Autor: Ing. arch. David Průša, Ing. arch. Jana Stavinohová, MgA. Radomír Otýpka, Ing. arch. Katarína Srnová, Ing. arch. Ivana Machů, Ing. arch. Alžběta Vyhnalíková
Autor fotografií: Alex Shoots Buildings
Místo: Ostrava – Poruba
Studie: 2009
Realizace: 2021
Investor: Statutární město Ostrava
Zastavěná plocha: 2.251,94 m2
Obestavěný prostor: 32.010,00 m3
Užitná plocha 1.p.p.: 1.842,80 m2
Užitná plocha 1.n.p.: 1.770,82 m2
Užitná plocha 2.n.p.: 1.902,90 m2
Užitná plocha 3.n.p.: 262,75 m2
Objekt kulturního domu je součástí blokové zástavby z doby 50tých let 19. století, tzv. socialistického realismu. Samotný kulturní dům je z doby pozdější, začátek let 60tých. Objekt ukončuje jižní kolmou odnož k bulváru Hlavní třídy v místě Alšova náměstí.
Celá modernizace a rekonstrukce kulturního domu je koncipována jako návrat k původnímu účelu, ke kterému byl objekt ve 20. století určen. Původní koncept nového řešení vycházel z technických, kapacitních a provozních požadavků. Důležitým faktorem byl rovněž urbanismus celého území. Koncept měl podpořit pravoúhlý systém blokové zástavby a tím vzniklých ulic a umocnit monumentalitu Domu kultury, kterou dům v současnosti postrádá. Tyto ulice určují jakési pomyslné osy, směry, které přirozeně rozptylují a navádějí návštěvníky DOMU i přilehlé zástavby. Dle nekorektního a rigidního postoje ústavu památkové péče bylo od konceptu ustoupeno a navrženo ponechání původního pojetí domu a navrácení jeho dřívější podoby. Zásahy, které do objektu byly v návrhu provedeny, jsou vyabstrahovanou formou obrazu současného pojetí architektury a jejího vnímání.
Samotné koncepční pojetí vychází z původního členění a hmotového uspořádání celého domu. Koncepčně je objekt dotvořen tak, že je navržen hlavní centrální nástup do střední části, který umocňuje vážnost a monumentalitu kulturního domu. Toho je dosaženo odlehčením vstupní hmoty a vytvořením transparentního skleněného ,,kvádru“. Dvě boční hmoty tím dostávají jasnější význam a vznikají tak rizality, které svým tvaroslovím definují hlavní vstup do objektu. Vychází ze stejného principu, který můžeme nalézat např. u starověkých egyptských chrámů. Původní boční křídla tak přiléhají k hlavní hmotě DOMU.
Původní vstupy v bočních křídlech jsou odstraněny a s ním i vnitřní schodiště. Stopy hmot těchto vstupů jsou zachovány a pojednány novou formou ve vazbě na vstupní transparentní hmotu. Změna je rovněž v hloubce předsazení před objekt. Nové hmoty jsou předsunuty před boční křídla do úrovně hmot rizalitů.
Objektu je navrácen status DOMU KULTURY, kde je hlavním a dominantním prostorem divadelní a koncertní sál. K němu jsou přidruženy v jednotlivých částech a podlažích další prostory, sloužící k výchově a vzdělávání kulturního a uměleckého člověka. Jsou to víceúčelový sál, kulturní centrum s alternativou divadla loutek, baletní škola. K těmto prostorám jsou přiřazeny restaurace, hudební klub a bar, jako nedílná součást všech aktivit.
Původní stav:
Související články
- 14.07.2023: U Pokladu roste další parkovací dům
- 21.06.2019: Třetí zahájení rekonstrukce KD Poklad
- 12.03.2019: Návrh parkování u KD Poklad
- 27.03.2017: Rekonstrukce Domu kultury Poklad
- 18.01.2017: Rekonstrukce Domu kultury Poklad
- 02.11.2016: Obnovení prací na KD Poklad
Tak to je změna, od roku 1984 jsem s otcem chodil každou neděli na filumenistické srazy, zápalkové nálepky. Už v té době Poklad chátral, snad bude prosperovat. Za mne hezké.
Na Ostravu mimořádně dobré.
sice to trvalo neskutečně dlouho, ale level opravdu vysoký, za mě v Ostravě TOP za poslední léta. Škoda, že se pod těmi parky okolo neudělalo podzemní parkoviště
Diky jezisku!:)
Škoda, že stejný osud nepotkal i Výškovický kulturák.. A neříkejte že by neměl využití.
Nechci se přít, zda došlo k nějakému odklonu od historie. Nicméně nejen na fotkách, ale i na místě to působí prostě skvěle. Na Ostravu nečekaně došlo dokonce i na cílenou práci na předprostoru a j jeho relativně velmi kvalitním zpracování. To by měla být samozřejmost brát předprostor stejně vážně jako stavbu.
Co je bezpodmínečně nutné vytknout, je odklon od vizualizace. Ty obrovské bíle kostky po stranách hlavní nejvyšší středové stavby měly být také pokryty mramorem, ale zůstala jen bílá omítka. Buď si někdo namastil kapsu anebo provedl nepochopitelný zásah do plánů a tak trochu už i z principu nelze pořád dělat tak zásadní odklony. Je to moc krásné i tak, ale nevěřím, že by to vypadalo hůř s mramorem.
