Fotografie současného stavu podchodu pod Frýdlantskými mosty.
Návaznost
Frýdlantské mosty jsou jeden z největších přestupních uzlů hromadné dopravy v celé Ostravě. Na jednom místě se kříží tramvajová, autobusová (městské, příměstské a dálkové spoje), trolejbusová a železniční doprava (vlakové stanice Ostrava-střed a Ostrava-Stodolní. Různých linek dopravy je zde více jak sto.
Velká část pěší dopravy a přestupů probíhá právě skrze podchod, který vede od nástupišť trolejbusové dopravy, pod samotnými mosty a Ústředním autobusovým nádražím až k obchodnímu centru Karolína (Kaufland). Byť se podchod zdá dlouhý, v nedávné době byl ještě delší, ale časem by zkrácen.
Nejstarší část podchodu
Nejstarší část podchodu se nachází pod ulici Senovážnou, tedy v poměrně krátké délce. Tato část podchodu je od zbylé části založena v menší hloubce pod terénem. V místě konečné trolejbusů (provizorní řešení, které zůstalo do dnešní doby) můžeme vidět přístřešky zakrývající vstupy do podchodu. Přístřešky se dochovaly do dnešní doby.
V podchodě si původní části všimneme také tak, že úroveň podlahy je oproti zbytku podchodu vyšší. Respektive mělčeji založena.
Pohled k novější části podchodu
Pohled k výstupům z podchodu v místě trolejbusové smyčky. Za povšimnutí také stojí fakt, že v těchto místech prakticky nedochází k zatékání či jiným poruchám.
Zaslepený podchod
K prodloužení podchodu došlo až s výstavbou Frýdlantských mostů a Ústředního autobusového nádraží. Stavba to byla na tehdejší dobu velmi nákladná. V přepočtu do dnešní doby v řádech několika miliard. Od samotného počátku však byla doprovázena stavebně technickými problémy, které se nepodařily vyřešit do dnešní doby. Mnohé z nich pramení z geologie podloží.
Lokalita, kde se Frýdlantské mosty nachází, byly křižovatkou cest po stovky let. Jak můžeme vidět na mapě z roku 1836. Rovněž můžeme vidět, že v místech procházel potok. V oblasti se tak vyskytují štěrkové kolektory, spodní voda apod.
Ale zpět k podchodu. Protažení proběhlo téměř pod celou délkou Ústředního autobusového nádraží. Dnes zde na větší části nejdeme parkoviště přilehlého obchodního centra. Některé prameny uvádějí, že podchod byl původně plánován až k železniční stanici Ostrava-střed.
Letecký snímek z roku 1998
Při stavbě obchodního centra byly změněny výstupy z podchodů a poslední výstup se nachází na začátku obchodního centra.
Letecký snímek z roku 2005
Co se stalo s částí, která vedla dále pod Ústředním autobusovým nádražím? Nic. Zůstala. Stále se nějak udržuje. Měří se v ní koncentrace metanu apod. Jen je veřejnosti uzavřena a schovaná za touto stěnou s dveřmi, kterými se do uzavřené části podchodu dostanete.
Architektonicko stavební řešení
Období socialismu je příznačné tím, že významná část dopravních a veřejných staveb byla stavěna na obdiv. Používaly se kvalitní a drahé materiály. Důraz na monumentálnost hraničící s monstrózností. Součástí byla umělecká díla (stanice metra v Praze, Nuselský most, Kongresové centrum apod.). Jinak tomu není ani v případě podchodu pod Frýdlantskými mosty.
Dnešní podoba je otřesná. Je to však stav způsobený podfinancováním údržby. Neřešení stavebně technických problémů. Špatně realizovanými konstrukcemi s vadami, které nebyly nikdy odstraněny. Nevhodnými stavebními úpravami v průběhu let.
Podíváme-li se však pod všechny nánosy nečistot a všemožné graffity, uvidíme na podlaze Benátskou dlažbu, v té době používanou ve významných budovách. Na stěnách, v místech kde zbyl, je z velké části použit kvalitní Travertinový obklad. Masivní sloupy vynášející mostovku a nástupiště jsou odlehčeny žlutou barvou. Samotné architektonické pojetí stavby odpovídá brutalistním tendencím té doby, které najdeme všude po Evropě.
Kvalitní dlažba prakticky oku chodce uniká a je nenápadná
Obklady stěn jsou v mnohých částech z kamene. Travertinu.
Masivní sloupy, vytvářející zajímavou architektonickou kompozici a pohledy jsou natřeny odlehčující žlutou barvou.
V zadní části podchodu najdeme i zbytky zajímavých přepážek u veřejného telefonu.
Nachází se zde i bar Metro
Prostor podchodu volně přechází do venkovního veřejného prostoru a vytváří tak zajímavý kontrast. Z exteriéru je rovněž patrná masivní brutalistní konstrukce mostů.
