Předmětem této nadlimitní veřejné zakázky je vypracování projektových podkladů a zajištění souvisejících činností v rámci přípravy a realizace stavby „Předprostor Hlavního nádraží Ostrava“, v k.ú. Přívoz, obec Ostrava. Rozsah plnění:
a) Vypracování dokumentace pro povolení stavby, jejíž součástí bude návrh architektonického řešení.
b) Výkon inženýrské činnosti v rozsahu pro zajištění vydání pravomocného rozhodnutí o povolení stavby. c) Vypracování dokumentace pro provádění stavby včetně BIM dokumentace.
d) Vypracování Plánu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi.
e) Výkon koordinátora BOZP během přípravy stavby.
f) Výkon dozoru projektanta po dobu realizace stavby.
g) Ukládání dat do (již zřízeného) jednotného datového prostředí (CDE) zadavatele.
Jednou větou se dá napsat: „Vedení Ostravy se již totálně zbláznilo“.
1 335 588 770,20 Kč za nezlepšení stavu
Nesmyslné požadavky bývalého vedení města na zřízení podchodů na nástupiště (namísto současných nadchodů) a vybudování podzemních garáží v nejsložitějším území, které u nádraží lze najít, si berou svou daň. Respektive cenu. Technická komplikovanost řešení, nutnost přeložek množství inženýrských sítí v daném prostoru či náročné zakládací práce jsou jedny z nejnákladnějších stavebních prací vůbec. V případě přestavby předprostoru hlavního nádraží vychází cena dle investičního záměru, který je součástí příloh veřejné zakázky, na 1 335 588 770,20 Kč. Nutno podotknout, že tvorba ceny podle investičního záměru, kdy existuje pouze jednoduchá dokumentace, jsou pouze odhadnuty a při rozpracování a zpřesňování projektu se cena navyšuje.
Oproti původnímu návrhu došlo i k redukci parkovacích míst v podzemním prostoru. Z původní kapacity 315 míst pro osobní vozidla došlo ke snížení na 153 parkovacích míst. Jedná se tedy o více jak poloviční pokles. Jestli byl předchozí záměr parkovacích stání neekonomický, tak je současná verze zcela odtržená od reality.
Dle kalkulace má jen podzemní část, tedy parkovací plochy a podchody, které by nebyly potřeba, vyjít přibližně na téměř půl miliardy Kč. Investovat téměř půl miliardy pro 153 parkovacích míst chce hodně odvahy (celková částka za podzemní garáže je vyšší o desítky miliónů při započítání přeložek sítí. Ty by mohly být realizovány i v projektu bez podzemních stání).
Dojde sice ke zlepšení části podmínek pro cestující, tím že konečně vzniknou bezbariérové nástupiště, tím však pozitivní změny končí. Vlastně celý záměr působí tak, že přednost má zde parkovacích stání pro osobní automobily, než vytvoření plnohodnotného přednádražního prostoru.
Celková částka dle kalkulace
Porovnání původní kapacity podzemních stání a současného návrhu. Hloupost jsou obě dvě varianty. Celkový počet podzemních stání pro kola = 0.
V předprostoru má vzniknout i tato konstrukce zakrývající budoucí vstupy do podzemí. Věc, které jak kdyby vypadla z 90. let. Na údržbu nákladné něco, co absolutně degraduje architektonicky cennou budou hlavního nádraží. Cena? Dle předběžné kalkulace téměř 133 mil. Kč.
Ostrava není Opava nebo Curych
Politickou snahou v Ostravě je se za každou cenu odlišovat. Vymýšlet něco, co je dávno vymyšlené a hlavně promyšlené. Šokovat líbivými vizualizacemi. Město mělo možnost mluvit do projektu přestavby železničního uzlu Ostravy, který přímo ovlivňuje podobu hlavního nádraží. Přesněji jeho kolejové části a technického zázemí. Bývalé vedení přišlo se změnou koncepce pohybu cestujících na nástupiště. Zlikvidování provozu cenné architektonické budovy.
Nikoho však již na městě nenapadlo vytvořit přímé pěší spojení aspoň na jedno nástupiště. Tak jak ho známe z Opavy nebo z Curychu.
Frýdlantské nástupiště totiž přímo sousedí s předprostorem hlavního nádraží. Bohužel je odděluje plot. Jakási hodinová věž a komerční prostor, který nebyl nikdy obsazen.
