„V ‚Géčku‘ vznikne naše studiová scéna; ta nám umožní plnohodnotně hrát a zároveň oživí dříve oblíbený prostor na výstavišti. Kapacitně a rozměrově jde o prostor určený divadlu a kulturním akcím zhruba pro 220 diváků, ale bude to prostor variabilní, s možností rozšíření až na 500 účastníků – například pro koncerty. Takový prostor divadlu i Ostravě chybí. Po dokončení tam chceme na čas přestěhovat divadelní provoz z Divadla Jiřího Myrona a po završení druhé etapy rekonstrukce našeho největšího divadla budeme ‚bílý dům‘ samozřejmě naplno celoročně využívat,“ shrnul Jiří Nekvasil, ředitel Národního divadla moravskoslezského. S tím, že NDM už má plány na druhou etapu rekonstrukce komplexu Divadla Jiřího Myrona připraveny. Nicméně realizace může začít až poté, co bude dokončena rekonstrukce pavilonu G, bude možné tam naplno hrát a NDM bude mít zajištěno další financování.
„Proměna bývalého Pavilonu G na novou divadelní scénu je důležitým krokem v dalším rozvoji centra Ostravy. Prostor na Černé louce a okolí pavilonu je už dnes oblíbeným a častým místem pro setkávání, odpočinek i trávení volného času, zejména v jarních a letních měsících. Nový kulturní prostor na tuto atmosféru přirozeně naváže a věřím, že ji ještě posílí. Chci, aby centrum města bylo živé, otevřené a atraktivní především pro mladé lidi. Právě kombinace kultury, veřejného prostoru, zeleně a služeb dává této lokalitě velký potenciál do budoucna,“ rozvedl primátor města Jan Dohnal (ODS).
Na návrhu divadelního „organismu“ pro pavilon G se podílel scénograf NDM David Bazika, úkolem architektů Tomáše Bindra a Pavly Vymetálkové bylo vytvořit celkovou architektonickou koncepci budovy. „Výsledkem je jednoduchý čistý tvar ‚motýlka‘ zvýrazněný bílou fasádou a velmi čistými geometriemi oken a dveří. Stavba bude mít elegantní organický vzhled jako pavilony brazilského architekta Niemeyera. Do parku bude otevřen prosklený trakt divadelního předsálí, dalším směrem je trojpodlažní zázemí šaten a technického servisu. Uvnitř vznikne nový univerzální, variabilní až magický divadelní prostor. Zvukotěsná příčka oddělí hrací část od zkušebny o velikosti reálných jevišť našich divadel. Zkušebna s parametry jeviště nám stále chybí. V případě výjimečných větších projektů bude ale možné oba prostory propojit a použít jako jeden s větší kapacitou diváků/účastníků akce,“ popsal David Bazika.
Architekt Tomáš Bindr přiznal, že ho vnějškově nezajímavý pavilon nakonec přece jen zaujal. „Zatímco zvenku byl zbaven své krásy, vnitřní nečekaný trojlodní klenutý prostor mě totálně dostal. Věděl jsem, že zadání musíme zhmotnit tak, abychom působení vnitřního prostoru nejen zachovali, ale zvýraznili, aby diváci zažívali pocit, že se téměř mohou dotknout betonových klenutých skořepin. Vnější plochu jsme pojali plasticky, jako sochu, stačilo přiznat zaklenuté prostory směrem ven a podpořit plasticitu. Nutnou novostavbu technické části k Havlíčkově nábřeží jsme pojali kontrastně k původní hmotě jako kovovou, polopropustnou, z tahokovu,“ řekl. Prosklené plochy by měly ozdobit vitráže, které dříve zdobily ostravské hlavní nádraží, a dráhy je předaly na 50 let do zápůjčky městu. Dnes jsou uskladněné v depozitáři, projdou restaurováním. NDM má už vysoutěženy také divadelní technologie, a jakmile stavba začne, vyhlásí soutěž na vnitřní vybavení. Celkové náklady se odhadují na 410 milionů korun (Většina jde z rozpočtu města Ostravy), hotovo by mělo být do dvou let od začátku stavby. NDM menší část peněz dokryje samo a má podánu také žádost o padesátimilionovou dotaci na MMR (program spolufinancovaný z EU).