Ve veřejném prostoru najdeme i zbytky uměleckých děl
Vizuální podobě rovněž škodí neestetické stánky a reklamní smog
Plánovaná rekonstrukce
Více jak 10 let se mluví o rekonstrukci celé lokality. Roky se pracovalo s myšlenkou vybudování ukružní křižovatky a rekonstrukci celé oblasti. Již od začátku okružní křižovatka v těchto místech nebyla z technických důvodů realizovatelná. Město se však dlouho této myšlenky drželo.
V roce 2021 získalo město Ostrava územní rozhodnutí pro zrušení třetího nástupiště tramvajových zastávek (krajní nástupiště směr Poruba) a úpravu výstupu na severní část Ústředního autobusového nádraží. S okružní křižovatkou se již z pochopitelných důvodů nepočítá.
Vidíme zde opakující se styl řešení problému. Máme s něčím problém? Zrušme to. Projekt bohužel neřešil kompletní rekonstrukci mostovek, která by konečně odstranila zatékání a následnou masivní degradaci konstrukcí. Projekt neřeší zatékání do podchodu v navazujících částech. Jedná se spíše o kosmetické úpravy, než komplexní řešení celých mostů. Kde je sice plno vlastníků, ale měl by se najít někdo, kdo by celou obnovu koordinoval. Což se nedělo.
Co je problematičtější a o čem se vůbec diskutovalo je fakt, že město uvažuje / uvažovalo nad myšlenkou uzavření další části podchodu směrem k obchodnímu centru Karolína (Kaufland) a jednoho ze dvou výstupu na Ústřední autobusové nádraží. Vyústění pod ulicí Vítkovická by zůstalo. Uzavření části by proběhlo podle stejného scénáře jako v roce 2005. Obrazně by se přidala další stěna s dveřmi. Podchod by se „schoval“. Problém však zůstal. Uzavření podchodu nemůže být provedeno bez masivní přestavby území nad podchodem. Dnes podchodem projde více jak 10 000 lidí. Prostor nad, kde chybí přechody, pěší vazby apod. na to není připraven. Bez řešení nadzemí se nemůže uzavřít podzemí.
Hledá se i vizuální identita podchodu. Tu však máme (v další části článku uvedeme proč), avšak schovanou pod nánosem nečistot. Stávající architektonický stav lze jednoduše podpořit, zvýraznit a doplnit.
Projekt rekonstrukce nereaguje na své okolí. Nesnaží se využít potenciál, který má. Na to upozorňujeme již dlouho. Město roky pak připravovalo jen úpravu nástupišť, na které má územní povolení. 8. prosince roku 2022 Česká televize natočila reportáž o současném stavu Frýdlantských mostů.
V lednu roku 2023 pak město Ostrava uzavřela dodatek příkazní smlouvy a smlouvy o dílo se společností AFRY CZ s.r.o. na řešení i okolí podchodu a Frýdlantských mostů. Že se „nějak“ bude řešit i okolí je pozitivní a dobrý přístup. Dostáváme se však k tomu, že od začátku není projekt připravován kvalitně. Město má územní rozhodnutí na marginální část území. Nyní řeší území jako celek.
Jak bude stávající povolená část implementována do celkového řešení? Jak se vzájemně ovlivní? Jak se časově zkoordinují?
O tom, že město netuší, co zde činí vypovídá i fakt, že o celém projektu mediálně mlčí.
Ať se to hustou zástavbou nemusí zdát, Fifejdy (z německého „viehweide“, což znamená „pastvina pro skot“) jsou výškově několik metrů nad centrem města. Z hlediska morfologie krajiny, existující železniční trati a Místecké ulice se musíme smířit s tím, že se v této lokalitě vždy bude nacházet masivní dopravní stavba v podobě mostu.
Že tomu tak je můžeme vidět na historickém snímku, kde jsou patrné násypy kolem bytových domů a prostor v místě železniční trati se nachází níže.
Při měření morfologie krajiny je pokles terénu znatelnější. Zatímco oblast Fifejd je přibližně 220 m n.m., tak centrum města je ve výšce 212 m n.m. Frýdlantské mosty tak vlastně chytře využívají terénního zlomu.
Komerční a kulturní potenciál
Frýdlantské mosty a jeho podchod nejsou stavbou až tak ojedinělou. Kombinace preference automobilismu a brutalistního ztvárnění staveb dala tak vzniknout mnoha obdobným stavbám. Jako nejvíce vzhledové podobný se jeví podchod pod ulicí Messedamm u berlínského kongresového centra.
Stavba je rovněž tvořena masivními sloupy vynášející stropní konstrukce. Namísto barvy je zde použit světle oranžový keramický obklad. Namísto špinavého podchodu bylo využito potenciálu místa a prostor se stal útočištěm pro filmaře (Why an underpass in Berlin is Hollywood’s biggest breakout star), umělce. Natáčí se zde videoklipy nebo fotí reklamní kampaně.
V roce 2017 byl podchod dokonce na plakátech filmového festivalu Berlinale.
Využijeme potenciálu autentického místa i v Ostravě?
Související články
- 02.08.2021: OVASTORY#82 Náměstí Republiky
- 21.02.2020: Rekonstrukce Náměstí Republiky ???
