Abychom poskytli co nejlepší služby, my a naši partneři používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízeních, technologie jako soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám a našim partnerům umožní zpracovávat osobní údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Kliknutím níže vyjádřete souhlas s výše uvedeným nebo proveďte podrobnější rozhodnutí. Vaše volby budou použity pouze na tomto webu. Nastavení můžete kdykoli změnit, včetně odvolání souhlasu, pomocí přepínačů v Zásadách cookies nebo kliknutím na tlačítko Spravovat souhlas ve spodní části obrazovky.
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
V záměrech transformace kraje byla žádost o dotaci od společnosti skatlop (kupec Vítkovice heavy machinery) kde bylo uvedeno že po demolici staré ocelárny plánují výstavbu závodu na výrobu lithiových baterií.V minulém roce však na stránkách česke inspekce životniho prostředi bylo že dostala společnost skatlop výjimku kvůli demolicím a v místě demolice vznikne rezidenční zástavba.
Archerr: Tohle zní velmi zajímavě.
Areál byl koupen za více než miliardu korun, takže předpokládám, že se s plochou v budoucnu něco plánuje. Pochybuji, že by to koupili jen kvůli tomu, aby to zbourali a nechali ležet ladem.
Martin [msstavby.cz]: já bych to rád ozdrojoval ať to není „jedná paní povídala“ ale jsou to soubory ke stažení takže na googlu stačí zadat „skatlop revitalizace“ a odfiltrovat „přesná shoda“ první odkaz je z transparency international a je to v XLS souboru na řádku 73. Původně to bylo na stránkách kraje. Druhý odkaz je v ročence Čižp z roku 2021
Ostravan: to nepochybně pro úplnost dodám že za tu miliardu koupili i halu s pozemkem v areálu Liberty 15 ha myslím že to má
Archerr: Děkuji. Mám to a připravím článek na příští týden, třeba seženu i další informace :)
Ostravan: No jasne, ale u každé nové funkce bude dost záležet na tom, jak bude napojena na stávající urbanismus Vítkovic.
Martin [msstavby.cz]: Neni zač,sám jsem zvědav co tam bude. Jedna z těch hal má nájemce s výrobou pro železniční průmysl ( mě wheels nebo tak nějak) a v idnesu byl rozhovor s nima a že jsou v nájmu a vlastník (skatlop) se prodeji haly nebrání…takže za mně to na rezidenční výstavbu moc nevypadá.
MR wheels*
Já myslím, že nikomu z nás tyhle haly v tak centrální části chybět nebudou a zamýšlet se nad tím proč se bourají a jeli to škoda mi příjde úsměvné. Za mě jen tak dále, jeli možnost alespoň část Ruské zatraktivnit – jediná možnost je opravdu zbourat to co se dá. Haly patří na okraj města a do průmyslových/logistických areálů které se mimochodem už staví viz P3, Contera… Příjde mi, jak kdyby autor děsil obyvatele Ostravy, že se bourá jedna hala za druhou. Kolik jich bylo odstraněno za posledních 5let? A kolik jich vzniklo mimo centrální část v těch parcích? Normální cyklus…
PS: Nebyl náhodou i plán postavit rezidenční objekty přes tu Ruskou jak je parkoviště? Pokud by se to rozšířilo hned by ta oblast dostala nový nádech.
Archerr: Archerr: Tak to bude asi hala, kde je obručárna, kalírna atd., závody které přežili a stále fungují. To jsou ty haly za Hammeringem, který přiléhá k ulici Ruské,to je ta nejmodernější hala co tam stojí.
David: A kdo se nad nimi zamýšlí a přijde mu to škoda?
David: Už tam byty vznikly konverzí starých kanceláří, které předtím byty byly, a plánuje se další výstavba u zastávky Stará ocelárna naproti hammeringu, kde bylo parkoviště kdysi.
Škoda, že se nikdo nepokusil z těch starých výrobních hal udělat rezidenční objekty (byty, lofty) a občanskou vybavenost (sportoviště, obchody …). Něco jako staré přístavní budovy v Nizozemí. Prostě zachovat historii toho místa a spojit staré s novým, průmyslové s civilním. Chápu, že je jednodušší a levnější všechno zbourat a postavit nové kostky a unifikované stavby, ale je to škoda a mohlo vzniknout něco opravdu jedinečného. Částečně se to daří v DOV, ale i tam se toho víc bourá, než přestavuje …
Naše země nevzkvétá říkal už pan prezident Václav Havel
Pan premiér má signály, že nejlepší je nic nevyrábět a od špendlíku, všechno i zemědělské produkty koupit ze světa, který nemá kam své výrobky prodávat, proto svět uvítal transformace českého průmyslu. Poslední odpich ve Vítkovických železárnách byl proveden na peci č.1 dne 27.září 1998. Stát nás nenechá padnout , bez práce je všeho dost a budeme se mít ještě lépe. Existují pouze dva dny v roce, kdy nemůžeme udělat vůbec nic . Jedním je včerejšek a druhý je zítřek. Proto je dnešek tím správným dnem, kdy má člověk žít, milovat a konat
Karlos tady úspěšně už pár týdnů „troli“ kde se dá… Šlo by to nějak vyřešit? Děkuji
Tlustý – šrot do šrotu
Vítkovice splnili úkol a šly do šrotu – obdoba špatné práce z loděnic v Glasgově
