Nová budoucnost pro kasárna v Kopřivnici

Martin [msstavby.cz] | 15.9.2025 | ostatní | #kopřivnice | Žádné komentáře

Kasárna na České ulici po víc jak čtyřech letech znovu změnila majitele. S vlastníkem se kompletně mění vize budoucího využití i způsobu záchrany chátrajícího objektu. Zatímco předchozí majitelé plánovali nejdříve zásadní rekonstrukci a přístavbu, a následně dokonce i demolici a výstavbu zcela nového rezidenčního objektu, nový vlastník chce budově vrátit nejen původní vzhled, ale částečně i náplň.

Místo jednorázové masivní investice plánuje Pavel Paleček, který objekt prostřednictvím své firmy Stilus Press koupil, postupně oživovat a průběžně rekonstruovat. „Nejsem developer, neplánuji rychle všechno opravit. Mým cílem je budovu oživit a znovu ji vrátit do života místní komunity, nyní je z 90 % prázdná. Využití budu hledat postupně a organicky, cílem je udržitelnost a smysluplné využití objektu,“ vysvětluje nový majitel Kasáren Pavel Paleček, který je profesí historik a autor řady knih a dokumentárních filmů.

Minulost kopřivnických Kasáren Palečka proto zajímala dřív, než se rozhodl pro jejich koupi. Budova vyrostla v roce 1907 jako ubytování pro rostoucí masu dělníků tehdejší kopřivnické vozovky. „Budova byla postavena podle návrhu vídeňských architektů a v tehdejší Kopřivnici to byla nejen největší, ale ve své době určitě i nejmodernější obytná budova. Splachovací záchody a tekoucí voda v té době rozhodně nebyly standardem. Ten dům hrál důležitou roli ve vývoji Kopřivnice a nezaslouží si být zbourán nebo přestavěn do jiné podoby. Tím spíš, že podobných objektů se nám do dnešních dnů mnoho nezachovalo,“ podtrhl Pavel Paleček jeden z důvodů, proč se rozhodl investovat peníze a čas právě do budovy místních Kasáren. Podle něj je cílem během pěti let objekt postupně zprovoznit, najít pro něj smysluplné využití a znovu jej zaplnit životem.

Prodej objektu, který realitky nabízely za víc jak 26 milionů korun, byl dohodnut v červnu. Svých práv se nový majitel ujal v září a první změny by měly být patrné brzy. Během podzimu dojde k oplocení areálu, které má zamezit tvorbě divokých skládek, odkládání autovraků obývaných bezdomovci a dalším nešvarům. Prostor budou monitorovat kamery a autovraky nahradí bezpečné parkovací stání za bránou s dálkovým ovládáním. Zmizí náletové dřeviny a dojde k nejnutnějším opravám částí střechy. Jedním z prvních projektů by měla být realizace dětského centra na místě dřívějšího Eso baru.

Výraznou estetickou proměnu přinese také osazení padesáti nových dřevěných oken, vyrobených podle archivních fotografií. „Stávající okna nejsou původní, vyrobeny byly během komunismu a mají nízkou kvalitu. Už jsme nechali vyrobit první várku krásných oken, které tvarově odpovídají těm z doby vzniku dělnických kasáren, a ještě na podzim je chceme osadit. Levnější by bylo použít plastové, ale to by mi bylo líto. To bude první větší zásah a další budou následovat,“ říká Pavel Paleček s tím, že nerad plánuje dlouho dopředu, ale do pěti let by chtěl, aby Kasárna byla budovou, která nebude majiteli ani městu dělat ostudu.

Co se týče náplně, chce Paleček navázat kontakt se zdejší komunitou a neziskovým organizacím nebo umělcům nabídnout část prostor v Kasárnách k využití zdarma, pouze za úhradu energií. Podmínkou má být povinnost rychlého vyklizení nebo přestěhování do jiné části budovy, když přijde řada na opravy daného prostoru.

V dělnických kasárnách, které sloužily většinu své existence pro bydlení, by mělo vzniknout také ubytování pro filipínské zaměstnance místních firem. „Víme, že noví majitelé zachránili několik historických brownfieldů v Moravskoslezském a Olomouckém kraji, kterým dali nové využití a umí si ohlídat, aby v lokalitě nevznikaly problémy. V Brně provozují muzeum a zážitkové ubytování v atomovém krytu pod Špilberkem. Fandíme i myšlence oživit Kasárna komunitním způsobem. Dovedu si představit, že v budově mohou zkoušet kapely a podobně. Chceme spolupracovat na oživení této lokality,“ nechal se slyšet kopřivnický starosta Adam Hanus.

Model, jakým chce Pavel Paleček vrátit kopřivnická Kasárna do života města, je nezvyklý, ale podobně neortodoxních projektů má tento činorodý muž na svém kontě řadu. K nejznámějším patří brněnský sociální podnik Franz Kafka Špitál, ekologický projekt retro-use, ale také řada historických knih, jichž je autorem. Známé jsou ale také jeho dokumentární filmy – v květnu Česká televize odvysílala hodinový film „Věznice Brno-Cejl” o historii nejdůležitější věznice gestapa na Moravě, za své starší dokumenty získal řadu ocenění. Na ČT běží také seriál „Paměťová stopa”, na jehož 250 dílech se Paleček podílel. Stejně jako v jiných městech má mít i kopřivnické působení Pavla Palečka a jeho firmy sociální a ekologický rozměr. Úspěch projektu ale podle Palečka závisí i na tom, jak ho přijmou a podpoří místní lidé.