- 15.02.2018: Rekonstrukce Náměstí Republiky
- 07.03.2016: Rekonstrukce Náměstí Republiky
- 18.03.2013: Rekonstrukce Frýdlantských mostů – vizualizace
- 01.04.2024: Vila Grossmann
Vítek :
Opět velmi fundované shrnutí problému pro představitelé města.
Jen by mne zajímalo, zda někdo ví, v jakém stavu je to nejdůležitější- nosné konstrukce, třeba tramvajového mostu. Silniční mosty se již opravovaly. Nejsem odborník, ale sleduji, že na mostech obecně se vesměs nedělá údržba do doby, než se prohlásí, že jsou v havarijním stavu v důsledku zanedbané údržby a zatékaní do konstrukcí.
Cyklista :
Pokud město pořád chce podchod zrušit a současně vymýšlí opičárny s trolejbusy a autobusy, nebylo by jednodušší do podzemí „natlačit“ trolejbusy a autobusy a povrch dát lidem? Zrušit trolejbusovou točnu a udělat z ní hezké náměstí, stejně tak podivné autobusové nádraží… Společně s úpravou stávajích tramvajových zastávek na „Vídeňský typ“ by nevyšlo o mnoho dráž, než rušení jednovo tramvajového mostu a plánované/neplánované estetizační úpravy.
14.03.2023 07:41Graylag :
Páni, článek který nevolá po okamžitém zbourání Frýdlantských mostů a nabádající ke smíření se s jejich existencí? Dokonce uvádějící, že „chytře využívají terénního zlomu“. Jsem vůbec na msstavby.cz, nebo mě šálí zrak? :)
Jinak velmi pěkné shrnutí situace, díky.
Martin [msstavby.cz] :
Graylag: Při plánu Místecké III., což je prakticky dálnice skrz město a nehledání jiného řešení. A zároveň s existencí železniční trati (což je v pořádku) se mostnímu objektu nevyhneme. Jestli ale má mít podobu současnou, kdy velkou plochu zabírají sjezdy a rampy a situace na povrchu je stále nepřívětivé pro chodce je otázka.
Něco podobného je ve Freiburgu. Kdy je žezniční trať vedena skrz centrum města na povrchu. Železniční trať překlenuje tramvajový provoz s přímými přestupními vazbami. https://goo.gl/maps/LtDP31fmwHGTxi9H6
14.03.2023 08:23Zde ale není automobilová doprava.
Vita :
Náto jsem se několikrát ptal pana primátora na veřejných schuzich města,několik roku,vždy byla vyhýbavá nebo nejasná odpověď a velice zlehčována.takto pan primátor jednal.
14.03.2023 08:25davidb :
Martin [msstavby.cz]:
Ano, mělo by dojít k překreslení pruhů na celých Frýdlantských mostech.
Čtyři pruhy jsou pouze na 500 metrech.
Ale mělo by se uvažovat komplexněji, protože část cestujících z Frýdlantů se přesunuly na Karolinu. Tam je nutné rozšíření zastávek a nejlépe zákaz vjezdu.
A když se zruší nástupiště tramvají na Porubu, tak co s tím prostorem?
14.03.2023 08:29Vždyť od výhybky po výhybku má porubská větev skoro 300 metrů a kus plochy k tomu!
Lip :
Ve čtvrtek jedu po půl roce do Ostravy a mám v plánu si minimálně centrum křížem krážem projít. Podívám se do nového kampusu i zde na Frýdlandské mosty. Jinak na FB mám v kontaktech kamaráda, který dává dost často nějaké ukázky z činosti kanceláře Strategického rozvoje Ostravy. Ale co tady tak sleduji budou muset ještě hodně makat :-))).
14.03.2023 08:42https://fajnova.cz/projekty/
https://tvorimeprostor.cz/
Ein Lokaleisenbahner :
A nespočívá největší problém v tom, že na nové veřejné projekty jdou nejrůznější typy dotací, zatímco každodenní údržbu platí zchudlá samospráva ? Přitom chod politických stran a hnutí je zapotřebí z něčeho sponzorovat a zkuste si to z každodenního úklidu :) A proto se plánuje v jedné a té samé lokalitě města – údajně se má jednat o jakousi „městskou třídu“, či, nebojme se říci „městský bulvár“ – na jedné straně tu černá kostka, tu koncertní hala, tu kruhový objezd na plánovaně zmrtvýchvstalém náměstí Republiky … a na straně druhé chátrá a „vybydluje se“ současná infrastruktura, do podchodů nám teče, plastiky a obklady se drolí a maximálně se na trolejbusové smyčce vymění trávník za štěrk a „osamolepkuje“ se chodník. Chci tím říci, že dnešní situace se v oblasti tvorby a údržby veřejného prostoru začíná podobat 1980s, tedy nejsou zdroje, vznikají jen nahodilé projekty bez vzájemné vazby, energie se soustřeďuje na politické pomníky typu koncertní hala (nemám nic proti koncertní hale)nebo 30 let zamýšlená černá kostka, do níž se stejně prý nevejde veškerý knihovní fond, ale bude prý tam kavárna jako místo pro setkávání lidí … a kdo je zklamaný z absence zamýšleného vodního prvku u černé (nyní tmavě hnědé)kostky, musí do podchodů pod nedaleké mosty :)
Graylag :
Martin [msstavby.cz]:
14.03.2023 09:35Nájezdy a přívětivost k chodcům jsou problém, o tom žádná. A na tom by se dalo hodně zlepšit. Ale možná proto by to chtělo prezentovat nějakou racionální vizi. Pokud prohlásím, že celé Frýdlantské mosty jsou vřed, s nevyřčeným podtextem, že jediná cesta je kompletně je zbourat, tak tím končí diskuze, protože víceméně každému je jasné, že nějaký most přes železnici a Místeckou tam být musí. Pokud ale řeknu, že (nějaký) most je v tomhle případě v pořádku a jen je nutné třeba zbourat a postavit znovu nájezdové rampy a upravit most aby byl přívětivější chodcům, tak se dá diskutovat o tom, jak to nejlépe provést. Ale to je jen můj názor.-
David.Witosz :
Vítek: Zdravím.
