Komentáře

Kopřivnice mě vskutku nezajímá. Podle mě je zásadní brzdou rozvoje důležitých měst v kraji to, že zdější polycentrická aglomerace nemá správní status odpovídající funkci. V reálu to funguje jako cca 800 tisícová vysoce mobilní konurbace mezi Opavou, Frýdkem, Havířovem a Karvinou, ne jako pět větších oddělených měst a mnoho menších kolem. A to je v ČR unikátní situace, která by měla být zohledněna na všech úrovních správy a rozvoje. Standardní správní systém, který je logický všude jinde, tady prostě neodpovídá skutečnosti a vede ke značnému zanedbávání potencíálu takto hustě osídlené a provázané oblasti. Takže bych za rozumné považoval, kdyby Moravskoslezská aglomerace měla speciální správní status s polem působnosti na úrovni mezi městy a krajem, což by umožňovalo vytvářet, prosazovat a hájit společné zájmy z míře odpovídající významu oblasti.

Tak nějak to asi bude. Včetně šíleností, které přišly s evropskými dotacemi a předpokakaností politiků (nesnáší složitosti a odlišnosti a vůbec problémy v "běhu věcí"). Ale obecně s tím "dostatkem peněz, s daněmi a rozpočty obcí, bych asi byl opatrnější. Tam jsou jedna, dnes už možná dvě, velké brzdy jasné. Stát někde řeší věci rychle a velkoryse. A někde ne. Zvláštní, když všichni platíme daně stejně ;) Takže ta demence kopřivnických politiků je možná hraná. Třeba jako insideři ví, že kvalitní řešení "nejsou průchozí".

jura5: Zastavět proluku asi neprošlo přes pí. starostku a spol. - zřejmě stavba měla málo parkovacích míst.

To se mi ani nechce verit! To je hruza. Aspon tu debilni zamkovou dlazbu kdyby tam dali.. Ale bohuzel v Ostrave je zamkova dlazba vyhrazena k pouziti na nejprominentnejsich mistech :-/

Hynek [msstavby.cz]: nejsem nehodář PČR, dopravní nehodu v blízkosti místa pro přecházení jsem ještě neanalyzoval a už vůbec nejsem právník či soudce, který to nekonec bude řešit. V tomto místě bych diskuzi o místě pro přecházení ze své strany přerušil, protože, přiznávám, sám nevím. Poslal jsem dotazy na některé oficiální místa a uvidím reakci. Mluvil jsem tak o tom i s M. Kennym. Co se týče neřízených přechodů pro chodce, tak ty z normy mohou být dlouhé max. 6,5, při rekonstrukci a na vozovce s provozem silniční linkové dopravy 7,0 m (pokud přechod vychází do nároží křižovatek, tak délka může být navýšena o 1, resp.až 3 m, viz ČSN 73 6110, kap. 10.1.3.3.2). V případě přechodu přes tramvajovou trať se souběžně vedoucími jízdními pruhy není možné normou požadovanou délku neřízeného přechodu dodržet bez nutnosti vložení ochranného ostrůvku. To bývá jeden z argumentů, proč nejsou původní a starší normě vyhovující přechody obnovovány.

A nemělo to být původně rekonstruováno na hotel, který měl zastavět i tu proluku na Hollarově.

Tak to jestli se podaří zrealizovat v brzké době, budu tleskat dva dny v kuse. A nebude mi ani vadit, že diskuze nad tónem pastelové fasády by mohla být věčná, a že parter je oproti tomu stávajícímu zchátralému, funkcionalistickému mírně upraven.

Hynek [msstavby.cz]: Otázkou je, zda půjde o místa o přecházení vyznačená vodorovnou dopravní značkou. Pokud tam ta značka nebude (pouze se bude jednat o místo stavebně upravené jako místo pro přecházení), tak není co řešit a lze přecházet všude. Osobně se domnívám, že tam žádné nehody nebudou, ať už se bude přecházet kdekoliv. Např. v prostoru kolem zastávky Stodolní chodci přecházeli (a přecházejí) všude a nějaké nehody jsem tam nezaznamenal.

A co dělá podlaha v Tescu,vozíky tam ujíždí kam chtějí.

