Miliardy z EU napomohou transformaci kraje

Moravskoslezský kraj udělal první významný krok k miliardám, které napomohou transformaci regionu. Regionální stálá konference Moravskoslezského kraje ve čtvrtek 24. června schválila krajský Transformační plán a strategické projekty, které budou doporučeny k financování z Operačního programu Spravedlivá transformace.

Evropská unie významně finančně podpoří regiony, které jsou nejvíce závislé na uhlí, a pro které je tak přechod na nízkouhlíkové hospodářství nejnáročnější. V České republice budou evropské prostředky čerpat Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj, mezi které bude rozděleno 41 miliard korun. „Odchod od uhlí má pro nás řadu negativních dopadů, a to nejen ekonomických, ale také sociálních a enviromentálních. Proto pomoc z Evropy vítáme a intenzivně se připravujeme na čerpání prostředků, které jsou pro náš kraj určené.  Vláda nám k tomuto účelu vyčlenila 18,9 miliardy korun. Považujeme to za rozumný kompromis vzhledem k ostatním těžbou postiženým krajům a už teď děláme maximum pro to, abychom s evropskými penězi naložili smysluplně a zodpovědně,“ řekl hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák a vysvětlil, že jednotlivé projekty se budou ucházet o podporu z Operačního programu Spravedlivá transformace financovaného z Fondu pro spravedlivou transformaci.

„Tyto evropské peníze jsou určené na zmírnění následků klimatické transformace, mají například podpořit modernizaci a diverzifikaci hospodářství, aby byla odvětví našeho podnikání rozmanitá, využívala možnosti nejmodernějších technologií a nabízela lidem zajímavou práci. To je další oblast, na kterou je nutné se zaměřit – tedy zvyšování kompetencí místních pracovníků a podpora jejich rekvalifikace. No a zmínit je potřeba také transformaci krajiny v lokalitách, které průmyslem nejvíce utrpěly, u nás hovoříme o takzvané pohornické krajině,“ řekl hejtman kraje Ivo Vondrák s tím, že jsou dva druhy projektů, které budou o evropské peníze usilovat: strategické a ostatní běžné projekty. Ty strategické musí projít schvalovacím procesem od regionálního hodnocení, přes schvalování Ministerstvem životního prostředí ČR až po konečné rozhodnutí Evropské komise. Ostatní projekty, které nejsou označeny jako strategické, mají také možnost z Operačního programu Spravedlivá transformace čerpat, ale v rámci soutěžních tematických výzev.

Regionální stálá konference dnes schvalovala projekty strategické, vybírala z 65 přihlášených projektových záměrů za 75 miliard korun. Tyto projekty byly posuzovány regionálními i nadregionálními hodnotiteli a odborníky, a to v několikakolovém hodnocení podle metodiky Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Ministerstva pro životní prostředí ČR. „Z přihlášených 65 bylo za strategické označeno 13 projektů. 

Schválené projekty:

Černá kostka – Centrum digitalizace, vědy a inovací

Černá kostka – centrum digitalizace, vědy a inovací svým zaměřením naplňuje vizi přechodu kraje „od coal mining k data mining“. Nové sídlo Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě nabídne služby moderní vzdělávací instituce, která bude vyvíjet a aplikovat inovace v oblasti knihovnictví a smart technologií. Bude centrem digitální transformace kultury regionu a garantem uchovávání průmyslového dědictví kraje v digitální podobě. Nové trendy a technologie budou odborné i laické veřejnosti představovány prostřednictvím kreativních vzdělávacích programů. Do aktivit bude výrazně zapojeno také environmentální vzdělávání, a to díky vzniku střediska klimatické osvěty a laboratoře obnovitelných zdrojů energie. Díky Černé kostce budou vytvořena nová pracovní místa a vzniknou akreditované kurzy pro nové typy kvalifikací související s digitalizací kultury.

Education District

Education District naplňuje vizi kraje jako chytrého a zeleného regionu, který je atraktivní pro všechny cílové skupiny. Projekt je předpokladem pro úspěšnou transformaci kraje, protože díky novému systému celoživotního a neformálního vzdělávání a demonstraci nových řešení umožňuje cílovým skupinám seznámení se s procesy transformace kraje, novými technologiemi a globálními megatrendy. Rozvíjí společně s partnery vzdělávací programy pro všechny oblasti transformace kraje a Green Dealu. Education District umožní vytvořit zcela novou kvalitu nabídky a obsahu vzdělávacích aktivit. Education District využije lokalit brownfieldů v DOV a na Landek Parku a naváže na kulturní, industriální a přírodní dědictví kraje.

