Zásadním tématem pro udržitelný rozvoj lidských sídel a adaptace na změnu klimatu je vhodná práce s dešťovou vodou.
Dešťová voda je důležitým prvkem. Historicky je však viděna jako něco, co je v zastavěném území nadbytečného. Něco, co by mělo ze zástavby co nejrychleji odtéct pryč. Města jsou tak protkána hustou sítí dešťových kanalizací. Bohužel je mnoho dešťových vod odváděno společně se splašky.
Přitom dešťová voda může a je velkým pomocníkem například při ochlazování měst. Způsobů využití dešťových vod je hned několik a tento článek rozhodně neobsáhne celou problematiku. My si však některé příklady ukážeme na jedné z realizací v Berlíně, části Rummelsburg, kterou jsme osobně navštívili a „prozkoumali“.
Území, na kterém vznikla nová výstavba, prochází revitalizací od začátku devadesátých let. V roce 1992 byla na původně průmyslovou oblast vyhlášena soutěž. Po projekčních přípravách probíhá kontinuálně výstavba až do dnešní doby. Čtvrť je koncipována tak, aby bylo využíváno co nejvíce dešťové vody a aby co nejvíce dešťové vody zasakovalo v místě dopadu.
Urbanisticky bylo zvoleno řešení, které půdorysně respektuje blokové uspořádání zástavby. Objekty tvoří uliční čáry. Dvory jsou stále přítomné, ale přibližují se příměstské zástavbě. Tím je dosaženo pocitového rozbití zástavby a například také lepšímu proudění vzduchu. Směrem k řece je zástavba rozvolněnější.
Mezi jednotlivými bloky jsou navrženy ulice se smíšeným provozem a s dostatečnými zelenými prostory pro zasakování dešťové vody z parkovišť a povrchu vozovek. Nachází se zde i park či širší ulice s alejí uprostřed, která obsahuje průleh rovněž pro zasakování dešťové vody.
Benefity práce s dešťovou vodou
- přirozená zálivka rostlin
- zadržování dešťové vody v krajině, následné postupné odpařování v horkých dnech a ochlazování okolí
- předcházení eroze a vysušování půdy
- eliminace následků přívalových dešťů
- psychologicky příjemnější prostředí
K čtvrti byla natočena rovněž reportáž agenturou Bloomberg.
Znázornění principu
zdroj: BLUEGREENSTREETS / Multifunktionale Straßenraumgestaltung urbaner Quartiere
K zasakování dešťových vod z ulic jsou použity jednoduché stavební řešení. Obrubníky mají lokálně sníženou výšku na úroveň vozovky. Spád vozovky vede k otvoru. Voda následně steče do průlehu, což je výškově snížený terén. Fotografie realizace a provedení. Fotografie byly pořízeny 21. dubna.
Průleh většího formátu je součástí parkové úpravy
Důležitou roli hrají i prostory před řadovými domy. Nenajdeme zde celé prostory vydlážděné lacinou zámkovou dlažbou, nebo nepropustné betonové oplocení. Prostory jsou naopak řešeny převážně z propustných povrchů, či dlažby s mezerami. Před objekty je plno zeleně. Zahrady za řadovými domy nejsou obehnány nepropustným plotem. Ale naopak plné propustných výplní plotů, které umožňují přirozené proudění vzduchu a plné zeleně a to i té vzrostlé.
Podél řeky se nachází promenáda. Velkorysý prostor má zpevněné plochy pouze v prostřední části, která umožňuje provoz cyklistům, bruslařům a nabízí i lepší podmínky pro vozíčkáře.
Objekty s plochými střechami mají často vegetační úpravu. Přebytečná voda, které se již nevsákne do vegetační vrstvy střechy je svedena a následně postupně vsakována v okolí objektů.
Díky tomu jsou i střechy parkovacích garáží poměrně velmi zelené.
Práce s dešťovou vodou je něco, co se teprve učíme a v českých podmínkách zavádíme. Nemusíme však složitě vymýšlet vlastní řešení. Stačí se inspirovat. První, aspoň částečnou vlaštovkou, by mohla být rekonstrukce ulice Přemyslovců v Ostravě-Mariánských Horách.