Otevřenou encyklopedií a mořem inspirace jsou železniční stavby ve Švýcarsku. Příkladem je i provázanost hlavního nádraží v Curychu s jeho centrem a přilehlou novou čtvrtí. Nástupiště rovnou přechází do uličního chodníku.
Pro dobrý příklad a inspiraci nemusíme chodit za hranice. Přestupní vazby hrana / hrana fungují i na nádraží Opava-východ.
Tématu hlavního nádraží se intenzivně věnujeme od roku 2022.
Přednádraží Ostrava-Přívoz (1/2022)
OVASTORY #86 (9/2022)
Hlavní nádraží – opět (10/2022)
Předprostor hlavního nádraží (8/2023)
Povodně 2024
Letošní povodně opět ukázaly, kde hlavní nádraží stojí. I když nedošlo ke kompletnímu zatopení, nádraží stále není v plném provozu. Při povodních v roce 1997 bylo nádraží zatopeno více. S klimatickou změnou a predikcemi častějších přívalových a srážek lze pak očekávat obdobné živelné pohromy častěji. I z tohoto důvodu nedává stavba podchodů v tomto území smysl.
2024
1997
Upřímně nyní netušíme, jaký závěr napsat. Současný záměr předprostoru hlavního nádraží je předražený zmar.
pramen:tenderarena.cz
Související články
- 08.09.2025: Svět dopravy – ideový návrh
- 13.01.2025: Předprostor Hlavního nádraží Ostrava
- 09.12.2024: Investice Ostravy v roce 2025
- 31.10.2024: Nikdo nechce projektovat přednádraží
- 23.07.2024: Modernizace železničního uzlu Ostrava
- 02.01.2024: Investice Ostravy v roce 2024
Ja opravdu nerozumim krokum mesta. Na UANu se ma podchod rusit a vetsi mnozstvi lidi ma chodit po povrchu. Na hlavaku naopak podchody stavet chteji. Proboha proc, vzdyt i v Olomouci pred nadrazim probiha provoz chodcu po povrchu.
To s tím podzemím v blízkosti řeky by měli s ohledem na předpovědí klimatologů přehodnotit. Teda pokud nechtějí v budoucnu provozovat něco jako hodně drahé nízkoprahové wellness jako letos na na Svinově 🤣 https://screenshot.cz/VCQCA/
Magistrát momentálně žije chimérami o světovém věhlasu skrze mrakodrap a koncertní sál, nechtějme po nich soustředěnou aktivitu ještě v dalších stavbách
Návrh je k smíchu. Řeči o „architektonicky cenné“ budově jsou taky k smíchu.
Když nikdo ve veřejné diskuzi nezastává racionální a pragmatické postoje, výsledek nemůže být dobrý.
Mluvíme o zbastleném a předimenzovaném okrajovém nádraží. Jeho poloha je špatná, a nikdo s tím nechce nic dělat. Trasování železnice skrz a kolem města je špatné, a nikdo s tím nechce nic dělat. Radši se vedou trapné řeči a dělají se trapné návrhy kosmetických úprav. Kam zmizeli všichni dodpělí lidé?
Szczur: Budova nádraží představuje (představovala) vynikající architekturu.
Szczur: Za mě je to skvělá stavba. Obecně to umístění nádraží “na křižovatce” dvou směrů mi přijde geniálni, co mě mrzí je nedostatečné napojení z opačných stran kolejiště. Věřím tomu, že hlavní nádraží kdysi právě díky své poloze mělo potenciál stát se opravdovým ostravským hlavním. Bohužel desítky let apatie a nekoncepčních zásahů posílá nádraží do nesmyslného stavu.
Szczur: Předimenzované nádraží, to v jakém ohledu?
abc: Určitě si taky pamatujete scénu z Rain Mana, kde hlavní protagonista říká, že je vynikající řidič, a pak tento fakt demonstruje v praxi. A přesně stejnou váhu má, když akademická obec něco považuje za „vynikající architekturu“.
A proč vlastně se neudělá „hlavní nádraží“ ze Svinova? Aspon neoficiálně, stejně velká část lidí z Ostravy a okolí už z tama jezdí, hlavák používají spíš jen turisti nebo ti, co to mají z něho blíže do cíle.. Obnovit ono „plato“ ve Svinově, ale v moderní podobě. Žádné velké OC, spíš jen tkaový základ jako je supermarket, fastfoody, nějaké oblečení a doplnky, a hlavně parkovací dům (klasický, ne ten s výtahem co už tam stojí). A taky by se konečně dalo projít suchou nohou 24/7 od zastávek na nádraží a opačně, a skutečně 24/7 vnitřkem budovy, bezpečnost si ohlídá ochranka.