Life & Environment Research Center​ Ostrava (LERCO)

Life&Environment Research Center Ostrava je nově budovaný vědeckovýzkumný hub, který umožní transformaci kraje z „uhelného” na „zdravější a chytřejší” region. Špičkově vybavená facilita a 8 excelentních výzkumných týmů projektu umožní realizaci aktivit v širokém a unikátním mezioborovém zaměření v biomedicínských, přírodovědných a behaviorálních oborech, od základního přes aplikovaný výzkum, napříč VaV institucemi (OSU, FNO, VŠB-TUO) a dalšími spolupracujícími VaV i komerčními subjekty z praxe v ČR/zahraničí. Cílem projektu je komplexní podpora rozvoje inovačního VaV potenciálu kraje v netechnických oborech s dopadem na: zdraví obyvatelstva, rozvoj spolupráce VaV s komerční sférou (spin-off firmy), podporu zaměstnanosti v kraji, zvýšení atraktivnosti regionu ve VaV, vzdělávání a municipality poskytnutím inovačních nástrojů.

REFRESH

Projekt REFRESH nabízí nadregionální řešení technologických a společenských výzev v prioritních oblastech obnovitelné energie, environmentálních aplikací, digitalizace v duchu Průmyslu 4.0, dopravy, IT a materiálového výzkumu s výrazným dopadem na hospodářskou, energetickou a ekologickou transformaci. Realizace přispěje k energetické udržitelnosti MSK užitím nízkouhlíkových technologií, revitalizaci postuhelné krajiny, vytvoření pracovních míst, zvýšení konkurenceschopnosti firem digitalizací průmyslové výroby a zavedením chytrých technologií. Klíčovým nástrojem řešení je koncept živých laboratoří, s důrazem na intenzivní propojení VaV s průmyslovým sektorem a transfer výsledků do praxe s podporou MSIC. Díky zapojení špičkových vědců včetně ERC laureátů, významných akademických i průmyslových partnerů, se MSK stane evropským centrem zelené energetiky, IT a materiálových technologií.

Technologická a podnikatelská akademie a digitální, inovační a mediální laboratoř (TPA a DIMLab)

Pro transformaci MSK je nezbytné podpořit zvýšení kvality středního a vysokého školství, zajistit, aby dobře reagovalo na vývoj technických a technologických trendů, popularizovat VaV a prohloubit spolupráci vzdělávacího a firemního sektoru. Cílem projektu je vytvořit ekosystém a zázemí pro rozvoj takových aktivit a využít synergie jednotlivých částí projektu zaměřených na střední (TPA) a vysoké (DIMLab) školství. Tento projekt je inspirován příkladem úspěšné evropské praxe z Baskidska – Inovačním centrem pro odborné vzdělávání, přípravu a celoživotní vzdělávání TKNIKA.

CirkArena – Circular Economy R&D Centre

Cílem projektu je vytvořit novou nezbytnou vědeckou infrastrukturu, výzkumně-vývojové centrum pro cirkulární ekonomiku a kompetenční centrum, v němž budou soustředěny vědecké, výzkumné a vývojové kapacity včetně systému národních referenčních laboratoří pro strategickou výzkumnou agendu centra (Třinec, Ostrava). Centrum kompetence bude mostem mezi technologickou a znalostní základnou EU, ČR a MSK, bude platformou pro excelentní vědecké a inovační týmy v MSK a ČR, pomůže akcelerovat aktivity VaV, inovací a vzdělávání v oblasti cirkulární ekonomiky. Projekt je unikátní i tím, že pro vytvoření zázemí bude recyklována budova charakteru brownfield coby příklad možnosti oběhového hospodářství ve stavebnictví.

MUSEum+. Národní experimentální platforma pro sdílení, digitalizaci a využití sbírek a rozvoj kulturních a kreativních průmyslů.

Projekt MUSEum+ vznikl z potřeby přispět k restartu strukturálně postiženého regionu a napravit absenci národní muzejní infrastruktury v Ostravě. Cílem je vybudování inovativního státního muzea nového typu vyvíjejícího metody práce s využitím moderních technologií a postupů, které se stane inspirací pro transformaci a rozvoj regionu s důrazem na oblast kulturních a kreativních průmyslů (KKP) a vzdělávací platformou prezentující aktuální témata orientovaná na problémy člověka a globální megatrendy, zejména interakci humanity a technologií. Projekt podporuje KKP jako nový typ zaměstnanosti v éře znalostní ekonomiky. Je klíčový díky vstupu ministerstva kultury do Ostravy.

