Komplex studentských kolejí v Ostravě-Porubě prochází postupnou rekonstrukcí. Výsledkem jsou však pouze zateplené objekty s pestrobarevnými fasádami. Nešlo to udělat lépe?
Jako první byla rekonstruována budova A. Použit byl kontaktní zateplovací systém oděn do fasády ve stylu obří šachovnice modré a bílé barvy.
Následovala rekonstrukce budovy B, která byla rekonstruována ve stejném duchu, ale za použití kombinace bílé a tmavě oranžové barvy.
V tomto roce se pokračuje s rekonstrukcí budovy C, která již není ve stylu šachovnice, ale přesto se na fasádě objevují jakési pruhy. Opět je použita jiná barva. Nyní zelená.
Již samotné vzhledové ztvárnění fasád je zcela na úrovni omalovánky z předškolních let. Celý areál začíná působit nesourodě a velmi rušivě. Kontaktním systémem byly zakryty profilace fasády. Objekty jsou na jednom z nejvyšších bodů Ostravy-Poruby a jsou pohledovými dominantami. Z dálky začíná mix těchto barev a tvarů působit velmi nedůstojně a objekty degraduje. Otázkou nejsou finance. Přeci vzhled mohl být řešen elegantně, střízlivě a v rámci celkového kontextu areálu. Na historických fotografiích můžete vidět vzhledovou jednotu celého areálu, která působí velmi důstojně.
zdroj: ostravskesochy.cz
zdroj: ostravskesochy.cz
zdroj: vsb.cz
Mohla rekonstrukce vypadat důstojněji? Určitě mohla. Příklad povedené rekonstrukce studentského bydlení můžeme vidět například v německých Drážďanech. Stavby spojuje obdobná doba vzniku, druh konstrukčního systému a náplň objektů, což je studentské bydlení.
Studentské koleje v Drážďanech byly postaveny v roce 1967-1968. Typ konstrukce je montované prefabrikované panely. Objekty stojí blízko centra města na křižovatce ulic Wiener Straße/Gellertstraße. V roce 2012 byla vyhlášena architektonická soutěž se zaměřením na funkční a optimalizovaný design fasád. Soutěž vyhrálo studio S & P Sahlmann. Rekonstrukce první budovy byla zahájena v roce 2016 a ukončena v roce 2017. Dokončení modernizace druhé budovy je plánováno na rok 2019. Nejenže projekt řeší jednotný vzhled budov i po rekonstrukci. Zaměřil se také na veřejný prostor, který je v případě ostravský kolejí doslova v rozpadu.
Původní stav drážďanských kolejí:
Projekt rekonstrukce:
zdroj: dnne.de / Dresdner Neueste Nachrichten
zdroj: dnne.de / Dresdner Neueste Nachrichten
Stav z 28. 9. 2017:
zdroj: deutsches-architektur-forum.de
zdroj: deutsches-architektur-forum.de
Související články
- 03.09.2018: Rekonstrukce kolejí VŠB-TU
- 03.01.2018: Rekonstrukce kolejí VŠB-TU
- 28.12.2015: Rekonstrukce kolejí VŠB-TU
- 29.09.2015: Rekonstrukce kolejí VŠB-TU
- 18.02.2014: Rekonstrukce kolejí VŠB-TU
- 30.05.2013: Rekonstrukce kolejí VŠB-TU
Aleš K :
Na těch původních fotkách to vypadá, že prostor mezi okny byl vyplněný úplně jiným materiálem, než zbytek plochy fasády. Chybí tam navíc i ty horizontálně orientované okýnka.
15.01.2018 10:08Marek :
Aleš K: Budovy A/B byly už dříve rekonstruovány (okna a fasáda) viz. původní fotka a foto před zateplením.
15.01.2018 11:27thrpst :
No jo no. Chudí příbuzní (také duchem).
15.01.2018 11:59aggu :
Však v těch Drážďanech jsou ta barevná okýnka taky zbytečná manýra. Ale celkový výsledek diametrálně odlišný. O veřejném prostranství před budovami ani nemluvím. Nejstrašidelnější je vůbec přístup univerzity. Koleje jsou vidět kilometry daleko a nikoho to netrápilo. A není to první případ, třeba tělocvična u Studentské je taky pěkné obludárium.
15.01.2018 15:04Asi nemají ambici kultivovat své okolí. Což u univerzity překvapí…
KK rodák :
Souhlas s p.aggu. Osobně jsem byl postaven před podobný problém, jak zateplit náš RD.Řešení bylo jednoduché, zateplil jsem v každé mísnosti jednu vnitřní stěnu venkovní zdi 10 cm polopropustnou vytvrzovací pěnou (odpovídá cca 20 cm polystyrenu) a překryl sádrokartonem (stojiny sádrokartonu v pěně). Nejen, že místost získala na vzhledu (žádný zedník na světě neudělá naprosto rovnou štukovou omítku),zmenšení prostoru vzledem ke kubatuře je zanedbatelné a nepostřehnutelné a na kolejich by se s tím studenti jistě vyrovnali (sám jsem studoval). Navíc CELÁ realizace včetně začistění sádrokartonu (u jedné místnosti) s perlinkou trvala asi 3 hodiny !! Perfektní břizolitová fasáda s hnědým kabřincovým obkladem zůstala netknutá a o finančních rozdílech raději nemluvím. To nejlepší nakonec – realizaci zapěnění provádí firma v Ostravě! Netvrdím, že je to univerzální recept pro každého, ale přesto mám dojem že ostravští architekti (a ti mají co mluvit do vzhledu objektu, nemají hlavy co do myšlení plně vytížené – nebo je to jinak ?)
16.01.2018 14:30