Historie záměrů: od demolice až po současnou rekonstrukci
Výškový dům na Ostrčilově ulici byl dokončen v roce 1968 jako nejvyšší obytný dům v Ostravě. Již krátce po dokončení se však začaly projevovat technické problémy. V důsledku sedání stavby a výkyvů při silném větru přestal objekt sloužit původnímu účelu a byl přestavěn na administrativní budovu. Ani ta však neměla dlouhého trvání. Kvůli nevyhovujícím požárním podmínkám a celkovému technickému stavu byl objekt v roce 2013 definitivně opuštěn
2010: dvě nové věže místo stávající budovy
První výrazný pokus o řešení přišel již v roce 2010. Společnost Luxembourg Associates Limited nabídla městu odkoupení výškové budovy i okolních pozemků. Na jejich místě chtěla postavit projekt Ostrčilova Park Towers, dvojici moderních výškových budov určených převážně pro bydlení. Stávající věžový dům měl být kompletně zbourán.
Článek z roku 2010 Ostrčilova Park Towers
Město však o prodeji nerozhodlo. Rozhodnutí bylo nejprve odloženo a následně se po komunálních volbách celý záměr postupně vytratil. Už tehdy bylo zřejmé, že budoucnost objektu nebude jednoduchá.
2011–2012: úvahy o snížení budovy
Po neúspěšném prodeji začalo město hledat jiné řešení. Vznikly první odborné posudky a studie, které upozorňovaly na technické problémy objektu. Diskutovalo se o jeho statice, nosných konstrukcích, požární bezpečnosti i ekonomické náročnosti rekonstrukce.
V roce 2012 byla společností ATOS – 6, spol. s r.o. z Ostravy vyhotovena studie Revitalizace výškového domu Ostrčilova 2691/4. Současně také bylo vyhotoveno předběžné stavebně technické posouzení č. 070 _ 044114 vypracované Technickým a zkušebním stavem stavebním Praha , s.p. a Protokol o zkouškách č. 542 vyhotovený Vysokou školou báňskou — Technickou univerzitou Ostrava „ Zkušební laboratoří výzkumného centra hornin, Hornicko-geologické fakulty. Z výsledků bylo doporoučeno snížení objektu na 10 nadzemních podlaží. Následným zpracovatelem potřebné dokumentace byla společnost Kania, a.s.
Zásadním omezením přestavby objektu na bytový dům je jeho samotná konstrukce. Objekt má nízkou konstrukční výšku, která činí 2800mm. Z této nízké konstrukční výšky pak vychází nedostačující světlá výška obytných místností.
Jedním z klíčových rozdílů oproti minulosti je změna legislativního prostředí. Zatímco podle tehdy platné vyhlášky č. 268/2009 Sb. byla požadována minimální světlá výška obytných místností 2600 mm, současné požadavky umožňují u bytových domů za stanovených podmínek nižší hodnoty. Právě tato změna mohla být jedním z faktorů, který umožnil nový pohled na využití objektu.. Světlá výška v obytných místnostech výškového domu na Ostrčilově ulici činí 2550 mm, v místech stropních průvlaků dokonce jen 2250 mm, což neodpovídá původním legislativním požadavkům.
Světlá výška místností je zásadním technickým parametrem budov a celá problematika je legislativně ošetřena. Toho si je samozřejmě vědom i stavební úřad. Jak se uvádí v Důvodové zprávě, která byla součástí bodu M1418/0787/18 jednání zastupitelstva Moravské Ostravy a Přívoz ze dne 14. 6. 2018, byl tento fakt pádný důvod k zastavení povolovacího řízení a nepovolení stavby.
Viz článek z roku 2021: OVASTORY #83
2013–2020: roky bez využití
V roce 2013 budovu opustili poslední nájemci a objekt začal chátrat. Přestože se opakovaně objevovaly různé úvahy o jeho využití, žádná z nich se nepodařila převést do realizace. V té době převažoval názor, že technické problémy jsou natolik zásadní, že rekonstrukce bude mimořádně složitá nebo ekonomicky nevýhodná.