„Proměna pavilonu G na novou studiovou scénu je klíčová nejen pro další fungování a rozvoj Národního divadla moravskoslezského, ale i v kontextu celoměstské kulturní infrastruktury. Důležité je, že zapadá do celkové revitalizace území Černé louky, která bude krom zelené oázy v centru města nabízet útočiště studentům, zázemí novým podnikům a ještě širší záběr kulturního vyžití. Tzv. Géčko přinese zásadní synergický efekt a velmi důležitý posun v rozvoji této lokality. Letošní investice je počátkem tříletého procesu komplexní rekonstrukce, kterou je město samozřejmě připraveno i v dalších letech podporovat, do financování by však měly být zapojeny také externí zdroje,“ řekla náměstkyně primátora Lucie Baránková Vilamová (ANO).
Autor projektu: ATELIER 38 s.r.o.
pramen: Tisková zpráva / ostrava.cz
Související články
- 31.03.2026: Levobřežní – revitalizace nábřeží Ostravice
- 09.03.2026: OVASTORY #94
- 24.11.2025: Levobřežní – revitalizace nábřeží Ostravice
- 03.09.2025: Levobřežní – revitalizace nábřeží Ostravice
- 08.08.2025: Dům městských služeb – vítěz
- 03.05.2025: Levobřežní – revitalizace nábřeží Ostravice
To začíná být nějaká móda v Ostravě, že se udělá studie, pak se x let čeká a pak to postavíme? Když se v mezičase doba/trendy/technologie zas trochu promění? Když se změní celkový kontext místa, města, potřeb lidí, architektury jako takové? Co třeba být trochu pružnější hm? Podívejme se na „černou kostku“. Knihovna. Nová. V době, kdy nastupuje AI takovým stylem, že knížky se stanou tím samým, čím svitky od mrtvého moře. A nebo úžasný „dům městských služeb“. Tam je to ještě větší fiasko. Když máme datovky a tlačíme vše online, tak my postavíme kanclíkovnu pro úředníčky, kterých nám ubývá a ubývat by mělo. Nebo „další“ radnice (ta supr čupr přístavba na slezské). Jako, ano, stavět ano, velké ANO! (ne to ANO, proboha jen to ne). Ale zas jako přemýšlejme trošku. Chceme jít dopředu, růst a nebo budeme pak valit oči jak nás zas přeskočila nějaká polská destinace, která zareagovala dřív a postavila, já nevím, dům co se vznáší metr nad zemí a teleportuje lidi na Mars?
@Tož včil enem takové zamyšlení: Zamyslel jsem se. A máte pravdu s tom, že trendy a technologie se v průběhu času mění a stává se, že nově postavené s těmi trendy nejde a může být při svém dokončení již zastaralé. Ale tvrdit, že knihovna je zastaralá, protože knihy nikoho zajímat nebudou, protože jsou zastaralé médium je nesmysl. Zaprvé stále platí, že v knihách je tolik obsahu, že není možné mít vše digitalizované lusknutím prstu, a nějakou dobu, určitě ne krátkou, budou plně relevantní. Mimo to jsou stále offline médiem a to není digitalizací nahraditelné.
Co se týká úředníků, ano postupuje digitalizace. Ano správa se zefektivňuje a na původní práci je potřeba méně lidí. Ale tak jak práce digitalizací ubývá, tak zároveň jí přibývá. Ne tím, že by vznikla nějaká nová, ale dochází k přenášení státní správy na obce a kraje. Tedy místo se ušetří, ale úplně jinde, než Vy předpokládáte. A úředník je stále člověkem, stejným jako Vy, a chce pracovat v co nejlepším prostředí a v co nejlepších podmínkách, jinak může jít pracovat kamkoli jinam, kde mu bude líp. A úředníky potřebujeme stabilní – odborné, fluktuace by jen vedla k tomu, že neustále budete někoho zaškolovat a nikdo nebude ve výsledku nic umět…
A toto obecně platí pro cokoli. Každá mince má dvě strany.
@Tož včil enem takové zamyšlení: Nechtěl bych žít ve světě, kde budou knihy na úrovni starověkých svátků. To už pak můžeme rezignovat na mnoho jinych civilizačních návyků. Digitalizace je určitě nutná, ale nemůžete státní správu překlopit do digitálního světa. Třeba jsou lidé, kteří se bez kontaktu s úředníkem neobejdou. Co se týká ryclosti stavebniho řízení, tak to je česká katastrofa, se kterou si neporadila žádná vláda a upřímně to nečekám ani teď. A za to,ze černá kostka dávno nestojí, může jedno z bývalých vedení kraje.