Komentáře

  • Xavier 07.08.2016  ●  16:10

    A historikové se smějí. Taková památka na „čínský způsob“, tedy „památka“. S původním hradem (http://www.hrady.cz/data_g/voxpic/306_400.jpg). Viz také https://digilib.phil.muni.cz/bitstream/handle/11222.digilib/133158/ArchaeologiaMediaevalisMoravicaetSilesiana_2-2011-1_11.pdf?sequence=1. Ale co, aspoň něco tu máme! :)

    To se mi líbí 7 To se mi nelíbí 9
  • Michal 07.08.2016  ●  20:17

    Záchrana se povedla navzdory všem Adamům

    To se mi líbí 4 To se mi nelíbí 3
  • Crazym 07.08.2016  ●  21:01

    Pěkné, ta fotka se mi líbí, tak nějak si to pamatuji když jsem to jako dítě prolézal, jen to bylo možná ještě v horším stavu, propadlé stropy, sesuté zdi apod. Památkou bych už to taky asi nenazýval ale aspoň to má smysluplné využití. I diskotéka Rotunda byla rozumnějším využitím než ta hromada šutrů co tam nakonec z toho hradu zbyla a co jsme se tam nachodili nahánět kikiny a i hrával jsem tam nakonec. Bože to byly tahy z Rotundy přímo na Mrtvolu a pak koupání na Čapkárně a nahánění se soudruhy od VB :-) Takže ten současný Disneyland mě nijak neuráží a i když ho nenavštěvuji považuji ho za přínos pro Ostravu.

    To se mi líbí 11 To se mi nelíbí 1
  • aggu 07.08.2016  ●  22:18

    Michal: Jestli se „záchrana“ povedla nebo ne je diskutabilní, spíš je otázka, jestli to byla záchrana nebo něco jiného. Nejsem odborník, rád bych si o současném stavu „hradu“ zase něco přečetl z NPÚ.
    Každý kdo tam někdy zavítal, musí jasně vidět, že některé zásahy hradního pána jsou, řekněme velice diskutabilní. Třeba ta stodola vpravo od vchodu, s úžasně infantilním interiérem. Jaký to má smysl… Napadá mě jediný, zvýšit kapacitu pro večírky a profit.
    Stejně tak zastřešení. Nechápu.
    Hradby z gabionů, které slouží jako hlediště. Drátěné koše vyplněné kamenivem, dominanta prostoru před hradem…
    Kulturní dramaturgie, čarodějnické muzeum a podobné nesmysly jenom dokreslují co se tam děje. Další z mozaiky vláčků, Ikarů, lokokoňů…
    Vzhledem k tomu, že se jedná o nejstarší památku v Ostravě se člověk na místě neubrání permanentnímu pocitu studu.
    Divím se, že to město Ostrava, jako 100% akcionář, toleruje.
    Hrad by měl převzít někdo s citem, respektem k historii. Třeba Ostravské muzeum. Má kapacitní problémy. Proč tam nemohla být trvalá expozice o historii Ostravy. Od pravěku, přes středověk. Až k bolševickému ignorantství, „slavné“ Rotundě a „současnému bohatému kulturnímu životu“.

    To se mi líbí 16 To se mi nelíbí 9
  • Nimrod 08.08.2016  ●  08:53

    aggu: Protože toho bohdá nebude, aby na hradě bylo něco smysluplného za páně Burdy života…

    To se mi líbí 2 To se mi nelíbí 2
  • Xavier 08.08.2016  ●  09:24

    aggu: V podstatě naprostý souhlas. Jen doplním, že hrad rozhodně není nejstarší památka v Ostravě. A dokonce není ani nejstarší stavební památkou – tou je Kostel sv. Václava.

    To se mi líbí 7 To se mi nelíbí 1
  • Petr 08.08.2016  ●  10:21

    Prosim pána aggu o příklad jedné pozitivní zkušenosti s vývojem v městě Ostravě, existuje-li nějaká?

    To se mi líbí 0 To se mi nelíbí 1
  • aggu 08.08.2016  ●  11:00

    Xavier: Teď teda nevím ;) Hrad je datovaný k 1. polovině 13. století. Kostel sv. Václava do 2. poloviny 13. století, ale ten zase má románské základy.

