Komentáře

Nejednalo se nikdy o parkovací dům. Budova nebyla postavena pro parkování vozidel. Není pravda, že by v ADC parkovali auta zaměstnanci, studenti a už vůbec ne veřejnost. Jednalo se o automatizované dopravní centrum jako laboratoř s Koma parking. Bohužel, Koma přešla na úplně nové technologie a přestavba by znamenala zcela nové ADC, které by ale opět nebylo pro komerční použití. Udržování ADC bylo zcela nerentabilní. Laboratoř již nikdo využívat nechtěl. Technologie nepoužitelná pro parkování. Dvě možnosti - skanzen za peníze daňových poplatníků nebo přestavba na využitelný objekt.

David.Witosz: Zaznamenal jsem, pane radní statutárního města Ostravy a 1.místostarosto městského obvodu MOaP, že čas v kumulovaných funkcích, kde byste měl pracovat pro občany dvou samosprávných entit, velmi rád trávíte tvorbou podrobných propagačních elaborátů na msstavby_cz o tom, kde všude jste byl a co jste tam zařídil, a v neposlední řadě také četbou historických encyklopedií, z nichž čerpáte hluboké vědomosti pro svou erudovanou práci placenou z daní občanů. Škoda, že máte na radnici pouze Ottův slovník naučný z období zlaté éry fosilních paliv na přelomu 19. a 20.století a nemáte při ruce nějaký moderní geografický slovník, který by tepal s moderní dobou ekologické spásy světa prostřednictvím daní. Jeho četba by Vám jistě pomohla mimo jiné k rozlišení pojmů aglomerace a konurbace, a pak byste si již nemohl tyto dva pojmy plést a byl byste schopen rozlišit, že neexistuje žádná katovická aglomerace, o které píšete, nýbrž výhradně katovická konurbace, tzv. Górnośląsko-Zagłębiowska Metropolia. Dopravní typologie v aglomeracích a konurbacích se přitom zásadně liší a to, co píšete o spojení Ostravy a Katovic a přestupech na "tramvajovou síť do celé aglomerace" je absolutní nesmysl, z něhož je zřejmé, že vůbec nic netušíte o struktuře metropolitní hromadné dopravy v GZM a jednotlivých typech dopravních trakcí a jejich rolích v katovické konurbaci. Prostě jen obecně plácáte o nějakém katovickém hlavním nádraží a tramvajové síti "do celé aglomerace", která však žádnou aglomerací není, když se jedná o konurbaci, do jejíhož třetího nejvetšího města žádné tramvajové koleje ani nevedou (protože podle hlivické radnice těžkopádná a drahá tramvaj byla zrušena a nahrazena levnějším a operativnějším elektrobusem) a které je z Ostravy dosažitelné po dálnici za 50 minut, takže jen dopravní analfabet by použil pro osobní přepravu vlak do Katovic - dejme tomu, že za těch vámi udávaných 30 minut - a pak přestupoval na katovickém hlavním nádraží na tramvaj (nikoliv přímo, ale nejméně s jedním přestupem), která ho poveze 110 minut na hranici Zabrze a Hlivic na další přestup na elektrobus, v němž stráví dalších 20 minut jízdy do centra města. Tohle je vaše totální inkompetence, s níž přistupujete k propagaci a obhajobě astronomických výdajů z veřejných rozpočtů na neefektivní stavby. Jen střílíte od boku a k detailu nedohlédnete. Vaše trapná sebepropagace na msstavby_cz je mi celkem lhostejná a je to vaše věc, do níž mi nic není. Ale nemaťte prosím lidí, kteří se třeba v GZM nevyznají a vy jim to tady popisujete úplně v rozporu s realitou.

SpinJ: Nebojte, tam vyroste kruháč zvlášť.

Hezký projekt, Marica byl můj úžasný objekt plný dobrodružství za mého dětství. Doufám, že když tam vznikne Hřiště tak nebudete kácet ty Nádherné Jedle bydlím hned u nich. Jsou nádherné famózní.. Takže berte na ně ohled. Děkuji MH.

