Komentáře

skelet: No výborně, lavička by mohla být umístěna na plácku před Rozhlasem a může být třeba znázorněna ve své typické poloze jak leze po čtyřech z Alibaby a k dokonalosti by to přivedlo nějaké audio udělátko přehrávající její typické zvuky před a po návštěvě toho zařízení :DD Jen ať se tůristi a mládež vzdělávají v tom kraji razovitem :DDD

Lávka přes Ostravici v Dolních oblasti Vítkovic, navazující na cyklostezku, by mohla stát v roce 2018 viz http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=1&id=20709

po svém průseru se Špinarovou vyjádřilo MOaP přání, aby další lavička byla právě s ní.

Eliška: Vzhledem k autorovi a ostatně i námětu sochy bych si dovolil oponovat. Ale o to nejde. Jde o to, jak přemýšlí zadavatel. Respektive nepřemýšlí.

Tak to bude kýč jak byč. Nic horšího se vymyslet nemohlo, místo toho, aby se v Ostravě stavěly budovy a umisťovaly sochy, které by byly novou dominantou Ostravy. Ach jo.

Ne, nedochází. A je nás bohudík stále ještě dost.

Ve skutečnosti se nejedná o Nový Jičín, ale Śenov u Nového Jičína.

Crazym: Tak tohleto je masakr... muzete to poslat do Deniku, at z toho udelaji dalsi dil Ostud Ostravy? Je to smutne, ale jinak se verejnost o techto hruzaxh nedozvi...

Příští rok zde bude pořádán Mezinárodní Veletrh Šatnářů, kde si budou moci vystavovatelé vyměnit nejnovější poznatky z oblasti vývoje dozických zámků a klíčů.

Hynek [msstavby.cz]: rasta: "Na novém tržišti by se zatím kromě stromků měli prodávat také kapři. " ... Plány imperialistů zhatí, naši vepři boubelatí. Začínám litovat toho, že jsem investoval do bydlení v Ostravě. To přestává být Blbákov, to už je Debilov totok.

To náměstí bude asi v klidu, bohužel ale na úkor zeleně ale ta jejich "nová radnice" kousek vedle to je fakt paskvil.

Hynek [msstavby.cz]: Způsob boje se vyznačuje malými skupinkami bojovníků, kteří operují v nepřehledném terénu (často minimálně formálně kontrolovaném nepřítelem), kde je snadná možnost provést taktiku zaútoč a zmiz. Po útoku se partyzánská skupina rychle přemístí a zmizí ve známém terénu dříve, než přijedou další jednotky, které by mohly skupinu ohrozit. Další hlavní náplní partyzánů je provádění sabotáží a špionáže. Neprostupný a nepřehledný terén může být nahrazen též hustě obydlenou oblastí, kde útočníci splynou s obyvatelstvem, které tím ovšem mohou vystavit krutým represím. Toto je citace z wiki. Jak trefné. My si za to můžeme dosadit i konkrétní jména. A pan Burda by určitě nechyběl...

No není to krásné využití tržnice :DD http://www.imagehosting.cz/?v=p3314828.jpg Ti zmatení zelináři tam přeci jen dělali bordel a muselo se po nich uklízet a peníze z nich byly taky nic moc a jsou pro lidi přeci nepotřební zatím co dnes to nese a starosti minimální :DD OSTRAVA!!!

Uz se vi firma,ktera tam bude sidlit?

Danek: balde: Moravskoslezské vědecké centrum bude sídlit ve VTPO. Tohle je projekt VŠB.

A stamiliony lítají:-) http://nzm.cz/multimedia/uploads/2017/03/tz_20170330_nzm_muzeum-v-ostrav.pdf Tak aspoň to tam přibývá :-)

JS: a já Vám zase naopak budu argumentovat tím, že na silnici je XY stejných aut. A já se těm lidem nedivím, že si zvolí tuto lehkou cestu, kdy dům koupí jako rohlík, s bankou vyřídí vše důležité za chvilku a nemusí řešit haldu dalších věcí jako já při individuální výstavbě. A apeluji na pochopení toho, že existuje něco jako móda a při té dokážete více lidem prodat to stejné - oni si to pak ale personalizují sami postupem času.