EDEN Karviná – výzkumný a vzdělávací park

Cílem projektu je podpora obnovy průmyslově poškozené krajiny na území určené pro udržitelné pěstování rostlin, obnovu původních druhů flóry a fauny a návazného využití rekultivované krajiny pro výzkumné, vzdělávací a volnočasové aktivity. Pro tyto účely bude vybudována unikátní vzdělávací a výzkumná infrastruktura, jejíž jádro tvoří univerzitní ekokampus Slezské univerzity spojený s vybudováním velkokapacitních skleníků určených nejen pro výzkumné účely, ale také jako prostor pro environmentální výchovu zaměřenou na vzájemnost lidí a rostlin. Vznikne tak „živá laboratoř“, ve které se bude za účasti nejen odborníků, ale také návštěvníků, zkoumána a vytvářena změna z průmyslově poškozené krajiny na území s udržitelným přírodním, výzkumným, vzdělávacím, kulturním a turistickým využitím.

PODOLUPARK Karviná

Projekt je postaven na principech Smart City, udržitelného stavitelství a moderního řešení odpadového hospodářství, kde je odpad zdrojem. Hlavním inovativním prvkem projektu je technologie plazmového zplyňování uplatňující se v odpadovém hospodářství a výrobě vodíku. Cílem projektu je zajištění energetické soběstačnosti a bezpečnosti, dekarbonizace průmyslu a dopravy, zvyšování zaměstnanosti a tvorba pracovních míst s vysokou přidanou hodnotou v regionu Karvinska. PODOLUPARK Karviná zároveň rozvíjí spolupráci ve výzkumu a vývoji, transferu technologií a znalostí a posiluje tak vznik a rozvoj firem. Moderní průmyslový park vznikne na nevyužitém brownfieldu, tudíž přispěje k revitalizaci lokality, posílení přírodních prvků a přispěje k adaptaci na změnu klimatu. Posílí environmentální standardy podniků a celkově přispěje k zatraktivnění regionu a přilákání nových obyvatel.

CEPIS – „Centrum podnikání, profesních a mezinárodních studií“ (Centre for Entrepreneurship, Professional and International Studies).

Slezská univerzita v Opavě a Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné má ambici vytvořit unikátní prostor a prostředí pro podporu vzdělávání, inovací a podnikání. Vybudováním centra CEPIS dojde k vytvoření zázemí pro podporu inovací a výuku atraktivních studijních programů ve vazbě na potřeby, rozvoj a transformaci MSK. Propojení s úspěšnou platformou Bussines Gate dojde k prohloubení integrace do ekosystému podpory podnikání a inovací v Karviné i v celém MSK. Mezi hlavní přínosy pro region patří podpora podnikavosti a inovací, propojení studia a praxe, zvyšování kvalifikace pracovníků, vytvoření prostoru pro sdílení a inspiraci, lákání a udržení talentů, zvýšení počtu studentů, připravenosti na trh práce, vytvoření prac. míst, kultivace veřejného prostoru a trend zelených budov.

POHO Park

Cílem projektu je revitalizace areálu bývalého dolu Gabriela na nové centrum Pohornické krajiny, tzv. kampus. Ten nabídne potřebné zázemí pro návštěvníky nejen samotného kampusu (široká a odborná veřejnost), ale také pro návštěvníky přilehlého kostela sv. Petra z Alkantary. Zároveň bude sloužit jako atraktor pro získávání zájmu nových investorů. Veškerá výstavba v areálu nového kampusu bude v energeticky aktivním standardu, se zápornou uhlíkovou stopou (provoz i výstavba). Dokončené realizace by měly sloužit jako vzorové projekty a zvýšit tak zájem a informovanost o udržitelnosti a podnikání.

TRAUTOM – KOMPETENCE PRO 21. STOLETÍ

KOMPETENCE PRO 21. STOLETÍ jsou zaměřeny na zvýšení kvalifikace, rekvalifikaci a usnadnění přechodu zaměstnanců či zájemců o zaměstnání z ohrožených profesí na nové kvalitnější uplatnění v rámci či mimo stávající odvětví. Do konce roku 2026 bude podpořeno 5 000 osob. Potřebné kompetence profesí změnami dotčených odvětví budou definovány a průběžně aktualizovány ve spolupráci s regionálními zaměstnavateli. Projekt vytváří komplexní, udržitelný systém služeb zaměřených na rozvoj lidských zdrojů, ve prospěch zaměstnavatelů i zaměstnanců na základě znalostí specifických potřeb regionu.

