V následujícím článku naleznete fotografie pořízené v červenci roku 2025 a příklady běžných sídlišť ze zahraničí. Zaměříme se především na veřejný prostor, nikoliv na samotnou architekturu bytových domů.
Pomyslnou vycházku zahájíme na ulici 29. dubna. Již z první fotografie je patrné, v jakém duchu se následující snímky ponesou. Špatná práce se zelení. Absence řešení dešťových vod z chodníků. Rozpadající se povrchy. Paradoxní u sídliště Výškovice je i ten fakt, že zatímco do přilehlého lesoparku Bělský les šlo v posledních letech poměrně dost peněz na budování prvků krajinářské architektury, stezek apod. Tak infrastruktura samotného sídliště je v dezolátním stavu. Investorem úprav v Bělském lese je statutární město Ostrava, nikoliv obvod.
Voda z chodníku mohla byt použita na zálivku stromu, ten je však až za vyvýšeným obrubníkem a dešťová voda je sváděna do kanalizace.
Pravidelní čtenáři určitě pamatují na kauzu (viz například článek „Postižené v Ostravě nechceme„), kdy se část obyvatel místního sídliště vyjadřovala proti stavbě domova pro osoby s autistickým postižením. Dle slov místních hrozilo, že klienti budou z domova utíkat. Ohrožovat místní obyvatele a zmizí parkovací stání kvůli novému sjezdu. Domov se podařilo postavit a nerušeně již několik let funguje….
…kdo však ohrožuje a omezuje nejsou autističtí pacienti…
Sídliště připomíná periferii…
Na předchozím snímku můžete vidět již vysloužilou lavičku a zásah Městské policie u podnapilé osoby. Při pořizování fotografií bylo patrné pozorovat vysoké množství podnapilých lidí. Což samozřejmě není problém pouze Výškovic.
Veřejný prostor je bohužel definován velkým množstvím vyšlapaných stezek v trávě, které signalizují špatné umístění chodníků bez návaznosti na ostatní trasy a chování obyvatel.
Zatímco přilehlý lesopark Bělský les disponuje poslední roky větším množstvím atraktivních prvků pro děti, hřišť apod., tak samotné sídliště je ve vysokém deficitu kvalitního veřejného prostoru. Infrastruktura zarůstá.
Vyšlapaných stezek v trávě najdeme plno po celém sídlišti….
I když se zde nachází poměrně velké množství zelených propustných ploch, mnoho stromů je zde suchých a nemocných. Oblast působí dojmem, že je zde plno vrostlé zeleně. Ta však ubývá a chřadne.
Okolí místních obchodních center je neutěšené. Chodníky jen z části reagují na logické pěší vazby. Zpevněné plochy jsou různorodé, často rozbité. Samotné komerční prostory nepůsobí nikterak přívětivě.
Věčným problémem je i řešení nedostatku parkovacích míst a jejich provedení nebo řešení prostor pro nádoby na odpady.
Příklady řešení sídlišť ze zahraničí
Berlín patří mezi města, na která se ve střední Evropě často promítají nejrůznější představy o „upadajícím Západu“. V internetových debatách bývá vykreslován jako chaotická metropole plná migrantů, kriminality a zanedbaných čtvrtí. Právě velká sídliště se přitom často stávají symbolem těchto stereotypů. Realita je ale zpravidla mnohem složitější – a často i obyčejnější a zcela jiná.
Německá metropole je zajímavá právě tím, že v sobě koncentruje snad všechny vrstvy moderní evropské architektury. Vedle reprezentativních bulvárů a historických čtvrtí zde stojí rozsáhlá předválečná sociální výstavba, poválečná sídliště, socialistické obytné komplexy bývalého východního Německa i nové developerské projekty. Berlín je navíc městem, které je nám historicky i mentálně v mnohém blízké. Sdílí podobnou středoevropskou zkušenost, industriální minulost i debaty o kvalitě veřejného prostoru a života na sídlištích.