Donc: A kde jste byl, když se místo těch šeredných hal u dálnice tam mohl postavit VTP místo uprostřed lesoparku, jak byste chtěl Vy? Naštěstí není společnost složená jen z tzv. sociologickým pojmem “dravců”, kterým jde jenom o peníze, pracovní místa apod., ale lidé i chápou, že kroky společnosti musí být vyvážené. Tito dravci salámovou metodou postupně ničí vše hodnotné stále stejnou metodou: “vždyť si vezmeme jenom kousek.” A jiná řešení odmítají.

Sympatický projekt, současně odvážný... Pracuje se s něčím, co se zdá na odpis a výsledek může být užitečnou "vybaveností". Snad bude platit otřepané rčení: "Odvážnému štěstí přeje."

Mx: kde jste byl, když vznikaly ony skvosty nad Porubou směr Bílovec, to i mne dojímá. Ty haly tu chyběly , chcete něco podobného nad Myslivnou? Myslím, že rodinné domky by vám také nemusely vadit.

Škoda, že to nespojí i s tím průtahem co jde k nádraží. Mohli udělat takový elipsovitý kruháč.

Donc: Tipnul bych, že 90% VTP jsou obyčejné kanceláře. A i pokud to vyžaduje osobní návštěvu, já jsem jako student pendloval mezi Porubou a centrem mhd skoro každý den a ještě jezdil domů na jih. A stejně jsem v životě neměl více času než jako student a to jsem dělal brigády. Přestaňme se pořád odvolávat na nějakou nutnost občas cestovat, pro mě je to fakt lenost a zástupný problém toho, že velký VTP nemáme v Ostravě. A jestli se velké firmy ve světě rozhoduju o umístění VTP podle tohoto faktoru, tak je něco špatně.

Mx: zde nejde o lenost, ale o provázanost mezi teorií a praxí. Čím blíže k sobě bude mít, tím lépe pro vzájemnou spolupráci. Už vidím jak někdo s radostí jede se radit či odzkoušet něco někam a stráví čas předjížděním přes město. To je nelogické a kontraproduktivní.

Co se dá dělat, když návrh vyhrál https://www.chvalekatelier.cz/ Každopádně mě to ani nepřekvapuke, že celkový dojem z nové Ekonomické fakulty je nic moc, ono i zbytek staveb v areálu Báňské není žádná výhra...

Lojza: Zkuste se na věci dívat z kontextu potřeb různých lidí ve společnosti (protože Vám příroda zdá se nic neříká) a nezužujte to falešně na skupinu opilců. Je třeba hledat řešení v zájmu všech, nejenom těch, kteří musí mít VTP u zadku za univerzitou, asi z lenosti.

Odkaz na zajímavý článek se statistikou zastavování půdy v Česku. Musím uznat, že mě to umístění Orlové, Havířova, Bohumína, Karviné na prvních (nejhorších) příčkách celé ČR opravdu překvapilo. (Doufám, že je to způsobeno pouze krátkou dobou měření, vzhledem k tomu, že data jsou jen z let 2019-2024. Na druhou stranu, i tak mě ta čísla dost děsí.) https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-zivot-v-cesku-kdyz-dochazi-orna-puda-tam-kde-je-v-cesku-nejhur-ani-novy-zakon-nepomuze-250343

Mx: takže kvůli pár desítkám nevzdelanych lidí, kteři se jdou opit do Myslivny, zastavíme rozvoj Ostravy a okolí, kde v teto aglomeraci žije cca 600 000 obyvatel... v Lutyně nesmí být gigafactory, protože nevzdelanci nechtějí, na 8. obvod nesmí jezdit tramvaj, protože to pár lidí nechce...atd. atd...jsem z Poruby, narodil jsem se tady. Ale je mi hodně smutno z těchto lidí. Bohužel, pro mladé asi Ostrava už není...

