Přeložka silnice I/56 je navržena v kategorii S 9,5/90 (úsek Opava – Hlučín východ) a v kategorii S 15,25/110, což odpovídá uspořádání 2+1 (úsek Hlučín východ – Ostrava). Na hlavní trase je 18 mostních objektů (z toho 4 rozsáhlé), na křižujících komunikacích je navrženo dalších 21 mostních objektů, dále 7 mimoúrovňových křižovatek, úpravy a přeložky souvisejících pozemních komunikací, přeložky inženýrských sítí.
Přeložka silnice I/56 je navržena v délce 27,970 km. Vlastní trasa přeložky silnice I/56 začíná v okružní křižovatce, která je součástí Severního obchvatu města Opavy (východní části). Trasa se z okružní křižovatky odpojuje levostranným obloukem, za nímž následuje pravostranný oblouk, kterým trasa obchází severně městskou část Malé Hoštice. V dalším průběhu trasa protisměrnými oblouky obchází severně obec Velké Hoštice a pokračuje východním směrem k městu Kravaře, které obchází severovýchodním obchvatem sérií protisměrných oblouků. Následuje úsek trasy vedený v koridoru mezi letištěm Zábřeh a železniční tratí č. 317 Opava východ – Hlučín.
Dále se trasa odklání severně od stávající žel. trati ČD č. 317 a pravostranným obloukem poloměru kříží podjezdem silnici III/46819, dále prochází levostranným úzkým koridorem mezi rybníkem Bezedno a žel. tratí, kříží podjezdem výhledovou účelovou komunikaci do Bohuslavic, pokračuje severně od obce Kozmice, kde kříží podjezdem silnici do Darkoviček. V dalším průběhu obchází lokální biocentra Vařešinky. Severním obchvatem se trasa stáčí kolem města Hlučín a kříží podjezdem silnici II/469 směr Hať a následně stávající silnici I/56 Hlučín – Ludgeřovice a prochází koridorem mezi dobývacím prostorem Markvartovice a biocentrem Cihelna a podjezdem trasa kříží přeložku silnice III/46611. Trasa pokračuje jihovýchodním směrem, vede okrajem Ludgeřovického lesa, který spolu s rybníkem překonává estakádou.
Další průběh je ovlivněn územní rezervou mezi stávající zástavbou městské části Ostravy – Petřkovice, kterou trasa protíná pravostranným obloukem a po překonání okraje nivy řeky Odry a silnice III/01137 nadjezdem pokračuje přes řeku Odru. Trasa dále překračuje mimoúrovňovou okružní křižovatku s dálnicí D1 a následně se napojuje na stávající ulici Místeckou v Ostravě.
Detail MÚK při obci Velké Hoštice, napojení na obchvat Opavy
Vedení přeložky kolem obce Kravaře, MÚK u železničních tratí
Druhá MÚK v Kravařích, v blízkosti železniční zastávky Kravaře-Kouty
Vedení přeložky silnice 1/56 okolo obce Dolní Benešov
Navržené řešení na pomezí katastrálních území Dolní Benešov a Kozmice
Vedení přeložky silnice 1/56 mezi Hlučínem a Darkovičkami
Vedení přeložky silnice 1/56 mezi Hlučínem a Markvartovicemi, Ludgeřovicemi
Vedení přeložky silnice 1/56 podél Ludgeřovic, Petřkovic
Napojení na stávající část silnice 1/56 v Ostravě-Přívoze
zdroj: EIA
Související články
- 11.01.2022: I/56, Ostrava – Opava
- 06.06.2026: Cyklostezka Dolní Benešov – Motorest Šipka – Kozmice
- 08.01.2026: Cena Josefa Maria Olbricha 2025
- 07.01.2022: Budoucnost S-bahn linek v MSK
- 10.07.2026: Centrum služeb Ludgeřovice
- 04.07.2026: Novostavba bytového domu Ostrava-Petřkovice
to už mělo stát dávno, ale čekám stejné potíže jako u prodloužené rudné, tak snad rovnou budou navrhovat s maximálním odhlučněním, hl v úseku Petřkovic, takže to vidím tak za 20 až 30 let.