Martin má X informací od mé osoby. Protože již několik měsíců studuji historii tohoto místa abych natočil video, které objasní „jak a kdy“ došlo vše do stavu co je dnes. Štvaly mne totiž informačně plytká videa pana Petruse, který si stěžoval na stav bez znalosti věci.
Podobně jako lidé kteří se nechali před volbama zmanipulovat hnutím Ostravak a ještě si připadali u toho jako disidenti.
Proto doporučuji sledovat mé FB, kde průběžně střípky infa o tomto místě uvolňují.
Ne všichni politici jsou ignoranti. Bohužel některá média většinou zajímají jen ti ignoranti. Proč tomu tak je, ať si každý odpoví sám.
Hezký den Vám všem.
https://m.facebook.com/story.php?story_fbid=pfbid026upLEzgQXTAd1wzFpZ9xu7a7rNdxu8N9hMPLwrjEYjQja5AkxZ41Ji94BTSJGaGjl&id=100000722033846&sfnsn=mo
Dr. Kohn :
Frýdlantské mosty mají jeden velký problém, a to je vlastnická struktura. Každý zde sleduje své zájmy a najít kompromis je prakticky nemožné. Proto se to taky již řeší 10 let a nedošlo se prakticky k ničemu, kro drobných úprav. Osobně si myslím že se to bude ještě řešit tak 20 let a pak bude stavba v takovém stavu, že se bude muset zbourat. A pak už budou všichni dotlačeni k tomu, ten kompromis nějaký najít.
14.03.2023 09:48David.Witosz :
Dr. Kohn: Tento problém vznikl již za komunismu. Již v té době se hádalo X subjektů o to, co kdo bude udržovat a přehazovali si to soudruzi jak horký brambor. Po revoluci se to jen přineslo do soukromě právních vztahů.
Dílo bylo dokončeno roku 1986-7 a již v té době byly pozastávky a probíhala arbitráž mezi investorem (městem) a zhotovitelem (státní podnik Dopravní stavby Olomouc) kdy největším nedostatkem bylo … tam ta dá dá … zatékání do podchodů !!!
Soudruh Babka by nám tedy mohl v klidu odvyprávět, jak to tehdy bylo. V té době +-nastupoval jako kádr do vedení města.
Závěr? Lidově řečeno, bylo to od výroby „zd.pane“.
14.03.2023 09:56Marian Kechlibar :
Cyklista:
Tohle přijde mně osobně jako zajímavý nápad. Zátěž dopravou tu bude vždycky, ale autobusový a trolejbusový terminál v podzemí by dost ulehčil celkové zátěži a navíc by se tak mohly zkrátit přestupní trasy. V současné době se z ÚANu na trolejbus docela proběhnete.
14.03.2023 10:00Ein Lokaleisenbahner :
David.Witosz: David.Witosz: Máte pravdu v tom, že tzv.frýdlantské mosty jsou na tom tak, jak jste to lidově po ostrafski nazval, již od samotného uvedení do užívání na konci 1980s. Domnívám se však, dělící linie nevede, bohužel, mezi soudruhy a nesoudruhy. I dnes, kdy jsou již soudruzi ve vedení ostravských radnic, vážně ohroženým či dokonce vyhynulým živočišným druhem, se předávájí do užívání podobně kvalitativně laděné „investiční akce“, např. aktuálně zde v jiném článku dobře dokumentovaný a popsaný stav veřejného prostranství Kotva v Zábřehu, nebo třeba obecně byrokraticky alibistické rekonstrukce povrchů ulic v Moravské i Slezské Ostravě, které nahrazují původní ušlechtilý (leč jistě zubem času poznamenaný) materiál za lacinou tzv. zámkovou dlažbu na místě pokácených vzrostlých stromů (Sadová, Horova, Zámostní).