Proběhla studie, že to údajně jinde v Ostravě nemůže být. Podle mě je to spíše o tom, že se jim nechce dojíždět. Jsem velký zastánce vybudování velkého VTP. Ale já musím do práce taky dojet. Takže VTP klidně může být v Ostravě jinde v nějaké pěkné lokalitě, aby to lákalo firmy a v dnešní době nevěřím, že podmínkou úspěchu je lokalizace přímo někam k budovám vysoké školy. To už dnešní době je nesmysl. Takže klidně VTP stavme, jsem spíše zvědav, zda by byl zájem vůbec něco stavět, když se sotva zaplňuje velice pomalu současný VTP jednou stavbou za 2 roky. A teď v poslední době už jen velice nekvalitní stavbou obvykle.

Lojza: Přesně to, co píšete, jsem vůbec nepsal. Pouze jsem psal, aby VTP byl jinde. Nepřekrucujte prosím má slova. Samozřejmě, že VTP by byl potřeba a prospěšný. A pokud píšete o odlivu lidí, ti chtějí v Porubě taky mít kam chodit relaxovat.

Opava už taky propadla štěrkovému šílenství?

Lojza: když se podívám, co se realizuje v současném VTP, jaký to má přínos a jaká tam je architektura, tak se hrozím toho, jakým způsobem by se zprznila lokalita kolem Myslivny. To bych opravdu nerad. Až bude současné VTP zaplněno kvalitními výškovými budovami, ve kterých budou pobočky světových firem, tak můžeme pokračovat třeba kolem Opavské naproti globusu. A až to bude zaplněno i tam, tak se bavme co dál. Do té doby nechte Myslivnu na pokoji.

Cena na vyžádání...To zas budou pálky jak kráva...Už ani v černé Ostravě není možné sehnat dostupné bydlení s těmi směšnými mediány (průměry). NA to, žýe je to v Hrabůvce (Dubině) sám feťák, neviditelná apod. je to masakr ty ceny...

Ilona Rozehnalová: Tohle v novinách ale není moc seriózní příklad objektivních informací. Trošku jedním směrem a projektantům s autorem stavby prostor nebyl dán. Celkem podivná situace, kdy architekt pro Ostravu navrhne stavbu, která se vymyká obvyklému standardu, stavba získá nejvyžší mezinárodní ohlas a za to všechno jen tak někdo za investora pouští do světa nějaké informace, o nějakých stavbách, ... co někdě padá v cizině omítka. Trošku maloměstské způsoby. Závady na stavbách jsou a budou a je třeba se naučit jim předcházet. Protože když už nastanou, tak to opravdu není jednoduché téma pro stanovení viny a trestu (:-) ... Platíme si odborníky, aby se město rozvíjelo, tak hold očekáváme, že to bude fungovat. Jenže být odborníkem také znamená vyjádřit svůj odborný názor a nebát se, že za to budu trestán - no a to se tady asi nenosí. Odkývat a držet krok. Stavba má nějak rychle patinu odpovídající koneckonců kontextu místa - ale nechtěl bych být správcem nebo majitelem za pár let. A nebude to jen o prasklinách na omítce. O některé stavby se musíte starat více než o jiné - to je přirozené. Tento parametr si hlídá zkušený investor.

A to ma VSB-TU akreditovany magistersky studijni obor koncici titulem Ing.arch. Smutne! Co na to kdysi slovutny Iňg.arch Vaclavik?

Mx: Asi už nejste mladý že? Přesně kvůli takovým lidem a takovému přístupu utíkají mladí a vzdělání lidé z Ostravy. Nechápu proč tady chcete mít jen lidi pracující v montovnách a skladech?

Balde: to vím, ale v čem je v principu rozdíl?

A zase to skončilo kostkou.

3H5: proč cihly lepší? Třeba protože cihly nebo cihelné pásky jsou více cool parter než natřený polystyren?