Fotografie z jednotlivých berlínských čtvrtí ukazují, že stereotypní představy neodpovídají skutečnosti. Dlouhodobě se zde pracuje se zelení, řeší se otázka využívání dešťové vody, propustnost zpevněných ploch, parkování nebo odpadového hospodářství. Řešení navíc nejsou otázkou peněz, ale promyšlenosti a dlouhodobé strategie. Probíhá zde běžný každodenní život, který se od českých sídlišť mnohdy příliš neliší. Následující fotografie zachycují běžné městské čtvrti, nikoliv nově budované městské části, již s perfektně připravenou koncepcí zeleně a práce s dešťovou vodou, jako je například Rummelsburg. Více v článku ZDE.
Sídliště Märkisches Viertel
Sídliště se nachází v severní části města a bylo postaveno mezi roky 1963-1974. Obsahuje přibližně 17 000 bytů a žije zde kolem 42 000 obyvatel. Opakují se zde prvky, které jsou typické pro většinu území města. Ulice jsou lemovány alejemi stromů, které jsou vitální a kompletní. V sídlištní zástavbě jsou hlavní ulice lemovány často i víceřadou alejí. Zpevněné plochy jsou minimalizovány. Často jsou k vidění mlátové povrchy, zatravňovací dlaždice. Bonusem je komplexní řešení vzhledu jednotlivých domů, které nepotkal osud českých panelových domů.
Možná vás to ani nenapadne, ale právě se díváte na velkokapacitní parkoviště s desítkami míst. Je však plně zakryto vzrostlými stromy.
Pojezdové plochy jsou tvořeny betonovou komunikací. Samotná parkovací místa kamennou dlažbou, která díky větším spárem mezi jednotlivými kusy propouští lépe vodu. Zbylé plochy jsou tvořeny mlátem a štěrkem, což umožňuje zasakování zbytku dešťové vody. V případě nadměrných srážek je i toto řešení pojištěno dešťovou kanalizací. Pro Ostravu může být zajímavé i to, jak je tvarována koruna stromů. Ta začíná poměrně výš a prostor je sice chráněn stromy, ale nepůsobí tak tmavě.
Obdobné řešení parkoviště. V pozadí lze vidět řešení prostoru pro nádoby na odpady, které je tvořeno klecí.
Samozřejmostí je cyklistická infrastruktura.
Aleje stromů jsou často vysázeny i ve více řadách.
Prostory přiléhající k domům jsou často poloveřejné v parkové úpravě.
Gropiusstadt
Gropiusstadt v části Berlín-Neukölln byl vystavěn v letech 1962 až 1975 a žije zde přibližně 40 000 obyvatel. Rovněž zde je kladen důraz na minimalizaci potřebných zpevněných ploch.
Místo pro nádoby na odpad je kryto živým plotem.
Objekty musí mít přístupné požární plochy pro zásahové jednotky. Ty jsou zde tvořeny zatravňovací dlažbou.
Stezky vyšlapané v trávě se nevyskytují. Často je používán i kámen, který je odolnější a prakticky věčný.
Mlátové povrchy jsou velmi běžné. Často se k zamezení parkování aut na trávě používají velké kameny.
I zde najdeme některé části oplocené. Není to kvůli bezpečnosti (nízký plůtek lehce přeskočíte), ale spíše o definici vlastnictví pozemků a kdo se má o ně starat.
Hansaviertel
Původní Hansaviertel vznikl už na konci 19. století jako hustě zastavěná obytná čtvrť. Během druhé světové války byla většina oblasti zničena bombardováním. V 50. letech se západní Berlín rozhodl místo přestavět jako symbol demokratické a moderní společnosti — v kontrastu k socialistické architektuře východního Berlína. Klíčovým momentem byla mezinárodní stavební výstava Interbau 1957. Na projektu pracovali slavní architekti z celého světa. Urbanistická koncepce vycházela z tehdy populárních myšlenek funkcionalismu — oddělení dopravy, bydlení a zeleně. Čtvrť je památkově chráněna a není úplně fér ji srovnávat s Výškovice. Nicméně i zde se můžeme inspirovat v tom, jak může vypadat veřejný prostor a kultivovanost místních obchodních center.
Komerční objekt se zastávkou metra. Reklama je regulována. Jsou zachovány původní architektonické prvky. Fasáda je řešena keramickým obkladem, která je odolná a velmi vhodná do veřejného prostoru.
Zamezení stání aut na zelených plochách je zamezeno různými sloupky. Ty jsou někdy umístěny i u vstupů na chodníky.
