Komentáře

Tome, město tu je aby se lidem lépe žilo, k tomu patří i dostatek parkovacích míst. Dle tvé "logiky" tu není město ani pro tramvaj... :-D

Měl kolem postavit lešení, zakrýt to plachtou, zdemolovat, postavit znovu a měl by klid.

Tlusty: Tlusty:Nejsme tisková mluvčí pana Alexa a ani bych si nedovolila za něho odpovídat, ale přesto mi dovolte zareagovat jedním slovem NĚJAK!!! Musíme se smířit, že Ostrava = uhlí a bez uhlí to i končí. Takže definitivně zapomeňme na sny o velkoměstě, nebo o nějakém velkém centru. Však se podívejte na Prahu. Ta za poslední roky natolik zprovinčněla až to není pěkné. A nepřítomnost turistů odhaluje další závažné problémy co např. s kolosem Národního divadla, protože Češi ty velké baráky nenaplní.Alex velmi správně píše, že Češi mají velmi špatnou pověst a např. v Londýně jsou někde za Pakistánci, Indy a dokonce i Poláky. Stejně špatnou pověst má Ostrava v rámci bývalého Československa (v zahraní je Ostrava no name město). Mnohdy právem - Slezská má z obou stran koksovny a věřte že pohled to není pěkný, někdy i neprávem. Osobně si myslím, že odliv se zastaví někde na 200 tis. obyvatel a mnohé instituce půjdou do pomalého útlumu až definitivně zaniknou.

a uvědomujete si vy dva nahoře že město není pro auta ?

Alex : A jak z toho tedy ven? Co je ten primarni problem - spatne placena a nekvalifikovana prace? Zivotni prostredi? Coz je takovy mistni evergreen... Co by se melo zmenit aby se odliv lidi zastavil?

balde: Zkoušel jsem se dívat na přiložený výkres a ortofoto mapu a vypadá to, že jsou zde nějaká stání navíc namísto kouskům zeleně v ostrůvcích. Takže zde nebude 50 nových míst, ale třeba 10-15 je možných. Buďme rádi za každou snahu

Udělal to chytré, s našimi úřady a památkáři by to možná sthly postavit jeho děcka. Držím mu palce. Je to od něj pěkné že buduje repliku a ne nějakou šílenost jako na lysé či na sněžce..

kde se tam jako rozšiřuje parkoviště? to je zas pěknej kec. Podle mapy vidím ,že kde je aktuální je navrhovnáno to nové, takže kde se jako rozšíří

čekal bych že i to podloubí trochu zkulturní

ČT tam má zřejmě chybku, protože 1055 m je vrchol Slavíče, ne nadmořská výška chaty, která stojí o více než sto metrů níže na jeho východním úbočí.

aggu: ... a ještě poznámka: Jsem vskutku nešťastný člověk. Zejména proto, že kolem sebe přece jen tu a tam vidím šikovné mladé lidi, kteří zcela rezignovali na rozvíjení svého talentu a schopností a nechali se uplatit na rádoby žádoucí (ve skutečnosti podřadnou) pozici v dohledovém centru v Tietu - o různých "technolozích" a "kvalitářích" (rozuměj pořizovačích dat pro excelové tabulky) v Hyundai a jeho subdodavatelích nemluvě. Asi to tak má být. PS: žádná z mých poznámek vám není ve skutečnosti určena, to by bylo bezvýsledné. Ale snad si je přece jen přečtou ti, kteří jsou připraveni přemýšlet a srovnávat své a cizí zkušenosti.

