Vznikla databáze ostravských památek

Tři stovky kulturních památek a zajímavých architektonických děl přináší nová elektronická databáze ostravských památek www.ostravskepamatky.cz. Databázi připravil a vydal spolek Fiducia ve spolupráci s Antikvariátem Fiducia, Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ostravě, a okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu. Autorem hesel databáze i mapy je historik umění Martin Strakoš, autorem fotografií je fotograf Roman Polášek, vizuální podoba databáze i mapy je dílem grafika Jaroslava Němce.

„Spolu s historikem umění Martinem Strakošem se dlouhá léta věnujeme popularizaci ostravské architektury. V poslední době mě trápí zejména ničení architektonických unikátů z druhé poloviny dvacátého století a tendence zamítat jejich prohlášení za památku (v Ostravě aktuálně například vítkovické nádraží). Když jsme v roce 2015 spustili databázi ostravských soch a viděli, jaký je o ni mezi Ostravany zájem a jak je popularizace důležitá pro případnou záchranu ohrožených soch, začali jsme s Martinem Strakošem a fotografem Romanem Poláškem uvažovat o tom, že bychom udělali i databázi a mapu památek,“ vysvětluje iniciátorka vzniku databáze Ilona Rozehnalová.

V Ostravě zatím opomíjená forma internetové prezentace architektonického dědictví, zaměřená na nejširší veřejnost a zvláště na mladou generaci, přinese nové možnosti v oblasti osvěty památkového a architektonického potenciálu města. „Chtěli bychom lidem ukázat, že v Ostravě máme řadu cenných objektů, z nichž mnohé nejsou zatím dostatečně propagovány. Myslím tím třeba jedinou realizaci světového architekta Ericha Mendelsohna v Česku, unikátní urbanistický koncept vídeňského urbanisty Camila Sitteho v Přívoze nebo zajímavé stavby socialistického realismu, ale i brutalismu a bruselského stylu,“ dodává Ilona Rozehnalová.

Kromě starších památek, především kostelů a zámků, dokládajících preindustriální minulost zdejšího kraje, se památkový fond Ostravy skládá především z památek 2. poloviny 19. a 20. století. „Jsou zde pozoruhodné příklady korporátní architektury, související se vznikem tak zvaných Nových Vítkovic po roce 1876. Další soubor, související s demografickým boomem i industrializací regionu, představuje už zmíněné specifické jádro Přívozu podle regulačního plánu Camilla Sitteho se stavbami z období pozdního historismu a secese. A pak zde máme celou řadu pozdně secesních, modernistických, puristických a funkcionalistických staveb z 1. poloviny 20. století, tvořících pěkný a reprezentativní soubor, který dokládá, jak se z provinčního města postupně stávalo svébytné a sebevědomé velkoměsto. K tomu patří i příklady architektury uplynulého půlstoletí. A mezi nimi najdeme cenné architektonicky zajímavé stavby, což naše databáze i mapa dokládají. Namátkou zmiňme výpravní budovy železničních stanic Ostrava hlavní nádraží a Ostrava-Vítkovice, příklady bruselského stylu v české architektuře 60. let minulého století. K tomu se počítá i kancelářská budova zvaná Černá perla v Porubě nebo Nové ředitelství Vítkovic. Dům kultury města Ostravy v centru města je zase stavbou na pomezí nového klasicismu, socialistického realismu a nastupujícího bruselského stylu. A monumentální bývalý Palác kultury a sportu, dnes Ostravar aréna na hraně Vítkovic a Zábřehu reprezentuje brutalismus. K architektonicky významným místům patří i některé kolonie – například Jubilejní kolonie v Ostravě-Hrabůvce jako příklad expresionismu v architektuře – nebo sídliště, namátkou celek v Ostravě-Porubě, kde byla v roce 2003 dokonce na území dvou nejstarších obvodů vyhlášena městská památková zóna,“ upřesňuje Martin Strakoš.

Součástí databáze je i tištěná mapa, v níž najdete 111 ostravských staveb, které stojí za to vidět.„Památky v mapě mají reprezentovat jednotlivá období, takže tam nejsou všechny cenné stavby a ani to není možné. Těch staveb by byly další stovky, takže mapa by musela být mnohem větší a vydání mnohem náročnější. To je spíš téma pro knižního průvodce, jaký jsem připravil v roce 2009. Těch 111 staveb však dá zájemci docela dobrý přehled o všech historických vrstvách architektury v Ostravě od středověku až po novou architekturu po roce 2000. I databáze se drží principu reprezentativnosti tak, aby v ní byly zastoupeny všechny stylové vrstvy, časová období, klíčové stavby a osobnosti, utvářející architektonickou kulturu města i regionu,“ konstatuje Martin Strakoš.

 

INFORMACE O DATABÁZI A MAPĚ

Databáze ostravských památek a architektury – www.ostravskepamatky.cz

Mapa ostravských památek a architektury – 111 staveb, které stojí za to vidět

(tištěná mapa, k dostání na křtu a poté v antikvariátu Fiducia za 50 Kč.)

Autor hesel: Martin Strakoš

Fotografie: Roman Polášek

Redakční rada: Monika Horsáková, Romana Rosová, Ilona Rozehnalová, Martin Strakoš

Grafická úprava a sazba: Jaroslav Němec

Internetová databáze: Ondřej Polanský

Podklad pro mapu: Statutární město Ostrava

Databázi a mapu připravil a vydal spolek Fiducia v Ostravě v prosinci 2017 ve spolupráci s Antikvariátem Fiducia, Národním památkovým ústavem, územním odborným pracovištěm v Ostravě, a okrašlovacím spolkem Za krásnou Ostravu.

Vznik databáze a mapy finančně podpořili: Ministerstvo kultury ČR, Statutární
město Ostrava, Nadace české architektury, MUDr. David Feltl, tiskárna Printo, Portaflex.

zdroj: krasnaostrava.cz

Související články

  • žádné související články, zkuste tagy pod nadpisem..

1 komentář

  1. aggu :

    Fantastická věc. A hlavně ty rejstříky!

    Thumb up 2 Thumb down 0

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.


Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Server neodpovídá za jejich obsah a nenese právní důsledky spojené s jejich zveřejněním. Vyhrazujeme si právo odstraňovat nepřijatelné příspěvky.