Zpevněné plochy mohou působit až hekticky, jde však o využití zbylé dlažby z válečného bombardování čtvrti. Parkování řešeno převážně kamennou dlažbou, která přes větší spáry propouští dobře dešťovou vodu.
Ve čtvrti se nachází i rodinné domy. Jejich okolí je velmi kultivované.
Související články
- 18.05.2016: OVASTORY #27 – Nové Výškovice
- 07.04.2026: Rozšíření tramvajové smyčky Výškovice
- 25.03.2026: Náměstí Ostrava-Jih po letech
- 12.03.2026: Vyjádření k terminálu Dubina
- 16.02.2026: Novostavba prodejny Lidl, Ostrava-Výškovice
- 05.02.2026: Špatný vtip Dubina pokračuje
Ten mrakodrap je tedy definitivně u ledu? Tak teda dík místní NIMBY úderce, že zase hodili klacky pod nohy šanci pozvednout tuhle lokalitu a zvýšit její atraktivitu.
My tady chceme mít smrádek a teploučko, aspoň tak to vypadá podle těch pár křiklounů, kteří bohužel, nevytáhnou paty z Ostravy. Jestli se máme někam posunout, tak musíme klást větší důraz na veřejný prostor, odborníky, kteří tomu rozumí a provádět realizace, tak jak je známe v místech kde to funguje. Není potřeba vymýšlet náš specifický přístup. Stejně zoufale jako tohle sídliště vypadá i velká část centra a to se bavíme o reprezentativní části třetího největšího města ČR.
Musíme nastavit rámec pro úřady a úředníky, jak pracovat s veřejným prostorem a ten vyžadovat a dodržovat. Doufám, že se na magistrátu a radnicích takový společný postup dohodne. To není o konkrétní politické reprezentaci, to má být o nastavení města k veřejnému prostoru, bez ohledu, jestli tam sedí Petr nebo Karel.
vyškovičak: ano, ten výškový dům ve výškovicích je bohužel u ledu, a stavět se nebude. developer ho chtěl postavit, ale všichni místní okolo řvali že ho tam nechtějí a schválně házeli klacky pod nohy, takže se tento projekt nakonec zrušil. nechápu ty lidi kteří schválně brání jakékoli výstavbě a rozvoji města.
bohužel si lidé v ostravě zvykli na to že se tu posledních 30 let nic nestavělo, protože ostrava byla vždy jen na okraji společnosti, a teď když developeři začínají mít konečně o ostravu zájem, tak místní obyvatele vždy jen protestují a házejí klacky pod nohy. a ať už se má v ostravě stavět kdekoli, cokoli, místní jen vždy protestují a snaží se jakoukoli stavbu schválně zablokovat.
Chtělo by to podobnou reportáž z oblasti za dnes jiz zrušenou Jindřiškou. Neupravené chodníky, nedosazovaná zeleň, otřesné cesty, parkování na chodníku… a hlavně strach Moapu začít řešit parkování třeba zónami pro rezidenty. Přes den se ulice změní v odstavené parkoviste.
Když se tady na těchto stránkách podívám na diskuze u podobných článků, tak si lze v diskuzi povšimnout, že pokud se poukáže na nepořádek nebo nesmyslnou koncepci takových veřejných ploch, tak se tam kolikrát sejde plno hlasů, že to vlastně nevadí, že to je přece ta naše pravá Ostrava a pokud se to někomu nelíbí, tak se má odstěhovat. Takových hlasů je tam kolikrát většina. Samozřejmě na to místní politici slyší, a proč by to pak někdo z nich řešil, když je vlastní voliči ubezpečují, že jim to vůbec nevadí, když se vlastně tou „bezúdržbou“ ušetří finance?
Sídliště připomíná periferii?
Vždyť Výškovice jsou periferie.
@FrantaOva: S tím, jak je Ostrava postavená, je skoro každá druhá čtvrť de facto periferie.