Až frustrující jsou pak pohledy například do ostravských ulic. Zelené prostory, do kterých by mohla dešťová voda zasakovat jsou často až nad úrovní zpevněných ploch a dešťová voda z nich pak ještě rychleji odtéká a tvoří louže na chodnících, kde se pouze rychle odpaří. Některé příklady jsme si ukázali v článku OVASTORY#85 stromy v centru Ostravy, kde je současný stav dán historickým vývojem.
Zvláštní situace můžeme vidět i v Ostravě-Porubě. Odvodňovací v pusť přímo u stromu.
Znáte obdobné příklady práce s dešťovou vodou ze severní Moravy? Podělte se prosím s námi.
Související články
- 10.06.2024: Příbor byl zařazen do projektu LIFE COALA
- 07.06.2024: Větrný park v Ryžovišti na Bruntálsku
- 20.05.2024: Krnov realizuje první adaptační opatření
- 25.04.2024: Opava plánuje instalaci fotovoltaických panelů
- 24.04.2024: Adaptační strategie města Český Těšín
- 22.04.2024: Ozelenění nám. Svobody zahájeno
ELB :
Einfach super ! V Ostravě by podobnou dynamiku obrubníků pro přirozený odtok vody nejspíše považovali občané za odfláknutou realizaci. Vše musí být hezky v přímé linii a dešťová voda nejkratší cestou do nejbližšího kanálu. Případně ještě – jak ukazuje velmi signifikantně jedna z fotografií – vylepšeno opačnou dynamikou kořeny stromu zvýšeného obrubníku, kdy dešťová voda odtéká z trávníku na asfalt a zůstane uprostřed vozovky, kde čeká na své rychlé odpaření. To, co popisuje a ukazuje článek, je skutečný přínos „zeleného myšlení“ a ne ostravské války cyklistů s chodci a automobilisty …
M :
Více takových čtvrtí jako Rummelsburg!
Taky máte ve svém okolí nějaký chodník s uvolněnou dlažbou, že když zaprší a vy na ni šlápnete, tak to na vás vyšplouchne? Takto by se ale s dešťovou vodou nakládat nemělo.
17.05.2023 14:47Marthin :
Martinovi (msstavby) velmi děkuji za opět výbornou edukaci a inspirativní článek do českého „zaprděného rybníčku“. Jen bych se zeptal: Jak zabrání v zimě odtoku solanky do trávníku a záhonů? V Kodani mohou údajně na zimu odtok pro zimní období zastavit.
17.05.2023 19:06Tomas :
Je nejvíc,mě zaujala fotka zahradního štěrku,který je tady některými kritizovan(nenáviděn).ve skvělém západním Německu..
17.05.2023 20:29Dan :
Tomas: Protoze se jedna o destovy zahon, kde je svadena voda z okoli. Ty minimalne v Ostrave neexistuji. Ja jinak na fotkach vidim jen jeden. Zcela opak od naseho verejneho prostoru.
Ja take dekuji za fotografie. Snad by se aspon pri revitalizacich sidlist myslelo i na tyto prvky. Ne pouze na budovani co nejvice stani pro soukrome osoby za verejne penize.
Martin [msstavby.cz] :
Tomas: Rummelsburg je zrovna východní část…
Co se týče toho záhonu se štěrkem, který byl v celé lokalitě opravdu jediný, tak jak zmínil Dan, tak slouží jako dešťový záhon, respektive to je osazený průleh. Jiný druh mulče by se přítomnou vodou odplavil. Ten záhon vysadila univerzita, která tam provádí výzkum. Zajímavým kritériem je i výběr rostlin tak, aby šly přes ně z aut vidět děti….
A ta mulč je přesněji biouhel obohacený o železo. Více se k tomu lze dočíst třeba zde https://regenwasseragentur.berlin/versickerungsmulde-bepflanzen/
Dešťové záhony se, ale dají udělat i bez štěrkového mulče. Samozřejmě záleží na mnoha podmínkách.
