Server idnes.cz se zaměřil na neřízený urbanistický rozvoj obcí.
Lidé v Moravskoslezském kraji bývají naštvaní, že nemohou stavět – kvůli bílým místům v územních plánech. Zaplnit je totiž trvá dlouho. Mohou za to zákony, ale i obce a vlastníci pozemků. Obecně trvá změna územního plánu rok a půl i několik let. Záleží na velikosti obce. „Samosprávy se snaží za každou cenu vyhovět všem žadatelům o změny, mění plány příliš často a neuvažují nad budoucností. Ustupují vlastníkům polí, kteří z nich chtějí stavební parcely, lidem, kteří touží bydlet na samotě. Domy se tak staví u úzkých, dříve polních cest, v odlehlejších lokalitách s komplikovanou obslužností,“ řekla architektka Dagmar Saktorová z odboru územního plánování a stavebního řádu krajského úřadu.
Podle krajských úředníků je to časovaná bomba. „Roste délka komunikací, vodovodů, kanalizace. Tyto stavby mají životnost 15 až 30 let. Až začnou chátrat, nebudou dotace na opravu. Lidé budou nadávat na rozbité silnice, obce je nebudou mít z čeho opravit. Je to hlavně problém území na východ od Ostravy, kde je historicky rozptýlená zástavba,“ dodává Saktorová s tím, že si z minulosti vybavuje jen jedno vedení obce, které nepovolilo žádnou změnu schváleného územního plánu. „Šlo o Řepiště. Místní se zlobili, psali na kraj, ale starosta byl odvážný, neustoupil. To dnes dokáže málokdo,“ zmínila architektka.
Dalším častým nešvarem podle krajského úřadu je, že obce na územních plánech šetří. „Za cenu, která je za územně plánovací dokumentaci v kraji běžná, nelze pořídit kvalitní dílo. Autor nemá dost prostoru, aby se seznámil s územím a promyslel všechna omezení i s jejich důsledky, a proto je tolik stěžovatelů úspěšných,“ vysvětlila Saktorová. Podle ní jde o důvody, proč krajský úřad nebo soud územní plány přezkoumává a ruší jejich části.
Klimkovice územní plán opraví
Například Klimkovicím krajský úřad zrušil několik částí územního plánu. „Z dříve zastavitelných lokalit se totiž stala bílá místa a platí na nich režim srovnatelný se stavební uzávěrou,“ sdělil starosta Zdeněk Husťák. Město musí na dokumentu pracovat znova. „Celý ten proces navracení zastavitelných ploch do územního plánu je navíc drahý a zdlouhavý,“ doplnil starosta.
Krajský úřad zrušil dohodu o parcelaci území v Klimkovicích jako nedostatečně odůvodněnou.
„U velkých celků pro zástavbu, kde je spousta vlastníků, je velká pravděpodobnost, že dohodu bude někdo dlouhodobě blokovat. Úřad tímto krokem předešel možnému chaotickému zastavování, na které by třeba doplatili majitelé pozemků, kteří k nim nemají přímý přístup z veřejné komunikace,“ konstatovala Saktorová.
Není pravidlem, že to, co je obsahem zadání změny územního plánu, se také schválí. „Snažíme se šetřit práva zúčastněných a řídíme se celorepublikovými zájmy, které jsou nadřazené jednotlivcům. Sledujeme úbytek volné krajiny, zemědělské půdy. I srůstání sídel a omezení prostupnosti území je jedním ze současných naléhavých problémů. Hlídáme, aby se nestavělo v záplavovém území, u plánovaných silnic,“ popisuje architektka. Vydaný územní plán může napadnout i nespokojený vlastník pozemku.
Chtějí mít poslední dům v obci
V kraji je jiná situace než v Praze či Středočeském kraji, kde developeři vlastní celou velkou plochu a sami určí její rozparcelování. „U nás se staví individuálně, s čímž se pojí mnoho protichůdných zájmů. Rodiče vlastní pole, rozdělí ho na parcely a darují je dětem, aby nemusely kupovat drahý stavební pozemek. Předpokládají, že se jim ten jejich bez potíží převede na stavební parcelu. Pak jim změna neprojde a je zle. Podobných případů jsme řešili mnoho,“ uvedla architektka.
