We use technologies like cookies to store and/or access device information. We do this to improve browsing experience and to show (non-) personalized ads. Consenting to these technologies will allow us to process data such as browsing behavior or unique IDs on this site. Not consenting or withdrawing consent, may adversely affect certain features and functions.
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
Lokalita v dnešní době:
Tuhle fotku mám ale vždy jak ji vidím mě dostane. Jako mladý jsem nastoupil právě na tenhle věžák, který byl postaven jako první z šesti daleko v poli za rondlem v Hrabůvce od kterého jsme museli chodit od tramvaje pěšky. A v budkách vlevo dole za ním, konkrétně poslední budka ve vzdálenější řadě, první od parkoviště jsem strávil cca 5 let života. No a hnědá plechová bouda vevnitř oválu vedle ohrádky na popelnice byla náš sklad, odstraňovala se jako poslední neboť jako malíři jsme chodili po obydleném sídlišti ještě dlouho odstraňovat kolaudační vady. Podle samoobsluhy v dáli a baráků vedle ní tipuji ten snímek na max. rok 1988, což byl můj poslední u n.p, Bytostav.
Bože to to letí, tehdy někdy vznikl místní název „Údolí paroháčů“ :-)
Nevím proč, ale pocitově mi sídliště z osmdesátek připadají jako nejmíň povedená. V kterémkoliv našem městě. Byly to první pokusy o barevnost fasád, možná že vnitřní dispozice bytů byly o krapítek lepší. Ale připadá mi, že se nejrychleji opotřebovaly. V každém případě znamenaly největší oddálení se od toho, co se ve stejné době stavělo v západních zemích.
když se nad tím zamyslím, tak ta Dubina není zas tak špatná, bydlím tam odmalička a má své nevýhody to je jasné, ale i tak pokud by došlo k revitalizaci, tak se to může hodně zlepšit za tu dobu nekteré prvky zmizely jiné přibili, chtělo by to teˇ trochu sjednotit upravit chodníky, upravit cesty, parkování aktuální situaci, která ukázala co je dobře a co špatně, když to veme do ruky dobrý architekt, tak se z toho dokáže udělat pěkné místo k žití
Sídliště z 80.let jsou vesměs nejméně oblíbená proto, protože se u nich vracelo k urbanismu tradičního města. Tedy vnitrobloky, ulice a náměstí. Na Dubině se paskvil tohoto řešení objevil zejména v její středové části – Jaroslava Misky, Norbert Frýda, Košaře. Tedy to klikaté bludiště. V Bělskén Lese už je ta inspirace tradiční městskou strukturou více vidět, tam při pohledu na mapě skutečně vidíme hlavní ulice, náměstí a téměř uzavřené vnitrobloky. Problém je v tom, že původně sídliště přesně proti této městské struktuře brojila. Podívejte se na takovou Hrabůvku, kde jsou velké a dlouhé hokejky, hodně daleko od sebe. Mezi domy je královsky místa. To jsou zlatá šedesátá. Pak tu máme Výškovice, zde už mají domy mezi sebou méně místa (oproti Hrabůvce) ale stále dostatečně. No a poslední fází je Právě Dubina. Vše to plyne z jediného: pro stavbu sídlišť byly stále přísnější normy na hustotou obyvatel. Ovšem je potřeba podotknout, že i sídliště jako Dubina a Bělský Les nabízejí násobně více místa mezi domy, než historické jadro města.