Teplík František :
Problémy se neřeší, jen se odsouvají a všichni, co by k tomu měli říct měco zásadního a pomoci stávajícím problémům, se omezují na konstatování: já Vás chápu ale nemohu s tím nic dělat. Tak postavili proti sobě bydlící u podchodu ze strany Senovážné ulice a provozovatele firem v podchodu. Nehorázné. Přitom řešení, byť provizorní, je již známé. Náklady jsou mizerně malé, chce to jen najít odvahu úředníků a problém vyřešit. Bohužel, ani v posledních plánech na rekonstrukci podchodů není počítáno s vyřešením příjezdu zásobovacích vozidel k podchodu. A bez činných provozoven se z podchodu stane smetiště,bude rájem bezdomovců a místem, kterému se každý slušný člověk raději vyhne, pkkud bude moci. Bohužel i nadále to zůstane důležitým komunikačním uzlem a tak to bude jedno velké černé místo v centru Ostravy.
14.03.2023 10:32thvari :
Ve Frýdlantských mostech probíhal loni dvoudenní festival Podchod, ze kterého vzniklo spoustu působivých fotografií.
Frýdlantské mosty jsou uživatelsky strašně nepříjemné a lidé to opakovaně zmiňují. Jediné, co slyšíme jako odpověď zodpovědných, je, že je to komplikované a že tam jsou složité vlastnické vztahy. Jak příznačné pro Česko. Tady nám bude 60 let padat jeden most na hlavu, protože se nejsme schopni domluvit.
14.03.2023 11:31Vítek :
David.Witosz: je hezké, že máte svého koníčka a diskutujeme na sítích. Ale zajímalo by mne, co jste udělal jako placený politik. Připravil jste k tomu nějaký materiál pro orgány obce? Svolal nějaké smysluplné jednání s vlastníky?
Michal :
Ohánět se v roce 2023…. tam ta dá dá….. komunisty je nejen trapné, ale absolutně neakceptovatelné.
14.03.2023 12:35MM :
Martin [msstavby.cz]: Celá ta lokalita je prostě prokletá. Na jednom místě železnice, výpadovka, silnice skrz město, tramvajová trať, točna trolejbusů. Chápu určitě kvality, ale jestli není lepší celý koncept přehodnotit, třeba most zbourat a nějak ho zakomponovat do sarkofágu nad Místeckou. Stran údržby, která je nákladná a ještě se neprovádí v takové míře a finanční situaci města. Podle všeho se nějaké adaptace dalších 10 let nedočkáme…
14.03.2023 12:47David.Witosz :
Teplík František: Pane Teplík, Vy jste člen ANO, že? A když jsme se sešli, tak jsem Vás chápal a proto jsem nechal zrušit ty hnusné dřevěné boudy které tam nainstaloval Ostravak. Jenže Vy jste nebyl schopen pochopit, že výpověď smlouvy má své časové rozhraní, hrál jste si na právníka a tak jste nás všechny poplival, protože Vy chcete vše hned. Proč si nejdete stěžovat u Vás v ANO na Vaši neschopnost a proč tady vypisujete na msstavby.cz? Se za členství v hnutí stydíte?
Vítek:Nejen že ty hnusné boudy zmizely díky mně, tak ještě Rostislav Řeha od roku 2018 bojuje aby se neuzavřela soukromá část podchodu, svolali jsme k tomu x jednání. Zároveň jsme zvýšili základní údržbu nákupem nových strojů, poprosili jsme majitele trafiky ať si trafiku trochu esteticky vylepší, s paní z Metra řeším co je v rámci mé gesce možné, panu Teplíkovi jsem taky vyšel vstříc dokud jsem nezjistil, že tomuhle člověku se nikdy nezavděčíte a místo nadávat na své kolegy z hnutí ANO, tak chodí po světě a plive na Piráta který mu chtěl pomoci. Klaiska :)
Takže pane Vítek, informace o tom, co tam děláme jsou. Jen byste je musel chtít hledat a taky vůbec chtít vnímat.
I tak hezký den pánové.
https://polar.cz/zpravy/ostravsko/ostrava-centrum/11000020821/centrum-ostravy-bude-cistejsi-postara-se-o-to-specialni-parni-cistic
PS S tímhle strojem jsem dokonce dělal brigádu pro Technické služby MOaP. O sobotě a zadarmo ;)
David.Witosz :
Michal: Ano, předat již po kolaudaci zd,panou stavbu za dnešní skoro 4 miliardy (víc než kolik bude stát koncertní hala) to je drobnost která se na životnosti stavby nepodepíše, že? Vy asi moc o stavařině nevíte, že? Ale díky za názor to se cení.
thvari: Promiň, ale ty jsi člověk který si o dané věci nezjistí ani základní údaje, ale hned o tom natočíš video, uděláš post. To je mimochodem ten radikální rozdíl mezi Tebou a Martinem. Martin jde do hloubky, ty jedeš na kvantitu a tedy na plytkost. A s takovým přístupem radíš jiným jak mají jednat. Smutné.
Je fakt zábavné, že když se najdou lidé, kteří po 35 letech chátrání od kolaudace zd.pane stavby začnou věci řešit, tak si někteří myslí, že se to zvládne za týden a ještě ty co to řeší okálí svými výplody o údajné neschopnosti.