Lojza: Poruba nemá kromě pustkoveckého parku a lesu na plesnou jediný přirozený kus zeleně nebo pořádný park. Jak by vrtání do prostoru myslivny dopadlo, ukazuje novostavba v lese u superpočítače, vybouraný obrovský kus lesa, znehodnocená přirozená lesní promenáda. Za 20 let by pole kolem Myslivny bylo dalším obyčejným sídlištěm s nepříliš povedenými domy, které momentálně ve VTP vznikají. Ty další poslední novostavby jsou tam naprosto strašné. Postupně se by se začalo zařezávat do lesa do všech stran, protože tady přece potřebujeme ještě další cestu, přístup anebo hospodářskou budovu atd atd. Holt budou muset studenti apod. odněkud dojíždět, stejně jako všichni zaměstnanci na světě. Podotýkám, že jsem vysokoškolský vzdělaný a proti studentům nic nemám.

Mx: však to vlastní dávno Heimstaden

Neštěstí Ostravy :-) :-) :-) jsem chtěl napsat

Naštěstí Ostravy díky Bakaly, toto musí znít znova a znova. Největší z většiny neopravený sídlištní celek v Československu, je hrozné tam procházet a muset to nevnímat, nemožnost koupit si tam vlastní byt. Přispívá to k odchodu lidí z Ostravy, když jim potom zbývá majoritně sídlištní zástavba na koupi bytu anebo předražené novostavby a centrum. Místní nájemníci jsou závislí na majiteli lačnícím pouze po zisku, který po pětatřiceti letech neopravil fasády. Jak by celá lokalita mohlo vypadat, naznačují fotky. Podotýkám, že mám starou porubu opravdu rád a má klady.

Koukám, že tato budova má studenty ekonomie asi naučit pracovat v Nordice :)

Ostrava je panoptikum nejhorší centrum v EU. Na IIHF nedokážete centrum upravit. Slušně řečeno vy*es* ve centru. Toaletu bude u té steny ?

generation.next: To je sice pravda, sjednocení by prospělo, na druhou stranu, všechny proběhlé rekonstrukce v 1. a 2. stavebním obvodu (tedy v městské památkové zóně porubské Sorely) proběhly cca v barevné škále žlutá-béžová-oranžová-červená, tzn. jako celek působí MPZ stále celkem harmonicky. Zjednodušeně řečeno, žádný dům není zelený, modrý, bílý, fialový atp., což by byly nepůvodní barvy.

Ondřej Koutňák: Objekt tuto barevnost už měl před rekonstrukcí a je stejná, jako na 5 metrů vedle stojícím hospodářském objektu i na hlavní zámecké budově, která se rozprostírá o pár desítek metrů výše. Vše kulturní památky, v jednotném architektonickém stylu (pseudobaroko), v symbióze, jinak to asi ani dopadnout nemohlo.

Ondřej Koutňák: Kamiony vyhrávají především svou ekonomikou (tedy ne vždy, vlaků taky nejezdí zanedbatelné množství). Peníze prostě jsou a budou vždy na prvním místě. Hodina nákladního vlaku stojí cca 20 tisíc Kč (počítány náklady na lokomotivu, strojvedoucího a soupravu cca 20-25 vozů, třeba na kontejnery). Takže pokud se dnes vlak probíjí mezi osobkou z Bohumína do Břeclavi cca 4 hodiny a v případě vymístění většiny osobky na VRT pojede dvě hodiny, tak to máme jen v jednom směru úsporu 40 tisíc Kč, což se samozřejmě promítne do cenové konkurenceschopnosti železniční dopravy vůči dopravě silniční.