Centrum veřejných energetiků

Centrum veřejných energetiků bude v rámci celého Moravskoslezského kraje poskytovat poradenství v oblasti energetiky a čisté mobility pro města, obce, malé a střední podniky s cílem transformace energetiky v souladu se závazky a strategickými dokumenty EU a ČR. CVE přispěje k transformaci aktivní komunikací s cílovými skupinami z MSK v oblasti energetického managementu, projednáváním předložených návrhů klientů o optimálních energetických opatření pro objekty s kombinací různých technologií, poradenstvím v oblasti využívání finančních nástrojů, sledováním trendů, inovací a jejich implementací do praxe, osvětou ke zvyšování povědomí o nutnosti transformace energetiky s ohledem na udržitelný rozvoj a ochranu ŽP a klimatu. Bez systematické pomoci odborníků v území není možné nastartovat změnu směrem k čistější, inovativnější a odolnější energetice.

zdroj: msk.cz

Související články


Komentáře

  1. Mx :

    Je to všechno velmi chvályhodné s rozhodně velmi dobrá zpráva. Na idnes.cz jsem se však dočetl, že se snad ještě mezi projekty bude někdy příští rok teprve soutěžit, takže do nějakých prvních realizací zřejmě daleko. Ale uvidíme, třeba ne. Také bych osobně přivítal více projektů na podporu turistického ruchu a transformace ekonomiky na turismus, něco typu Dolní oblasti a podobně, něco do atraktivity regionu, zkrátka, aby sem turisté přiváželi více peněz a tím vznikala související pracovní místa. Jinak ale samozřejmě palec nahoru za toto.

    Thumb up 5 Thumb down 1
  2. Michals :

    Nevím proč, ale 75% projektů mi zní jako neziskovky, které se pokoušejí přiživit na oblíbených slovech, které dnes frčí a na které lidi slyší jako o modernizaci typu IT, Průmysl 4.0, digitalizace, modernizace atp. Příjde mi to jako klasická firemní prezentace na oko ukazující jak jsme skvělí jaké moderní a inovativní vize do budoucna na příští rok plánujeme a jak to bude super, kde opak bývá pravdou aby se nasytila veřejnost. Většina píše jak chce vzdělávat a zkoumat a že chtějí přispět k zaměstnanosti => obvykle neziskovky či firmy se sponzorem (asi státem?)…vzdělávacích subjektů i na moderní technologie je zde dost a pokud se chce člověk vzdělat či rekvalifikovat (samozřejmě ne zadarmo) cestu si najde. Baví mě vytváření pracovních míst, to jako, že těch dejme tomu 100 výzkumníků a školitelů/učitelů alias inženýrů a doktorů (dnes dle mého specialisté s praxí v IT firmě nepotřebují titul aby mohli školit, to je ale jiné téma) pomůže ke snížení nezaměstnanosti? Jak? Plno výzkumníků, ale žádné produky, které by se daly zpeněžit, možná jsem to špatně pochopil a projekty = firmy generující peníze a hodnotu. 25% projektů je zajímavých s vizí a přidanou hodnotou, zbytek jsou projekty podobné jeden druhému bez nápadu, parazitující na moderních slovech a vlastně i nic neříkající. Proč někoho třeba nenapadne vytvořit na těch brownfieldech a třeba i s pomocí rekonstrukce už stávajících nevyužitých budov farmy pro zeleninu, možná i nějaké ovoce či tak, které by generovali pracovní místa i pro bývalé horníky.. Nejen, že by vznikl i výzkum okolo tohoto odvětví, ale podpořilo by to i další IT, automatizace, modernizace, pomohlo by to ke snížení uhlíkové stopy, ekologičtějšího pěstování s nižší spotřebou vody a prostředků k vypěstování plodin. Potřebujeme projekty, které v budoucnu budou soběstačné a nikoliv jen závislé na státě.

    Thumb up 28 Thumb down 6
  3. Ondřej Koutňák :

    Dotace jsou zločin.

    Thumb up 8 Thumb down 11
  4. Peti :

    zkusil jsem ty vety z popisu tech projektu dat do prekladace. NIC. Nechytnul se. Snad v budoucnu bude projekt na prekladac.

    Thumb up 8 Thumb down 2
  5. Tom :

    Michals: Bez nových inovativních přístupů tady vzniknou jen další montovny, protože budou chybět odborníci, kteří obstojí ve světové konkurenci. Odvolávat se stále na tvoření míst pro horniky není do budoucna rozumné,protože tady zůstane průmysl, který může být převálcován levnou konkurenci z východu,tak jako se to stalo textilnímu průmyslu nebo sklárnám. Průmysl bez propojení s vědou nemá smysl. A musíme vytvořit podmínky spíše pro odborníky,kteří by jinak zmizeli v Praze nebo v zahraničí. Je jasné,že se musí rozjet brownfieldy,ale za to musí stát promyšlené projekty pro 21. století.