Mx: Pokud si to dobře pamatuju, neměl to být mramor, ale pískovec. A byly i vizualizace, kde pokrýval celou budovu, pak jenom ty kostky, na posledních vizualizacích už to nebylo. Zajímalo by mě, jak přesně probíhala ta debata s památkáři a jakým způsobem se posouval autorský názor architektů – podle všeho to s tím úzce souvisí.
Mx:
Na kecy typu “namastil si kapsy” jsem dost alergický!
Davidb: to můžete. Ale jak jste si všiml, uvádím to pouze jako jednu z možností. Nevidíte do toho Vy ani já, ale možné to je. Různé úspory na finálním výsledku oproti nákresu přece vidíme velmi často to zde mnoho lidí kritizuje, nejen já. A finální vizualizace v médiích i zde mnohokrát na msstavby ten obklad měly, to je prostě fakt. Nevybavuji si vizualizace bez obkladu těchto bílých kostek. Pro jistotu ale zopakuji, že i tak je finální výsledek krásný, spíše jsem poukazoval i na fakt, že se zase nedodržuje, co se prezentuje.
Johnny: ať jsem přesný a férový : na fajnova nebo msstavby (msstavby nemohou znát finální verzi, co město udělá) se prezentovalo něco jiného, než vzniklo: https://fajnova.cz/projekt/rekonstrukce-domu-kultury-poklad/
Nicméně v Ostravské radnici v roce 2020 se prezentovala už ta uskutečněná dnešní verze, jak jsem dohledal. Tak ať jim nekřivdím. Nicméně je to typický ostravský zmatek. No hlavně, že to dobře tentokrát dopadlo
Mx:
Jenže mezi vizualizací a výslednou stavbou je šíleně změn.
Mohlo dojít ke změně ještě v průběhu projektování – nevím zda tady šel finální návrh.
Dále mohlo dojít ke změně v rámci stavby – tam by vše mělo být zapsáno ve stavebním deníku a schváleno změnovými listy.
Jako občan máte právo se na tyto informace zeptat.
Davidb: ok, jenomže já jako občan bych si přál, aby se prezentovalo to, co se pak postaví. Ne se pídit po důvodech změn. A na fajnova by to mělo být aktuální. Tady nedošlo k újmě a vše dobře dopadlo, ale z principu to prostě nemám rád ty odklony od vizualizací a proto na to často poukazuji. Bohužel totiž málokdy v takovém případě dojde k vylepšení, ale častěji naopak k úsporným opatřením a sklouzávání k horšímu, úspoře na materiálech nebo původním designu. Pak i mohou vznikat spekulace, proč zase nějaké zhoršení, ve svém věku už jsem slyšel hodně od různých věci znalých lidí, jak to chodí ve veřejných financích a jak se tak někteří lidé snaží u zakázek něco urvat pro sebe. Opravdu nechci paušalizovat, ale znám mnoho příkladů z praxe od různých lidí. Proto ty spekulace z mé strany. Nikoho konkrétně neobviňuji, to bych nerad, ale člověka to občas napadne, co je za těmi změnami.
Mx:
Já vás chápu. Jen ta spekulace zavání obviňováním bez důkazů.
My, myslím tím naše město, jsme se taky odchýlili od studie při výstavby koupaliště.A těch změn v průběhu výstavby bylo fakt hodně.
Od drobných až po změnu materiálu fasády.
Studie někdy z cca 2015/16, výstavba 2019-21.
Takže vím, jak rychle se něco na stavbě může změnit – chybí materiál = změna, něco zdrahlo = změna, investor si v průběhu stavby něco vymyslel = změna.
Proto jsem se tak lehce nahněval :-)
Tomuhle se říká vytvoření nového dizajnu s citací původní architektury. To se a/ málo vyžaduje, b/ ještě méně umí. Tady se zdařilo obojí, vypadá to na mimořádnou záležitost.
Mimochodem, DK OKD (tenkrát) míval v 70. a 80. letech celorepublikově zcela výjimečnou dramaturgii hostujících divadelních představení (Nová scéna, Zábradlí, Semafor, Činoherák, MDP, Ústí/n/L, Radošínské, Cimrmani…) Předplatné bylo nesehnatelné, dědilo se v rodinách. Jestlipak se podaří navázat?
Vypadá to pěkně, dokonce se to skoro podobá i vizualizacím… možná bych nedělal tak kontrastní černé rámy oken, spíše bych tam zkusil šedé.
Ale jsem rád, že se projekt povedl :)
Vizualizace se dělají v první fázi projektu, je to představa architekta jak by měl objekt vypadat.
Až poté nastupují památkáři a další profese, které k tomu dávají připomínky, proto jen vyjimečně vizualizace sedí s finální podobou.
Aktualizace vizualic je náklad navíc a musel by se dělat několikrát, jelikož každá stavba se neustále mění, ať už při projektování, tak při stavbě samotné.
Johnny: Johnny: Celý výsledek je dán architekty. Vizualizace se měnily ze začátku dle konzultací s památkáři. Stavba 7 let stála a vizualizace se už neaktualizovaly. Nicméně, poslední vizualizace z roku 2012 v podstatě odpovídají konečné podobě.
Kdo psal obsah toho boxu? Jak někdo může psát na web nebo do nějaké dokumentaci věci jako 50tých? Nehledě na to, že Pokald je samoyřejmě z 20. století a ne z 19. století (ale alespoň jde vidět, že autorovi není existence správného zápsiu řadových číslovek úplně neznámá) Nejsem žádný grammar nazi, ale tohle opravdu trhá oči.
Není někde přehled vývoje ceny za stavbu vč. změn zhotovitelů?