We use technologies like cookies to store and/or access device information. We do this to improve browsing experience and to show (non-) personalized ads. Consenting to these technologies will allow us to process data such as browsing behavior or unique IDs on this site. Not consenting or withdrawing consent, may adversely affect certain features and functions.
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
zdroj: ostrava.cz
Nemám nic proti připomínání utrpení i Němců, ale nějak se zapomíná, kdo válku začal, že 90% sudetských Němců volilo odnož Hitlerovy NSDAP v ČSR. Heim ins Reich se hulákalo, že v 38 vyháněli „naše“ lidi, kteří byli považování za podřadný odpad, že ještě pár dnů před koncem války Němci vraždili České vlastence a obyčejné lidi ve vesnicích, že umřelo 300 000 občanů ČSR, že byli stříleni studenti, v koncentrácích umírala naše elita. Ale v současnosti je moderní, aby mladá uvědomělá generace oplakávala Němce…vždyť ti Češi, Moravané a Slezané už byli oplakáni dost a pomníků mají také dost, není to prostě in… točí se filmy, které relativizují utrpení našich lidí, relativizují chování Němců, nacisté jsou mnohdy vykreslováni jako trochu nadutější, ale vlastně milí lidé….. Češi by se vlastně měli stydět, že po 6 letech utrpení se někteří (bohužel) pustili do Němců…. Velké díky do města Jeseníku, kde na nádraží odhalili pamětní desku i utýraným Čechům, snad jediná taková deska v kraji po revoluci. Doufám, že i v Německu se stejnou horlivostí připomínají utrpení východoevropských národů…nějak si teď, ale nic nevybavuji. Snad jen slova kancléřky, že odsun byl nespravedlivý.
Small: noo.. asi takhle. Tábor Hanke nebyl nic o spontánním výbuchu hněvu vůči Němcům. To se dělo všude, ale .. tábor Hanke je o tom, že si z toho sociopati udělali vlastní peklo. Tedy lidé v táboře nebyli popravováni z rozhodnutí soudu, ale dle toho jak se kdo vyspal. Toto bylo nepřijatelné už tehdy a ti dozorci se nedostali před soud jen díky politickému nátlaku.
Jsem rád, že Ostrava má dost síly a politické odvahy si připomínat jak Rudou armádu, tak i vlastní přešlapy.
Small: nemůže ospravědlňovat chování Čechů, chováním Nemců k nim. V čem jsme pak byli lepší než ti Němci?
Právě, nic nám nebránilo všechny Němce poslat před soud a do vězení (nebo v krajním případě popravit, protože tenkrát trest smrti existoval). Jenže to by tu nesměl být nesmyslný režim, který naopak popravoval svoje spoluobčany a vyháněl ze země československé hrdiny z války, protože bojovali na té špatné (západní) straně.
A to co píše nahoře Small o nějakém ospravedlňování Němců, to je čirá lež. Euroamerická kultura se s tím moc nemydlí a v každém filmu o válce je ta německá vina dost zřetelná. Vyvražďování si připomínáme konstantně, piety se drží za všechno od Lidic přes 17. listopad a popravené studenty, váleční hrdinové se honorují, vzpomíná se i na úplně obyčejné lidi, z hlavy mě napadá třeba reportáž v Reportérech ČT o Jindřišce Novákové a její rodině, kteří pomohli Kubišovi s Gabčíkem – pamětní deska je dnes v Praze v její škole. A to říkám jen jeden příklad, co mě zrovna napadl. Asi nesledujete veřejné dění, jinak byste něco takového nemohl pronést.
Small: Zlo je jenom jedno. Není malé, ani velké, nemá žádnou vlajku.
Jsem rád, že Ostrava našla odvahu a pamětní deska byla odhalena. To co se provádělo v táboře Hanke nemá ospravedlnění a je připomínkou dalších hrůz, kde člověk se nechová jako člověk…
Za tohle si pana primátora Tomáše Macuru opravdu vážím.
Škoda že se nepřipomíná utrpení Čechoslováků na Bohumínksu a Těšínsku, které bylo zabráno agresivními Poláky během mnichova.