ZAHÁJENÍ PROVOZU NEJVĚTŠÍ ČS. OBCHODNÍ LODI VÍTKOVICE (I.), v glasgowské loděnici CLYDEHORN SHIPYARD slavnostní premiéra – vstup do existence jisté nově postavené zaoceánské lodě. Tak, jako kdysi paní Ljuba Hermannová zpívala v jednom šansonu: „Jak živi jste neviděli tak smutnej kus.“ Úvodníky glasgowských novin tehdy oznamovaly čtenářům: „In spite of trade–union leaders´ efforts“ – navzdory úsilí odborových předáků se nepodařilo zachovat zde další výrobu oceánských plavidel a stovky zaměstnanců tak přišly o práci. To ale nic nezměnilo na skutečnosti, že onoho památného dne 28. října 1966 čs. námořní loď VÍTKOVICE v plné parádě a s velkou vlajkoslávou vyplula na své velké turné po světových amfiteátrech rudných, uhelných, fosfátových a obilných přístavů. Čerstvě nalodění námořníci byli v „7 nebi“, že se jim dostalo té cti, být její posádkou. Svou maximální délkou 210 metrů, hrubou prostorností 24 326 brutto registrovaných tun a nákladovou objemností 41 207 metrických tun byla tak v té době největší v naší flotile a právem ji náležel ten přídomek „ LOĎ VLAJKOVÁ“. Vznětový motor SULZER ji umožňoval provozní rychlost v nákladem 15,8 uzlů=29,5 km/h. Její předností byla speciální konstrukce nákladových prostorů pro transport sypaného obilí. Takzvané podpalubí „ wingtanky“ zužovaly nákladový prostor v jeho horní části tak, aby se obilí nemohlo při bočních přechylech volně přelévat a narušovat stabilitu. Na spanilé panenské plavbě stávkového Glasgowa zamířila ta naše krasavice v balastu –prázdná- bez nákladu Severním atlanským oceánem do Kanady pro obilí. V příštích několika dnech se tam setkala s hlubší tlakovou níží a heroickým dělníkům moře na její palubě spadnul fanfaronský hřebínek. V lodním deníku se objevily 1. Zápisy o tom, jak loď těžce pracuje na vlnách a vlny způsobovaly enormní až zrůdné vibrace lodního trupu. Po připlutí do Kanady a na zpáteční cestě urgoval telefonicky a telegrafem ing.Lesný ústředí v Praze, požadoval vyřízení reklamace, ale raděj emigroval, aby ho neobvinili s převzetí lodě. Během plavby z anglického přístavu Tilbury do Grónska, loď v Baffinově moři narazila čelně do plavajícího kusu ledu. Kolize vytvořila v levé přední části trupu v otvor o velikosti 4 x 5 m. V grónském přístavu bylo poškození provizorně opraveno. Provoz lodi byl ukončen v roce 1987. O 2 roky později byla na vodu spuštěna další loď se stejným názvem.
Archerr :
SKVĚLÝ NÁPAD PRO VÍTKOVICE
Všechny baterie použité v EU budou muset obsahovat prohlášení o uhlíkové stopě, a to již pravděpodobně od roku 2024. O dva roky později by již měly být vybavené štítkem, zařazujícím danou baterii do třídy dle uhlíkové stopy. Od roku 2027 se také bude muset uvádět obsah recyklovaného materiálu. Týkát se to bude kovů používaných v bateriích – kobaltu, olova, lithia či niklu.
Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ sdružuje nejvýznamnější subjekty aktivní v oblasti ukládání energie, flexibility a elektromobility. Mezi jeho členy patří ČEZ, Solar Global, Alza.cz, Decci, Siemens, Solartec, Jufa, C-Energy Planá, Komerční banka, Nano Energies i další firmy působící v oboru moderní energetiky. Baterie jako zátěž pro životní prostředí? EU chystá pravidla pro jejich výrobu a recyklaci.
Výkonný ředitel asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek
Karlos tady čeří vodu. V závodě 3 v Těžké Mechanice o kterém je řeč jsem dělal skoro 50 let a věřte nikoho asi nemrzí jeho konec víc než mne. Byl jsem svědkem jeho postupného úpadku. Příčiny? Lavírování s privatizací, či prodejem zahraničnímu vlastníku (bylo to přece naše rodinné stříbro), vykradení výrobního programu číňany a opuštění výchovy mladých pracovníků. Premier Fiala v tom opravdu nehraje pane Karlosi žádnou roli.
Jan Vavrečka: Ty jsi Karlose nepochopil,neřešil konkrétně tuto továrnu,ale samotný přístup vlády v souvislosti s předsednictvím,kdy totálně pohnojili všechno a přinese to pomalý úpadek průmyslu v ČR i v EU(což se již teď pomalu děje)..a dodatek napsal,že si to vlastně mužem dovést,jako u spousty komodit děláme…
Tomas: A vyřešil to nebo jen plácá zkopírované 𝝅čoviny?
Další záběry ze země. https://youtu.be/Xf2REXfKiTo a https://youtu.be/hGA-6OJpYFo
Uvnitř hal Těžké mechaniky. https://youtu.be/FtvHg2iJolo
Ve Staré Ocelárně závodu 3 ve Vítkovicích jsem pracoval přesně 40 let. A tak by mě zajímalo do jaké hloubky je tento terén vyčištěn. Totiž po ukončení výroby oceli na SM pecích, zůstaly základy pecí, pecní popelníky, rekuperační mřížoví, komínové kanály a další zasypány v zemi. Takže by to mohl být celkem problém pro budoucí stavby.
V Bohumíně už skoro zbourali Viadrus, kde se vyráběly litinové výrobky. Ani se nechce věřit jak obrovská volná prostora to teď je. Více jako 100 let to bylo zastavěné, takže jsou to úplně nové pohledy.
A jak to bude s provozem obručárny a kalírny, kde je v nájmu MRwheels? V části kovárny před pár měsíci byla i firma Walbo a kovala tam železniční nápravy. Doufám že alespoň tohle tam zůstane.