Zásadní problém vidím v tom, že v oblasti průchodu trasy Petřkovice – Nordpól nevede stavba tunelem (alespoň hloubeným). Masivní zářez představuje bariéru, která znehodnotí celé okolní území.
Stavba měla být dávno, za poslední roky se vystěhovalo do těchto obcí tisíce lidí, domy tam rostou jako houby po dešti a bude hůř. Když se dívám na územní plány, počítá se s další výstavbou v řádech stovek domů. Naopak za prací se jezdí do Ostravy. Město by se mělo vážně zamyslet, jestli jim to stojí za to. Kdyby byla možnost stavět domy v katastru Ostravy, bylo by to ideální řešení, ale podle všeho město toto vůbec neřeší, na rozdíl od menších obcí, kde se s výstavbou musí počítat.
MM:
A neměly by se i ty obce podél I/56 více snažit, aby tato přeložka vznikla?
Udělat nějaké sdružení (pokud je, sorry) a tlačit na Ostravu, kraj, stát?
S druhou polovinou příspěvku souhlasím.
Míst, kde se dá v katastru Ostravy stavět je hodně.
Mě na tom vadí ještě to využití 2+1. Vzhledem k velikosti provozu by se hodilo 2+2 (hlavně mezi Ostravou a Hlučínem).
Paralelně s tímto by ovšem měla Ostrava a MAPPA už nyní plánovat humanizaci Hlučínské ulice a Sokolské třídy. Ty by v podstatě od křižovatky u točny Hlučínská neměly být směrem do centra autem vůbec průjezdné, ulice by tam měly být navrženy na 30 km-h a prioritu by tam měla mít MHD a s ní kola a pěší. Auta by tam vjížděla, jen pokud tam mají cíl cesty, v opačném případě alou na obchvat.
thvari: Kudy by měli jezdit lidé z Petřkovic, Lhotky nebo Hošťálkovic? Napojení na novou I/56 pro tyto obce není v plánu.
Pavel: Po staré cestě, která je tam teď. Zase nemůžeme mít sjezdy úplně všude, to se pak nezrealizuje taková stavba nikde a stálo by to šílené peníze…
Pavel: Tito lidé jsou napojeni také, mohou jet po Hlučínské a následně Slovenské ulici, tak jako to píše MM. Nizozemci ten princip zklidňování města chápou úplně přesně. Trasa z bodu A do bodu B nemusí být pro auto nutně přímá, protože se řidič veze pohodlně v suchu a teple.
Také mi přijde pozoruhodné, že prozatím úplně chybí příme a pohodlné spojení Prajské a centra po cyklostezce a že se při rekonstrukci Hlučínské nemyslelo na zlepšení podmínek pro ten nejekologičtější a pro město nejpřínosnější typ dopravy. Tam máme velké rezervy.
To je zas totálně polovičaté řešení. Od Hlučína do Ostravy a naopak je potřeba 2+2. Jinak zas jeden směr pojede za zdržovači provozu stejně jako teď 60 v 90ce…
Ja jsem velky priznivec cyklodopravy po meste, ale ty fanaticke vykriky o tricitce vsude mozne mi uz fakt dost vadi. A argumenty, ze ridici si muzou z bodu A do bodu B klidne jet nasobne delsi trasou, protoze jsou v teple. Co to je porad za nesmysly? Kdyz donutime ridice jet 2 krat delsi trasu, nez je nutne, tak ve meste spali 2 krat vice benzinu/nafty, a vypusti 2 krat vice zplodin. Taky hustota dopravy ve meste bude asi 2 krat vetsi, kdyz bude auto nuceno travit na ceste 2 krat delsi cas. Jo, vyuzije obchvat, a do cile prijede z druhe strany, tzn. nebude se vyskytovat na Sokolske, ale na Ceskobratrske, to je fakt vyhra. Zeleni fanatici.
Patrik: Předpokládaný stav intenzity dopravy není takový, že by vyvolal potřebu 2+2 pruhy.
O.:
Mrkněte se na to, jak to vyřešili v Gentu (265.000 obyvatel – takže jako Ostrava).