2021: obrat v přístupu
Zásadní změna přišla v roce 2021. Objekt byl v té době již v majetku města Ostrava. To představilo architektonickou studii zpracovanou studiem AI-DESIGN Evy Jiřičné a Petra Vágnera. Ta již nepočítala se snížením objektu ani jeho demolicí, ale naopak s kompletní rekonstrukcí a návratem bytové funkce.
Právě tehdy se objevila řada otázek. Budova byla dlouhé roky označována za technicky problematickou, diskutovalo se o jejím sedání, požární bezpečnosti i nevyhovující světlé výšce podlaží. Přesto studie dospěla k závěru, že objekt lze zachovat. Navrhované úpravy byly v rozporu s tehdejší legislativou, což i tak městu nebránilo pokračovat v projektu.
Viz článek z roku 2021: Rekonstrukce výškového domu Ostrčilova
2022–2023: příprava projektu
V následujících letech město připravovalo projektovou dokumentaci pod názvem Ostravský mrakodrap, vypsalo veřejnou zakázku a následně začalo hledat investora. Současně se definitivně opustila varianta snížení budovy, která byla ještě před několika lety považována za nejrealističtější řešení.
2023–2026: nedostatek financí a prodej soukromému investorovi
První vypsání veřejné zakázky bylo hrubě neúspěšné. Podmínky byly stanoveny velmi přísně. Počítalo se například s tím, že město po dokončení odkoupí část bytů a parkovacích stání. Tento požadavek ale odradil prvního zájemce, který nakonec smlouvy nepodepsal. Proto město podmínky na podzim 2023 upravilo a zjednodušilo – zejména vypustilo povinnost zpětného odkupu bytů a parkovacích míst. Následně bylo vypsáno nové výběrové řízení, v němž uspěla společnost First Skyscraper s.r.o.
Město Ostrava prodalo věžový dům na Ostrčilově ulici (tzv. ostravský mrakodrap) až v roce 2026, přestože výběrové řízení a výběr kupujícího proběhly už v roce 2024. Samotná kupní cena byla uhrazena investorem v polovině června 2026. Cenu za objekt s pozemky byla 55 milionů korun bez DPH. Zároveň došlo i k prodeji projektové dokuemntace ve výši 6,48 milionu korun včetně DPH.
Projekt původně počítal se 75 byty. Jejich počet se navýšil na 111.
Urbanismus a kontext k okolí
Samotná rekonstrukce věžového domu představuje významný krok k návratu dlouhodobě prázdné budovy do života města. Samostatnou otázkou však zůstává kvalita navrženého okolí.
Přestože připravovaná rekonstrukce ostravského mrakodrapu představuje investici v řádu stovek milionů korun, návrh okolního veřejného prostoru podle připomínek působí překvapivě neambiciózně. Urbanistický návrh nerespektuje přirozené trasy pohybu obyvatel a v několika místech dokonce chybí chodníky tam, kde lidé již dnes běžně chodí. Typickým příkladem je plánovaná propojovací komunikace, podél níž sice existují vyšlapané stezky v trávě, projekt však s chodníkem nepočítá. Nejasně je řešeno také napojení na okolní ulice. Výsledek nepůsobí logicky ani komfortně.
Návrh nepřináší žádnou přidanou hodnotu pro obyvatele domu ani okolních budov a rezignuje na vytvoření příjemného městského prostředí. Projekt nevyužívá potenciál vsakování dešťových vod přímo v území a místo toho počítá s jejich odvodem do kanalizace prostřednictvím retenčního systému. Kritici se ptají, zda bylo vsakování vůbec prověřováno a proč není dešťová voda dále využívána. Celkově se dá říct, že stavba nepřináší lepší podmínky současným obyvatelům.