Hans: Ostrava byla několik malých měst oddělených velkými mezerami, a dráha se sídlům úmyslně obloukem vyhýbala, protože jejím účelem byl tranzit nákladu, a páteř pro odbočné průmyslové trati a vlečky. S dnešní představou o osobní železniční přepravě to prostě nefunguje. Hlavní nádraží musí být ve městě, ne na periferii. Hl.n. je topologicky v odstrčeném koutku odstrčené městské časti.
Studie číslo 9, 10, nejpozději č. 11 už to vyřeší vše, nebojím se :-)
Szczur: Miluju, když plebs uráží akademickou sféru a zpochybňuje kvality architektury.
Szczur: Píšete hovadiny z obecných pouček. Trať přes Ostravu byla projektována v 30. letech 19. století a je navržena s přihlédnutím na sklonově poměry krajiny a její nejjednodušší průchod touto krajinou (překročení dvou řek s minimální lidskou prací) a co nejbližší trasování vítkovické huti.
Žádné vyhýbaní obcím, to se dělo jinde. Pokud o něčem nic nevíte, raději mlčte a nebalamuťte lidi nesmysly.
Hlavní nádraží je na periferii protože se z místa nedaleko centra ta periferie kde raději nikdo moc nechodí vyrobila složením místního obyvatelstva.
Pokud chtějí přidělat parkovací stání tak je mohou klidně vystrčit nad kolejiště. Přístup na nástupiště by byl přes existující nadchody. Navíc by se dalo i postupně rozšiřovat zatáhnutím směrem k Bohumínu nebo i druhé straně. Nevýhoda tohoto řešení je nutná domluva s SZ která asi nebude chtít stavět nad koridorovou trať.
Wolf4: Proc zase vymyslet slozite konstrukce. V okoli je plno proluk. I v majetku mesta.
No já tomu rozumím. V Přívoze chybí zádržné nádrže pro případ povodní. Jako správná idea pro tento tragický případ slouží podchody ve Svinově. Tam se to podařilo 100 %. Pokud v danou dobu budou mít cestující odstavena auta v tomto podzemním krytu, bude usetreno i za pytle s pískem.
Szczur: „Hlavní nádraží musí být ve městě, ne na periferii. Hl.n. je topologicky v odstrčeném koutku odstrčené městské časti.“ Souhlasím, ale nemyslím, že se má tento problém řešit přesunem nebo likvidací nádraží. Podle mě je to super lokalita, která v současnosti bohužel zdaleka nenaplňuje svůj potenciál.
Szczur: Ke zpochybňování architektury nádraží – odborníci se vždycky v názorech neshodují, v názoru na vynikající architekturu tohoto nádraží se ale shodnou, a proto má váhu. Snad se na pozměněné průčelí vrátí i vitráže, je to jedním ze zájmů NPÚ.
Jdu si udělat popcorn a vy zatím pokračujte ve výživné diskusi, hoši.
Byl bych klidný. 1,4 mld. Kč tady. Miliardy na nový stadion pro Baník. Miliardy pro nový zimní stadion a reko. stávající arény. Miliarda do parkovacích domů. Na to Ostrava nemá.
Michal: Výživná diskuse, to tak, aggu přispívá málo, má plno jiných starostí. Dokončuje prý vydání svých příspěvků na webu z let 2011 až 2016 knižně jako Sebrané spisy svazek I. Ještěže nemusí ztrácet čas běháním po nákupech, objíždění supermarketů a řetězců mu nadšeně zajišťuje aldik. Až se vrátí, výživnost diskusí i bez popcornu zase stoupne ze současných 250 na přibližně 3000 kJ na 100 slov.
Pro abc: Kdo je aggu?
Zná někdo hnusnější a složitější nádraží? Tomu pomůže jen par kilo TNT a buldozer. Jak vypadá typický návštěvník, který přijede na Hl.N.? https://j.gifs.com/o2kxJz.gif Všechny své obchodní partnery posílám na Svinov, ze kterého jsou naopak mile překvapeni
mario: Souhlas.
V Curychu vlaky končí na kusých kolejích, tudíž nevytváří potřebu mimoúrovňového odstranění kolizních situací, srovnání s naším hlavním nádražím kulhá.
Pokud bude dostatek parkovacích stání pro kola na povrchu, proč by měla být v podzemí? Teda já bych tam nejel, pokud bych měl alternativu. Navíc, opravdu nejsme Kodaň, kde jsou na jedno auto tři kola.