I vám pánové hezký den. A zkuste si nejprve něco zjisti, než příště něco napíšete. Díky za spolupráci.
14.03.2023 15:24David.Witosz :
A tady podcast „1847: Příběh města“. Mým prvním hostem je … Martin Mlčák.
Pár konkrétním jedincům zde doporučuji zejména slova Martina, které říká cca od 4:00. O tom aby obě strany diskuse věděly o čem mluví. Ten deficit je totiž v mnoha diskusích zde velmi značný. Jinak doporučuji pochopitelně podcast celý a kdo do něj půjde, hezký a nerušený poslech.
https://podcasters.spotify.com/pod/show/david-witosz/episodes/6-2-2023—O-drb-s-Martinem-Mlkem-e20d7te
PS Omlouvám se za hlasovou indispozici, měl jsem ucpaný nos, ale nebylo zbytí, termín tlačil. Navíc to bylo poprvé, tak omluvte začátečnícké chybky. Příště slibuji to bude určitě lepší.
14.03.2023 15:38Vítek :
David.Witosz: vůbec nechápu Váši agresivitu, proč pohybujete o tom jestli jsem schopen vnímat? Stačilo věcně odpovědět.
14.03.2023 16:21S panem Teplicemi se měl pořádek udělat dávno, původní prodejnu PNS změnil na prodejnu potravin, aniž vyřešil zásobování a politikaři.
David.Witosz :
Vítek: Agresivita? Kde?
Já sice jsem politik, z druhé strany Vy jste občan, stejně jako já. Pokud si nehledáte informace, nesledujete veřejné dění, pak jak můžete fundovaně volit?
Ne, to není agresivita, to je jen apel se starat o své okolí tím, že jej studuji.
Ve Švýcarsku mají referenda, ale taky se starají, studují a zjišťují si informace z veřejných zdrojů. To je totiž demokracie. Ne jen mít právo hlasu, ale taky se zajímat, studovat, o demokracii tímto pečovat.
Tak snad se teď chápeme a snad už to neberete za „agresivitu“ ;) Vy jste na tom totiž ještě relativně dobře.
Hezký den.
14.03.2023 16:37josef :
David.Witosz: Škoda, že mluvíte více než Martin a rád se posloucháte. Jinak fajn.
15.03.2023 10:52David.Witosz :
josef: Zdravím. Vidíte, bylo to poprvé, četl jsem texty z závěrečných zpráv k Frydlantským mostům a Martin zrovna není ten co rád hodně mluví a on se fakt nerad poslouchá.
Navíc jsem měl rýmu, věřte mi, tohle nebylo o tom že bych se rád poslouchal. Snad Vás příště potéším lepším výkonem ;). Učený z nebe nespadl. Je na čem pracovat. Dík za zpětnou vazbu.
Hezký den.
15.03.2023 16:10Natvrdlej :
První obrázek článku se povedl. Přesně ilustruje nápad strčit dálniční křižovatku do centra města.
Vždycky když tam jsem, tak se dívám, jak plánovali dokončit navazující část dálnice – oblouk ke křižovatce Frýdecká x Na Karolíně – a je mi špatně. Naštěstí jsem nikdy neviděl nákres, takže jenom odhaduju kolik vedlejších rozpadlých mostků pro tramvaj a napojení Nádražní by to potřebovalo.
Trochu doufám, že jednou bude Místecká bez křižovatek od Železárenské po Mariánskohorskou. Jenom zapuštěná do betonového koryta. V cizině tak mívají železnice skrz parky a docela to funguje.
15.03.2023 23:37M :
Šílená díra v „centru“, kde se to hemží bezdomovci a smrdí ch*ankama, ale hlavně, že se udělají malovánky na zastávce trolejbusu… Lol.
Ein Lokaleisenbahner :
Natvrdlej: Pokud se tehdejší centrální soudruzi plánovači nezdráhali vést dálnici přes Václavské náměstí kolem Národního muzea v centru matky měst, proč by měli váhat nad dálnicí na nějakém provinčním Náměstí republiky v „ocelovém srdci“ země – továrny … Bohužel, už asi navždy budeme z centra Ostravy vzhlížet na provizorně věčnou agresivní serpentinu kolem oken budov přilehlého torza původní ulice. Na druhé straně, mohlo to ale dopadnout hůře a žádná Moravská Ostrava, ani Přívoz, nebo Vítkovice už dnes nemusely existovat a mohly zmizet jako Slezská Ostrava nebo Hrušov, a zbyla by jen socialistická Poruba a Havířov s nevkusnou manýristickou sorelou, která odhaluje spodní proud sovětského komunismu jako obyčejné další maloměšťáctví v řadě, a samozřejmě také betonová džungle Ostravy-Jihu. A aktuálně bychom napouštěli z Ostravice nějaké to „Ostravské moře“ …
17.03.2023 09:49Szczur :
Z mého pohledu je třeba redesignu CELÉHO pruhu vymezeného nádražím střed, Místeckou/Cihelní, a hlavním nádražím. Půl kilometru čtverečního naprostého zmaru, v geometrickém středu města. Hlavní nádraží je ve špatném místě. Železnice a Místecká jsou od sebe absolutně nesmyslně 70-100 metrů daleko, a mezi nimi je tím pádem velké kulové. Směrem na sever se rozcházejí, a vytvářejí izolované ghetto Cihelní/Jílová, naprosto nezachranitelnou část města.
