Abychom poskytli co nejlepší služby, my a naši partneři používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízeních, technologie jako soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám a našim partnerům umožní zpracovávat osobní údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Kliknutím níže vyjádřete souhlas s výše uvedeným nebo proveďte podrobnější rozhodnutí. Vaše volby budou použity pouze na tomto webu. Nastavení můžete kdykoli změnit, včetně odvolání souhlasu, pomocí přepínačů v Zásadách cookies nebo kliknutím na tlačítko Spravovat souhlas ve spodní části obrazovky.
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Poslední známá podoba z moap.cz:
zdroj: ostrava.cz
Sakra jediný věžák v Ostravě, i ten chcou zničit.
D-r: Já bych řekl spravit. Konečně. Ale jasně, při pohledu na město ty dominantní patra navíc budou chybět.
Zbývá se jen modlit, aby ta poslední známá podoba nebyla poslední známá podoba. Protože budova bude v téhle části centru dominantní i po snížení. Ty barevné blbinky na fasádě už tak nerespektované a zmordované konstrukce budou vidět zdaleka.
Tom: No jó, spravit. Jenže to už ne bude věžák.
Hrozná škoda… 6 let na to koukám z okna a ačkoliv to v současném stavu není úplně nejlepší pohled, tak takhle krok považuji za zhovadilost. Nic podobného v Ostravě nemáme. Podle mě něco podobného, jako by chtěli bourat radniční věž :-(
Druhou variantou by byla kompletní demolice. Stavba je na tom tak, jak je, zázraky nelze konat.
Hidden due to low comment rating. Click here to see.
stejne jej z poloviny zbouraji, v tom pripade bych jej zboural zcela a nebranil bych v tomto pripade i zcela moderni novostavbe, klidne stejne vysoke jako je dnes, ale stabilni
Doporučuji si vyjet do 21. patra tohoto experimentu dvou paneláků na sobě za větru a pak mluvit o škodě, že to sníží. Kdyby měl dům zdravé konstrukce a nebyl nebezpečný, pak zachovat má smysl. To ale není realita té věže.
Jann: Můžu potvrdit, blbě se tam člověk cítil už ve výtahu, a, co bylo zajímavé, ten blbý pocit zůstal i když z něj vylezl a šel na chodbě ;)
To když tam ještě byl ÚZSVM.
Moje máma tam pracovala kolem roku 2000 ve 20. patře. Žádné nepříjemné pocity. To si jen člověk namlouvá. Ano, podle měření se to trošku kýve, ale ne tak, aby to člověk cítil…
Znám statika, který to asi před deseti roky prověřoval. Údajně by zestabilnění vyšlo tak na 100M, což není taková hrůza… ale to mi říkal před těmi deseti roky, teď by šli ceny asi výše….
Před cca 30ri lety to byl obytný dům ale vlivem podloží se oblek nazýval a místo bytu se zde udělali kanceláře ale jen do určitého patra takže protipožární opatření není první vadou vada je v podloží a projektu ???
Nez tato necitliva, nudna “rekonstrukce”, to radeji zbourat a novostavba od renomovane architektonicke kancelare!!!!
No a já jsem měl v ruce projekt na stabilizaci a přepláštění celého objektu. Vypadalo to velmi zajímavě.
Kolik že stál Baník? A loděnice? A najednou je hrozný problém s rekonstrukcí?
Tohle město má naprosto zvrácený žebříček priorit.
Jedna z nejikoničtějších budov v Ostravě a takhle jí město nechá zprznit?
Vinou není protipožární systém, ale to že je budova na špatném podloží a to že je budova blbě postavena.
Kdyby to nechali v současné výšce, tak stejně dříve nebo později budu nové problémy.
Pamatuju doby, kdy po kancelářích chodil statik, a říkal v kterém rohu místnosti budou umístěné kartotéky a archivy.
Tohle jsou problémy na zbourání, a ne na diskuzi nad tím, že je škoda zlikvidovat zmetek
Ta vizualizace je hrozná. Ale budova v současné podobě také. Jediné smysluplné řešení je zbourat, postavit novou budovu (třeba ještě vyšší, třeba nižší), která by mohla zabrat i parkoviště vzadu, ale bude odpovídat standardům 21. století, včetně adekvátně dimenzovaného parkování (minimálně tři, patra). Neustále „ikonizování“ podobných slátanin (socialistických experimentů) mě v Ostravě opravdu udivuje…….
Zbourat a postavit novou budovu je nejlepší řešení.
Já bych to opravil a přidal ještě dvacet pater. Jen tak, z plezíru, aby lidi prskali.