A podchody? Chápu všechny výhrady, ale k nádraží 21. století jaksi patří. I v tom vysněném Curychu je mají.
Postup města se mi nelíbilo, chybí architektonická soutěž, větší synergie s okolím a další věci, ale co se týče návrhu dopravních toků, jsou jaksi logické.
mario: Já nemám problém obchodního partnera poslat na hlavní nádraží, udělal se tam kus práce a minimálně interiér haly podle mě jednoznačně poráží Svinov.
Hrdý Ostravák: Neznám.
Hrdý Ostravák: Jako člověka. Píše výživné, zpravidla dobré příspěvky.
mario: S obchodním partnerem, co nezvládne použít nadchod z nástupiště do haly, sejít po schodech a vyjít ven k MHD, obchod raději ještě zvážit.
Jann: V článku se ale neporovnává nádraží v Curychu jako takové, ale pouze otevřenost nástupišť do uličního prostoru. Zatímco ostravské nádraží je zcela oplocené. Tak stejně je uvedena i Opava. Otevřenost nástupišť do ulice.
Podchody jsou logické tam, kde je k tomu uzpůsoben i zbytek nádraží. Znakem nádraží 21. opravdu není podchod. Pořád se to opakuje, ALE záměrem SŽ není přestavba / rekonstrukce / novostavba nové nádražní budovy. Ať se to mnohým nezdá, budova není ve špatném stavu a jsou nádraží, která jsou na tom technicky hůře. Jenže celý koncept odbavovací haly stojí na provozu dopravních toků skrze nadchody. Tady pohyb cestujících podchody X hala stavěna na nadchody se míjí účinkem a smyslně využitým prostorem.
Hlavnímu nádraží, by pro začátek, stačilo vyřešit parkování. A to dvojím způsobem.
1- Parkoviště tak, aby bylo dostatek místa na cca 15 min. parkování – takže důsledná kontrola a pokutování těch, kteří tam stojí přesčas. (Toto by chtělo vyřešit i u Svinova – předimenzovaná točna busů se zákazem a vedle stojí kolona čekajících aut!).
2- Výstavbou parkovacího domu na denní a vícedenní parkování. Klidně naproti točny, teď je tam jen štěrkové parkoviště.
Dále bych zjednodušil možnost cesty na obě nástupiště.
1- Podchod ze zastávky trolejbusů na Frýdlantská nástupiště.
2- Výtah a schodiště na nadchod Bohumínského nástupiště od toho parkoviště co je za budovou policie. Stačila by rampa ze schodiště lávky. U ní taky nechápu proč nevede přímo z tubusu nadchodu!
Martin [msstavby.cz]: Nemohu souhlasit, vstup do haly a pokladny jsou v úrovni 0, k vlakům se musí přes dvoje schody, nebo dvoje výtahy až do úrovně +2, pak zase schody nebo výtahy dolů. Pokud by byl podchod, z úrovně 0 by se šlo do úrovně -1 (a nahoru k vlaku). I z pohledu jednoduché matematiky je jasné, že tato cesta je na délku, námahu i čas znatelně kratší. A o to navrhovatelům jde, nádraží nemá sloužit jako napínavá stezka.
Jann: Ale to se opět dostáváme k tomu, že celá budova je navržena pro nadchody. A pokud chce někdo měnit koncept pohybu cestujících, tak měl změnit i celou výpravní budovu. Což ale není záměr přestavby uzlu, kde se jedná především o kolejovou část.
Pokud půjdu z podchodu (-1)a budu chtít na WC (+1)? Budu muset vyjet do prvního patra stávající haly (tedy dvě úrovně). Pokud budu chtít jít do čekárny, bistra? Rovněž budu muset vyjet do přízemí a z přízemí do prvního patra. Kde je zlepšení? Naopak se pěší trasy prodlouží.
U vstupu do podzemních garáží jsou sice navrhovány jakési komerční prostory, ty svou velikostí tak stačí na trafiku či prodejnu párku v rohlíku.
Rozdíl v nadchodech a podchodech je v tom, že nadchodem pojedu o dvě vteřiny déle ve výtahu a po eskalátorech pojedu tak o 10 vteřin déle?
Kdo chce jít pěšky už neřeší, jestli to je nadchod nebo podchod.
Nádraží nemá být napínavá stezka, to zcela souhlasím. Ale umístění podchodů k budově stavěné na nadchody akorát opičí dráhu vytvoří.