Tomas T.: Těm, kdo pocházejí z Těšínska připomínat není třeba. Ti o roku 1938 moc dobře vědí. Ale tam ani česká ani polská strana nebyly svaté a „v právu“. Češi holt měli navrch po první světové a Poláci slavili vskutku Pyrrhovo vítězství v roce 1938. Nejpozději od konce 19. století všechny národně-etnické strany lhaly, až se jim od huby prášilo, jen aby byla podpořena jejich „pravda“. Meziválečné Československo mělo menšinových práv plná ústa, ale realita někdy byla trochu jiná. Ovšem rok 1938 byl šílený, to nejde ničím ospravedlnit.
Ono vůbec, když se v 19. století vynořili démoni etnického nacionalismu, tak to možná ani nemělo poklidné řešení.
Small: jde vidět co za prasata se schází na tomto webu. Krásně a pravdivě napsáno, leč podle lajků je člověku k pláči.
dolil: bylo to možná napsáno krásně, ale jinak to bylo vedle jak ta jedle. Pamětní deska se netýká odsunu Němců, ale k zločinům, které se stali v táboře Hanke.
dolil: A jak jsi na tom? Zapadneš nebo ne? :DD
Small: V Německu si zločiny fašismu připomínají více, než si většina Čechů myslí. Štaci se podívat na pomník holokaustu v Berlině. Nechápu,proči někomu vadí pomník umuceným lidem, a je uplně jedno, jestli to byli Češi, Němci nebo příslušníci jiného národa. Připomínat si bezpráví je nutnost a relativizovat zlo je slabostvi. Je sptsvné, že se Ostravane nebáli kousnout do kyselého jablka a neopakují jen fráze o tom, že Němci začali válku-to víme všichni. Ti umučení v táboře Hanke ji asi nezačali. Byli to obyčejní lidé, možná sousedé našich prarodičů.
–
dolil: Vás taky nikdo prasetem nenazyva,takže by všichni ocenili, kdybyste argumentoval slusne. Pokud to umíte.
Tom: Jak takovemu prispevku muze dat nekdo palce dolu, to nechapu.
Jp: To bych neřešil,když někdo nechce sundat klapky z očí,tak nemá cenu diskutovat.
Tom: Jasně, jenom mě překvapuje, že někdo může lajknout příspěvek, kde nějaký mimoň nadává lidem do prasat… ale asi by nemělo…
Small: Moje prateta byla Němka, v životě nikomu neublížila, hodnějšího člověka jsem nikdy nepotkal a přesto ji znásilnil a málem zabil přiožralý rusák. A něco podobného se dělo v táboru Hanke. Běžní lidé trpěli za svou národnost.
hugoCZ: Jedna věc je Hanke, kde je každému – normálně myslícímu tvoru – jasné, že se tam stalo něco strašného. Jenom malý národ kolem něčeho takového opatrně přešlapuje a to my jsme. Nu což. Ale ono se toho dělo víc, hlavně ze strany věčných „slušných lidí“. Byli tehdy, jsou i dnes. Takoví ti co mají plnou držku národa a demokracie. Ti pováleční třeba vyfackovali z obchodu moji tetu. Holt měla příliš germánské jméno. Že to bylo ještě malé dítě jim nevadilo. Dneska tomu zasmějeme…
Je smutné,že až teď se našla odvaha zvěrstva, která se děla po válce, připomenout,ale je dobře, že konečně památník v Ostravě je. Je velmi smutné málo stravitelné, že i v našem národě se našly hyeny a smutnější na tom je, že tento hyenismus má podporu i u dnešních lidí. Válka je svinstvo, lidé neznají bratra, a což teprve po válce…a bohužel byl to mirumilovny národ Cechoslovaku, který svou agresivitu si vybil až po boji.
Eli: vzhledem k relativně velkým ztrátám na populaci a frustraci „1938“ se spontánnímu násilí není čemu divit. Ale spontánní násilí je jedna věc, Hanke je věc druhá.