22.05.2023 22:07Martin [msstavby.cz] :
ELB: Němci spíše podporují jak zelené myšlení v podobě již dlouhodobě realizované modrozelené infrastruktury, tak právě i tu cyklistiku. Ale spíše vše dává smysl. Na širokých bulvárech jsou oddělené cyklopruhy, křižovatky jsou komplexně řešené. Na vedlejších ulicích jsou pak časté „fahrradstrasse“. Něco ve stylu nízkorychlostní silnice s optimalizací pro cyklistickou dopravu. Jedna taková „cyklistická“ ulice vznikla paralelně s bulvárem, kde pro cyklo nebylo dost adekvátního místa, což mi přijde fajn. Změny se tam dějí poměrně rychle (i když si taky často na rychlost projektů a změn stěžují), v Berlině jsem byl v září 2021 a oproti poslední návštěvě v dubnu 2023 se mnoho míst rapidně proměnilo.
Ale když se vrátím k té modrozelené infrastruktuře, přijde mi, že jsme velmi pozadu v této problematice. Nikoho to netlačí, nikdo to neřeší. Jak lidé, tak politici. Například jen samotné průlehy jsou na samostatný obsáhlý projekt. Pěkně zdokumentované řešení dešťových vod u novostavby bytových dom je například zde https://regenwasseragentur.berlin/versickerung/
22.05.2023 22:24ELB :
Martin [msstavby.cz]: Ano, souhlasím, smysluplnou vyváženost pohybu v Berlíně, včetně cyklistického, jsem zmiňoval v jiné zdejší diskusi pod článkem o parkování na ulici Dr.Šmerala.
V Ostravě mi ale zatím cyklistická infrastruktura příjde orientovaná spíše na volný čas, než aby přibývaly Fahrradstra3e. Příkladem budiž Asphaltstra3e známá též jako Nádražní ulice nepřátelská vůči autům, ale přatelská vlastně komu ? Cyklistům určitě ne, když musí neustále přejíždět koleje. Proč právě zde chybí cyklopruhy a místo vídeňských zastávek jsou 2 špunty ? Odradilo to snad automobilisty od vjezdu a trvalého parkování v zákazu stání ? Chtělo by to podle mě více vyvážené regulace pro všechny druhy pohybu a méně agresivních snah o vytlačení aut.
Cyklotrasy pro praktický každodenní provoz jsou navíc často nelogické a nespojité (viz můj příspěvek pod článkem o novém úseku Masné ulice).
23.05.2023 14:03Martin [msstavby.cz] :
ELB: Souhlasím, že v Ostravě chybí ucelená infrastruktura a že je orientována spíše jako rekreační. Což mi přijde zajímavé. O víkendech jde vidět plno lidí na kole. Kolem řek, v okrajových oblastech.
Vídeňský typ zastávek není protože, jak mi bylo osobně řečeno :“řidiči by v Ostravě z tohoto typu zastávek padali“….
31.05.2023 07:24davidb :
Martin [msstavby.cz]:
31.05.2023 08:24Tento typ zastávky je v Olomouci a pro mě jako řidiče naprosto v pohodě.
Asi jsem výjimka :-)
ELB :
Martin [msstavby.cz]: To je opravdu zábavné vysvětlení, o těch vídeňských zastávkách :) A spočítal si dotyčný, kolik řidičů v Ostravě „spadlo“ ze stávajících vídeňských zastávek ? V Ostravě se pěstuje jiná sportovní disciplína – vjezd autem na samostatné tramvajové těleso :)
31.05.2023 08:47Dr. Kohn :
ELB: Když jsou v Ostravě schopni vjet na kolejové těleso, tak asi opravdu pád z vídeňské zastávky není nic nepředstavitelného, ne?
31.05.2023 10:39V rehabilitačním ústavu pro handicapované taky asi neuděláte hned vedle dveří díru, s tím že proč by tam někdo padal…
ELB :
Dr. Kohn: To nemůžou myslet úplně vážně, pane Kohn, takovejdle podivnej argument vo padání v ústavu … Jdou se laskavě postavit do Zábřeha na Vodrou, vybrat si některou z vídeňskejch zastávek a spočítaj mě ty spadlý automobily a voběti na životech a pak vo nich tady poreferujou :)
31.05.2023 11:41Martin [msstavby.cz] :
davidb: ELB: No tohle mi tvrdil pan vedoucí tehdejšího Útvaru hlavního architekta Magistrátu města Ostravy :))
05.06.2023 07:54