Dům se původně nazýval Annahaus, protože ho nechala někdy počátkem 90. let 19. stol. postavit paní Anna Kremerová. V roce 1895 se tam např. otevřel "velký sklad pravých polských nejjemnějších likérů, rosolek, rumu, polské samožitné, jakož i různých specialit jako: chartreusky, bartoszówky,obrozówky, starky, jarzebinky atd. Žádajíce velectěné obecenstvo o hojnou návštěvu, ujišťujeme, že dbáti budeme při mírných cenách vždy nejlepšíobsluhy a znamenáme v dokonale úctě Gwoždziewicz & Comp." (viz Ostravice, 10.10.1896 :-)

Nějak nerozumím tomu, proč chce architekt z Holešovic překopat stávající cenný parter a nahradit ho "čímsi". Ale pak jsem se podíval na jejich FB, kde se ptají "Jakou barvičku fasády?" a už mi je to vlastně jedno. Mohlo to dopadnout hůř. Šlo to i zazdít.

Jsem tak zabrouzdal do starší diskuze a pobavily mne názory na dřevostavby (především ty negativní):). Po 5 letech protékat spoj? :)... to je snad jedno, jestli je to dřevo či zděná stavba - musí se to udělat kvalitně a hlavně dobře pohlídat (kvalitní technický dozor) a pak bude vše vpořádku. životnost nezávisí na tom, jestli je to ze dřevo či z děrovaných cihel, či z pórobetonu. No a akustika, co tady mistr Rado kritizoval je zase o konstrukci. Osobně mám dřevostavu zevnitř dvojtě opláštěnou (OSB+SDK) a co se týče průzvučnosti, tak jsem na tom určitě lápe, než porobeton a nemalá část dutinových cihelných bloku (porotherm, Heluz). No a kročejova neprůzvučnost, to je jiná věc ... tam už je to o spojích a hlavně o plovoucí podlaze - ideálně těžké ... to se dá taky vymyslet ... řekl bych, že výše vedená diskuze je spíše o pocitech a sympatijích než o reálných kvalitách daných staveb. Konec konců - téměř každý má částečně dřevostavbu - podkroví :).

Koukam ze Dependegroup chce byt ostravske www.ambi.cz :)

S200: Hynek [msstavby.cz]: Dá se říci, že pravdu mají obě strany. Záleží na úhlu pohledu :) Zákon č. 361/2000 Sb. o silničním provoze, v pl. zn. v § 54, odst.(1) říká jasně, že chodec je "místo pro přecházení" povinen užít, je-li blíže než 50 m od něj. Na druhou stranu do konce minulého roku "místo pro přecházení" nemělo žádnou svislou ani vodorovnou dopravní značku, a pokud chodec nebyl znalý stavebních norem (konkrétně ČSN 73 6110), tak neměl žádnou šanci místo pro přecházení rozeznat třeba od protilehlých sjezdů na pozemní komunikaci. Myslím, že jde o názornou ukázku zákonné povinnosti, kterou nelze v praxi vymáhat, a proto by bylo nejlepší a nejjednodušší povinnost použít "místo pro přecházení" zrušit. "Místo pro přecházení" by mělo svou stavební podobou a umístěním samo lákat chodce na využití pro relativně bezpečné přejití vozovky. Pokud ale chce někdo přebíhat vozovku např. v celé délce, s nezaručenými (horšími) rozhledovými poměry na přijíždějící vozidla a nevadí mu skákání z a na zvýšené obruby, tak ať si přejde, kde chce.

čisté linie zpracování kovu u baru se mi zdají nadčasové, strohost skandinávského stylu je poutavá, v industriální Ostravě jedinečný podnik !

A právě proto že je to dvůr nebudou spravovat cestu.

Tak zprovozněte aspoň tu starou 11, vždyť dostat se do Polomě je větší peklo než před otevřením nových úseků

Jakou cestu? Vždyť to je dvůr a tak nějak nevěřím, že by to po takové investici aspoň nějak neupravili, jsou tam cenná parkovací místa a nutnost zásobování.

No mohli by je rekonstruovat jako tabačku...

Summerboy: Cestu bohužel spravovat nebudou.

Ví někdo v kterém roce proběhla ta přestavba?

Milan: Tak alespoň už víme co nového zde vznikne - podlaha

Divím se, že si Mountfield nepovolal na pomoc zase Treja. Ale ten už má přes 70, tak možná proto... https://www.youtube.com/watch?v=ddCAqq84Iyo

Ono jde vidět, že to, co mohlo být příležitostí, je nakonec jeden velký průšvih a vizitkou českého stavitelství.