Marian Kechlibar: OK, "logika" nebyl správný termín. Analogie vám vyhovuje? Ovšem na skutečnosti, že MS kraj se vylidňuje, ať už vevnitř probíhají jakékoli přesuny, a že navíc velké množství obyvatel MS kraje (zejména Ostravy) ekonomicky žije v Praze, se tím nic nemění.

aggu: Vy jte si, Aggu, z nějakého důvodu vytvořil bludný obraz reality z povrchních znaků a toho se neústupně držíte. Budiž, vaše válka. Já však trávím ročně cca 2 měsíce pracovně i nepracovně na západě Evropy. Sice v prestižním oboru a s globálně srovnatelným platem, ale vím velmi přesně, jak na nás koukají: jako na gastarbeitry, trochu lepší než Arabové, ale horší než Turci. A mají pravdu. Pracujeme na tom, co na Západě už nebudou dělat ani ti asimilovaní Turci - tutéž práci děláme za třetinové mzdy a za třetinový rabat pro zdejší dodavatele. Ani indická callcentra nejsou placena tak mizerně jako zdejší služby na podobném levelu. To platí pro republiku jako celek a pokud vyjmeme Prahu, která je ekonomickou (nikoli mentální) enklávou na jiné úrovni, vychází koeficient pro Ostravu o to méně příznivě. Jsme zajímavý trh, který si vydělá na západní zboží v západem vlastněných montovnách. A na tom se nezmění nic do té doby, než se o tom začne alespoň nahlas hovořit. Zdejší kritika dlažebních kostek - OK, je fajn, když na ten tschechische schweinerei někdo poukáže. Ale plesání nad kdejakou opravenou fasádou nebo po dvaceti letech rekonstruovanou ruinou je prostě směšné. Protože nestrannému pozorovateli je zřejmé, že kouká na úpadek, zakrývaný nejnutnější údržbou, aby si obyvatelé udržovali iluzi civilizace. Ve vaší osobě nachází ta upocená snaha lačného konzumenta.

Dan: Všimněte si, že se tam mluví o "výstavbě", ne o "politice pronajímání". Umím si představit, že město deklaruje nějakou formu inkluzivní politiky při pronajímání svých vlastních bytů. Ale není mi patrné, jaký vliv bude mít budoucí složení nájemníků, které se notabene ani nedá odhadnout na 50-100 let předem, na samotnou výstavbu, pomineme-li tedy bezbariérovost. Jak už jsem psal v minulém komentáři, všichni chceme od bytu zhruba totéž - plochu přiměřenou velikosti rodiny, klidné prostředí, bytové jádro a pár pokojů. Nebo by mi jako nájemníkovi bulharského původu (otec je Bulhar) nějací experti přidělili byt s tureckým WC, protože v Bulharsku je to běžné? (Absolutně bych o něj nestál.)

Alex: Nepoužíváte dobře slovo "logika". To, co jsem psal, je "anekdota", osobní postřeh beze snahy konstruovat tam nějaký formální logický model. Nicméně chcete-li, abych to rozvedl: počet obyvatel Ostravska sice pomalu klesá, ale ten pokles není ve skutečnosti až tak dramatický, jak by se dalo usuzovat z pohledu na čísla samotné Ostravy. Došlo k částečnému "úprku do zeleného pásu" kolem, ale ti lidé samozřejmě do Ostravy jezdí a běžně zatěžují městské komunikace a využívají městskou infrastrukturu. Samozřejmě, daně za ně putují do těch menších obcí (pokud to tedy není součást Ostravy jako Krásné Pole nebo Stará Bělá), což je trochu v nesouladu...

Marian Kechlibar: MS kraj zaznamenává trvalý úbytek obyvatel. Podle Vaší logiky se tedy ti odešli stěhují do Valmezu, Uničova nebo Moravského Berouna a do MSK, který je tak dobře živí, dojíždějí:-) ... a to nehovořím o těch, kdo mají v MSK formálně bydliště, ale pracují a defacto žijí (a utrácejí) v Praze.