    Thumb up 10 Thumb down 4
  6. Tom :

    Ondřej Koutňák: Nedovat je zločin. Bez dotací by spousta firem byla nekonkurenceschopná a zanikla, tak jak se to mnohdy zbytečné stalo v 90. letech. Souhlasím ale s tím,že nemá smysl dotovat do nekonečna a dotovat formy,které generují vysoké zisky,ale to je spíše problém zkorumpovaných úředníků v některých zemích,kde se na to nehledí. Dotace mají sloužit k rozjezdu a inovatorským projektům.

    Thumb up 5 Thumb down 7
  7. Pavel :

    Inovace kecy v kleci. Co z toho ma bezny clovek?

    Thumb up 3 Thumb down 8
  8. thvari :

    Michals: kdyby každý člověk jako vy místo těch zbytečných keců založil jednu ziskovku, pobral dotace a prorazil, tak už dávno máme GDP Dánska. ale ono ne, tady se totiž hlavně blbě plácá.

    Thumb up 9 Thumb down 3
  9. Tom :

    Pavel: Pavle, proti tomu nelze argumentovat. Kdo je však běžný člověk? Já? Vy? Třeba z toho někteří lidé něco mít budou, ale vy je asi primárně nemáte rád.

    Thumb up 5 Thumb down 0
  10. Dan :

    Přijde mi, že kraj a stát těmito penězi zakryli problém s nedostatkem státních a krajských peněz na Černou kostku a Museum+.

    Thumb up 6 Thumb down 1
  11. Michals :

    Tom: Jak jsem napsal výše, odborníkem se může stát každý kdo má zájem. Krom toho zde odborníky už máme, jen se v rámci jejich oboru věnují jiným odvětví v průmyslu, modernizace a IT řešení. Část jak uvádíte pracuje pro zahraniční firmy, v zahraničí nebo v rámci firem v jiných lokalitách v ČR. Zde je snaha vytvořit neziskové „projekty na projekty“, tvrdí, že přichází s něčím inovativním, ale chybí konkrétní plány s přidanou hodnotou či finálním produktem. Pro mě jen plácnutí do větru něčeho co už zde dávno máme, jen nevyužité. Obohaceno o moderní slova a náznakem ztvrzeno, že bez jejich projektu jsme všichni v knedlu. Většna firem má svou malou inovativní část, která se soustředí na budoucnost a vývoj. Uvedu 3 příklady toho co už tu máme: Education District – Velký svět techniky je v podstatě to samé. Čeho tímto docílíme, že vznikne druhá taková expozice. Technologická a podnikatelská akademie a digitální, inovační a mediální laboratoř (TPA a DIMLab) – ikdyž je to potřeba, transformace středních a vysokých škol je na ministerstvu školství, s tímhle tahle parta nic neudělá. Už dávno měly být vytvořeny modernější obory a více specializované, každopádně si ty chytřejší firmy své zaměstnance pokud mají potenciál a chuť proškolí a naučí co se týče technologií. Firmy zde vytváří specialisty a odborníky a určitá spolupráce technologických firem se školou zde už existuje. Vytvoření projektu/centra na proškolování lidí, zde už také existuje. CirkArena – Circular Economy R&D Centre – další vědecké centrum, spolupracující se zahraničními subjekty. Ty zde v ČR už také máme. Jednou za pár let slyšíme, jak při výzkumu na něco přišli společně s dalšími ve světě, ale hodnota této informace je většinou pouze informativní. Přidaná hodnota do problémů dnešního světa nulová. My potřebujeme změny teď, ne zkoumat dnes abychom měli technologie minulosti za 20, 30 let. Píšeme jak musíme inovovat, jenže už teď jsme 15 let pozadu oproti například Švédsku a 30 let oproti Číně, kde nám jejich inovace, pokrok a digitalizace příjde jako scifi. Nepotřebujeme zkoumat něco co už zde leží a běží, potřebujeme implementovat. Když pomyslím jak dlouho u nás trvá naprojektování, schválení, realizace revitalizace kousku sídliště, která obsahuje pouze nahození pár laviček a položení zámkové dlažby tak se mi chce brečet, 5 let! Do vědy a výzkumu se každý rok sypou miliardy a každý rok se navyšuje, ale ty finální produkty a přidanou hodnotu nevidím.