Problémy se objevují i na hale SC Dubina...

Jen pro zajímavost, obě firmy (OKAY elektro a Mountfield)objekt opustily kvůli bobtnající strusce v podloží, která zvedala podlahy o desítky centimetrů... Stejný problém jako u ostravských dálnic.

Super!!! Myslite, ze na druhe fotce spravi i tu rozbitou cestu?

Proč to nejde i jinde? 1. Veřejný sektor (starostové, příspěvkovky, kraj) chce DOTACI. V jejich očích stojí dotační agentura, zpracovatel výběrového řízení a dodavatel (stavební firma) výše než architekt/projektant a energetický specialista(auditor). Projekt je pro ně často nepříjemná a zbytečně drahá administrativa! Úvaha o estetice se redukuje na peklo jménem "barevné řešení fasády". Motivace zlepšit stav budovy celkově bývá obvykle ze strany investora minimální. 2. Postup bývá následující: Nejprve se zakreslí stávající stav. Z něj energetický auditor v energetickém auditu/posudku spočítá výchozí a navrhovaný stav. Protože není projektant stavby (a většinou tomu ani nerozumí), tak se omezí pouze na to že navrhne tloušťky zateplení součinitele prostupů oken a dveří. Plochy oken a dveří nemění. Energetický posudek je výchozím podkladem pro další stupeň projektové dokumentace (DSP, DPS). Tento stupeň se u větších staveb soutěží na nejnižší cenu s podmínku závaznosti eng. posudku. 3. Já jsem mohl hodit původní projekt pro DSP za hlavu(klasická zateplovací orgie), protože jsem zároveň eng. auditor a veškeré úpravy v souvislosti s eng. auditem jsem si sám autorizoval. Co jsem musel dodržet byly plochy oken a dveří stanovené v dotaci.... 4. Jak by to šlo zlepšit: Na začátku spolupráce architekta a eng. specialisty. Jenže to by byla pro eng. specialisty práce navíc. Eng. posudek/audity měl vycházet ze zpracované studie. A architekt celý proces přípravy prodraží o tu studii. Existuje pořád riziko, že i on sklouzne do pekla jménem "barvené řešení fasády" 5. Asi si všichni vzpomenou na tuto stavbu: http://www.msstavby.cz/rekonstrukce-budovy-sse-na-jizdarne-26-03-2015/ Zde byl investor s projektantem tak spokojený, že stavbu provedl dobře, tak se rozhodl využít jeho služby znovu. Kdyby někdo z architektů potřeboval pohnout s čímkoliv kolem energetiky staveb, aniž by musel barák úplně utrpět, tak se může ozvat skrz www.keamsk.cz Oni už vás přesměrují;) Většinou to jde.

Colours za dveřmi, takže do té doby musíme Nádražní stihnout opět pořádně rozvrtat.

martin [msstavby.cz]: S200: Teď jsou na to alokované peníze, lidi a stroje. Pozemky vykoupeny byly a jsou. Ta silnice bude stát a bude se po ní jezdit. Richtár nemá žádnou právní cestu, jak tomu zabránit, může jenom zdržovat. Jestli po tom půjde jezdit hned nebo později, je irelevantní. Blokovaný úsek je pokud vím rovný a plochý, nebyl by problém ho rychle dostavět a zprovoznit, až to bude možné. Ale dostavět celou stavbu ze současného stavu rychle nepůjde. Mě přijde logické postavit všechno, co jde. A navíc by absurdita 6km dostavěného úseku, přerušeného kouskem bláta u domu jednoho blbce, měla mnohem výraznější mediální ohlas - na rozdíl od současného stavu, kdy je to pořád jenom rozestavěná silnice. Nechat to v tomto stavu by dávalo smysl pouze tehdy, pokud by existovala možnost úplného zrušení stavby.