Johnny: V Evropské unii platí jednotný systém na posouzení energetické náročnosti budov. Který je pravidelně zpřísňován. Což má logické důvody. Vše je definováno směrnicí, která je překlopena do národní legislativy. Ta definuje mnohé. Mimo jiné i to, jak "zeleně" je posuzována v jednotlivé zemi EU elektrická energie, která je zdrojem pro většinu primárních i sekundárních systémů v domech. Zmíněné Německo a Rakousko má výhodu v tom, že větší část elektrické energie pochází z obnovitelných zdrojů. V ČR je elektrická energie posuzována vlastně jako špinavý zdroj. Zatím stojí energetický mix naši výroby. To má za následek i zhoršení výpočtu pro el. energii. U českých staveb se musí poté navrhnout taková opatření, která zajistí dostatek zdrojů energie v objektu ekologickou, nebo ekologičtější cestou. Proto třeba novostavba rodinného domu v Německu může být vytápěna elektřinou, ale v ČR by takto navržený rodinný dům neprošel. Náš špatný energetický mix má za následek to, že stavby se stávají takovými malými elektrárnami. Každá technologie navíc stojí peníze nejen při pořízení, ale také v následné údržbě. Proto navrhnout celoprosklený výškový objekt v našich podmínkách je něco jiného, než postavit takový objekt v zahraničí. Se zbytečně zvýšenou spotřebou energie na klimatizování přehřátých prostor vzniká i vyšší nárok na energie dodané budově. Z toho plynou i vyšší nároky na jiné, ekologičtější zdroje energie pro objekt. Jelikož stavba již vychází z daného tvaru, který není přívětivý, je absolutně proti energetickým nárokům ji realizovat celoprosklenou. Pokud se budeme bavit, že investor v projekční fázi dodá předfasádní stínění, tak bude muset část zasklení snížit pro umístění roletových boxů, nebo umístí pevné stínění, které však pak radikálně mění vzhled budovy. Otázkou pak je, proč by město mělo kupovat byty, které budou sloužit jako městské v objektu, který je svou podstatou velmi drahou záležitostí a jeho provoz bude rovněž nákladný. K tomu Německu snad jen krátce. Na poměry Německa, které má větší populaci a je diametrálně bohatší se tam moc výškových staveb nestaví. Pak je také důležité rozlišovat funkci objektu. Vyšší bytové domy vypadají většinou třeba takto https://www.frankfurt-greencity.de/fileadmin/user_upload/_imported/0209.jpg

Dan: Data se dají najít třeba tady. Vybrat si okres a pak jde vidět odkud se tam lidé stěhují. Třeba do okresu FM se z okresu Ova-město přestěhovalo skoro 11.000 osob. Myslím si, že většina z nich pořád do Ovy jezdí za obchody, kulturou, sportem apod. https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy-z-ceska/index-naplav-odkud-lide-utikaji-a-kam-se-stehuji-vede-okoli-velkych-mest-20190109.html

Martin [msstavby.cz]: Ano, proto jsem psal, že víme, proč tam to prosklení je; kvůli optickému zvětšení prostoru. Balkóny nejsou čistě estetická záležitost, byly navrženy co největší (v podstatě kopírujou hranici nosnosti), aby navýšily komfort bydlení. Na spoustu domů v Porubě se v posledních letech přidělala spousta balkonů, a to určitě ne z estetických důvodů, ale prostě aby lidé v těch domech měli balkon. Obojí je tedy snahou udělat ty byty obyvatelnějšími (pak se můžeme bavit o tom, že to třeba šlo navrhnout i jinak, Jiřičná s Vágnerem ovšem viděli toto jako nejlepší řešení). Dále, já jsem přece nezpochybnil, že ta energetická náročnost bude vyšší, jenom jsem konstatoval, že nejde o žádný mimořádně neekonomický projekt, ale o poměrně běžné řešení - i proto jsem zmínil Ostrava Tower, ne, že by na to neplatily stejné výhrady, ale že je nikdo nevznáší (tj. samotný fakt, že ty výtky nezaznívají - ani tady - byl smysl mého sdělení), protože to zkrátka není nic neobvyklého stavět výškové domy se skleněnými fasádami. Jenom ve Vídni se podobných v tuto chvíli staví celá řada, v Německu a v dalších zemích světa právě tak (a tady se často německá města dávají za vzor). A proto pocit, že chceme být papežštější než papež; návrh rekonstrukce OM zkrátka není nijak extrémně nešetrný. Jak sám píšeš, je to dáno hmotou (tj. výšková budova na relativně malém půdorysu), a to je opět to, o čem jsem psal - dědictví v podobě existující budovy, se kterým se buď nějak naloží, anebo o něj přijdeme. Proč jsem zmiňoval, že musíme počkat na PD je právě mimo jiné to, že investor tam klidně to předokenní stínění může naprojektovat. Dan: Mně se zase strašně nelíbí, když se tady místo relevantní diskuse začínají kupit osobní invektiva. Moje znalosti laskavě nechte být, poněvadž o nich nic nevíte; dle mého je vysvětlení prozaičtější. Martin a já zkrátka přikládáme různým kritériím různou významnost - nemyslím si, že by došlo k neshodě na úrovni fakt, ale na úrovni jejich zhodnocování v kontextu. A od toho tady přece diskuse jsou.