    Thumb up 9 Thumb down 3
  12. aggu :

    Dan: Přesně, opravdu by mě zajímalo, jaký je bude podíl státu na Černé kostce. Museum+ neberu, to je nový projekt. A jestli stát nakonec nezaplatí nic, a vše půjde z evropských peněz, tak to by to někdo měl, nejlépe před volbami říct ;) Ostrava jako jediná v republice nemá velkou knihovnu, čeká 70 let. Stát čekal 70 let na ostravské uhlí a ocel?

    Thumb up 8 Thumb down 1
  13. thvari :

    Dan: což je naprosto správně. rovnou mohli přihodit i další klíčovou ostravskou instituci, GVUO – Galerie výtvarného umění v Ostavě, a dostavět jim Bílý stín.

    Thumb up 6 Thumb down 0
  14. Crazym :

    thvari: Tak ono jak pro koho je klíčová :-) Mě třeba vůbec nikdy nechyběla, asi jsem kulturní ignorant :-)

    Thumb up 4 Thumb down 6
  15. Dan :

    aggu: Samozřejmě, že ANO nebude nikde sdělovat, že většina projektů, kterými se chlubí a bere jako vlastní úspěch je financováno z EU. Určitě to Babiš ani v dopise, který ted chodí lidem do schránek nesdělil. To je stejné, jak s dálnicemi, železnicí. Většina peněz jde z EU.

    thvari: Nesouhlasím. Stát a kraj lepí průsery s veřejným rozpočtem, který jde od 10 k 5. A rozhodně to není jen kvůli covid-19. Stavba knihovny byla slibována před pandemií. Taktéž Museum+. . Můžeme být vlastně rádi, že i když se v Ostravě desítky let již uhlí netěží, jdou peníze na transformaci i do tohoto města.

    Ale jak jsem psal, kdyby nebyly tyto peníze z EU, staveb se snad ani nedočkáme.

    Thumb up 8 Thumb down 1
  16. adamous :

    aggu: ono jako … prachy se vzdycky nekde najdou, otazka je kam … ;) https://mobile.twitter.com/ZaoralekL/status/1402219813385146370

    Thumb up 1 Thumb down 0
  17. Mx :

    Adamous: nová koncertní síň v Praze za 6 mld? Hmm to tak Zaorálek něco najde i pro Ostravu, když začal slibovat Praze, ni? 😁😁

    Thumb up 3 Thumb down 0
  18. donc :

    Co chcete u nás v Ostravě stavět nového, když každá nová věc se okamžitě setká s odporem nebo s peticí ? Jak skončila rozumná věc vystavět VTP hned vedle VŠB a provázat tak vzdělání s praxí. Místo toho hledali po celé Ostravě místo, kde by to mohlo stát. A zase nic.

    Thumb up 6 Thumb down 2
  19. Mx :

    Donc: konkrétně VTP – význam VTP je nesporný, ale zlikvidovat jeden z mála kousků opravdu nezkažené přírody v dosahu města by byl zločin. Prostě vybrali chybné místo. Salámovou metodou by tam za pár let se zničila většina přírody. Ve městě s nejnižší hustotou zástavby z velkých měst, by se našlo jiné místo, i když dále. Chápu přínos kratší vzdálenosti, ale když student dojede kamkoliv pařit, dojel by sem tam i do VTP díky MHd. A v době internetu se vzdálenost mažou. A pokud by kvalita architektury odpovídala současným budovám v kampusu, zahraniční světové firmy by stejně raději šly do Brna

    Thumb up 6 Thumb down 4
  20. aggu :

    Mx:
    Trochu si to rozebereme ;)
    „likvidovat jeden z mála kousků opravdu nezkažené přírody v dosahu města by byl zločin“
    VTP by měl parkovou úpravu. Les zůstane, stromů přibyde. Likvidace? Kultivovaný les (lesopark) by byl naopak velkou přidanou hodnotou VTP.
    Mála kousků? Všude v okolí je spousta podobných luk a lesů. A nejsou to kousky.
    Nezkažené přírody? Za prvé to není les, ale plantáž stromů. Za druhé tam vládne bezvládí a obyvatelé Poruby v lese udělali takový bor.., že bych les v současné podobě označil za „zkažený“ ;)
    Ergo výstavbou VTP s parkovou úpravou současné „louky“ a ponecháním lesa by zcela jistě nevznikl zločin, ale čin přesně opačný.

    „Prostě vybrali chybné místo“.
    Nikoliv, vybrali nejlepší možné dostupné nezastavěné místo. Místo, které je blízko VŠB, FN i AV, což je kvůli synergii a potřebné pěší vzdálenosti důležité. Ne všechno je dobré řešit internetem.