Ilona Rozehnalová: Přesně kvůli informacím, které jsou v článku ze strany města, jsem o ně nežádal. Obecně jsou vady stavby velmi složitým problémem. Může za ně projektant a jeho návrh? Může za něj realizační firma? Dodržela projekt nebo nedodržela? Tady není lehké dostat se jednoznačně odpovědi a město ji v současné době nemá. Samotné město je investor a kvalitu měl ohlídat technický dozor investora. Pochybilo tedy i město? Já ve vyjádření města čtu následující: "„Jedná se o atypický fasádní systém, který vybral a jeho použití vyžadoval architekt,“ uvedla mluvčí města Gabriela Pokorná"? Co to tedy znamená? Víme z toho, že to byl špatně zvolený materiál? Špatně zvolený postup? Nebo něco jiného? Jak vůbec může město, které stavbu převzalo, jednoznačně tvrdit, že to je čistě chyba atypického systému? Když si teprve zadalo audit vad... Pokud dovolíte, nebudu slepě přejímat vyjádření, u kterých vím, že nejsou a nebyla tak jednoznačná, jak jsou prezentována. Zároveň jsem vám již několikrát psal, že se jedná o vadu stavby. Její řešení je patrné ze smluvních vztahů. Také jsem vám psal, že "viník", pokud se najde, bude hledán dlouho a žádná strana si nebude chtít připustit chybu. Nevidím důvod ptát se města, jestli dělá, to co má dělat. Sám bych v této situaci jako projektant nechtěl ocitnout. Proto si myslím, že popularizovat stavební vady, poměrně neodzkoušených materiálů, je více než nutné. Mě tento projev stavby zajímá čistě ze stavebního hlediska. Pokud se budeme bavit o korekci nadpisu. Sdílíte článek, jehož titulek má vedle sebe slova "vina" a jednoho aktéra z realizace stavby. Je to fér takto napsat, když není proveden závěr vad? Dogmaticky se zaměřujete pouze na titulek. Troufám si tvrdit, že jsem poměrně dobře pospal stavebně technický stav. Který ve vámi sdíleném článku zcela potvrdila i stavební firma. Takže ano, tento stavební objekt se rozpadá. Já chápu, že jatka jsou vaše osobní téma. Bohužel ale neumíte být objektivní. Jiné mé články s kritikou, kterou i odcitujete, sdílíte bez dotazů, proč jsem nežádal vyjádření města (naposledy zeleň v okolí zastávek Dřevoprodej). V případě jatek jste však již několikrát doslova zaútočila. Já jsem rád, že objekt městské galerie vznikl. Ale nemyslím si že pro úroveň kvality staveb je nutné někdy mlčet a někdy ne.

A stejně ekonomická fakulta měla zůstat v centru města. Chápu, že VŠB chtěla mít vše v jednom areálu, ale zrovna ekonomika by se do centra hodila skvěle. A ta budova v centru by šla jistě předělat k nepoznání podle dnešních požadavků. Jen by to teda asi stálo víc než stavba na zelené louce. A co se týká parkování- úplně stejný případ jako vedle ve FNO. Parkovací dům nepostaví a nepostaví. Pak by mohli parkování v areálu zrušit téměř úplně (mimo ZTP a krátké zastavení pro kurýry a místa K+R).

Ze tam je kazda budova jina a je to tam ve stylu "kazdy pes jina ves" je vysledkem nejakeho toho chaotickeho vyvoje a asi se s tim moc neda udelat. Mozna snad jen nejaky pokus o nejakym zpusobem sladene fasady, ale to by asi bylo drahe a vysledek by asi v Ostrave nedopadl dobre. Ale ze by se ten prostor, ve kterem ty budovy stoji, nedal podstatne vylepsit, a ze by z toho neslo udelat nejake prijemne mestecko, tomu neverim. Na to by asi mesto ani skola nemely rezigovat.