Jana: Divadla zeji prazdnotou skoro všude. Není problém sehnat lístky do ND nebo státní opery.Ostravska opera je navštěvovaná různě, podle titulu. Trošku míč míří na exkluzivní tituly,které vyžadují poučení publikum. Takže nemůžeme zjednodušovat. Největší problém místních jr ten,že narikaji na prázdným centrem,ale nikam sami nechodí. Přitom kultura v Ostravě jede.

Marian Kechlibar: pokud jim nevadí dojíždění, logistika s dětmi, závislost na autě,tak proč. V našem domě v centru bydlí dost movitých, tedy soude alespoň podle aut a jejich povolání.

Dan: Přispěvatelé Jana, Rado nebo Alex jsou zjevně nešťastní lidé. To je celé. Ban bych nedával, ale tom rozhoduje někdo jiný. Ať si píše kdo chce, co chce, jak chce, takových jako ona jsou plné internety, nejen v Česku. Jen je třeba přijmout důsledek - lidé na internetu nechtějí diskutovat. Kdo by se chtěl ve svém volném čase brodit sračkami... A k té Janině pravdě, jen krátce, i v době covidové! má JFO dvojnásobný počet koncertů. Klesající počet obyvatel je srozumitelný každému, kdo má byť jen elementární přehled o historii postindustriálních měst ve světě. Ostrava si v tomto ohledu vede velmi dobře, přestože se žádné politické podpory nedočkala. Dílčí pokles je logický a zároveň dočasný. Počet obyvatel roste takřka ve všech městských částech, výrazněji klesá v Porubě, Jihu a Vítkovicích, centrum už stagnuje. Všude jinde roste a v obcích okolo Ostravy počet obyvatel taky všude roste (s jednou výjimkou, tuším Petřvald). ZOO je mezi 3-4 nejlepšími ZOO v republice a má obrovskou návštěvnost. Atd. K tématu - v případě Zámostí mě mrzí dvě věci - malá zainteresovanost Mappy, neexistujicí územní studie, která jasně stanovila charakter zástavby, a předpokakanost zdejších politiků a projektantů, kteří se bojí říznout a řešit skutečné problémy. Bohumínská okolo Sýkoráku je obrovský problém (btw ta ulice spadá pod kraj - který nekoná) Místo toho malujeme oranžové kolečka na asfalt, natíráme trubky načerveno a děláme, že něco děláme. Myslím, že se tomu říká prokrastinace.

Marian Kechlibar: A co vas na tom tak stve? Bohuzel zijeme stale v dobe, kdy soukromnik odmita poskytnout najem lidem na zaklade viry, sexualni orientace nebo barvy pleti. Viz ex Residomu u ktereho se provalilo, ze u najemcu meli kolonku na barvu pleti :))

Mx: Půlka mých lépe situovaných spolužáků se přestěhovala do Velké Polomi, Vřesiny, Bravantic, Čavisova, Datyně, Staré Vsi atd. Ale pracují i nadále v Ostravě.

davidb: Pokles u VSB je vsak vice jak 50%

Mx: Ta cisla by me zajimala. DRJPJR: Jany, byt svym stylem, pise pravdu.