Za další národ Čechoslováků neexistuje a neexistoval, byl to jen politický konstrukt, aby německá menšina nepředběhla v novém státě Slováky, neb v roce 1921 žilo na území ČSR 8 760 937 Čechů, Moraváků, Slezanů a Slováků (těch bylo „jen“ 2 013 792) a Němců bylo 3 123 568. (Dále zde žilo 745 431 Maďarů, 461 849 Rusů/Ukrajinců/Rusínů, 180 855 Židů, 75 853 Poláků atd.).
A jako poslední.. populace žijící v české kotlině je mírumilovná tak maximálně od roku 1938 (možná spíše později, vzhledem k tomu, že nabíhající konflikt mezi ČSR a Polskem zarazil až Stalin). Těžko lze říci o zdejší populaci, že je mírumilovná, když díky našim předkům se ve světě používají slova pistole, houfnice, či dokonce slovo veterán.
skelet: Ano, máte pravdu. Mirumilovny mělo být v uvozovkách. A neměli bychom zapomínat, co se dělo v 50.létech, stejně mučení a zabíjení Čechů Čechy. Rádi poukazujeme na jiné národy a ještě raději zapomínáme,jaká zla jsme páchali my.
Eli: řekl bych, že památníků a pamětních desek věnovaných zločinů komunismu je poměrně hodně (nehodlám se přít jestli hodně nebo málo).
Nevím jestli mají obytelé ČR sklony poukazovat na jiné národy, řekl bych, že spíše ne. Ale určitě mají sklony k sebemrskačství, neb jinde jsou lidé zlatí a prdí duhu.
https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2499262-neznami-hrdinove-mluvili-i-nemecky-nova-kniha-mapuje-odpurce-nacismu-ze-sudet
Pavel: Vyhnání a následný odsun Němců byl nelidský počin a jak se říká – Boží mlýny…,v roce 48 možná i za tento nelidský dekret, musel Beneš pykat.
Eli: Češi vyhnáním Němců potrestali především sami sebe, to je zajímavý dějinný paradox. Jak vypadaly Sudety za Němců a jak dnes… Stejně jako Němci zaplatili za svůj lví podíl na VŘSR, která jim krátkodobě pomohla v 1. SV, ale jen o 28 let pozdeji to stejné bolševické Rusko stálo za jejich porážkou v 2. SV.
Slosor: vyhnání Němců bylo nespravedlivé a z dnešního pohledu i nemorální. Ale byl to problém, který se táhl ve společném soužití několik desítek let. Ten problém nevznikl v roce 1945 a ani v roce 1933, ale už za R-U.
Jiné řešení nevidím, protože mírové soužití si po roce 1945 nedokáži představit. Dříve nebo později by to dopadlo jako v Jugoslávii.
na belgickou, respektive kanadskou cestu po událostech 1918-1945 nevěřím. I když je to děsně fajn cesta.
skelet: To jsou ahistoricke spekulace. Stejne tak jsme se s nima mohli pokojne rozejit jako se Slovakama. To proste nikdo nemuze vedet, jak by to byvalo bylo dopadlo.
thvari: ahistorické spekulace jsou vše co se týká „neodsunu“. A tyto spekulace se odvíjejí od pesimismu/optimismu a historických znalostí spekulujícího.
Jinak Sudety byly pevnou součástí Českého království zhruba od devátého století (předtím byly součástí Velkomoravské říše). Srovnání se Slováky proto není vůbec na místě (ti vznikli díky nám. Předtím prakticky nikdy neexistovali co by samostatný stát (leda Nitranské knížectví), to spíše s Kosovem, Baskickem, Katalánskem apod.
Ideální bylo najet na kolej Belgie, Švýcarska a Kanady. Ale na to ani jedna strana v roce 1918 neměla chuť (nacionalismus byl na celém světě na svém vrcholu), a pak vstoupil do hry Áda. (A nezapomínejme, že se ČSR potýkala i s maďarskou otázkou, kde se velmi často bojovalo i na hranicích).