Než z toho udělat hnusný zateplený panelák, tak to raději zbourejte.
Sbourat a komplet
Podle mého, pokud je skoro částka za rekonstrukci podobná částce na výstavbu moderního domu, neváhal bych. Být město co k čemu, tak buď se samo zasadí o demolici a následnou výstavbu nových bytů nebo objekt včetně parkoviště nabídne developerovi. Lokalita je to skvělá, o byty je tam zájem. Díky tomu se může postavit klasický bytový dům s garážemi nebo částečně garážovým objektem pro místní a není co řešit.
Vše je o nastavení podmínek a o ceně. Když se podíváte na mapy, tak místo je to parádní. Pro rezidenční bydlení jako dělané. Dal bych podmínku vybudování parkovacího domu + bytový dům. V cizině je to úplně normální přístup, že bydlení = parkování, ale nikoli na ulici. Lokalitě by to jenom prospělo!
Antonin Korabecny: Nefmějte fe mu. Von fe nefměje.
https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/mrakodrap-budova-ostrava-budoucnost-vezak-chatra.A191210_519656_ostrava-zpravy_woj
„návrh rekonstrukce připraví AI – DESIGN v čele s architektkou Evou Jiřičnou“
!
!
!
Zdroj??
PetrP: twitter Bajgarová
Hidden due to low comment rating. Click here to see.
Michal: Slušnost vám nic neříká?
https://www.instagram.com/p/CCYQIddBVcT/?igshid=10uxc3axc1lv9
aggu: No vidíš. A já se ještě před rokem bavil s lidmi z okolí objektu, že měl o stavbu zájem soukromý investor. Současný „mrakodrap“ chtěl zbourat a postavit tam dva nové.
A co zde máme teď. Ostrava si opět hraje na investice, jak kdyby na svém území těžila lithium a měla zisk z prodeje. Rekonstrukce jsou technicky náročnější na provedení, než novostavby. A pokud si mám představit, že by tuhle rekonstrukci řídilo město, tak mám obavy. O cenu, technickou stránku.
Ostrava to měla prodat. Že studii udělá Jiřičná nic nezaručuje. Je to pěkné PR, ale Ostrava na to stejně němá peníze a jak jsem zmínil, kapacity, které by stavbu dobře vedly. Je to další záměr, který začnou nabízet na webovkách pozemky.ostrava.cz
Martin (msstavby): Já mám spíš dojem, že to město opraví a bude se to snažit prodat.Je to přeci známá budova tak by město na tom mohlo vydělat.Bude také záležet na návrhu rekonstrukce a ceně.Je pravda že se o budovu zajímali investoři,ale nabízeli takové ceny ze by město prodělalo.Investori by tak získali lukrativní pozemky za nízkou cenu.Potom zůstali jen dvě varianty: zbourat nebo opravit.Nejvic se mi líbí, že Ostrava začíná být ambiciózním městem.
Martin [msstavby.cz]: Hlavní motivaci vidím ve snaze ověřit zda lze stavbu rekonstruovat nebo ne. To je docela pozitivní. Sám píšeš „jedinečná stavba s architektonickou kvalitou“. Uvidíme. Pokud barák půjde dát dohromady, tak máme novou dominantu v téhle části centra, fasáda půjde dolů komplet. Snad se bude Jiřičné dařit lépe než doposud, vypadá to, že ani Národní dům v F-M nedopadne, protože se tamější radní lekli výsledku (který sami chtěli…).
Rozhodně je to lepší postup, než předvedl „Ostravak“ se svou barevně kostičkovanou parodií na dům.
Fanda: Ševče, drž se svého kopyta. Aby město opravilo a následně objekt prodalo – to je utopie. Takové realizace se dělají na klíč. Kdo proboha koupí třeba kancelářský nebo bytový objekt a bude ho zase upravovat pro své potřeby? Takto to opravdu nefunguje. Souhlasím, že se měl celý objekt a prostor prodat. Poté zbourat a postavit nový objekt dle představ soukromého investora (nikoli města). Už teď se ví, že Ostrava bude omezovat investice. Řešíme teď kanalizaci a jdou informace, že se odkanalizování určitých částí města odsune. No a do toho bude město něco opravovat x let a pak x let prodávat? Nesmysl.
MM: Nic se ještě neopravuje a nic se neprodává. Takové realizace se dělají na mnoho různých způsobů. Bytové nebo kancelářské komplexy se přeprodávají zcela běžně a nestává se, že jej nabyvatel upravuje pro své potřeby. Proč taky, vždyť koupil to co potřebuje, ne to co nepotřebuje. Takto to opravdu nefunguje. Ševče, drž se svého kopyta.