S200: Pozor na to, na stavbě bylo vykoupeno 100% pozemků, ale po zapsání pozemků toho "nejmenovaného" na katastru do vlasnictví ŘSD, tam bylo dodatečně zapsáno právo užívat cestu, takže to nyní ŘSD nemůže zstavět do vyřešení soudního sporu... Jinak doporučuji přečíst toto PDF, je to vyjádření stavbeního úřadu v Porubě tuším, kde je opakovaně zmiňováno, že se s panem rychtárem vypořádat chtěůi, ale on dělá jen naschvály, neustále se na vše odvolává... opravdu zajímavé čtení... https://goo.gl/tyzLAC

S200: Naopak! JE dobře, že se staví aby si ten Rychtár (nevím, proč to autor nenapsal rovnou, o koho se jedná) nemyslel, že vyhraje. Jen ať mu jezdí kolem baráku co nejvíce aut, vyvlastnit, hotovo

Adam: Protože by se po tom úseku stejně nemohlo jezdit?

Adam: Stavět nějaký úsek má smysl, pokud vím, že bude v provozu 100 % délky. Jaký by mělo smysl dostavět 95 % délky? Podle mě trochu drahá sranda pro pár in-linistů… Teď už je pozdě to řešit, ale stavba neměla vůbec začít, pokud nebylo vykoupeno 100 % pozemků.

No, mne spíš zajímá kvalifikovaný odhad, kolik času bude potřeba na dostavbu, až se právní problém nějak vyřeší.

Existuje nějaký důvod, proč nedostavět úseky, na kterých není problém? Nevidím technologický, ekonomický, ani logický důvod. Pokud existuje právní důvod, proč zastavit celou stavbu, tak je to stupidní důvod.

Dnes měla paní Vitasková on-line rozhovor na idnesu...tak jsem využil situace a poptal jsem se na umístění sídla ERú v Ostravě o kterém se mluví.Tady je otázka a odpověd...čili podle ní to vázne na zákonu.Takže se čeká až si kluci sednou ve směmovně a schvalí. OTÁZKA: Dobrý den.Chci se zeptat, objevili se informace v tisku, že se chystá přestěhovat ČRÚ do Ostravy+že by v Ostravě měli přibýt nějaké zahraniční pobočky.Jak to tedy vypadá?Je nějaké datum?Kdy dojde tedy k přestěhovaní.Děkuji za informaci. Danek Hostem on-line rozhovoru se čtenáři iDNES.cz je předsedkyně Energetického... Alena Vitásková: Ostrava jako třetí nejlidnatější město ČR nemá v této chvíli sídlo žádného významného úřadu. Pokud by ERÚ mělo mít sídlo v Ostravě místo v Jihlavě, je nutná změna zákona. V Ostravě by mohla vzniknout pobočka Remit pro více zemí, např. V4.

aggu: údolí Opavy je krásné místo, ale nevím jestli je to argument pro to pracovat v Porubě? jediný problém je, že je to profláknuté a jet tam v létě "ve špičce", tak je to ucpaná cyklistická dálnice

Je v tom zjevně poněkud chaos. Zajímavý příspěvek k tématu: http://www.ateliermok.eu/docs/clanky/2014_Krejci_%20MPP-Vselek_nebo_smrtonosna_past.pdf

Aha, teď koukám, že podle zákona je povinnost použít místo pro přecházení. Ovšem pokud se nepletu, tak takové místo není nijak označeno, takže těžko může někdo dodržování tohoto pravidla striktně vyžadovat.

Hynek [msstavby.cz]: Kde tam projektant tvrdí něco jiného, já tam nic takového nevidím.

Kostel sv. Josefa ve Slezské Ostravě by zasloužil rekonstrukci předprostoru.

Pár fotek ze dneška bez ladu a skladu a jen starým mobilem, testoval jsem jen něco na kole a byl nalehko a mám to nejblíže. Tak doufám, že až to vyasfaltují a zprovozní, tak ještě trochu uklidí okolí, je to tam jedno velké smetiště :-( http://url.googluj.cz/hpz

ps: Pavel: V srpnu 1968 ještě stál (dle fotek z okupace).

Tady je krásně vidět, že v Havířově není práce a že tam jsou hloupí lidi.

Už odstranili u Elektry průchozí přístřešek na zástavce, na chodnících jsou vyznačeny inženýrské sítě, takže 2. část rekonstrukce už asi brzo započne. Podle článku http://ostrava.idnes.cz/z-centra-ostravy-mizi-prechody-pro-chodce-fga-/ostrava-zpravy.aspx?c=A160319_2233751_ostrava-zpravy_jog , lze ulici přecházet kdekoliv, protože už tam nebudou přechody, ale pouze místa pro přecházení.