Ilona Rozehnalová: Zdravím Ilono. Co nechápeš na titulku? Vždyť Ty používáš stejné metody, když jde o Tvé zájmy. Jseš schopna klidně ohovnit slušné lidi jen proto, protože si myslíš, že Ty jseš etalon pravdy. Nechutná ti dnad Tvá metoda? Martin napsal něco, co je evidentně exaktně uchopitelná pravda. A to je víc než domněnky a pomluvy, které v poslední době tak ráda šíríš. Laskavě se starej o vedlejší barák a o umění a nevyjadřuj se k věcem (stavařině) kterým nerozumíš. Píše člověk, který hlasoval pro udělení čestného občanství Tvé osobě. Tak se drž svého kopyta a nehraj si na multifunkční kalkulačku. Škodí ti to. Hezký den Tobě i čtenářům.

Ja se zeptam uplne blbe,a le to vsichni architekti, urnanisti a podobne vysokoskolsky vzdelani lide delaji dneska v Barber shopech a nebo proc u nas vse vypada jak vypada? Jako me osobne je to asi jedno, ja ty veci tolik v realnem zivote nevninam, ale takhle kdyz to nekdo vezme pod lupu tak to jsou naprosto trivilani veci, ktere by se daly vyresit, kdyby nekdo kdo ma na to papir zapojil mozek pri praci. Ja kdybych takhel delal svoji praci, tak uz jsem na pracaku

Potenciál celého areálu je pryč. Mohl zde vyrůst jedinečný projekt, člověk a interakce s přírodou, moderní způsob života, výsledkem jsou ničím nezajímavé budovy. Jediné co opravdu lze obdivovat je stará AULA. Akademici se na to prostě vykašlali. Je to škoda, ale mohlo to území dopadnout hůře. Architektura je hrozně důležitý prvek společnosti, bohužel je u nás stále vzácnější a tak nám nezbývá nic jiného než obdivovat architekturu z minulosti.

Pozor na Děti Putinovy, ty už mají jasné instrukce z Kremlu.

Proč se zase staví takové studené a neosobní krabice? Kde jsou všichni architekti? Tohle se snad nikomu nemůže líbit...

na mě to působí až moc jako nějaké administrativní centrum, že zrovna v tom vyučovat studenty ekonomie? Ten výklenek slouží k čemu? Proč je jen jeden a není jich teda více po obvodu z každé strany? Místo parkoviště tam mohl být malý park s lavičkami a stromy, kolem budovy je jen dlažba jak někde v centru města....

Nechápu tu logiku malých parkovišť u každé budovy... Opravdu není lepší udělat okolo areálu několik opravdu větších parkovišť, které odvedou dopravu z míst, kde být nemá? Opravdu každá budova potřebuje svých, byť už jen "pár", parkovacích míst? Opravdu je student nebo pedagog natolik líný, že není schopen ujít pár metrů navíc? Opravdu nejde veřejný prostor mezi budovami využit lépe? Výsledkem je to, že auta jezdí po areálu sem a tam a hledají něco co se tam během všedních školních dní najít nedá, volné parkovací místo ... Tím že tam teď přibyla fakulta navíc (btw, už je nějaký plán co bude s chátrající budovou v centru?), se situace jenom zhorší a těch pár poddimenzovaných nových parkovacích míst to nespasí.

David.Witosz: K tomu, že se jedná o fandění, mě vede např. skutečnost, že měl příspěvek od Wrtak.Czolek (odkazující na polemické články) tolik záporných hodnocení (momentálně 19/2). Jen poukázání na to, že všechno má dvě strany mince a VRT má i negativní stránky vyvolá takový odpor. Z Vašeho textu : "Nákladní dopravě se uvolní kapacita na konvenční trati, to znamená že se náklad přesune z kamionů na železnici" - tak to je čirá, ničím nepodložená spekulace, přání otcem myšlenky, wishful thinking.... Kamiony vyhrávají svou operativností, flexibilitou, ekonomikou. K uhlíkové stopě se mi snad už ani nechce vyjadřovat. Je to uměle vymyšlený problém, který neexistuje. Ale, stokrát opakovaná lež se nakonec stává "pravdou".