Jann: Lidé bydlící v 15. patře stráví v součtu za rok ve výtahu delší čas než ti, co bydlí v 5. patře, nemluvě o delším období, ale nebudou se kvůli tomu bourat vysoké domy. Třebaže cestující, který nepotřebuje využít žádnou službu na nádraží, ušetří pár vteřin v podchodu, vyjde k MHD a tam stejně může čekat na spoj MHD. Je ale pravda, že i kvůli nepatrnému rozdílu může zmeškat vlak jedoucí na čas. Naštěstí u nás existuje velká naděje, že bude opožděn.
Martin [msstavby.cz]: Drtivá většina lidí na nádraží čekárnu nebo bistro nepotřebuje. A nepotřebuje ani prodejnu jízdenek. Pokud jezdí pravidelně, tak mají ODISku a pokud ne, tak si koupí jízdenku online. Už jen proto, že přes to sbíráte body a slevy anebo máte místenku zdarma.
A pokud má vlak zpoždění, tak mám tolik času, že si klidně zajdu o něco dále, kde ty požadované služby najdu.
Osobně si myslím, že volné prostory ve výpravní budově si časem pronajme nějaký řetězec s oblečením a bude tam něco podobného jako v Praze hl.n. Ale samozřejmě v mnohem menším měřítku. Doba kdy bylo na dráze potřeba hodně služeb pro cestující je pryč. Na jižní Moravě například ve vlacích zrušili průvodčí. Prostě se nevyplatí. A dokázal si to někdo před 10 lety představit? Ne… a nyní je to realita.
Dr. Kohn: To skoro vypadá, jak kdyby 100% cestujících, co projde hlavním nádražím, je držitelem ODISek. Což asi tak nebude… Pohyb cestujících má navíc dle predikcí vzrůst.
Čekárny, infocentra dopravců a i ta bistra jsou nedílnou součástí každého většího evropského nádraží.
Mě by zajímalo, kam si cestující v okolí hlavního nádraží má teda zajít? Do některé ze zastaváren na Nádražní? Do Alberta na Muglinovské? Nebo snad do toho pajzlu Satelit?
Dr. Kohn: Ty obchodní prostory v Praze hl. n. jsou pronajaty díky tomu, že tam chodí hodně lidí. Pokud byste toky cestujících v Praze směřoval mimo tu budovu, nájemci by ztratili zájem. Nájemci v Ostravě budou mí o pronájem prostor zájem pouze tehdy, pokud se tam bude motat hodně lidí. Pokud budou prakticky všichni chodit podchodem, budou prostory v budově čekat na nájemce marně.
Martin [msstavby.cz]: Nemohu souhlasit, hledáte argumenty pro své přesvědčení a záměrně opomíjíte ty objektivně dané. Jezdím z Hlaváku několikrát za měsíc, na toaletě jsem tam nebyl nikdy. Něco ze služeb si koupím jednou za čas, ve většině případů jdu z MHD rovnou do vlaku a naopak. A tak se chová většina cestujících. A pro ně se zpravidla optimalizuje ergonomie. Když vystupují, hledám si spoj MHD +5 minut, je velmi časově náročné projít stávajícím komplexem. Vaše teorie +2 / +10 vteřin není reálná a Vy to víte, přesto se nezdráháte to tvrdit.
Jann: Trochu to zveličujete. Já jezdím z hlaváku také několikrát za měsíc, na záchodě jsem tam roky nebyl, jízdenky si kupuji výhradně on-line, ale vždy před odjezdem si něco koupím. Cesta na tramvaj je každopádně rychlá, 2 minuty stačí z nástupiště vlaku na nástupiště tramvaje.
Ale problém je v něčem jiném. Jde o to, že tam ta budova je a je koncipována pro nadchody. Pokud někdo prosazuje podchody, ať také prosadí zbourání zbytečné budovy. Pokud chce město budovu zachovat jako budovu nádraží, ať nevymýšlí nesmyslné podchody. Jsou prostě jen tyto dvě rozumné cesty (ve výsledku je mi jedno, který bude zvolena), vše ostatní je škrábání pravou rukou za levým uchem.
Jann: Jak píše S200:, k tomu není více co dodat. Záměrem SŽ nikdy nebyla přestavba/demolice výpravní budovy hlavního nádraží a nikdo nikdy ani po SŽ ze strany města nic obdobného nepožadoval. I proto se pořád vymýšlí studie pouze v předprostoru budovy a navrhují koncepty, které se nedají naroubovat na stávající budovu. Bude z toho paskvil. Nic víc.