Rozpočet města Ostravy
Každý rok můžeme číst, jak se investiční rozpočet města navyšuje a utěšeně roste. Má to však několik podstatných háčků. Při detailním pohledu na rozpočet (v článku vycházíme z návrhu rozpočtu na rok 2026, který byl schválen Zastupitelstvem města 3.12. 2025) pozorného čtenáře zarazí hned několik čísel. Pro rok 2026 činí souhrnná finanční potřeba investičních akcí 9,022 miliardy korun. Tiskové zprávy však mluví o 5,445 miliardy korun. Kde se vzal rozdíl? Částka 9,022 mld. Kč zahrnuje také nedočerpané prostředky z předchozích let, úvěr, účelové fondy, dotace a další zdroje. Nejde tedy o částku, kterou by město bylo schopno každoročně vyčlenit ze svého běžného rozpočtu.
Už samotná částka 2 399 184 000 Kč z roku 2025, která se přesunula do rozpočtu na rok 2026, představuje významný objem prostředků, které nebyly v předchozím roce vyčerpány a pokračují do dalšího rozpočtového období. Neznamená to automaticky, že město není schopno investovat, protože důvodem mohou být například posuny přípravy a realizace staveb. Z pohledu prezentace investiční kapacity města je však podstatné, že se tyto prostředky mohou v jednotlivých letech kumulovat a vytvářet dojem výrazně většího objemu nových peněz, než jaký město skutečně uvolňuje z rozpočtu daného roku.
A právě tady se dostáváme k podstatnému rozdílu mezi velikostí investičního portfolia Ostravy a její skutečnou každoroční finanční kapacitou. V příloze kapitálového rozpočtu je pro rok 2026 uvedeno „Krytí rozpočtem SMO“ ve výši 2,647 miliardy korun. To je podstatně jiná informace než celková finanční potřeba 9,022 miliardy korun nebo mediálně komunikovaný kapitálový rozpočet 5,445 miliardy korun.
Neznamená to, že Ostrava má každý rok k dispozici právě 2,647 miliardy korun na všechny investice. Jde o částku krytou rozpočtem SMO v konkrétním roce a její výše se může měnit. Je ale vhodným měřítkem pro představu, jak velký objem nových městských prostředků stojí proti celkovému objemu připravovaných projektů.
Ostrava má na stole investice za 43,5 miliardy
Kapitálový rozpočet pro rok 2026 obsahuje 455 investičních akcí v různých fázích realizace. Většina je však u pouhých záměrů s předpokládanou hodnotou. Součet jejich celkových rozpočtových nákladů dosahuje přibližně 43,54 miliardy korun včetně Nových Bazalů. Respektive celková částka investičních akcí bez nového stadionu je 39,756 mld. Kč. Bazaly tak představují přibližně 8,7 % celkových rozpočtových nákladů všech 455 investičních akcí.
Přehled projektů v návrhu rozpočtu ZDE.
Číslo 43,54 miliardy korun je přitom potřeba číst správně. Nejde o částku, kterou má Ostrava nyní na účtech, ani o částku určenou k utracení v roce 2026. Jde o součet celkových rozpočtových nákladů 455 investičních akcí, tedy včetně projektů rozložených do několika dalších let. Právě proto je ale toto číslo zajímavé. Ukazuje totiž velikost investičního „šuplíku“, který si město vytvořilo. Ostrava má připravené, rozpracované nebo plánované projekty s deklarovanými celkovými náklady přes 43 miliard korun. Proti tomu stojí každoroční rozpočtová kapacita, která je řádově výrazně nižší.
Pokud bychom velmi zjednodušeně porovnali celkový objem tohoto portfolia 43,54 mld. Kč s částkou 2,647 mld. Kč, kterou má v roce 2026 investiční portfolio krytou přímo rozpočtem SMO, dostaneme poměr přibližně 16,5 : 1. Jinými slovy, celkové náklady dnes evidovaných investičních akcí odpovídají více než šestnácti rokům takového objemu nového rozpočtového krytí. Toto samozřejmě není předpověď, že by Ostrava své projekty skutečně financovala šestnáct let. Část staveb bude financována z dotací, úvěrů, fondů a dalších zdrojů a jednotlivé projekty mají různé harmonogramy. Stejně tak se budou měnit příjmy města i jeho investiční možnosti. Srovnání ale velmi názorně ukazuje rozdíl mezi tím, kolik projektů má město „v šuplíku“, a tím, jaký objem nových vlastních prostředků je schopno do investic v daném roce vložit.