Hlavně na rozdělení města do zón – https://www.youtube.com/watch?v=sEOA_Tcq2XA
davidb: Diky za odkaz, az bude jednou takova cyklo-infrastruktura v Ostrave, tak to bude fajn, to by se mi libilo. Akorat jsem si v tom videu nevsiml, ze by tam zavadeli tricitky na ulicich typu 28. rijna, Sokolska, apod. Urcite se neda jezdit 50 na Postovni, Privozske, Na Hradbach, ale 30 v celem meste nicemu nepomuze.
Bavme se o zlepseni cyklisticke infrastruktury, ale vynechejme z toho prosim zbytecnou sikanu ridicu, nebo nejakou nenavist k automobilove doprave, tim by se zbytecne nepachaly dalsi skody.
Mame tady porad nevyresene bariery pro cyklisty, napr. svinovske mosty, chybejici cyklolavky pres reky, apod. Tim, ze pridame retardery na hlavni silnice to fakt nevyresime.
O.:
O změně rychlosti nechci polemizovat.
Ale za mě by se mělo udělat to, že transit (i vnitroměstký) by se měl co nejvíce přesunovat na hlavní komunikace.
Ten vnitroměstský transit beru třeba Outlet – Radvanice, či Nová Ves – centrum.
Místo Sokolské ho tlačit na Místeckou a Bohumínskou. Místo 28. října na Mariánskohorskou.
A těch způsobů je několik.
S cyklobariérami se vůbec nepřu, ta vyřešit jsou naprostá priorita.
O.: Docela mne, při vší úctě, překvapuje vaše neznalost této problematiky. Třicítky v ulicích jsou běžné opatření, v Nizozemsku se takové ulici říká fietsstraat a tyto jsou snadno rozpoznatelné díky červenému asfaltu či značce, kde je napsáno auto te gast (auto jako host). Jejich využití je právě i na významějších ulicích.
Pokud vynakládáme tak obrovské sumy za dálniční přivaděče do Ostravy, měli bychom zklidňovat i stávající ulice, z nichž dopravu odkláníme – kvůli tomu přeci obchvaty stavíme! V tomto nelze spoléhat na pouhou dobrovolnost, je třeba k tomu přistupovat aktivně, což víme z praktické zkušenosti ze zemí jako Nizozemsko, Belgie nebo z některých západoněmecká měst.
Současné rozdělení uličního prostoru je navíc značně neférové a zvlášť stav cyklostezek nebo chodníků mezi Sadem B. Němcové a Hlučínskou je poměrně tristní. Je smutné, že se v tomto směru nic během oprav Hlučínské ulice nezlepšilo, ale to už by bylo na samostatné téma.
davidb: s tím usměrněním tranzitu samozřejmě souhlasím, tranzit opravdu nemá na Sokolské co dělat. Ale aby někdo, kdo jede od Přívozu k nové radnicí musel jet dva krát delší trasu aby přijel po Českobratrské, to je nesmysl. Stejně jako třicítka na Sokolské. Myslím, že celkové se shodneme 👍
thvari: možná jsem neznalý, možná v Beneluxu mají třicítky v ulicích typu 28. října nebo Sokolská, ale v Ostravě to nechci. Samozřejmě 30 v ulicích typu Přívozská v centru nebo B. Martinů v Porubě je rozumná. Všechno závisí na kontextu. Dávám přednost zdravému rozumu před aktivismem.
O:
Ale tak jsem to nemyslel.
Pokud jedu od Přívozu k radnici tak samozřejmě pojedu po Sokolské.
Ale musím počítat, že to je v centru a tudíž pro auta horší. Tím myslím zúžení, klidně zvýšené přechody apod.
Ale pokud pojedu od Přívozu do Kunčic či jinde, tak ať vyjde lépe, rychleji a vhodněji pro auto Bohumínská.
Ale to je na celkovou koncepci dopravy v celé Ostravě. Já to popisuju jako poučený laik :-)
Pokud tento obchvat Hlučína -Ludgeřovic a Petřkovic vznikne, nová silnice 1/56 – troufnu si to odhadnout tak na rok 2056 .