V prostoru před výškovým objektem jsou navrženy betonové prvky, jako nějaké samoúčelné designové gesto, které nepřináší žádnou skutečnou hodnotu. Zároveň nebyla ani veřejně prezentována budoucnost stávající plastiky Ležící od Miloslava Chlupáče, která se dnes před budovou nachází.
pramen foto: ostravskesochy.cz, autor: Jakub Ivánek
Kácení zeleně
Součástí záměru je i výstavba parkovacího domu na území stávajícího povrchového parkoviště, které sloužilo pro veřejné parkovaní obyvatel. Aby byla nahrazena parkovací stání, dochází nyní ke kácení vzrostlých stromů podél ulice Ostrčilova. Místo nich vzniknou nové kolmé povrchové stání. Vizualizace sice ukazuje v navrhovaném stavu ulici a nová parkovací stání lemovanou vrostlou zelení, to je však nereálné. Například mezi novým kolmým parkovacím stáním na Ostrčilově ulici a chodníkem podél parkovací domu se sice nachází pruh zeleně, ale zde vedou sítě veřejného osvětlení a sdělovací prostředky společnosti.
Vizualizace okolí stavby:
Kácení vzrostlé zeleně v lokalitě:
Související články
- 19.09.2023: Ostrčilova – aktuálně
- 26.01.2022: Ostrčilova – aktuálně
- 29.11.2021: OVASTORY #83 – Ostrčilova
- 03.02.2021: Rekonstrukce výškového domu Ostrčilova
- 06.04.2018: Snížení výškové budovy Ostrčilova 4
- 11.03.2015: Úpravy ploch před ZŠ Ostrčilova
Pro zájemce přikládám odkaz na článek o této výškové budově: https://www.historickaostrava.cz/ostravsky-mrakodrap-jindriska-vezovy-dum-na-ostrcilove-4/
Na Jindřišce se kácí průběžně. Nová výsadba téměř nula. Nedávno na ul. Slavíčkova. A co dál?
ta fabka tam stojí už hooodně dlouho a jsem zvědavý jak dlouho tam ještě vydrží :D
@Yann: Přesně fak. Obvod na celou tuto oblast kašle, žádné zlepšování veřejného prostoru uz několik let,. Každý rok kácení, ale vypadá nových stromů NULA. Argument : jsou tam sítě. Opravdu se s majiteli sítí nemůže nikdo domluvit? Opravdu jsou sítě uplne všude?
@Tom: Bohužel několik desítek let.
Divili byste se, ale sítě jsou opravdu všude (skoro). Dnes je velký problém vysadit zeleň v centru města, kde velmi málo zelených ploch. Neříkám, že se nenajdou místa, kde by nešlo vysadit nový strom, ale témeř vůbec to nejde provést v místech, kde dochází ke kácení.
a to píšu jako člověk, co má vztah k zeleni a uvedomuje si, jaká je to skvělá klimatizae a čistička vzduchu
@ritter: Není to ta „slavná“ červená fabie, co dříve stála na parkovišti, kde se teď staví Černá kostka?
@ritter: Není to ta putovní co byla u černé kostky?
ritter: to tam má zaparkované Jiřičná ;-)
Dobrý den, ohledně sochy jsem psala několik dotazů, zatím bezvýsledně; z MAPPA napsali, že „bude uschována a vrácena posléze na místo“. Nicméně zůstává v oploceném prostoru stavby a bezprostředně kolem ní již započaly výkopové práce, bagrování, betonové skruže atd., socha zůstává bez jakékoliv minimální ochrany. Vykáceno bude 30 vzrostlých stromů, prý budou nahrazeny 36 novými. Zároveň má v místě vzniknout (kromě parkové úpravy s volnočasovými prvky a 3, resp. 5podlažního parkovacího domu pro 180-90 aut, přičemž cena jednoho parkovacího místa je cca 750 000 Kč) i venkovní parkoviště pro 70(!!!) aut – to současné mělo kapacitu cca 40- 50 aut. Kde se to má vše vlézt, netuším.
:-(
@Magdalena Musialová: Se sochou je to zatím takto: https://screenshot.cz/6KG06/
Ano, posílala jsem fotografie ( i horší, kdy na soše byl složený stavební pažící dílec) na odbor kultury- prý o sochu bude postaráno a spojí se s manažerem stavby.