S těmi několika stejnými byty v jednom bytovém domě máte pravdu. Tady ale mluvíme o jiné kategorii staveb pro bydlení, o rodinných domech, ba dokonce jenom o jejich jednom speciálním druhu, kterému se říká řadový - a já se jenom podivuji nad uniformitou konkrétních řadových domů z ukázky, ke které diskutujeme a přemýšlím nad tím, jak je možné, že v době, která v mnoha oblastech staví na vypjatém individualismu, tak málo lidem vadí uniformita jejich architektury (a tím i prostředí, které spoluvytváří), která tak málo rezonuje se snad právem očekávanou lidskou růzností jejich vlastníků. Městské řadové bydlení není totiž v našich podmínkách základní sociální službou pro ty, kdo by jinak skončili jako bezdomovci. Kdyby to tak bylo, dala by se obvyklá konfekční sériovost domů omluvit odkazem na obdobně řešené areály zaměstnaneckého bydlení z období průmyslové revoluce, kde má své kořeny, případně na poválečná sídliště, která byla jejich pokračováním a která princip opakování a stejnosti převzala a dovedla k dokonalosti. Adresátem nabídky řadového bydlení je dnes ale u nás spíš vyšší střední vrstva, kde by už měl vedle praktických hledisek hrát roli nejen důraz na individuální sebeprezentaci, ale také nároky na kvalitu prostředí, k jejímž parametrům patří i jeho neuniformní pestrost a živost. Kdybyste po lidech z této společenské skupiny žádali, aby všichni chodili v jednotných tmavomodrých šatech jako Číňané za kulturní revoluce, vysmáli by se vám; podobně uniformní nabídka řadového bydlení si ale mezi nimi (pro mě kupodivu) zákazníky zatím ještě najde. Těžko říct, proč to tak je – jediné vysvětlení, které mě napadá je, že jsme už tak zpohodlněli, že i pro věci, které jsme donedávna byli zvyklí si zajišťovat sami, vlastním organizačním úsilím, mezi které patří i pořízení vlastního domu, si dnes raději zajdeme k obchodníkovi a tam si vybereme z hotového. To co bývalo donedávna jedinečným produktem smluvní spolupráce konkrétního stavebníka s konkrétním architektem, projektantem a stavitelem nemohlo nebýt jiné než výsledek spolupráce jiného stavebníka s jiným konkrétním architektem, projektantem a stavitelem, a v důsledku vedlo k jedinečnosti a neopakovatelnosti každé uliční řady – a odtud ke dříve zmíněné pestrosti a živosti prostředí. Ta se většině z nás líbí a je příčinou, proč například při poznávací turistice směřují naše kroky spíš do takto formovaných částí cizích měst, než na jejich sídliště, nebo dělnická předměstí. Pestrost a živost prostředí má dokonce i svůj ekonomický rozměr: může za to, že penězi vyjádřitelná hodnota jinak srovnatelných domů a bytů zde bývá pravidelně vyšší, než v prostředí výrazově založeném na opakování a stejnosti – a to je informace, která by stavebníkům chystajícím se investovat do řadového bydlení neměla uniknout. Dnes se totéž řeší výběrem ze sériové produkce nabízené obchodníkem – developerem a vyšší střední třída se za své (nemalé) peníze nakonec prezentuje bydlením v prostředí připomínajícím někdejší dělnické kolonie. Je jen otázkou času a obchodní prozíravosti, kdy se na trhu objeví první chytrý developer, který dokáže spojit výhody řadové zástavby s individualizovaným řešením jednotlivých domů, schopným pokrýt větší rozsah potřeb, než jenom dnes obvyklé základní bydlení jedné domácnosti, a nabídnout tak zájemcům individuální bydlení městského typu srovnatelné s příklady z období mezi válkami, které jsou (na rozdíl od kolonií uniformních řadovek ze šedesátých a sedmdesátých let) dodnes pokládány za lepší adresu, tedy za prestižní bydlení pro náročnější klientelu. Jak na to se ví, příklady odjinud jsou k mání. Naplnění této ambice má ale vedle rozšíření nabídky velikostí a provozně-dispozičního i architektonického řešení řadových domů ještě jednu podmínku – tou je lokalizace takto pojaté individuální řadové výstavby pro bydlení v organismu města. Dnes je zvykem vystrkovat ji na jeho okraje, kde se od ní čeká, že odměnou za čistší vzduch a nižší hlukovou zátěž vytvoří nenásilný přechod mezi vícepodlažní zástavbou městského jádra a venkovským zastavěním sólo domy, popřípadě volnou krajinou. Bonitu takové adresy pak často snižuje horší dostupnost občanského vybavení a větší závislost na automobilu. Mnohem zajímavější by bylo hledat příležitosti pro umístění zástavby z neuniformních, individuálně řešených řadových rodinných domů i uvnitř jádrového území, nebo v prolukách v centru města, zejména když by v nich bylo bydlení kombinováno s nebytovými funkcemi charakteru živnostenských služeb a tam, kde by jejich návrh dokázal využít maximální výšky zastavění, stanovené platnou legislativou u rodinných domů na dvě nadzemní podlaží a podkroví. Výsledkem by pak mohla být rostlá struktura zástavby a prostředí podobná těm, které lze najít v tradičních částech měst vzniklých před nástupem moderny a s ní spojeného volného urbanismu, na rozdíl od nich ale v soudobém architektonickém pojetí a technické úrovni.