Bylo by fajn, kdyby ve staré stopě silnice byla opět železnice nebo vlakotramvaje, které by tuto oblast napojily na Ostravu ostatně v minulosti zde železnice do Petřkovic a na Landek vedla !!! Nechápu proč se už při stavbě D 1 nepočítalo s touto variantou provozu, mám ale pár starých fotek, kde vlastně paradoxně tramvaje kříží státní hranici přes řeku Odru do Raichu jak se kdysi říkávalo… to se jim taky stalo osudným zabrání Sudet a protektorát Čechy a Morava…Linka H jezdila z Hlučína do Hrabové což byla nejdelší tramvajová -meziměstská linka Ostravské sítě MHD !!!Dneska od Hl.nádraží tramvaje vozí na Černý Pátok jenom vzduch…
Tu přeložku silnice 1/57 směrem na Hlučín bych vzhledem k výškovému terénu vedl trochu jinak, od MÚK Přívoz směrem vlevo do prostoru bývalého dolu Oskar-Lidice, kdy by zde byl 500 metrů dlouhý inundační most přes údolí řeky Odry, současná podoba bude při povodních tvořit bariéru pro rozvodněnou řeku Odru. Současně by se dala obousměrně napojit i aréna Moravia.
Lesním úsekem by silnice byla vedena v hlubokém zářezu, nebyla by potřeba žádná protihluková stěna, maximálně dva ekodukty-krátké tunely- 1)na Vzdálené ulici 2) na cyklotrase 6135 u bývalé jámy Fanny.
Prostor rybníků překonat násypem, cca 5 metrů vysokým -Opětovně protipovodňové opatření ,které by ochránilo obce Petřkovice a Ludgeřovice na horní straně by mohl vzniknout rybník, nebo suchý poldr, jahož retenční nádrž by zadržela větší přívalové srážky, vody v krajině ubývá a zde se nabízí jedinečná možnost jak vodu efektivně v krajině zadržet !!!!
Silnice 1/56 -Nová Hlučínská -by tak vlastně šla po nové hrázi budoucího rybníka… Vráblovecká ulice -přemostění nebo opětovně ekodukt, silnici zanořit do zářezu ,do stávající stopy napojení v Ludgeřovicích velkou okružní křižovatkou.
Je to mnohem menší zlo než přetnout současné vazby na Balbínově ulici hlubokým zářezem s protihlukovými stěnami!!!
Lokalita Petřkovice-Nordpól by tak nebyla tolik odříznutá od současné zástavby obce Petřkovice a nová silnice by šal vlastně až za ním ,v lesním komplexu v hlubokém zářezu se dvěma ekodukty…
Je to námět k zamyšlení pro zastupitele. Navíc pokud by se udělala nová stopa silnice 1/56 tak ve staré stopě by se mohl opětovně obnovit tramvajový -železniční provoz,(linka 56) která byla zrušena na počátku roku 1938, kdy tramvaje paradoxně jezdily do oblasti jiného státu(Sudety-Morava) Hraniční kontroly probíhaly na historickém železničním mostě přes řeku Odru, což velice zdržovalo…..
Oblast Hlučínska by si zasloužila opětovně spojit železnicí -vlakotramvaje by tak nejezdily v této lokalitě prázdné a vozící jenom vzduch !!!
Navíc by se vlakotramvaje mohly dostat po současném drážním tělese z Hlučína až do Opavy, vznikla by tak nádherná meziměstská linka která by měla jistě vytížení pro obyvatele obou měst a obcí na svojí trase. Tramvaj H tak jezdila z Hlučína až do Hrabové, tedy přes celé město Ostrava.
Navrhovaná trasa viz popis výše ::: https://mapy.com/s/komakazaco
@Ondřej: „Dneska od Hl. nádraží tramvaje vozí na Černý Potok jenom vzduch…“
To zcela jistě, zvláště když jsou imaginární. Krom toho, že žádný tramvajový spoj z Hlavního nádraží na Hlučínskou (Přívoz, Hlučínská | Černý Potok) posledních – minimálně, ale nejspíš vůbec – 30 let neexistuje, není to ani technicky možné, neb trať to neumožňuje…