A právě tento rozdíl je při debatě o dalších miliardových stavbách zásadní. Každý nový velký projekt totiž nevzniká ve vzduchoprázdnu. Přidává se k již existujícímu portfoliu a v dalších letech soutěží o stejné peníze, stejné úvěrové možnosti, stejné dotace a také stejné kapacity magistrátu. Ostrava nemá neomezenou investiční kapacitu. Vedle velkých strategických projektů musí financovat například vodohospodářskou infrastrukturu, komunikace, mosty, veřejná prostranství, školy, sociální zařízení, sportoviště nebo rekonstrukce vlastního majetku. Problém tedy není v tom, že by město nemělo žádné peníze. Problém spočívá v poměru mezi množstvím plánovaných investic a omezenou schopností města tyto projekty současně připravovat, financovat a realizovat.
Ostrava má pro rok 2026 schválený kapitálový rozpočet ve výši 5,445 miliardy korun. Město přitom upozorňuje, že z této částky je 1,163 miliardy určeno do účelových fondů na strategické investice, konkrétně na rekonstrukci Městské nemocnice Ostrava a výstavbu koncertního sálu. Na ostatní investiční výstavbu tak připadá 4,281 miliardy korun. Pokud bychom použili částku 3,78 miliardy Kč uvedenou přímo v kapitálovém rozpočtu, představovaly by Nové Bazaly téměř 70 % celého ročního kapitálového rozpočtu Ostravy.
Ještě výmluvnější je ale porovnání s částkou 2,647 miliardy korun krytou přímo rozpočtem SMO. Celkové náklady Nových Bazalů uvedené v rozpočtu jsou vyšší než celý tento objem. Neznamená to samozřejmě, že by město stadion zaplatilo během jediného roku. Znamená to však, že projekt v hodnotě 3,78 miliardy korun představuje z hlediska dlouhodobé investiční kapacity města mimořádně významný závazek.
Hrozivěji pak vyzní srovnání s penězi, které jsou v rozpočtové příloze uvedeny jako „Krytí rozpočtem SMO“. Pro investiční portfolio roku 2026 jde o 2,647 miliardy korun. Projekt Nových Bazalů s celkovými rozpočtovými náklady 3,78 miliardy je tedy větší než celý objem nového rozpočtového krytí SMO uvedený v investičním portfoliu pro rok 2026.
Tady je podle nás potřeba zbystřit. Veřejná debata se často vede tak, zda si Ostrava může dovolit jednotlivou stavbu. Mnohem důležitější otázkou však je, co tato stavba udělá s investiční kapacitou města v kombinaci se všemi ostatními rozpracovanými záměry. Nestačí uvést pouze pořizovací cenu stadionu. Je potřeba sledovat také harmonogram čerpání, podíl města na financování, případné úvěrové zatížení, získané dotace a zejména to, jaké další investice budou ve stejném období soutěžit o městské prostředky.
Důležité si je také přiznat fakt, že rozpočet města je již nyní významně zatížen stavbou koncertní haly. U strategických projektů tohoto rozsahu přitom nejde pouze o samotnou stavbu. Město musí dlouhodobě financovat jejich přípravu, projektové řízení a následně také provoz. Koncertní hala tak představuje vhodnou připomínku toho, že mezi rozhodnutím o velké městské investici a jejím dokončením může uplynout řada let.