Tuším, že to byl Masaryk, kdo pravil, že nově vzniklá republika potřebuje několik desetiletí klidu a míru, aby se poprala se všemi vnitřními problémy. Žel jí to nebylo dopřáno.
skelet:
Trochu jsme všichni poznamenáni prizmatem naší výuky dějepisu. Středověké státy, mezi nimi i Regnum Bohemiae, byly definovány spíše majetkově než národnostně. Naopak národnostní mišmaš provázel země koruny české po tisíc let, včetně dnešní „německé“ Lužice, „polského“ Slezska nebo českých Sudet. Hranice slovanského a germánského osídlení nikdy nebyla ostrá, podobně jako dodnes hranice mezi románským a germánským obyvatelstvem v Alpách a v Porýní (viz Alto Adige, Švýcarsko, Alsasko, Lotrinsko, Lucembursko, Belgie). A ČSR jako jeden z nástupnických států vznikla sice na bázi romantických tužeb po národní slovanské státnosti, ale de iure byla státem multinárodním jehož území víceméně kopírovalo pětici feudálních území rakousko-uherské monarchie (Čechy, Morava, Rakouské Slezsko, Horní Uhry a Podkarpatská Rus) a němčina patřila k oficiálním jazykům.
A ještě pro zajímavost – kdo někdy cestujete po opačné straně hranice s Polskem v oblasti Nysa – Prudnik – Glubczyce, určitě jste si všimli dvojjazyčných názvů řady měst a obcí. To je v dnešním Česku naprosto nepředstavitelné. A přitom víme, že Poláci od Němců za války utrpěli víc.
Třeba
https://www.google.com/maps/@50.3481768,17.8816134,3a,75y,116.12h,89.42t/data=!3m6!1e1!3m4!1sIGcPVmNJcRFna_q2UCnqnQ!2e0!7i13312!8i6656
https://www.google.com/maps/@50.4358054,17.7738393,3a,75y,234.64h,106.04t/data=!3m6!1e1!3m4!1s7GTF5ORlwyzYknbBFHARqw!2e0!7i13312!8i6656
https://www.google.com/maps/@50.4382257,17.7829451,3a,75y,27.36h,91.98t/data=!3m6!1e1!3m4!1svR6Aj36LVABjbvsQUq1yAg!2e0!7i13312!8i6656
atd.
Pavel: S tím co jsi napsal výše souhlasím. Žel devatenácté a počátek dvacátého století byly poznamenané nacionalistickými třenicemi (například Karel Marx nepřál Čechům a Moravákům nic hezkého). Kdyby jsou chyby, bez Hitlera bychom třeba byly dvojjazyčným státem. Kdyby kdyby
Pavel: Dvojjazyčné názvy jsou v češtině a pošltině na Těšínsku taky.
thvari:
Vy mi nerozumíte. Nejde o dvojjazyčnost jako takovou, ale o to, že tím druhým jazykem je právě němčina. Myslíte, že by naše většinová populace (viz výsledky prezidentských voleb) připustila dvojjazyčný název třeba Opava / Troppau nebo Krnov / Jägerndorf? Ale Poláci s tím problém nemají, i když u nich také proběhlo masové vystěhování Němců po válce.
Pavel: rozumím. Doufám pevně, že kdyby u nás německá menšina žila, tak už dnes toto připustíme. Volby a jejich marketing vs. reálné skutky jsou někdy jiné.
Prý bylo celkem 17 soutěžních návrhů památníku. Nemáte někdo odkaz na fotky, modely či alespoň náčrty těch památníků? https://www.ostrava.cz/cs/o-meste/pripominka-tabora-hanke
Teprve dnes jsem se dočetl, že Marek Pietoň pořádal tu pietní akci v sadu M. Horákové. Díky za to! Je zvláštní, že tehda byla masová účast, zatímco na památník si nikdo nevzpomene, jak je rok dlouhý… https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/tabor-hanke-druha-svetova-valka-ostrava-brutalita-pamatnik.A250604_855220_ostrava-zpravy_jog
Taky mne nemile překvapilo, že na komentované procházce s MAPPA v sadu nebyli schopni odpovědět na otázku, zda bude v sadu památník obětí tábora Hanke. Nic o táboru nevěděla nejen pracovnice MAPPA, ale nevyjádřil se k tomu ani přítomný Petr Lexa Přendík.
Pro rádoby chytráky, kteří „vědí“ „najisto“, jak to s táborem bylo doporučuji si nejdříve poslechnout historická fakta z přednášky z Pantu:
https://www.youtube.com/watch?v=4RBsJHBAbdg