Ty argumenty z toho webu jsou pofiderni a fakt za kazdou cenu proti. Napriklad "v budoucnu budou vsichni jezdit elektromobily a pracovat z domu tak vlaky nejsou potreba". Aneb tonouci se stebla chyta.

David.Witosz: Nerozporuji závěr, že ČR bude z VRT mít užitek. Ale v rámci vzdělávání veřejného sektoru: HDP je celostátní metrika. Není možné ji vyjádřit regionálně. I na celostátní úrovni má tato metrika obří nesrovnalosti (především pokud je země součástí nadnárodní ekonomické unie nebo pouští na svůj trh zahraniční korporace), na regionální úrovni nefunguje vůbec. Pokud se "hrubý regionální produkt" pokusíte aplikovat, vycházejí totální nesmysly, např. milionkrát opakavané tvrzení, že Praha prý "vytváří čtvrtinu českého HDP". Statistici tyto nefunkční metriky musí na zadání státních, ekonomických a mediálních kruhů produkovat, a jsou z toho v perpetuální depresi. VRT budeme stavět, protože chceme. To jako argument úplně stačí.

David.Witosz: Aha, takže z českého rozpočtu se bude platit návoz levné pracovní síly z W do W, rozumím. A vrtáci jsou perfidní chalupáři, konspirace odhalena. A chudák baron Prášil, garant dopravy, který byl osobně u všech jednání jako Forest Gump, se cítil jako na výslechu a v místnosti se globálně oteplilo a vrtákům to bylo naprosto putna. To jsou silné argumenty, asi mě přesvědčily o potřebnosti autonomní VRT v zemi velikosti ČR. Pac a pusu na víkend všemu pracujícímu lidu.