MM: To myslíte vážně?Podle vás se tedy staví bytové domy, kanceláře a další stavby dle představ investora? Postaví se třeba kancelářská budova nebo bytový dům ve tvaru betonové krabice,a že to je podle představ investora,tak o to bude zájem? Momentálně se přestavují v Ostravě kanceláře na byty a představa investora je, kterým je město, že je poptávka po bydlení, které odpovídá moderním standardům.To stejné u kancelářských budov,je-li poptávka na trhu,tak se staví.Je přece normální věc že investor si koupí starou budovu (třeba zámek)a přebuduje jí aby sloužila k nějakému účelu.Mozna se dá vysvětlit váš názor i tak, že investor si postaví budovu pro sebe a dle svých představ.Kdyz má na to investice tak proč né.Kazdy má na to právo.Na kanalizaci se naopak investice zvyšují.Proto si město bere úvěr 1,8 miliard aby se investice nezastavily.Je pravda že se některé projekty posouvají o rok,o dva,ale zase to nejsou tak aktuální stavby.
MM: Ještě bych chtěl poznamenat něco k té budově (mrakodrap).Tu budovu znám, dají se v ní znovu obnovit kanceláře ale i přestavět tyto prostory na byty.To zase nebudou tak velké náklady.V budově jsou i tři výtahy,tak i toto splňuje požadavky výškového domu.Nejvetsim problémem je plášť (fasáda) a statika budovy.Pri silném větru se asi posledních šest pater trochu kymácí,ale opravdu při silném větru.Temer neznatelně.Pri dnešních technologiích to zas nebude tak velký problém.Bohuzel ta statika tu opravu trochu prodraží.
aggu: Bytové komplexy pokud nejsou nájemní se samozřejmě v žádném celku neprodávají. Residomo je úplně jiný příběh, je to kompletní portfolio. Stane se, že si výstavbu od developera objedná investor, který nemá se stavbou zkušenosti, zpravidla fond, ale staví se přímo na míru. U kanceláří je to úplně mimo, protože tyto komplexy se prodávají vždy, když jsou pronajaty. Žádný investor nebo fond si nekoupí spekulativně prázdnou kancelářskou budovu, zvlášť v této době. Proto říkám, že ty úvahy, že se z města stane developer jsou úplně mimo. Ve finále by si stejně museli najmout odborníky z developmentu s kontakty na fondy a podobně. Hlavně je to na roky. Hlavně výše uvedené platí pro velká města, u nás Praha. V Ostravě to bude daleko složitější.
Ať město řeší co má a nezatěžuje se nesmysly, které z podstaty neumí a ani umět nemusí. Ušetří si tím energii i peníze pro smysluplné projekty.
https://www.instagram.com/tv/CDL9KObISbM/?igshid=1kw8wf5k6ooga
Kdo si počká….
Návrh AI DESIGN, Eva Jiřičná & Petr Vagner
https://www.aidesign.cz/skyscraper-ostrava/
ten se dočká ;)
aggu: Pecka.
aggu: Jiřičná je TOP, jsem zvědav zda tohle dotáhnou, radši tohle než Lauby!!!
https://polar.cz/zpravy/ostravsko/ostrava/11000023888/architektka-eva-jiricna-navrhla-prestavbu-ostravskeho-mrakodrapu-z-puvodni-budovy-zustane-zachovan-jen-skelet?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box&dop_req_id=tIPfqVAl3ZX-202102011803
Tady píšou, že mrakodrap byl v roce 2013 uzavřen, protože se prý ve větru kymácel a dnes je na tom statika tak dobře, že umožní přistavět vyhlídkové patro. Rozumí tomu někdo?
Slosor: Rozumí. Je to architektonická studie. Ale návrh je nereálný bez masivních zásahů do nosné konstrukce objektu. Takže to bude hodně drahé. Ty rohové balkony budou masivní zátěž. Je tam více ALE. Navíc je zmíněn soukromý partner na realizaci, jako u většiny projektů města.
Návrh se mi líbí, ale tohle se nepostaví :)
Trošku mi přijde, že město sype z rukávu vizualizace jak na běžícím páse, ale víc se těším, až něco z toho uvidím v reálu. :-)
Martin [msstavby.cz]: Co si třeba poslechnout rozhovor s architekty do Mappy, tože jedna paní povídala, že se to kýve ve větru znám, hrál jste někdy tichou poštu? Jinak odhadovaná cena 390 mil, jen zbourání by stálo 80 mil.
