LERCO – foto z výstavby

Devadesátky převlečené do lepších materiálů

Zatímco budovaný objekt působí moderním a svěžím dojmem, na veřejný prostor se hledají kladná slova těžce. Vznikající plochy působí jako přehlídka různých materiálů před hobby marketem. Na malém prostoru najdeme hned několik druhů kamenné dlažby, která je naopak po obvodu prostranství lemována tou nejlacinější (cenově i vzhledově) betonovou dlažbou. Tento kontrast působí až komicky. Reliéf dlažby působí až dojmem realizace z devadesátých let, jen s lepšími materiály. Nově vysázené stromy jsou v drtivé většině umístěny ve vyvýšených záhonech, což zcela odporuje přirozenému vsakování dešťové vody z okolních ploch. Je možné, že je v podzemí složitý systém retencí a zpětného přívodu dešťové vody. Toto řešení je však složitější a nákladnější, než stromy osadit do nižší polohy, než je okolní dlažba a tu ke stromům vyspádovat. Celý vznikající veřejný prostor působí vyprázdněně. Jako by cílem bylo použít co nejvíce tvarů a materiálů a vytvořit co nejvíce prvků

V prostoru naopak chybí propustné povrchy, mlátové pobytové plochy. Respektive udržitelný veřejný prostor, který by měl být přirozenou součástí veřejného prostoru univerzity.

V ostravském veřejném prostoru však bude stále převládat názor: „je to nové… aspoň se něco staví… buďme rádi aspoň za něco“… Což je ale škoda, jelikož Ostravská univerzita je v rámci Ostravy poměrně velkým investorem, ale kvalita veřejných prostor (obdobně jsou stromy uvězněny v truhlíkách i v kampusu na Černé louce) a hlavně jejich udržitelná stránka velmi pokulhává. Investované peníze se pak lehce jeví jako zbytečně utracené.

V dnešní době rozšířené AI lze poměrně rychle a aspoň v rámci určitých mantinelů vytvořit vizualizaci stavu, který popisujeme výše. Tedy jak by měl vypadat udržitelně řešený veřejný prostor, který by byl v daném místě dostatečný. Více propustných materiálů, stromy v normální poloze, práce s dešťovou vodou…

Pozitivní příklad práce s dešťovou vodou

Naopak s dešťovou vodou se dobře pracuje u přilehlé komunikace. Zde jsou v obrubníku ulice vytvořeny mezery, které umožňují přímé zasakování dešťové vody. Otázkou je, zda je velikost průlehu dostatečná. Navazující chodník byl dopojený bez řešení bezbariérovosti.

Reklamní smog

Zde máme rovněž dotaz na čtenáře. Je tato reklamní věž umístěna v areálu běžně, po delší čas? Nebo se jedná o umístění jen v rámci nějaké společenské / kulturní akce?

Související články

Komentáře

Dan 10.06.2026 ● 16:21

S tim hodnocenim verejneho prostoru souhlasim. Zbytecne komplikovane, vseho moc.

5 0
abc 10.06.2026 ● 20:02

Je to výzkumné centrum životního prostředí. Budova sama je výzkumnou laboratoří, byla stavěna s tímto zadáním. Zkoumat se bude:
– Jaký je dopad ošklivého prostředí na člověka, tedy jak se v něm člověk cítí?
– Jaký je vliv přemíry prosklení na ovzduší uvnitř budovy? Jak dlouho v ní lidé jsou schopni zůstat bez klimatizace?
– Vyvolávají slunolamy zakrývající výhled z oken pocit stísněnosti?
– Jakou reakci v okolí vyvolá průměrně mizerná stavba, a to včetně kyberprostoru?
Výsledky, na kterých bude kolektiv 150 výzkumníků pracovat 10 let, budou představeny na konferenci Úpadek stavebnictví 2037.

7 3

Web používá Akismet ke snížení množství spamu. Zjistěte, jak jsou zpracovávány údaje z komentářů.