Pro lepší představu, takto vypadá část rozpočtu s investičními akcemi:
Město přitom už jednou do Bazalů v nedávné době investovalo
Na místě dnešního tréninkového centra vznikla v minulých letech rozsáhlá sportovní infrastruktura. Přestavba Bazalů na tréninkové centrum Regionální fotbalové akademie Moravskoslezského kraje byla dokončena v roce 2019 a podle dřívějších informací se její cena pohybovala kolem půl miliardy korun. Vysloužilý stadion se přeměnil na tři tréninkové hřiště a jednu tělocvičnu. Ostrava deklarovala částku za přestavbu na 320 mil. kč. ( Z toho město uhradilo 220 milionů korun, kraj přidal 70 milionů). Což však není úplně pravda. Město již v roce 2013 stadion i s pozemky odkoupilo za 114 036 480 korun. Více zde.
Dostáváme se tady na částku 435 mil. kč. (320 + 115).
Rekonstrukce estakády Bazaly
Výstavba tréninkového centra nemusí být jedinou zmařenou investicí v oblasti. V roce 2020 skončila rekonstrukce estakády na Českobratrské ulici (silnice II/479), která se pod plánovaným stadionem nachází. Rekonstrukce, která byla rozdělena do tří etap, vyšla na částku téměř 259 mil. Kč s DPH. Dle dostupných informací má projít i estakáda stavebnímu úpravami a změnou dopravy a celkové nové napojení stadionu na dopravní síť. Nedojde k přestavbě celé ulice, ale i tak budou zásahy na dopravní stavby v řádech desítek milionu Kč.
Stále neexistuje finanční krytí záměru
Ostrava má Nové Bazaly zařazeny v investičním rozpočtu, pro rok 2026 má na jejich přípravu vyčleněno 70 milionů korun. Zatím však ani nebyla podepsána smlouva se zhotovitelem projektové dokumentace. Celkové rozpočtové náklady projektu jsou v kapitálovém rozpočtu uvedeny ve výši 3,78 miliardy korun. Kompletní finanční krytí této částky zatím z veřejně dostupných dokumentů není zřejmé. Respektive krytí jinými zdroji, než městskými, je v současné době 0 Kč. Město počítá s vícezdrojovým financováním za účasti kraje, FC Baník Ostrava a případných národních či evropských dotací.
Kapitál nejsou pouze finance, ale i lidská práce
V předvolebních diskuzích, od zřejmě zcela finančně negramotných politiků, zaznívají argumenty v podobě vícezdrojového financování stavby. Kapitál však nejsou pouze peníze, ale i lidské zdroje magistrátu města Ostravy. Každý velký projekt spotřebovává kapacitu investičního odboru, právního oddělení, veřejných zakázek, ekonomických pracovníků, projektových manažerů i dalších odborných útvarů. Čas, který úředníci města stráví přípravou, koordinací a kontrolou jednoho miliardového projektu, logicky není možné současně věnovat jinému projektu.
To je aspekt, který se do rozpočtových tabulek prakticky nepromítá. Přesto může být pro město stejně důležitý jako samotné peníze. Ostrava přitom nemá v investičním portfoliu pouze Nové Bazaly. Má zde stovky dalších akcí s celkovými náklady v desítkách miliard korun. Část z nich jsou velké strategické stavby, část rekonstrukce stávajícího majetku a část menší projekty městských obvodů. Všechny ale soutěží o omezené finanční i personální kapacity města.
Problémem není pouze to, zda město dokáže stadion zaplatit. Podstatné je také, jaké jiné investice bude muset kvůli němu odložit, zpomalit nebo zcela odložit. Nové Bazaly proto nelze posuzovat izolovaně jako stavbu za několik miliard korun. Je nutné je posuzovat v kontextu celého investičního portfolia Ostravy, které má podle rozpočtových podkladů celkové náklady přibližně 43,5 miliardy korun.