Já si to od začátku představoval nějak takhle. Myslím, že jsem se celkem trefil. Ořezat až na skelet a znova.:)
https://www.youtube.com/watch?v=oS2AUwsq0iQ
Pro doplnění těm kdo, neposlouchali přednášku a chtějí se dozvědět, jak je to stou statikou: architekti přestavby AI design tvrdí, že podle jejich výpočtů a konzultací je její statika dobrá (budova by měla zvládnout i tu nástavbu nahoře i balkony) a od začátku ledna město nechalo monitorovat kmitání budovy pro uklidnění konspiračních teorií.
Tyhle kydy o kývání ve větru nebo prasklé základové desce kolujou roky. Jen ta dokumentace k těmto tvrzením stále nikde.
Návrh mimochodem naprosto skvělý.
balde: Já se na rozhovor samozřejmě díval, také na část s podněty s občany. Jelikož se projektováním živím, logicky nastává hodně otázek.
1. statická část je zmíněna tím, že je možné umístit balkony to do rohů objektu. Což je samozřejmě logické, protože rohy jsou podporovány sloupy s vetknutím, je tam tedy záporný ohybový moment. Bohužel nebylo řečeno a vysvětleno, jak bude napojení balkonu provedeno po technické stránce. Stavba je provedena z prafabrikovaých železobetonových dílců. Spřežení, injektáž výztuže?
2. Byla také poležena otázka na tepelně-technické řešení a jestli bude budova řešena v pasivním standardu, která byla z mého pohledu nedostatečně zodpovězena. Odpovědí pouze bylo, že jsou navrhnuta izolační trojskla. Což je typ zasklení běžně používaný v každé novostavbě několik let. Otázka stínění architektonickým ztvárněním fasády. Při tepelně technických výpočtech se bere v potaz míra zasklení vůči celkové ploše fasády. Což dává tušit tomu, že celoprosklené objekty jde do tohoto standardu dostat velice těžko, prakticky vůbec. Při snaze dosáhnout pasivního standardu je nutnost (řekl bych i běžná věc u nové výstavby) rekuperace vzduchu. Bohužel otázka rekuperace vzduchu nebyla nikým nikde zmíněna. Jelikož má objekt nízkou světlou výšku, nedá se místo pod stropem využít pro vedení instalací v podhledech. Vedení rekuperace v podlaze není také možné, protože navyšují tloušťku podlahy, se kterou se právě kvůli světlé výšce nedá moc hýbat.
Tep.technické výpočty v ČR ztěžuje také ten faktor, že elektřina není brána jako čistý zdroj energie. V Rakousku či jiných zemích brána jako čistý zdroj je, to je ale tím, že na celkovém energetickém mixu je větší podíl obnovitelných zdroj, což v ČR rozhodně není. Ono se stačí podívat, jak vypadají v zahraniční výškové objekty v nízkoenergetickém provedení. Zasklení od podlahy k podlaze rozhodně nemají. Že jsou na balkonech popínavky je fajn, ale nemám to vliv.
Odpovíš mi na tyhle otázky?
Jak jsme psal, mě se návrh líbí, ale za takovou cenu se rozhodně nepostaví a má tam hodně nedořešených otázek, na které ani autoři dostatečně neodpověděli. Viz. tepelně technické řešení. Pohyb návštěvníku kavárny versus bytový dům apod. V takové fázi se cena počítá podle podobných projektů nebo objemu. Nejsou tam žádné stavebně technické specifikace.
Kdyby ze 100% meli odpovedet na vsechno trval by porad 5hodin…To proste nejde a kdo by se na to dival.
Al: No tak se podívej na záznam a jak vypadají odpovědi :)
Martin:
Zasklení od podlahy k podlaze mají běžně. Zkuste se podívat například na realizace Baumschlager+Eberle nebo Hermann-Kaufmann.
Celoprosklené objekty lze do pasivu dostat. Jen je podmínkou, že musí musí být příznivý poměr plochy obálky k objemu budovy.
Řízené větrání s rekuperací není problém. Rozvody se umístí do obslužných prostorů, kde bude nižší světlá výška a k větrání se budou používat dýzy s dlouhým dosahem. Jednotku lez umístit na stojačku do vestavěné skříně.
Konverzní faktor elektřiny nemá nic společného s architektonickým ztvárněním.
Co se týče mappy, tak tam pochybuji, že nějakou energetickou stránku projektu řešili. Protože ta zlá energetika nám ničí architekturu a my se potom jezdíme dívat na peckové baráky třeba do Voralbergu, kde je povinnost pasivního standardu.