Je třeba nastavit ambiciózní vizi, a desítky let pracovat na její implementaci. Ale protože žádná vize neexistuje, vznikají tu a v navazujících oblastech dílčí projekty, které zamezí nápravě celé oblasti. Bavíme se o schování Místecké do galerie… a vedle ní bude stále 70 metrů NIC, pak železnice, a pak město. Proč není železnice projektována jako součást tělesa Místecké? Pokud se to postaví podle současných plánů, minimálně 50 let na to nikdo nesáhne.
Bavíme se o rekonstrukci „železničního uzlu“ Ostrava… který je absolutně neambiciózní a mdlý, a zmrazí jakoukoliv možnost vyřešit nesmyslné vedení tratí ve městě. Proč nepřemýšlet o odstranění směrových konfliktů na železnici od podlahy? Hlavní nádraží v Přívozu je k ničemu, a neopravitelné. Pokud se „rekonstrukce uzlu“ udělá podle současných plánů, minimálně 50 let na to nikdo nesáhne.
Současné řešení je za čtyři z odřenýma ušima. Ani sebelepší dílčí projekty jej výrazně nezlepší. Mnoho větších měst má železnici neefektivní prostě proto, že v době výstavby už v centru už nebylo místo. Ostrava má k dispozici unikátní prostor 2 kilometry krát 100 metrů, který hnije a leží ladem. Jestli chceme řešení za jedna nebo za dvě, je třeba ustanovit dlouhodobý, až téměř nerealistický cíl, a jemu podřizovat navazující projekty. Frýdlantské mosty jsou jeden z těchto projektů. Stejně jako ve dvou výše zmíněných případech – pokud dojde k jejich izolované úpravě, problém celé lokality to nevyřeší, a naopak ji to na desítky let zmrazí v nevyhovujícím stavu.
Jsme ve městě trpícím postindustriálním úpadkem. Na co se čeká? Až půlka města zdetroituje? Bude třeba bourat. Bude třeba přestavovat. Tomu se NEDÁ vyhnout. Ale je důležité, KDY k tomu doje. Pokud k tomu dojde chaoticky, výsledek bude tristní. Je třeba směřovat jasně daným směrem. Je třeba neustále za tímto cílem, klidně i velmi pomalu, kráčet. Co chcete; slušné město, nebo souměstí ruin?
17.03.2023 21:48David.Witosz :
Tahle země je v kelu zejména proto, protože lidé kteří ví o tématech … jsou chytří jak radio a přicházejí s nápady ze sféry pohádek, odporujícím fyzice, místním poměrům, ekonomické síle.
Proto taky tuhle lokalitu bedlivě studuji. Protože jak chcete řešit problém, když nemáte páru „jak“ vznikl, že?
Ale jistě. Pro některé jsou všichni neschopní, jen oni co vím o místě houbelec jsou osvícení řešitelé. Hurvínek hadra.
Jednou budem dál říkali. Otázka je, zda s tímhle přístupem to bude „dál“ v pozitivním slova smyslu.
Hezký den Vám všem. Bez rozdílu.
18.03.2023 06:44davidb :
Szczur:
18.03.2023 10:04Fakt by mě zajímalo, jak byste železnici vedl a co udělal s hlavním nádražím.
Szczur :
davidb: Pokud chcete nějakou ambiciózní vizi na příštích ~100 let, představte si třeba vedení železnice ze Svinova přes Hulváky a Vítkovice skrz uvolněné plochy po těžkém průmyslu, a hlavní nádraží ze severu nalepené na Frýdlantské mosty, s halou ústící na ulici Porážkovou. To by ospravedlnilo dimenzování Frýdlantských mostů, a uvolnilo mnoho zablokovaných ploch po celém městě.
Ve výsledku ale není zas tak důležité, jaký cílový „ideální stav“ by byl ustanoven. Důležité je, aby nějaký „ideální stav“ stanoven byl, a aby k němu město desítky let vkuse směřovalo. V Ostravě žádný stanoven není. Plánují se jen dílčí lokální změny absolutně bez kontextu, často dokonce v protikladu. Kariérní zastupitel tu chodí na msstavby a dělá rozumy a výmluvy. Územní plán se tu dělá podle volebního období. Neexistuje (jak momentálně vidno třeba z přípravy „rekonstrukce železničního uzlu“) absolutně žádná kooperace s partnery na krajské a státní úrovni. Plánování nesměřuje k žádnému cíli, takže vede k postupnému rozkladu tisícem řezů. Tak se dá řídit padesátitisícové město, ale Ostrava rozhodně ne. Není to ani problém konkrétní politické reprezentace, u všech to bylo stejné. Kdybych takto laxně pracoval v soukromé sféře, byl bych okamžitě vyhozen, což je možná důvod, proč všichni tito lidé pracují ve sféře veřejné.