No už aby to bylo dodělané. Původní nyní rozbagrované parkoviště na Šídlovci citelně chybí. Auta parkují všude možně, večer je prakticky nemožné najít volné místo v rozumné docházkové vzdálenosti domů. Škoda jen, že realizační firma poničila pěkný trávník mezi Paskovskou a knihovnou tím, aby bagrem přiblížila k renovovanému chodníku 4 palety s dlažbou. Kdyby to udělali ručně na táčkách, bylo by to lepší a navíc jeden z pracovníků, kterého každodenně vidím postávat a podávat tu lopatu, tu pásmo, tu značící sprej, by konečně dělal i něco důležitějšího. Snad to ale zarovnají a osejí trávou.

Přitom by stačilo tak málo, aby se stavba stala dominantou obvodu, ale ne, musíme mít slabý průměr. A kdybychom náhodou navrhli něco lepšího, tak tam stejně před to rychle mrskneme kosmický stánek či "jinou nápaditost". Před budovou čekám zámkovku "standardního formátu", na snímku zřejmé červené sloupky raději no comment, vidím to tak na novodobý jihlavský Prior 21. století. Je mi líto, že si paní Janáčková nedala jako architektka více záležet na tom, jak bude tento dům vypadat, toto není sklad Sconta u Mariánskohorské. Když už je třeba utratit peníze a bez výběrka, tak snad by to mohlo být něco důstojného, pro mě za mě klidně i něco kontroverzního, ale toto působí hodně unylým dojmem. Před pár lety byla v Nové Karolině výstava mladých autorů ze středních či vysokých škol, budoucích architektů, a ti měli na skicách nápadů tolik, že mi z toho padala čelist. Myslím, že cokoli od nich by bylo lepší než toto. Jenže ono už to tak v některých českých městech bývá, že někteří je začnou proměňovat k lepšímu, aby je pak zase později vlivem ztráty vlastních vizí a nadhledu pohřbívali. Upřímně, nedivím se, že tu čtu zmínky na údajnou světovou slávu Vltavského a Janáčkové; mít na hlavní třídě červené kasino Bonver či u hlavního náměstí trávníky poseté billboardy, to chce opravdu vytříbený vkus. Mimochodem, ta šedá kostka nahoře ve mně evokuje nerealizovaný OC Ostravica od Amadea. Že by stejná parta?

Danek: tohle není to samé inovační centrum nebude potřebovat žádné nové budovy jedná se o jiný projekt s podobným názvem

Porad lepsi obsese nez priposranost a souhlas s kazdou plechovkou co vyroste v Ostrave.

?????? na p......u školici středisko zas a opět jde o penize

balde: no moc nechapu.... myslim ze to tak bylo ne? nebo nemela pravdu?