Johnny: Me se libi, jak se v soucasne dobe i k slozite problematice vyjadruje ocividne kde kdo, aniz by k tomu mel znalosti😀

Každopádně teď je to poprvé, co se dozvídám, že tam staví repliku. Moc doufám, že se to podaří opravdu postavit a v takovém stavu, jako původně. To by byla pecka

Johnny: Prosklená fasáda byla navrhnuta čistě kvůli pocitu uvnitř objektu, jelikož má nízkou konstrukční výšku. Plochy jdou prosvětlit i s běžnými okny (jinak bychom všechny stavby měli prosklené, že). Balkóny jsou čistě estetická záležitost... Skla se dají modifikovat tak, aby byla energeticky účinnější. Vylepšení je však ale v řádech nižších desítek procent. Celoprosklená stavba, navíc vysoká, má problém v letních měsících s přehříváním a v zimních s úniky tepla. A co si budeme, větší ztráty jsou skrze sklo, než skrze stěnu. To je prostě vědecky daný fakt... Pro kvalitní pobytové podmínky je pak nutné celoprosklenou stavbu v létě nákladně chladit a v zimě masivněji vytápět. Z toho plynou náklady na samotné technické a technologické vybavení budovy a náklady na dodanou energii budově. Stále je a dlouho bude, nejlepším řešení u celoprosklených fasád, předokenní stínění. Buď pevné, nebo mechanické. Porovnávat objekt s Organicou je zcela mimo. Aniž bychom věděli technické specifikace jednotlivých technologií, stačí se podívat na objem a tvar budovy a z toho si vypočítat koeficient budovy. Tato bilance se dá odvodit klidně u investičního záměru... Když to hodně zjednoduším na elementární kvádry. Objekt na Ostrčilově ulici je kvádr o půdorysných rozměrech 18/21m a výškou 68m. Ochlazovaná plocha této budovy je pak 5482m2. Objem budovy je 25704m3. Pokud opravdu hodně zjednoduším tvar Organicy (ale stačí na to jakákoliv jiná admin.budova) je to krychle o půdorysu 65/65 s výškou 25m a vnitřním atriem. Plocha obálky budovy pak činí 8225m2 a objem 95625m3. Poté se počítá poměr plochy obálky budovy k objemu budovy. U věžového domu na Ostrčilově ulici poměr vychází 0,21. U Organicy 0,086. Čím menší výsledek, tím lepší. jen pokud to čte nějaký energetický specialista, je to fakt zjednodušené :) Pokud je hodnota součinitele vysoká, tlačí se právě na fasádu. Z čehož automaticky vypadává celoprosklení. Takže, čím kompaktnější tvar objektu, tím lépe. Výškové, štíhlé, budovy pak nevychází již z tohoto poměru dobře. Organica je navíc administrativní budova, kde není pobyt osob 24h/den. Samotná stavba pak umožňuje kvalitně provést rozvody vzduchotechniky. Navíc balkóny, tedy balkónové dveře, přispěji k velkým energetickým ztrátám. Bylo by ještě vhodné, jaký certifikátem se Organica pyšní. Stačilo, aby známý, co se podílel na posouzení vnitřního prostředí budovy pro uměleckou fakultu OU na Černé louce, podíval na vizualizaci, a řekl to stejné, co píšu já. Ostrava Tower je podobný příklad. Energeticky a udržitelně nevhodně navržena budova. Že jsi k ní výtky neslyšel, neznamená, že nejsou. Ale to je soukromá stavba, ať so soukromý investor. Neřekl bych, že to je diskuze postavena na vodě. Jen nemáš vědomosti v této problematice jako je energetické posuzování budov.

Jana: Nešlo by Janu konečně zabanovat ?

