V areálu by měly vzniknout byty. Informaci uveřejnilo město Příbor. Areál se nachází v historickém centru města. Mezi ulici Nádražní, Josefa Rašky, Smetanova a železniční tratí podél řeky Lubiny.
Historie
Příbor je spojován hlavně s nejslavnějším zdejším rodákem Sigmundem Freudem. O průmyslový rozvoj oblasti se ale zasloužili místní podnikatelé – továrníci Raška, Reiser, Mandler či Schnürer. A také výrobce klobouků Ignaz Fluss. Největší podniky ve městě měli Jan Raška, Albert Reiser a Šimon Mandler, brzy jim ale přibyl silný konkurent – Ignaz Fluss. I on se zpočátku zabýval výrobou sukna a vedl si velmi dobře. Opravdový věhlas mu ale přinesla teprve výroba klobouků, se kterou začal roku 1883.
Ignaz Fluss se narodil roku 1825 v rodině židovského obchodníka Jacoba Flusse. S podnikáním začal již v letech 1846 až 1847, kdy si v Příboře založil malou firmu na úpravu a prodej sukna. Zřejmě se mu dařilo, protože hned v následujících letech dílnu rozšířil a vybudoval i vlastní soukárnu a tkalcovnu. Roku 1860 se Fluss rozhodl výrobu zmechanizovat a zakoupil parní stroj o výkonu sedm kilowattů. O čtyři roky později instaloval do podniku i první mechanické tkalcovské stavy a z malé firmy se stala moderní továrna. Roku 1869 zakoupil ještě několik strojů na potisk plátna značky Rouleaux a závod následně vybavil ještě dalším parním strojem (tentokrát už ale s výkonem 60 kilowattů).
Flussův závod byl na přelomu 19. a 20. století na vrcholu. Pracovaly v něm již tři parní stroje (jeden záložní), továrna měla parní vytápění a dokonce elektrické osvětlení. Pracovalo v ní celkem 400 dělníků a jejich počet neustále rostl. Roku 1906 pod značkou „I. Fluss“ fungovala výroba sukna a vlněného zboží s přádelnou, niťárnou, mechanickou tkalcovnou, barevnou a úpravnou. Dále se rozvíjela výroba pleteného zboží, vlněných čepic, šišáků a také přádelna a trhárna vlny. Energii pro továrny přitom dodávaly již parní stroje o celkovém výkonu 224 kW! Objekty obou textilních podniků (Flussova i původního Raškova) postupně splynuly v jeden celek u bývalého vodního náhonu. Zástavba v těchto místech je zanesena již na katastrální mapě z roku 1833, do začátku 20. století se však areál mnohonásobně rozrostl. Provoz byl rozšiřován hlavně jihovýchodním směrem k řece Lubině, kde vznikly nové jedno-, dvou- i třípodlažní objekty.
Původní podoba areálu:
zdroj: FB Město Příbor – oficiální stránky města
zdroj text a historické foto: FB Město Příbor – oficiální stránky města
Související články
- 30.05.2022: KWK PROMES přestaví továrnu v Příboře
- 18.02.2026: Příbor vybuduje napojení obchodní zóny
- 14.02.2026: Prezentace návrhů dostavby Příbora
- 25.11.2025: Zdroj stanice výkonové rovnováhy v Příboře
- 24.11.2025: Rekonstrukce historických domů v Příboře
- 29.10.2025: Stavební úpravy ulice Žižkovy v Příboře
Původně přestavbu navrhoval Konieczny, ale nedopadlo to..
Teď Atelier Simona a hooooooooodně příjemné překvapení. https://atelier-simona.cz/projekty/konverze-byvale-tovarny/
@Martin [msstavby.cz]: Nedávno jsem se bavil s někým ze Simony, že tam mají teď nové lidi, kteří si uvědomují, jak byly návrhy starších architektů kýčovité a snaží se tu úroveň pomalu měnit k lepšímu. Tak snad toto je první vlaštovka.