru. Balkóny nejsou čistě estetická záležitost, byly navrženy co největší (v podstatě kopírujou hranici nosnosti), aby navýšily komfort bydlení. Na spoustu domů v Porubě se v posledních letech přidělala spousta balkonů, a to určitě ne z estetických důvodů, ale prostě aby lidé v těch domech měli balkon. Obojí je tedy snahou udělat ty byty obyvatelnějšími (pak se můžeme bavit o tom, že to třeba šlo navrhnout i jinak, Jiřičná s Vágnerem ovšem viděli toto jako nejlepší řešení). Dále, já jsem přece nezpochybnil, že ta energetická náročnost bude vyšší, jenom jsem konstatoval, že nejde o žádný mimořádně neekonomický projekt, ale o poměrně běžné řešení - i proto jsem zmínil Ostrava Tower, ne, že by na to neplatily stejné výhrady, ale že je nikdo nevznáší (tj. samotný fakt, že ty výtky nezaznívají - ani tady - byl smysl mého sdělení), protože to zkrátka není nic neobvyklého stavět výškové domy se skleněnými fasádami. Jenom ve Vídni se podobných v tuto chvíli staví celá řada, v Německu a v dalších zemích světa právě tak (a tady se často německá města dávají za vzor). A proto pocit, že chceme být papežštější než papež; návrh rekonstrukce OM zkrátka není nijak extrémně nešetrný. Jak sám píšeš, je to dáno hmotou (tj. výšková budova na relativně malém půdorysu), a to je opět to, o čem jsem psal - dědictví v podobě existující budovy, se kterým se buď nějak naloží, anebo o něj přijdeme. Proč jsem zmiňoval, že musíme počkat na PD je právě mimo jiné to, že investor tam klidně to předokenní stínění může naprojektovat. Dan: Mně se zase strašně nelíbí, když se tady místo relevantní diskuse začínají kupit osobní invektiva. Moje znalosti laskavě nechte být, poněvadž o nich nic nevíte; dle mého je vysvětlení prozaičtější. Martin a já zkrátka přikládáme různým kritériím různou významnost - nemyslím si, že by došlo k neshodě na úrovni fakt, ale na úrovni jejich zhodnocování v kontextu. A od toho tady přece diskuse jsou.

Jana: Divadla zeji prazdnotou skoro všude. Není problém sehnat lístky do ND nebo státní opery.Ostravska opera je navštěvovaná různě, podle titulu. Trošku míč míří na exkluzivní tituly,které vyžadují poučení publikum. Takže nemůžeme zjednodušovat. Největší problém místních jr ten,že narikaji na prázdným centrem,ale nikam sami nechodí. Přitom kultura v Ostravě jede.

Marian Kechlibar: pokud jim nevadí dojíždění, logistika s dětmi, závislost na autě,tak proč. V našem domě v centru bydlí dost movitých, tedy soude alespoň podle aut a jejich povolání.

Dan: Přispěvatelé Jana, Rado nebo Alex jsou zjevně nešťastní lidé. To je celé. Ban bych nedával, ale tom rozhoduje někdo jiný. Ať si píše kdo chce, co chce, jak chce, takových jako ona jsou plné internety, nejen v Česku. Jen je třeba přijmout důsledek - lidé na internetu nechtějí diskutovat. Kdo by se chtěl ve svém volném čase brodit sračkami... A k té Janině pravdě, jen krátce, i v době covidové! má JFO dvojnásobný počet koncertů. Klesající počet obyvatel je srozumitelný každému, kdo má byť jen elementární přehled o historii postindustriálních měst ve světě. Ostrava si v tomto ohledu vede velmi dobře, přestože se žádné politické podpory nedočkala. Dílčí pokles je logický a zároveň dočasný. Počet obyvatel roste takřka ve všech městských částech, výrazněji klesá v Porubě, Jihu a Vítkovicích, centrum už stagnuje. Všude jinde roste a v obcích okolo Ostravy počet obyvatel taky všude roste (s jednou výjimkou, tuším Petřvald). ZOO je mezi 3-4 nejlepšími ZOO v republice a má obrovskou návštěvnost. Atd. K tématu - v případě Zámostí mě mrzí dvě věci - malá zainteresovanost Mappy, neexistujicí územní studie, která jasně stanovila charakter zástavby, a předpokakanost zdejších politiků a projektantů, kteří se bojí říznout a řešit skutečné problémy. Bohumínská okolo Sýkoráku je obrovský problém (btw ta ulice spadá pod kraj - který nekoná) Místo toho malujeme oranžové kolečka na asfalt, natíráme trubky načerveno a děláme, že něco děláme. Myslím, že se tomu říká prokrastinace.