Jana: velká část odlivu je do okolních okresů, vč beskyd, ti lidé jsou stále z části “uživatelé” Ostravy, jak jsem vyčetl vloni z nějaké detailní analýzy. Bohužel nejsem schopen zde doložit zdroj, už ten odkaz nemám. A v kontextu širšího Ostravska do 30-50km máme min. 500 tis, Ostrava je spádová pro mraky lidí. To Plzeň ani Brno, Olomouc tolik obyvatel tak blízko kolem města nemají.

Martin: Nechci Vám brát iluze, ale kdo má pět pohromadě z Ostravy utíká. Prozatím se rok od roku snižuje počat obyvatel. Dnešních 280 tis. je značně na pováženou. Uvidíte sám, že to nebude dlouho trvat a padnou otázky jak v tak "malém" městě uživit velkoměstskou infrastrukturu - ZOO, divadla (opere zeje prázdnotou), max. 3x za měsíc hrající filharmonie - více vstupenek JFO neprodá atd. apod. Není žádná strategie města!!! Ostrava se chová jako kdyby atakovala hranici 0,5 mil. obyvatel a na obzoru byl rozvoj a prosperita. Opak je pravdou!!!

Zcela určitě si to spočítal a zjistil, že se mu to s našimi úřady a "směšnými" pokutami vyplatí, jinak by to nedělal.

Stále si myslím, že je logické budovat město od centra. Bohužel, samotné centrum u Masarykova náměstí se moc nepohlo. Vybudování nějakých kopečku na místě zbytečně zbořené květinové síně situaci neřeší. Tak se s velkým nákladem plánuje zahloubení Bohuminské ulice, přitom i dostavba vedle MN, ba asi mohla být dostupná tunelem třeba právě z budovaného podzemního parkoviště vedle muzea. Je to kousek.

https://refillova.cz/cpt_prostor/hotel-metropol/

Dotaz na někoho z radnice: Dělala si radnice finanční analýzu, za kolik by se prodaly pozemky na Slezské u řeky vhodné pro stavbu bytů s obchody a kavárnami v parteru (zejména pozemky 1206/3; 1206/2; 1213, navíc i 1193/2), pokud by se Bohumínská zakopala? Analyzovala si radnice, jaký by byl finanční potenciál "efektu sněhové koule" spojeného s přibývajícími službami a přírůstkem obyvatel? Pokud by Bohumínská skončila pod zemí, najednou by z této části města byla krásná, příjemná čtvrť. Každý druhý chce bydlet na Slezské, přibyla by konečně i infrastruktura, která by na sebe nabalila zájem lidí a na ně další obchody a služby. Jde mi o to, zda by na takovém kroku radnice nakonec ještě nevydělala...

Kéž by šla Bohumínská pod zem, ale to se asi nestane. Moc drahý projekt na jednu malou stárnoucí Ostravu. Alternativně by bylo možno ji zúžit na běžnou městskou ulici, zakázat vjezd nákladním vozům nad 3,5 tuny a veškerý provoz mezi dálnicí a NH převést na I/56. To ale zase znamená opravdu "strčit" Cingrovu do podzemí a mít galerii aspoň mezi Českobratrskou a Frýdlantskými mosty a ještě dostavět všechny chybějící větve na MÚK Rudná x Místecká. Jedna z těch větví by křížila důležitou tramvajovou trať, takže ideální by zase bylo tu trať v úseku cca 400 metrů dát pod zem včetně zastávky Důl Jeremenko... Všechna řešení jsou bohužel drahá.

Martin [msstavby.cz]: No jo, jenže naplnit tyto požadavky u novostavby je násobně jednodušší, než u rekonstrukce. Proč tam AI design navrhnul prosklenou fasádu a balkóny víme, to že museli řešit nedostatky stávající budovy vychází z potřeby rekonstrukce, která zase vychází z potřeby zachovat panorama města. Zároveň ale projekt počítá s očesáním pláště budovy až na skelet a se zcela novým budováním fasády, takže se dá předpokládat, že nová skleněná fasáda bude využívat nejmodernějších technologií pro co nejnižší energetickou náročnost (Ostrava Tower má být taky skleněný barák a tento typ obav jsem nikde nezaznamenal, podobě Organica bude mít prosklenou fasádu a pyšní se certifikátem nízké energetické náročnosti - ono to jde vymyslet). Tahle diskuse je navíc trochu postavená na vodě, poněvadž zatím je tady jenom IZ a jednotlivé stupně PD bude připravovat až případný investor, takže reálné technické a řešení ještě ani posuzovat nemůžeme :)).