Častým důvodem k rozepřím bývá i takzvaný syndrom posledního domu. Každý chce stavět na konci vesnice a koukat do zeleně. Někomu to vyjde, jenže obec pak vyhoví dalšímu žadateli o změnu a obyvatelům, kteří si zvykli být poslední v ulici, se to nelíbí.
„Majitelé pozemků, kteří nesledují, co se v území děje nebo plánuje, když se řeší územní plány a jejich změny, dělají velkou chybu. Pak se po letech, když se rozhodnou budovat, diví. Než si člověk koupí pozemek, měl by nejdříve vyrazit na obec s rozšířenou působností a ověřit si, jaké pro konkrétní plochu platí regulace,“ radí Saktorová.
zdroj: idnes.cz
davidb :
Tak s tím souhlasím.
Už jsem to psal u jiných článků.
Naprosto převládá rodinná zástavba nad městskými domy.
Na stejné rozloze bydlí několikanásobně méně lidí než ve městě.
jsou tam úzké ulice- bez MHD a s problémy třeba pro popeláře.
Nejsou tam obchody- tudíž místní všechno řeší autem- třeba nákupy.
Tím pádem se zvyšují emise i místa v centrech pro parkování.
Domy v 60. letech stavěly podniky- dneska se staví minimálně.
Za mě bohužel.
Skeptik :
A spoluzodpovědnost ČKA, jejíž členové se na tomto neutěšeném stavu svou činností podílejí?
28.08.2018 08:20Jakub Ševčík :
Někdo si konečně všiml, to je dobře. Ale nejde spíš o suburbanizaci? Urbanizací by bylo právě zhuštění zástavby, nikoliv její rozšiřování
28.08.2018 08:41Martin [msstavby.cz] :
Jakub Ševčík: Suburbanizace by byla pouze v okolí velkých měst. Bohužel v kraji dochází k růstů obcí/urbanizace špatně téměř všude.
28.08.2018 09:22davidb :
Moc dobré jsou na to mapy.cz- překlik mezi různými roky.
28.08.2018 09:31Porovnejte si třeba Sviadnov 20118- https://mapy.cz/s/2ZQsT
a 2003- https://mapy.cz/s/2ZQsv.
Napočítal jsem cca 85 nových domů- to je cca 255 osob.
Na všech nových silnicích se skoro nevyhnou 2 auta + problém pro popeláře.
A další problémy.
Bohužel skoro každý chce bydlet v domečku s travníkem a tujemi.
Skeptik :
plus neúnosný nárůst dopravní zátěže ve starých částech obcí, kdy stovky aut ráno odjíždí a odpoledne se vrací
28.08.2018 09:52davidb :
Proto se mi líbí tato výstavba- https://www.msstavby.cz/rezidence-na-podhuri-30-06-2017/
28.08.2018 10:38Na posledním mém komentáři jsou i spočítany potenciální obyvatelé.
V bytovce cca 4x více naž v RD při stejném záběru plochy.
Bohužel takových projektů je velmi málo.
A samozřejmě je důležitá cena.
Brzda :
Jo, a tohoto developerského projektu (a jemu podobných) se netýkají výtky zvýšené dopravní zátěže, ti lidi co tam budou bydlet nebudou dojíždět do práce?
28.08.2018 13:36Tato problematika je velice složitá a není divu, že urbanismus je samostatným oborem. Většina z nás laiků zde napíše nějaký svůj názor s menší či větší mírou pravdy, ale nikdo z nás tomu nerozumí dokonale.
Souhlasím s tím, že hromadné stěhování lidí z měst na nová předměstí (satelity) je minimálně z hlediska dopravní obslužnosti a záboru zemědělské půdy problém, který ale dnes již nemá jednoznačné a jednoduché řešení. Zároveň je potřeba se na tento problém dívat i z pohledu základních práv a svobod občana, která by stát měl ve vyspělé demokracii omezovat mírou limitně se blížící nule.