Marian Kechlibar: A co vas na tom tak stve? Bohuzel zijeme stale v dobe, kdy soukromnik odmita poskytnout najem lidem na zaklade viry, sexualni orientace nebo barvy pleti. Viz ex Residomu u ktereho se provalilo, ze u najemcu meli kolonku na barvu pleti :))

Mx: Půlka mých lépe situovaných spolužáků se přestěhovala do Velké Polomi, Vřesiny, Bravantic, Čavisova, Datyně, Staré Vsi atd. Ale pracují i nadále v Ostravě.

davidb: Pokles u VSB je vsak vice jak 50%

Mx: Ta cisla by me zajimala. DRJPJR: Jany, byt svym stylem, pise pravdu.

Johnny: Me se libi, jak se v soucasne dobe i k slozite problematice vyjadruje ocividne kde kdo, aniz by k tomu mel znalosti😀

Každopádně teď je to poprvé, co se dozvídám, že tam staví repliku. Moc doufám, že se to podaří opravdu postavit a v takovém stavu, jako původně. To by byla pecka

Johnny: Prosklená fasáda byla navrhnuta čistě kvůli pocitu uvnitř objektu, jelikož má nízkou konstrukční výšku. Plochy jdou prosvětlit i s běžnými okny (jinak bychom všechny stavby měli prosklené, že). Balkóny jsou čistě estetická záležitost... Skla se dají modifikovat tak, aby byla energeticky účinnější. Vylepšení je však ale v řádech nižších desítek procent. Celoprosklená stavba, navíc vysoká, má problém v letních měsících s přehříváním a v zimních s úniky tepla. A co si budeme, větší ztráty jsou skrze sklo, než skrze stěnu. To je prostě vědecky daný fakt... Pro kvalitní pobytové podmínky je pak nutné celoprosklenou stavbu v létě nákladně chladit a v zimě masivněji vytápět. Z toho plynou náklady na samotné technické a technologické vybavení budovy a náklady na dodanou energii budově. Stále je a dlouho bude, nejlepším řešení u celoprosklených fasád, předokenní stínění. Buď pevné, nebo mechanické. Porovnávat objekt s Organicou je zcela mimo. Aniž bychom věděli technické specifikace jednotlivých technologií, stačí se podívat na objem a tvar budovy a z toho si vypočítat koeficient budovy. Tato bilance se dá odvodit klidně u investičního záměru... Když to hodně zjednoduším na elementární kvádry. Objekt na Ostrčilově ulici je kvádr o půdorysných rozměrech 18/21m a výškou 68m. Ochlazovaná plocha této budovy je pak 5482m2. Objem budovy je 25704m3. Pokud opravdu hodně zjednoduším tvar Organicy (ale stačí na to jakákoliv jiná admin.budova) je to krychle o půdorysu 65/65 s výškou 25m a vnitřním atriem. Plocha obálky budovy pak činí 8225m2 a objem 95625m3. Poté se počítá poměr plochy obálky budovy k objemu budovy. U věžového domu na Ostrčilově ulici poměr vychází 0,21. U Organicy 0,086. Čím menší výsledek, tím lepší. jen pokud to čte nějaký energetický specialista, je to fakt zjednodušené :) Pokud je hodnota součinitele vysoká, tlačí se právě na fasádu. Z čehož automaticky vypadává celoprosklení. Takže, čím kompaktnější tvar objektu, tím lépe. Výškové, štíhlé, budovy pak nevychází již z tohoto poměru dobře. Organica je navíc administrativní budova, kde není pobyt osob 24h/den. Samotná stavba pak umožňuje kvalitně provést rozvody vzduchotechniky. Navíc balkóny, tedy balkónové dveře, přispěji k velkým energetickým ztrátám. Bylo by ještě vhodné, jaký certifikátem se Organica pyšní. Stačilo, aby známý, co se podílel na posouzení vnitřního prostředí budovy pro uměleckou fakultu OU na Černé louce, podíval na vizualizaci, a řekl to stejné, co píšu já. Ostrava Tower je podobný příklad. Energeticky a udržitelně nevhodně navržena budova. Že jsi k ní výtky neslyšel, neznamená, že nejsou. Ale to je soukromá stavba, ať so soukromý investor. Neřekl bych, že to je diskuze postavena na vodě. Jen nemáš vědomosti v této problematice jako je energetické posuzování budov.

Jana: Nešlo by Janu konečně zabanovat ?