Z hlediska vnitřního prosotru bývalé restaurace bude pohled na náměstí fajn. Ale z hlediska urbanismu tohle neměl stavební úřad povolit. Okna tímto směrem nebyla protože se počítalo se zastavěním proluky, která tímto krokem zůstane hloupou prolukou.

Svizzera: Svizzera: Vážený, nejsem autorem trasy cyklostezky ani ostatních komunikací. Celé rozvržení území je dáno Územní studií rodinných a bytových domů v této lokalitě, vypracovanou týmem architektů, kterou jsme dostali jako závazný podklad k zakázce. Když chcete někoho takto nevybíravým způsobem napadat, tak si alespoň zjistěte správného autora.

Jann: myslím, že na to existuje navrhované řešení, jímž je zmenšení pruhů pro auta na nějakou tu minimální velikost, čímž by se měla snížit rychlost a množství hluku, osazení ulice stromy - MAPPA na to teď má ve svých prostorách výstavu

Bez řešení dopravy na ulici Bohumínské a eliminace hluku je ta parcela jednou z nejhlučnějších v Ostravě, bydlet bych tam nechtěl (v létě, v zimě to vyřeší kvalitní okna). A ještě maličkost, to bude celé 3NP jeden být? Proč na vizualizacích lžou a nenakreslí na balkonu zástěny, které oddělí jednotlivé bytové jednotky?

Jakub: Jakou má spojitost stávající zástavba v jiné části města s návrhovým stavem?

Aleš: Stačí se podívat na domy opravené před deseti lety do světlých odstínů. Úplně v klidu. https://www.msstavby.cz/bytove-domy-rudna-foto-z-rekonstrukce-30-08-2012/

Marian Kechlibar: Ne, normy platí stejně.

Johnny: Jak tento, tak předchozí článek o věžovém domě na Ostrčilově ulici nevynáší nad stavbou jako takovou závěry. V článcích dáváme dohromady časové milníky a okolnosti kolem stavby, které jsou pro odbornou veřejnost zajímavé sledovat. Jak uvedeno v textu, polyfunkční objekt na Palmovce je porovnáván se zadávacími kritérii. Hospodárnost, udržitelnost... Ne s umístěním stavby. I stavba na Palmovce se dá postavit nehospodárně, neudržitelně a neekonomicky. Udělat z věžového domu na Ostrčilově ulici prosklenou stavbu s doplněním vykonzolovaných železobetonových balkonů nespadá ani do jednoho z míněných kritérií. Od tohoto řešení se odvíjí také cena objektu jako celek a z toho vycházející cena budoucích bytů. Ale jak jsem pro jistotu uvedli v textu: "To se již ale dostává do oblasti energetické náročnosti budov, českého energetického mixu apod.".... Byť termika se učí ve fyzice snad již na základní škole.

Jiřík: kdybyste si k tomu něco přečetl, tak víte, že tento dům bude postaven tak, aby k němu mohl být časem dostavěn další dům a k tomu další a další by vznikl blok. https://fajnova.cz/ve-slezske-ostrave-vyroste-novy-polyfunkcni-dum/

Nedá se ta druhá strana vyřešit jako celek ? Tak tam bude hodně solitérních budov.

Meechee: Je tu projektant, ten může mít cínění jaké chce, ale k čemu mu to bude, když pak přijde ten, kdo ve firmě sedí na penězích a seškrtá mu rozpočet? :D

...Bohumín je na tom dobře. Jen ty "elegantni" přístřešky jsou původní, sloupky natřené, nově oplechované. Nově by to už nikdo takto nenavrhnul. Většinou dáváme jen zavéšené sklo, nebo polykarbonát...