    To se mi líbí 0 To se mi nelíbí 0
  • aggu 08.08.2016  ●  11:04

    Petr: Spousta. Třeba centrum má velice pozitivní vývoj. Sice navzdory místnímu politbyru (zatím), ignoraci developerů (zatím), ale to je jedno.

    To se mi líbí 2 To se mi nelíbí 1
  • Xavier 08.08.2016  ●  13:27

    aggu: On Slezskoostravský hrad vznikl skoro ve stejné době, jako kostel sv. Václava. Žádná konkrétní data nejsou známa (podobně jako praktický ve všech případech z raných dějin města). První známá a dochovaná zmínka o těchto dvou stavbách pochází z téhož roku (1297). Podle archeologických výzkumů se ale soudí, že hrad byl ve své prvotní podobě vystavěn v druhé polovině 13. století (a nikoli první), zatímco kostel již stál cca kolem roku 1250.
    Ono je nakonec možné, že ty stavby byly postaveny zhruba zároveň. Ostatně, stavba takovýchto budov byla (a stále je) dosti materiálně náročná, takže bych se tomu vůbec nedivil…
    Jinak nechápu to mínusování u mého původního příspěvku, ani totéž v případě příspěvku od aggu. To je opravdu tak těžké připustit si, že ona památka zanikla a zůstalo jen pouhé torzo a (nepříliš zdařilý) pokus o „záchranu“ a „rekonstrukci“ do podoby, která s původním hradem nic moc společného nemá? I takové Hukvaldy, které jsou zakonzervovanou ruinou, jsou historicky hodnotnější. Ostatně, pozná to i laik – při návštěvě Hukvald na člověka skutečně dýchne historie… při návštěvě Slezskoostravského hradu nikoliv!
    Historie starého hradu v podstatě skončila v polovině 20. století. I tehdy již možná bylo pozdě… ostatně, nechat 100 let klesat takovou stavbu v důsledku poddolování (dodnes prý došlo k poklesu cca o 15 metrů). Např. stav z konce 70. let: http://www.images.atlasceska.cz/images/pamatky/velka/18744/v31895_Slezskoostravsky-hrad.jpg.

    Přečtěte si tento článek: http://www.obnova.sk/clanok/slezskoostravsky-hrad

    Např. tento úsek:
    „Ty zahájil jistý pan stavitel Rudolf Sajdek, který začal na sklonku 70. let kámen po kameni rozebírat zbytky hradu a podle svých představ je přetvářel v „hrad“ nový. Za tichého souhlasu obvodního a městského národního výboru a díky finančním injekcím budoval „hradní věž“.
    Památkáři se pokusili zabránit nejhoršímu, ale pod pohrůžkami jednoho vysoce postaveného (dnes již nežijícího) funkcionáře Národního výboru města Ostravy to raději vzdali. Ti bojovnější podali v roce 1981 stížnost na městskou prokuraturu, kterou informovali o porušování zákonů o kulturních památkách, územním plánování a stavebním řádu při památkové obnově Slezskoostravského hradu. Stížnost však byla z Krajského střediska památkové péče a ochrany přírody odeslána až o šest let později. V roce 1981 ji totiž tehdejší ředitel střediska odmítl podepsat, prý „z politických důvodů“.“

    V současné době jde spíše o turistickou atrakci (a atraktivní je, je tam větší návštěvnost než třeba na Hukvaldách), o památce bych se ale zdráhal mluvit. To už spíš volil spojení „památník/pomník památky“.

    To se mi líbí 12 To se mi nelíbí 0
  • Michal 08.08.2016  ●  13:50

    „Nejsem odborník,….“
    A tím by to mohlo skončit. Jenže jako vždy nekončí a následuje opět únavný elaborát místního Jindřicha Šídla.