Ondřej Koutňák: Zdravím. Rád bych Vám vyvrátil, že tady nejde o "fandění" a slepou touhu, ale naprosto racionální úvahu. cyklista: Zároveň navážu na Vás a potvrdím tvrzení, že právě trasa na Prahu není původní záměr ;) (v kontextu EU a sítě TEN-T) Pojďme si nejprve rozebrat trasu (A) "Warszawa - Wien" v číslech. Město - počet obyvatel v metropolitní oblasti (2022) - gdp v mil. euro (2019) Warszawa - 3.108.755 - 93.425 Katowice - 2.645.216 - 40.944 Ostrava - 1.177.989 - 19.857 Brno - 1.184.568 - 23.774 Wien - 2.907.905 - 136.708 Suma - 11.024.433 - 314.711 Srovnejme s velmi úspěšnou trasou (B) "Berlin - Munchen". Berlin - 5.376.272 - 205128 Halle - 420.875 - 14212 Erfurt - 521.136 - 17814 Nurnberg - 1.351.891 - 66883 Munchen - 2.935.114 - 200396 Suma - 10.605.288 - 504.433 A nyní srovnejme Trasa (A) bude cirka v délce 660 km, trasa (B) je v délce 623 km. Na trase (A) bydlí více obyvatel (11 mil.) než na trase (B) (10,6 mil.) Trasa (A) je ekonomicky slabší než trasa (B). Trasa (A) má výkon GDP 314.117 milionů euro, zatímco celá ČR v tom samém roce měla výkon GDP 225.613 milionů euro. Tedy trasa (A) má víc obyvatel než trasa (B) a také více než celá ČR. Trasa (A) má 1,4* vyšší výkon GDP než celá ČR. Pro srovnání výkon GDP Prahy v roce 2019 byl 88.354 milionů euro. Je tedy patrné, že v rámci Evropy je toto trasa, která splňuje všechny parametry pro vytvoření páteřní sítě na této trase. Mnohem důležitější, než nějaká odbočka u Brna směr Praha. Čísla a vzdálenosti hovoří jasně a po propojení těchto metropolitních oblastí, ve spojení s fungujícími regionálními systémy hromadné dopravy dojde k tomuto efektu viz. článek serveru zdopravy.cz pod názvem "Berlín – Mnichov. Další trasa, kde vlak porazil letadla i auta" https://zdopravy.cz/berlin-mnichov-dalsi-trasa-kde-vlak-porazil-letadlo-i-auta-20160/ Jaký je tedy přínos, nikoli fandění, této trasy? Nákladní dopravě se uvolní kapacita na konvenční trati, to znamená že se náklad přesune z kamionů na železnici. To znamená neskutečné snížení uhlíkové stopy, emisí. Z Ostravy do Katowic to bude 30 minut (žádné o 6 minut kratší, to je blábol). Do Brna hodina. Nápodobně to bude pro Brno do Vídně. To znamená přestup lidí z aut do vlaků. To znamená opět neskutečné snížení uhlíkové stopy. Víc lidí ve vlacích znamená zase domino efekt "více lidí v regionální hromadné dopravě". V Katovicích například vystoupíte na hlavním nádraží a máte k dispozici tramvajovou síť o délce 178 kilometrů do celé aglomerace. Mohl bych pokračovat, myslím však, že již tyto čísla a argumenty ukazují, že VRT není nějaké fandění, ale racionální úvaha nad zefektivněním dopravy, tím samým zvýšení obchodních a jiných příležitostí (školství, zdravotnictví atd.), přínosy ekonomické (mobilita pracovní síly, snížení nákladů časových i finančních) a hlavě přínosy ekologické (jak jsem již zmínil). Toliko k obhajobě proč má VRT smysl a proč je pro nás spojení s Vídní a Varšavou důležitější, než spojení s Prahou. A k vrtákům snad jen tato malá příhoda. Když jsem byl ještě garant dopravy u Pirátů, byl jsem pozván na schůzku s tímto spolkem. Přiznám se, dobře jsem se připravil, klidně a argumentačně odvyprávěl náš program a jak se Piráti staví k výstavbě VRT. Od lidí ze spolku následně padaly různé argumenty, mnohdy i pseudoargumenty, v každém případě jsem se necítil jako na diskusi, ale spíše u výslechu. Navíc někteří lidé od vrtáků zdůrazňovali, že nebydlí v daných oblastech a proto se stavěli do role "nezávislých" odborníků, někteří i s poznámkou, že jsou z akademických kruhů. Jaké bylo tedy překvapení když jsem dotyčné konfrontoval s tím, že sic jsou z Prahy, tak dle katastru mají v okolí trasy své nemovitosti. Různé chalupy či statky. Najednou z "nezávislých" odborníků byli pražští chalupáři, kteří sic se ohání přírodou, tak doopravdy jsou členy skupiny NIMBY efektu a jejich partikulární zájmy jsou nad zájmy obyvatel ČR, ekonomiky a vlastně i té přírody. Protože zatímco jejich argumentace se úzce držela jednotlivých marginálii, globální efekt = globální oteplování = snižování uhlíkové stopy, jim bylo naprosto putna. Proto se k vrtákům více vyjadřovat nebudu. Zcela jistě je mezi nimi mnoho lidí, kteří vše konají s dobrými úmysly. To však neznamená, že samotná iniciativa se dobrými úmysly řídí. Pokud jste dočetli až sem, díky za pozornost, hezký pátek a víkend Vám všem.

Ilona Rozehnalová: Když u konečně pochopíte, že autor článku to nedělá jako profesionální novinář ale jako koníček na ryze amatérském soukromém webu se zájmem o Moravskoslezské stavby a v podstatě si na něm může psát co chce s výjimkou věcí všeobecně právně postižitelných a trestných 🙂 Mmch i ten dnešní článek profík Jiříček vypotil i na základě informací odtud na což sám v článku upozorňuje což mu budiž připočteno ke cti. Takže vlastně ve výsledku by ty naše presstitutky všeobecně měly být rády za takové amatéry co jim co by sedmé velmoci poskytují inspiraci když ony samy o sobě si nevšimnou aby si náhodou nerozházely své dobré vztahy s kde kým 🙂