Ostravské sochy #12

Jakub Ivánek | 9.7.2016 | OSTRAVA | #mozaiky, #sochy, #všb | Žádné komentáře

Mozaiky na Vysoké škole báňské (I): skleněné mozaiky neznámého autora a Karla Říhovského.

Areál dnešní Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava je poměrně bohatý na uměleckou výzdobu. Na většině fakult nalezneme umělecké realizace rozličných typů. My se nyní zaměříme pouze na mozaiky, kterých vlastní univerzita hned několik. Jelikož mozaika je technika umožňující provedení v různých materiálech, rozdělíme si náš seriál na dva díly podle tohoto kritéria. V prvních dvou dílech pohovoříme o mozaikách z materiálu, který je pro tato díla charakteristický, ale zároveň je nejnákladnější – tím je sklo.

Nejstarší ze tří diskutovaných mozaik je realizace v průchodu budovy dnešní ekonomické fakulty na nároží Sokolské třídy a ulice Českobratrské v centru města. Někdejší hutnická fakulta, zbudovaná v polovině 50. let 20. století postupně pohltila i starší školní budovu na nároží. Její historizující ráz byl zcela pozměněn přestavbou na počátku 60. let, kdy byla fasáda sjednocena kachličkovým obkladem se sousední novostavbou univerzity v duchu moderního klasicismu. Oproti tomuto vnějšímu výrazu architektury 50. let se však postavila zcela sebevědomě mozaika sestavená jako geometrizovaná kompozice barevných ploch, zcela již odpovídající českému umění 60. let. Můžeme v ní najít inspiraci průlomovými, geometricky laděnými abstraktními obrazy Františka Kupky z druhého desetiletí 20. století, ale zejména designem nizozemských umělců z uskupení De Stijl, jimž se blíží rovněž zvolenou barevností. Autora této mozaiky se zatím nepodařilo vypátrat. Možná ji navrhl sám architekt přestavby budovy, čemuž by nasvědčovalo použití tzv. sintrované mozaiky (charakteristická prefabrikovanými, zakalenými skleněnými kostkami), která byla užívána především na obklady staveb, méně často na umělecké realizace. Ačkoli ztvárnění průchodu VŠB představuje malou perlu architektury té doby na území města, je už dlouho ve špatném stavu (kazí ji dvě výraznější praskliny ve zdivu). Alespoň byla skupinou nadšenců na podzim roku 2015 vyčištěna, aby více zářila do okolí.

Konstruktivistická mozaika neznámého autora v průchodu dnešní ekonomické fakulty VŠB v centru města, asi 1961–62 (foto Roman Polášek)

Naproti tomu nejmladší skleněná mozaika v budovách univerzity se nachází ve vstupní hale knihovny, tedy na opačném konci města – v areálu VŠB v Porubě. Zde je její vizuální působivost snížena technikou provedení. Nejde ani tak o věc použité mozaiky (prefabrikované skleněné kostky obdélných i zaoblených tvarů), ale zejména o způsob osazení, kdy je mozaika v ateliéru vyskládána na čtvercové dlaždice, které se in situ pouze spojí k sobě. Zde však nebylo jejich sloučení provedeno nejšťastněji, a tak působí zvětšené spáry mezi nimi zejména v centrální části obrazu velmi rušivě. Autorem návrhu mozaiky na téma Věda a praxe je nedávno zesnulý ostravský malíř Karel Říhovský, realizovali ji výtvarníci Vlastimil Bártek, Jiří Holík a Josef Odráška. Říhovský zde ztvárnil svět přírody (situovaný kolem pravého kruhu) a svět vědy a praxe – v tomto případě zužitkování přírodních zdrojů (laboratorní baňky a panorama dolu s těžní věží se nacházejí u levého kruhu). Oba světy spojuje lidská ruka držící snad atom jako symbol zkoumání a poznání. Téma mozaiky tak plně koresponduje s charakterem budovy, která slouží především studijním potřebám technicky orientovaných studentů.