    To se mi líbí 3 To se mi nelíbí 8
  • aggu 08.08.2016  ●  13:57

    Xavier: Díky. Jen s tím definitivním zánikem bych nesouhlasil. I „rekonstrukce“ se dá rekonstruovat. Objekty jdou znovu vystavět i z rumiště. U středověkých hradů je to skoro pravidlo ;)

    To se mi líbí 1 To se mi nelíbí 0
  • Xavier 08.08.2016  ●  13:59

    Michal: Míšo, ty ses dal na trollování? Jindra Šídlo? To bude nejspíš tvůj pseudonym…
    Nevím, co je špatného na tom, když se někdo přizná, že není na něco určitého odborník. Zároveň nevím, proč by „nejsem odborník“ mělo znamenat „nebudu se k tomu vyjadřovat“. A „nejsem odborník“ už vůbec rozhodně neznamená „nejsem schopen čerpat z odborných studií odborníků“. Kromě toho sám dělám v oboru (nejsem ale historik, ani historik umění či architektury – některé lidi, kteří jsou jmenováni v tom článku (např. již zesnulý docent Holý) jsem znal osobně a o hradu jsem s nimi měl tu čest diskutovat. Toť vše, pane Palato!

    To se mi líbí 3 To se mi nelíbí 1
  • Xavier 08.08.2016  ●  14:06

    aggu: Souhlasím. Ale je rozdíl mezi rekonstrukcí z rumiště (viz např. ty slavné čínské hrady, které jsou rekonstruovány takřka v doslovném smyslu tohoto slova, tj. „znovu vystavěny“) a „rekonstrukcí“, ke které došlo v tomto případě, kdy nebyla respektována valná většina z rysů původní stavby. Já bych zde hovořil spíše o jisté formě fasádismu. Ale k revitalizaci v té oblasti došlo, a to je asi pro mnohé to hlavní…

    To se mi líbí 3 To se mi nelíbí 1
  • tom 08.08.2016  ●  14:21

    Z původního hradu nezbylo téměř nic, takže nebylo třeba vytvářet kopie-to je podle mne taky směšné. Nevadí mi ani tak to, jak hrad vypadá, vadí mi spíše podprůměrná dramaturgie, ale to je problém více městských organizací, např klub Atlantik. Třeba nepříspěvkový Cooltour míří o třídu výš a návštěvníků má dost. Je trochu škoda, že mnohé akce jsou ve stylu pomalovaných dětských tvářiček, sletu čarodějnic, vyřezávaných kýčů atd. Ale je to jen můj pocit, možná se mýlím. Na druhou stranu je pěkné, že hrad žije.

    To se mi líbí 2 To se mi nelíbí 2
  • dolil 08.08.2016  ●  14:32

    dokonce si myslím, že na Cooltour by se mělo posvítit. Několik kontejnerů, stolků z palet a hopsavé zábavy.

    To se mi líbí 6 To se mi nelíbí 5
  • Xavier 08.08.2016  ●  15:12

    dolil: Týjo, 2 miliony na celoroční činnost + další prachy na projekty. Zajímavé, že některé (lepší) podniky dokážou dělat kulturu kvalitněji i bez finančního přítoku ze strany města. Díky za to info!

    To se mi líbí 5 To se mi nelíbí 2
  • aggu 08.08.2016  ●  16:15

    dolil: Porovnávat dramaturgii Cooltouru a hradu… LOL.
    Kultura stojí peníze. Problém je, když máš peníze, a nemáš někoho kdo by ti ten kulturní program dělal. Pak ti v kapse zůstanou peníze a můžeš se jít podívat maximálně na to muzeum čarodějnic nebo na estrádu hereckých celebrit do DKO. Jak je to v Česku zvykem. V Ostravě to zvykem není.

    To se mi líbí 4 To se mi nelíbí 5
  • tom 08.08.2016  ●  21:57

    dolil: 2 milióny, které můžou a nemusí být přiděleny. V porovnání s náklady Slezskoostravského hradu, Atlantiku, Akordu a spol. směšná částka. Nicméně do kultury se peníze dávat musí, ale nabídka by měla cílit i na trochu náročnějšího diváka, dotovat by se měly hlavně kvalitní věci, ne každý slet čarodějnic atd.

    To se mi líbí 1 To se mi nelíbí 3
  • dolil 01.09.2016  ●  11:07

    Hynek: dobrá práce. Nicméně kvitoval bych , pokud by byli schopni tohle dělat, ovšem bez dotací.

    To se mi líbí 1 To se mi nelíbí 2

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.