    „Salámovou metodou by tam za pár let se zničila většina přírody.“
    Za prvé bych si nevymýšlel, park jako mnoho podobných projektů se staví na etapy běžně, takže jakápak pokoutná „salámová metoda“? A druhá část výroku je opět lež. K žádnému „ničení přírody“ by nedošlo. Les by zůstal. Viz výše.

    „Ve městě s nejnižší hustotou zástavby z velkých měst“
    Nu lež, co jiného.
    Praha 2692
    Brno 1759
    Ostrava 1332
    Plzeň 1278
    Olomouc 976

    „by se našlo jiné místo“
    Jistě našlo, ale k ničemu, viz výše.

    „Chápu přínos kratší vzdálenosti, ale když student dojede kamkoliv pařit, dojel by sem tam i do VTP díky MHd“
    Nepochopil jsi, k čemu je VTP. Nejde primárně o studenty a už vůbec ne o chlemtání piva.

    “ A v době internetu se vzdálenost mažou“
    Všechny ne. Viz výše.

    „A pokud by kvalita architektury odpovídala současným budovám v kampusu, zahraniční světové firmy by stejně raději šly do Brna“
    Ano, nicméně se jedná o účelové budovy a areál se nerozvíjí pod urbanistickým dohledem. Což myslím nikde v Česku, takže Ostrava není výjimka. Což je škoda.
    Zahraniční firmy se nerozhodují podle „architektonické kvality“, ani podle počtu stromů. Teď mě napadá spousta směšných invektiv na Brno, ale vzhledem k tomu, že už existuje Institut na urážení Brna, budu se držet stranou ;) A mimochodem ty firmy jdou do Prahy (další příklad si brzo přečtete v novinách). Je na konšelích regionálních měst, jako je Ostrava, Brno, Katowice, aby nabídli něco víc. Popravdě řečeno na mapě vidět nejsou . Vidět je Praha. Možná kdyby radní Katowic a Ostravy vytáhly hlavy ze svých …, a více spolupracovali (doprava, obchod, věda, kultura a zejména v Katowicích na životním prostředí), tak by souměstí Katowice-Ostrava už nějakou sílu mělo. Přece jen, 5 milionů obyvatel je 5 milionů obyvatel.

    No, a přesně takto, to dnes funguje na internetech.

    Thumb up 10 Thumb down 9
  21. Mx :

    Aggu: akceptuji Váš názor, ale nebudu se s Vámi hádat. Už proto, že v brno je jednoznačně stavebně přehuštěné, stačí se podívat na google maps, ne do nějakých statistik. V ostravě oproti tomu volné místo, kam se podíváš. Zahraniční firmy nehledí na atraktivitu architektury? Četl jsem jiný názor. Váš názor na Brno? Jste velký patriot, velmi často shazujete něco, většina lidí vnímá mnohem mnohem atraktivněji než Ostravu. Atd atd. A dále jste prostě zastánce jiné filosofie a náhledu na věc. Pro Vás bude hustá zástavba lepší, pro mně takové místo vždy bude lepší jako přirozený lesopark. Vy byste klidne vzp postavil i v bělském lese, protože příroda je přece v nové bělé a ve městě mají být stavby. Jsou to prostě odlišné filosofie vidění světa a jak by měl vypadat. A já ji s Vámi tu Vaší sdílet nechci

    Thumb up 8 Thumb down 8
  22. aggu :

    Mx:
    Trochu si to rozebereme ;)
    Ne, Brno není jednoznačně stavebně přehuštěné. Nedívejte se na nesmyslné plochy v Google. Podívejte se do statistik. Třeba na podíl ostatních, zastavěných a celkových ploch dle katastru. Česká města, a to včetně Prahy, která je skutečně jinde než Brno a Ostrava, jsou velice řídká města. Bez legrace.
    Ne, zahraniční firmy nehledí na „atraktivitu architektury“. A za druhé ten pojem nemá smysl.
    Ne, nejsem velký patriot. Takový obyčejný ;)
    Co vnímá většina, nechte většině, vyjadřujte se za sebe.
    Ve VTP vůbec nejde o podporu nějaké hustější zástavby, ale úplně jiné věci. Viz výše.
    V Bělském lese VTP postavit za prvé nejde (není kde) a za druhé je to nesmysl. Proč? Viz výše.