Související články
- 30.03.2026: OVASTORY #95
- 13.07.2026: OVASTORY #97 – prostor u mostu M. Sýkory se mění v ostudu centra Ostravy
- 19.12.2024: Uspěchané Nové Bazaly
- 09.12.2024: Investice Ostravy v roce 2025
- 21.10.2024: Inženýrsko-geologický průzkum Bazaly
- 19.06.2024: Ověřovací studie stadionu na Bazalech
Nejzajímavější pro mne bylo slyšet v PANTu primátora Dohnala řečnit o tom, že město si může vlastně dovolit realizovat jakýkoliv projekt a stačí ty projekty jen „rozložit v čase“. Slyšet pravicového politika mluvit o tom, že město si může dovolit postavit prakticky cokoliv a není přitom finančně omezeno, bylo velmi zajímavým zážitkem. Dost by mne zajímalo, proč ho pravičáci volí. Vždycky jsem si myslel, že pravice je ta spořivá a šetrná. Ale on bude pan primátor spíš rozhazovačný jen „na puse“ a ve skutečnosti se z toho jeho sci-fi postaví jen minímum. Viz teď odpískaná hala pro míčové sporty: https://moravskoslezsky.denik.cz/zpravy-region/rozkol-radnich-v-ostrave-koalice-odlozila-soutez-na-novou-halu-nejen-pro-basketbal-nh-ostrava-vratny/
Je možné rovnou připojit i seznam staveb z těch 40mld?
@Marthin Ano vzhledem k prodloužení Místecké, jsem tuto investici očekával jako prioritni. Ale přes 2mld za halu pro 3,5k lidi, to jsou vážně šilené penize. Oproti novým Bazalům, ale i například ceně nové multifunkční areny v Brně.
Obecne velkým stavbam v Ostravě fandím, ale je jasne, že vše nebude nebo alespoň ne v příštich 10 letech. :/
@David: https://www.ostrava.cz/uloziste/zastupitelstvo/materialy_ZM/vo2226/z27verejne/BJ2226_03318_25-ZM2226__27_zN5/Priloha_c._7_-_Kapitalove_vydaje_dle_ODPA.pdf
Není nejmenší šance, že se Nové Bazaly v dohledné době postaví. Dokud Baník nebude dlouhodobě konkurenceschopný, moderně a koncepčně řízený podnik (což jako první krok nutně vyžaduje změnu majitele), tak je asi zbytečné se o tom vůbec bavit. Ta organizace momentálně představuje takový myšlenkový retrovýlet do devadesátkového rodinného podniku – a majitel umí akorát natahovat ruku a prosit město, aby mu postavilo stadion. Baník je velmi silná (nad)regionální značka, ale řízení klubu je naprosto diletantské. Škoda tolika nevyužitého potenciálu, ale za současného stavu by nešlo o žádné partnerství mezi městem a klubem, bylo by to pouze sypání peněz do černé díry.
@Marthin: Tak Dohnal toho navyklada viz Zofinka, spoluprace s Polskem, rychlovaky do Brna… Poslednich 10-12 mesicu je to kazdy tyden nejaky velkolepy slib.
@xxx: Yep, soucasny majitel a jeho rodinka prekonavaji snad i ten spolek tenistu a dalsi vykuky. Temhle ani korunu.
@David: Imo tam to misto pro halu dost mimozni. Kdyby tam melo neco vznikat, tak spis podnikatelske / technologicke inkubatory.
Proč by pro boha mělo Bazaly stavět město??? Co je to za blbost??? FC Baník Ostrava je soukromá firma… Předpokládám, že město pouze koordinuje projekt, který zaplatí soukromý investor. Takto by to snad řešili i komunisti. Nevěřím, že někdo z politiků mluví o tom, že do Bazalů by mělo investovat město.
Já si spíš myslím, že ta šance, že se Bazaly budou stavět enormním tempem je veliká. Jak zde bylo napsáno Baník je značka a kdo s politiků nebude chtít být u toho a mít ve městě vystavěný takový pomník. Myslím si, že to prosadí, i kdyby měla být městská nemocnice dva roky bez proudu…;-)
@Bob: „Takto by to snad řešili i komunisti.“ – Hmmm, jenže komunisti (respektive „Ostravská levice“ nebo jak se tento týden zrovna jmenují) jsou vehementně proti.
A jak „Nevěřím, že někdo z politiků mluví o tom, že do Bazalů by mělo investovat město“? O tom politici samozřejmě mluví, věř či nevěř.🤣