18.03.2023 14:06davidb :
Szczur:
19.03.2023 08:15Jak se dostanete ze Svinova na Hulváky?
A kde vidíte uvolněné plochy po těžkém průmyslu?
Rýša :
Díky Martine za článek, který mne i docela překvapil. Tedy překvapil i tím, že podchod má kvalitní dlažbu i obklady. Bohužel jsem si toho nikdy nebyl vědom, protože když jsem nucen podchod použít, tak se snažím co nejrychleji odtud vypadnout. Z té špíny, zápachu po výkalech, hnusných čmáranicích, kapající vody z hora, ad.ad. hrůz mne ani nenapadlo, že po alespoň základní údržbě, po odstranění malůvek a sprostot bych mohl vidět něco kvalitního. Článek mne ale překvapil i tím, že i toto místo by mohlo být důstojným přestupným uzlem v centru. kdyby se s tím něco už konečně začalo dít. Možná se mýlím, ale i jen malá ale častější údržba by byla přínosem a procházející by nemuseli mít pocit hnusu nebo ve večerních hodinách pocit strachu. Kamery napojené na policii jsou už skoro všude, proč ne i tam? Nebo tam jsou jen o to nevím.
19.03.2023 10:12Bohužel po přečtení diskuze mám dojem, že to tak bude další desetiletí nebo dvacetiletí, že sice jsou snahy a nějaká řešení, ale vždy se do toho vloudí to ale….
thvari :
Szczur: Zažil jsem to v Utrechtu, v Ostravě to nevidím (nebo aspoň ne do té míry) a netuším, co je ten důvod, jestli jen chybějící peníze a vize, malá schopnost koordinace velkého množství souběžných stavebních akcí, nebo jestli na to například nemáme dostatečné množství schopných lidi? Fakt nevím, respektive by mě upřímně zajímalo, co by k tomu bylo potřeba, aby to bylo v Ostravě možné. Na sociálních sítích se z Utrechtu objevují pořád dokola ta velká garáž pro kola a přestavba dálnice zpátky na původní kanál, ve skutečnosti byly obě tyto součástí jakési dlouhodobé megapřestavby hlavního nádraží a jeho okolí, která běžela už v době, kdy jsem do Utrechtu přišel (2013) a pokračuje dodnes developmentem v okolí.
19.03.2023 10:32thvari :
Rýša: To je taky složitý problém, protože většina lidí neocení kvalitu podchodu a řídí se pocitovou bezpečností, tzn. i když asi Frýdlantské mosty nebudou nebezpečnější než jakékoli jiné místo v Ostravě, jsou prostě nevábné, jsou tam častěji než jinde k vidění lidé na okraji společnosti a lidi se toho místa intuitivně štítí. Chodím jimi občas z práce a procházím tam rád. Osobně se na to místo po dvoudenním festivalu Podchod dívám jako unikátní s nevyužitým skrytým potenciálem včetně třeba toho, že jsou mosty vhodně široké a kdybychom měli odvahu nemít tam mermomocí čtyři pruhy, dal by se z toho udělat příjemný příjezd do města pro auta, příjezd pro kola a skvělá spojnice pro pěší. Dole bych ocenil lepší a moderní služby.
19.03.2023 10:47potkan :
David.Witosz:
„Tahle země je v kelu zejména proto, protože lidé kteří ví o tématech … jsou chytří jak radio a přicházejí s nápady ze sféry pohádek, odporujícím fyzice, místním poměrům, ekonomické síle“
nechci být zlomyslný, ale tohle přesně pasuje na trojici europoslanců z nejménované strany….
a když už se tu mluví a prostoru přímo v centru Ostravy zapráskaném betonovými monstry a železnicí – v Brně se rozhodně při zemi nedrží:
https://www.brnan.cz/udalosti/nove-nadrazi-v-brne-prinese-i-modernizaci-vlakove-site-rikaji-predstavitele-magistratu
A tady to bude stát 25 miliard (uzel, pokud tedy se to vůbec bude dělat při stavu veřejných financí“ a zakonzervuje to stav, který z hlediska veřejné dopravy v aglomeraci není úplně ideální. Vlak má výhodu, když lze dojet přímo do centra (a v případě Ostravy a její velikosti samozřejmě i na další nádraží). Ale to tady není a asi ani nebude tento případ – není a nikdy nebude možno jet z Ostravy středu přímo na Bohumín (Karvinou, Polsko …)
19.03.2023 14:21S200 :
thvari: V Utrechtu jste rozhodně nezažil to, co tady navrhuje Szczur, tj. přesun železničního koridoru do nové trasy přes centrum města. V Utrechtu je nádraží pořád na stejném místě už 180 let.
20.03.2023 22:32NPete :
https://zdopravy.cz/ostrava-planuje-revitalizaci-prestupniho-uzlu-namesti-republiky-zanedbane-misto-projde-rozsahlou-promenou-159069/
Někdo bližší informace??
18.05.2023 20:00