    Thumb up 10 Thumb down 5
  23. Mx :

    Aggu: brno je jednoznačně přehuštěnější, koukejte na google, ne na zavádějící statistiky. Zahraniční firmy nehledí na architekturu a vzhled místa investice? Něco si o tom laskavě přečtete, než budete vyslovovat soudy. Já to udělal. Brno a tamní počiny nevnímá většina atraktivněji než Ostravu? Jste naivní. V Bělském lese nelze stavět? Vy byste argumenty a místo našel. Lesopark poruba je jen platáž stromů? Jen pro Vás, no comment. Ještě, že nejste na magistrátu. Že by nedošlo k postupné salámové devastaci lesoparku? 90% území Ostravy tím historicky prošlo, jste naivní. Začne se 1 krokem a postupně se přidají další zásahy. Zkrátka samé subjektivní nepodložené názory.

    Thumb up 4 Thumb down 7
  24. aggu :

    Mx: Asi moje poslední reakce, protože to vypadá, že to nemá smysl. Člověk musí mít s brňany, kteří si připojili k internetu trpělivost, ale odcamcaď pocamcaď….
    Za prvé, zkus si něco zjistit o přídavných jménech, přehuštěný a přehuštěnější není jedno a totéž. Sémantiku necháme stranou.
    Ne, nebudu se koukat na google.
    Ne, statistiky nejsou zavádějící. Zavádějící může být jejich interpretace, k čemuž jsme ale nedošli, protože jsi si tu práci nedal a nepodíval se.
    Zahraniční firmy nehledí na architekturu ani vzhled místa. Jde jim o business. A ohledně samotné lokality si uvědom, že na počátku to bývá většinou louka nebo pole. Co by tam taky viděli z architekturu, že ano. Neradi chodí do rizikových lokalit, se kterými nemají zkušenosti jinde ze světa. Zajímá je úplně jiný soubor dat, a až budeš pro pár takových dělat, zjistíš i co. A myslím dělat, přepisování mouder z googlu ti nepomůže.
    Brno a tamní počiny. Bože to by byl tak legrační a tak dlouhý off topic. Ne. Odolám.
    Ne, v Bělském lese nelze stavět. Podruhé.
    Ano lesopark v Porubě je stromová plantáž. Jako ostatně všechny lesy. Nic cenného v něm není, kdyby bylo, požíval by vyšší ochrany než §3 odst. zákona č. 114/1992. V současné době je to cesta do výletnírestaurace, výběh a wc pro psy, běžecká dráha, místo pro pivní pikniky a smetiště.
    Ještě jednou, protože po internetu je to do Brna asi daleko – ne, nedošlo by ke zničení lesoparku. A ještě jednou pro jistotu. Ne, nedošlo by ke zničení lesoparku. Nikdo to neplánoval, neplánuje ani nebude plánovat. Stačilo to 3x? Jediné co se plánovalo byla nová cyklostezka a nová připojovací komunikace, pravděpodobně od SV. Ale už jsou to roky, kdy byl projekt přerušen, tak už neznám detaily.
    Těch 90% Ostravy bych chtěl původně doložit, ale už není třeba. Na téhle úrovni se bavit nehodlám.
    Ano, moje názory jsou subjektivní. Jiné nemám. Sorry.

    Thumb up 10 Thumb down 8
  25. Hrdý Ostravák :

    Zaráží mne, proč nejsou v plánech projekty, které jsou praktické a užitečné bezprostředně pro lidi. Např. zavření skandální Koksovny a jiných znečišťovatelů,která dusí centrum Ostravy. A dle statistik se lidi z Ostravy stále stěhují pryč. Dle mého subjektivního soudu,výše zmíněné projekty obyvatelé v Ostravě neudrží. Jazyk těch projektů mi připadá tuze podezřelý. Není to ani angličtina,ani čeština jen jakési manažerské ptydepe,jenž stěží lze dešifrovat.

    Thumb up 12 Thumb down 3
  26. PetrP :

    Hrdý Ostravák: ač s uzavřením koksovny plně souhlasím, tak si nedovedu představit, jak by eurofondy mohly pomoci uzavřít koksovnu??? Jako, že by se za ty peníze koksovna koupila???

    Thumb up 6 Thumb down 0
  27. Mx :

    Aggu: máš pravdu jako vždy. Stačí totiž, že napíšeš, že ji máš a že je to přesně tak, jak zrovna Ty říkáš. Proto se na této úrovni bavit nebudu

    Thumb up 8 Thumb down 5

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..


Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Server neodpovídá za jejich obsah a nenese právní důsledky spojené s jejich zveřejněním. Vyhrazujeme si právo odstraňovat nepřijatelné příspěvky.