Osobně nechápu, obvzlášť po nedávné návštěvě pobaltí a Finska, proč by ke každé samotě (pár domkům) měla vést asfaltová silnice a zajíždět tam popeláři. Bylo by například možné nastavit podmínky takovýchto staveb tak, že cesty k domům budou pouze nezpevněné s vlastní údržbou, popelnice budou společné někde na blízké křižovatce atd., což by jistě mnohé zájemce o podobné bydlení odradilo již jen z důvodu vlastní pohodlnosti.
Jsme srdcem Evropy a hustota zalidnění je u nás velmi velká (vyšší v EU má jen Malta, Nizozemí, Belgie, GB, Německo a Itálie). Jak jsem psal výše, tento problém jistě není jednoduchý a souhlasím s článkem v tom, že územní plány obcí (pokud je už vůbec mají) jsou mnohdy jen cárem papíru zhotoveným za minimální náklady, aby se vyhovělo požadavkům nadřízených institucí a jsou měněny jak na běžícím páse, což je z jejich podstaty samozřejmě naprosto špatně……..
Brzda :
Zvýšená dopravní zátěž je problémem i samotných měst, kde tramvaj zastavuje lidem pod oknem, ale oni stejně jedou do práce autem. A naopak lidé z vesnic by mnohdy rádi využili k dojíždění do práce MHD, ale je to vzhledem ke špatně navržené síti/přestupům téměř nereálné (vlastní zkušenost).
28.08.2018 13:40aggu :
Brzda: offtop: Kolik znáte obydlených domů / rodinných domů, ke kterým nevede žádná, zpevněná ani nezpevněné komunikace? ;) Já jeden jediný, ve Sviadnově. Ke dveřím se chodí po travnaté louce.
28.08.2018 13:42Brzda :
aggu: Já jsem někde napsal, že by k domu neměla vést žádná komunikace? Mluvil jsem o nezpevněné např. štěrkové cestě…
28.08.2018 13:49Marek :
Brzda: nezpevněná cesta zní dobře, ale když se na to podíváš podrobněji, tak to zase znamená zvýšenou prašnost a znečištění komunikací. Za mě to jde řešit poměrně jednoduše a to nastavením daní(koeficientů) z nemovitosti. Prostě satelitní části obcí, výstavba v polích bude mít několikanásobně větší koeficient než (širší)centrum obce. Daně z nemovitostí jdou do kasy obcí, takže pak by byly peníze na opravy/údržbu cest i v těch polích. S odvozem odpadů souhlas, prostě na začátku slepých ulic zřídit kontejnerová stanoviště. Co se týče IS, to je věcí majitelů, jak si to vyřeší, v drtivé většině jde o velké firmy, které si na to peníze umí sehnat.
28.08.2018 14:54PATRIOT staví na svém – všechna čest!! :
Syndrom posledního domu v obci je teda hodně trapný a k nakopání do dupky hodný :D
Ale žijeme v civilizované, svobodné zemi, každý z nás kdo chce, má právo stavět, může si půjčit, neexistuje, aby to byla jen výsada lotrů zbohatlíků a jen oni si formovali kapitalismus podle sebe a svých zájmů!!!!
Nemá na to každý povahu bydlet rodinném domku, stejně jako bydlet v bytě, jsme různorodé povahy.
Já FANDÍM KAŽDÉMU, kdo jde do stavby SVÉPOMOCÍ a samozřejmě na zděděném RODINNÉM pozemku – vždyť to jsou ti praví PATRIOTI, kteří zůstávají v našem rodném kraji, na rozdíl od zkrachovalců a vyvrhelů zbaběle utečených do prahy a brna!!!!!!!
29.08.2018 10:59Summerboy :
PATRIOT staví na svém – všechna čest!!: Probooooha, to je teda moc :-D!
30.08.2018 01:49LK :
PATRIOT staví na svém – všechna čest!!: hmmm, z Vaší poslední věty mi vyplývá, že když jsem nezdědil rodinný pozemek, tak nikdy nemůžu být patriot?
30.08.2018 12:33