Sedlice jsou kousek bokem, ale v kraji to je :o)

rasta: ale jako developer máte prodáno a kdo a proč to koupil Vás už nezajímá. A pak máte o důvod víc postavit další. No a jakmile bublina zase splaskne, tak ty byty půjdou koupit levněji. Taky ceny bytů teď hodně zvyšuje nízká nezaměstnanost a zvyšující se platy

Crazym: To již tam konvikt nestál, jen Učitelský ústav. Z konviktu zůstalo jen boční křídlo blíže vodárně. Historický letecký snímek s dvojbudovou lze najít na http://kontaminace.cenia.cz/

Jiřík: No právě proto jsem psal, že nevím jak to mám chápat.

Danek : Říkalo se, že by mělo být podobné jako to Brněnské. Tohle mi přijde docela malé.

Hynek [msstavby.cz]: No co to sleduji, tak ceny jdou nahoru a sakra.Sakra jdou nahoru i v případě klasického panelakového bytu na sidlišti a dokonce mohu potvrdit ,že v některých případech jde o navýšení vyšší než 37%..jen v tomto roce koupili mí 2kamarádi byty v Porubě.Když se ostatní ptali za kolik nakoupili byla cena dejme tomu vyrazně vyšší než v minulosti...když někdo uvedl, že to koupil za dost, tak se setkal s odpovědí, že nic v takové cenové ralaci a lokalitě nebylo.Kdybych koupil minulý rok na jaře byt třeba v Porubě...mohl bych mít při prodeji po roce zisk 250-400tis.(samozřejmě nějakou část by odevzdal státu na desatcích)....A jsem si jistý , že ceny budou dál růst.

Kdyby to tak nechali, tak je to paradoxně v lepším stavu než teď.

Jiřík: Nevím jak to mám chápat:koukni.http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/v-ostrave-vznikne-moravskoslezske-inovacni-centrum/1462417

Takže to je takové předinovační centrum než bude inovační centrum opravdové ?

Jak to člověk sleduje, tak dnešní politici by byli schopni zdevastovat i Karlštejn.

Balde: Red House se nestaví, letos tam ještě nebyla noha.

MM: jeden z nových nájemců Y Soft je česká firma, sice původně Brněnská, ale otevřela novou pobočku v Ostravě. Balde: ten smajlík na konci je hodně vypovídající :-D upřímně řečeno, z důvodu jak dlouho a jak "kvalitně" se staví, tak bych do té budovy nechtěl. A i z venku to vypadá odfláknutě, jak to bude vypadat uvnitř?

Makléř vám i potvrdí to co včera konečně objevili ve zpravodajství na jedné z televizí. Že se řada bytů v novostavbách "podrží" prázdných do pozdější fáze prodeje, aby se dala vyšroubovat cena a vyvolat dojem u zájemců, že byty už nejsou nebo jejich málo. Prostě už dopředu si to developeři a realitky koupí jako investici... to jsou pak i ty procenta obsazenosti, barák poloprázdný a přitom prodaných třeba 80 procent bytů.

LK: staví se red house :D

dnes v událostech na ČT - v Ostravě rostly ceny nemovitostí nejrychleji v ČR o 37%

LK: Aktuálně pronajato cca 60%. Podle mého to, ale není pro naše firmy. Většinou jsou to pobočky mezinárodních firem, které tady již působí a jen se sestěhovali (Unicredit, Česká spořitelna, Ness, Stora Enso). Pro našince není úplně jednoduché zaplatit vstupní náklady, splnit bankovní záruky, platbu nájmu předem a podobně. Není to tedy tak, že nové kanceláře = nová pracovní místa. Bohužel nejsme Praha, není tady tolik ekonomicky silných firem :-(

Přesně jak jsem předpokládal, první strom už je zlikvidován. Nezapomeňte zase pořádně ominusovat, naivové.

Děti obvykle lidem jako ona říkají kazisvět.

Hrdy Ostravak: Trošičku obsese, ne? ;) Zbytek nekomentovatelný, sorry.

Proc by se taky posunuly, kdyz to neni soukroma stavba, ze:)

Pro aggu >Podrobnosti netreba : Kazdy clovek ktery jednou projde Opavou a Ostravou vidi markantni rozdily. Pokud clovek neni slepy a ma IQ vyssi nez 50. Cyril Vltavsky vyrobil uspesne z Ostravy skladku plechovych krabic, ktere znicilo toto mesto 500 let dopredu, to je duvod proc ho tu pletu .

Tak podle paní Janáčkové je to prý poslední, konečná verze :(