@JS: Jj, jedna stotisícová periferie za řekou v Alte Reichu a druhá na Rudém Jihu, pak 40 tisíc lidí v původní Ostravě a zbytek na periferiích okolo 🤣 Třetí největší periferie v republice co má více obvodů než Paříž a dvojnásobnou rozlohu než ta Paříž 🤣
Problém Výškovic s podivnými existencemi je relativně nový jev. Romové se na 29.dubna objevili až po povodních 2024. Jinak ten zrušený „mrakodrap“ tuhle lokalitu rozhodně nepozvedne, stejně tak Mappou plánované paneláky podél Výškovické, které budou na úkor současné zeleně a parkovišť.
@Výškovičák: Otázka 1: Vy si nějaké pakoviště platíte? Nebo znáte kohokoliv, kdo si parkoviště platí? Protože pak by vám jej nikdo nevzal. Otázka 2: Na úkor jaké zeleně, té nemocné a neudržované? Otázka 3: Co teda lokalitu pozveden, když ne stavba nových bytů a komerčních prostor?
@Vladislav: Jistě, že platím. Platím totiž nemalé daně. Ale mohu se na to vykašlat, jít na sociálku a auto prodat, stát mě pak bude živit. Jinak jako radní bych spíše poslouchal zdejší obyvatele, než šel na ruku developerům. Jih každoročně přichází o obyvatele, a nějaká „překrásná“ nová výstavba na tom těžko něco změní. V této situaci opět nejde o nic jiného, než o peníze do kapes těch, kteří rozhodují.
@Výškovičák: Skutečnost,že platíme daně neznamená, že máme právo parkovat kdekoliv. Pokud se město nebude rozvíjet, nenabídne nic jiného než byty ,tak tam lidé nebudou rádi, mladí půjdou jinam. Znám lidi z Jihu,kteří tam bydlí, protože tam maji byt, ale za službami jezdí jinam. Zeleň je super a důležitá, ale té je přece ve Výskovicích dostatek. Celkem mě udivuje, že tolik lidí touží po zakonzervování místa svého bydliště.
Nezlobte se na mě, ale pokud někomu přišel mrakodrap ve Výškovicích logický, tak nemá rozum… Místo nevhodné, nejen že by výhledově bránil ostatním nižším budovám, ale už jak je zmíněno i v tomto článku, tak v celé Ostravě je nedostatek míst… To samé ve Výškovicích… Za druhé to místo, kde by byl mrakodrap, to by byla jako pěst na oko, stokrát lepší to postavit na konci Výškovic klidně u pole… Za další, kdo by tam jako bydlel? Max zbohatlici a to by nic z těch věcí, které jsou tu psaný nezlepšilo, takže proč by měl tento mrakodrap v této oblasti stát? Ať mi někdo napíše jediný důvod a nepište ty vaše úpadky atd… Prostě ten mrakodrap nemá žádný logický význam v této oblasti.
@Není mi to jedno: Jako uznávám, že ta studie s 24 patry byla mírně předimenzovaná https://www.msstavby.cz/wp-content/uploads/2025/06/bd-stankova_2.png ale stačilo by mírně ubrat s těmi patry… Nezlobte se na mě ale pokud vám nepřijde logický neznamená, že ten rozum máte 🤣 A to, že nepatříte mezi „zbohatlíky“ a nemáte na to, neznamená, že se nenajde někdo, kdo na to má a i kdo by tam bydlel třeba už jen v nájmu. A kecy o bránění výhledu ostatním nižším budovám radši ani nebudu komentovat 🤦♂️ S takovým přístupem by se už nikdy nic ve městě nepostavilo a jak navrhujete by se města jen do nekonečna roztahovaly někde do polí…
@Tom: Souhlas, že aut je hodně. Každý dospělý má jedno auto, další auto potomek, a ještě jedno pracovní. Každopádně bych z ulic vyponkloval dodávky. Na naší ulici jich stojí hodně, dokonce na místech, která jsou vyhláškou zapovězena. Ale když to nikoho nezajímá, a policie ani městapo to neřeší, tak co se o to starat. Je nejvyšší čas to tu opustit.
@Výškovičák: Problém Výškovic nejsou romové. Když budu konkrétnější, tak to je bílá majorita holdující alkoholu a drogám. A celkově společnost, která velmi otevřený a přívětivý vztah k alkoholo toleruje.
Není normální, aby přejemnou v Albertu u pokladny stálo několik různých lidí a všichni v košíku měli nějaký druh alkoholu.