@Magdalena Musialová: Mohu se zeptat, kde bude vysazeno tech 36 novych stromu? Bude to v Hrabove, v Porube, nebo kde? Nedokazi si predstavit, kde je na ne na Slavíčkově či Ostrčilově misto…
Všechno zbourat a postavit zeleň!!!!!! To je nehoráznost toto
@Magdalena Musialová: A to nejsou jedine stromy, ktere chteji v Ove zlikvidovat: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-maji-padnout-stovky-stromu-ostrava-se-pre-o-osud-parku-312215
Vubec je to obsese ANO v mnoha moravskych mestech: likvidovat stromy, pak neco placnout ze je urcite nahradi, pak je nahradi v jine casti mesta a nakonec se vse vybetonuje a nazdar. A ciste za me: nedostatek zelene ve meste ma dokonale negativni vliv na dusevni i fyzicke zdravi, vylozene to prohlubuje asocialno a vubec tyhle napady mne prijdou v duchu tel podvodu, kdy je to od zacatku co mozna nejabsurdnejsi, ze na drate zustanou jen ti spolupracujici. V tomhle pripade obyvatele, co akceptuji cokoliv.
@Marthin: Tuto odpověď mi poslali z MOAP na dotaz ohledně kácení stromů. Tedy vlastně napsali „vysadí 36 stromů a vzrostlých keřů“. Takže to vidím na dva, tři jinany a 33 křoví :-((. Jak jsem psala – opravdu netuším, kde chtějí na tomto malém prostoru všechno umístit, a jak je napsáno výše v textu článku – vizualizace ne zcela odpovídají realitě – viděla jsem dvě, parkovací dům je v nich pokaždé na jiném místě – jednak před věžákem místo současného parkoviště – ten byl donedávna i na stránkách tohoto projektu, jednak vedle místo poslední zelené plochy vnitrobloku, která ještě zbývá; avšak tato vizualizace neodpovídá realitě vůbec, viz zde: https://www.mrakodrapostrava.cz/galerie
Na soše jsou pro změnu složené traverzy, ale snad se to už podle další reakce z magistrátu začne skutečně řešit. Prostě smutek a bezmoc.
Snad tu statiku vyřešili lépe než současné oplocení stavby, které se jim při poslední bouřce vybulilo i s kadiboudou ;-)
K těm novým stromům-omlouvám se za svou nepřesnost a předchozí ironii v mém komentáři: opravdu mi v červnu odepsali, že náhradou “vysadí 36 stromů a 230(!) vzrostlých keřů.”
Dovoluji si poznamemat, že autor článku opět pedantně komentuje partikulární drobnosti typu kudy vede jaký chodník a jaksi opomíjí celkovou situaci, realitu a budoucí „z logiky věci“ pozitivní urbánní stav místa oproti situaci současné.
@Eda: Správně fungující celek tvoří dobře navržené detaily. Tedy i to, kde vede jaký chodník. Z „logiky věci“ tedy nebude finální stav pozitivní. Pouze prázdný dům bude opět využitý. To však za zhoršení životních podmínek, nezlepšení urbanistického stavu stávající lokality apod.. Jde čistě o maximalizaci zisku investora.
Ano, zcela určitelě je projekt tvořen touhou po zisku investora, nikoliv touhou investora po kvalitním chodníku a v případě takovéto investora bychom měli sledovat a podporovat investici samotnou. Zkusím to jinak, nač nám bude kvalitní infrastruktura u demolovaného Jindřicha, ředitelství Vítkovice Energetické Strojírenství, býv. Zásobování léčiv na Poděbradově, Budoucnosti atd. atd. Tedy ano, v laborarorních a ideálních podmínkách doktorantury o urbanismu má autor jistě pravdu, přihlédnuvše na obsah a rozsah stavby mi příjdw obsah příspěvku partikulární, resp. bez vazby na tuto konkrétní stavbu. A to tsm chosím skoro denně.
Jinak se domnívám, že komentáře o absenci zeleně, jejím necitlivém odstraňování a alibistickém nahrazování jsou zcela na místě a osobně bych se rád angažoval v nějaké, třeba komunitní nebo snad i guerillové akci. Všiml jsem si, že na FB začal někdo trefně poukazovat na místa kde byly a již nejsou stromy. Ale to odbočuji.