Další workshop na Prostřední Bečvě byl uspořádán za účelem vytvoření důstojného kultovního místa kolem sochy boha Radegasta na Radhošti. Zúčastnili se jej studenti z pražského ČVUT a brněnského VUT. Hlavními konzultanty nám byli architekt Kamil Mrva a starosta obce Trojanovice Jiří Novotný. Průzkum okolí proběhl ve čtvrtek 26. 8. v 8:00 a veškeré práce skončily v pondělí 29. 8. v odpoledních hodinách.
Přínos naší práce spočívá v revitalizaci současného prostranství kolem sochy Radegast, původně kultovního místa pohanů, boha Slunce, hojnosti a úrody. Řešené území je velkým turistickým cílem a denně zde projdou tisíce návštěvníků a to je jeden ze stěžejních důvodů, proč se zabývat kvalitou tohoto prostoru.
Současná situace
Současný neutěšený stav prostoru kolem sochy Radegast, včetně nevkusně řešeného a nevhodně umístěného bufetu, je nedůstojný k důležitosti místa. Celkový dojem z místa vypadá, jako by se zde zastavil čas před třiceti lety. Především se jedná o množství odpadu v okolí, které není chybou pouze nevychovaných turistů, ale také nedostatečným (chybějícím) mobiliářem ve formě odpadkových košů po celé trase z Pusteven na Radhošť. Dalším významným problémem je hluk z generátoru elektřiny, který narušuje klidové místo odpočinku v krajině. Zápach z využívání okolní přírody k vykonávání lidských potřeb je rovněž nežádoucím aspektem místa.
Návrh
Po bližší analýze místa a jeho vztahů k okolí jsme došli k závěru, že je třeba řešit nejen samotný stánek s občerstvením bez kontextu, ale celý prostor s vazbami na samotnou sochu a trasu tzv. Beskydské magistrály.
Při pouti z Pusteven na Radhošť nám jsou nabízeny otevřené výhledy do okolní krajiny Beskyd. Kouzlo prostoru se sochou vidíme v inverzním pocitu uzavřenosti, kterou vytváří přilehlá zeleň. Uzavřenost zdůrazňuje monumentálnost sochy pohanského boha Radegasta osově řešenou zpevněnou plochou, která je zakončena „Radegastovým pramenem“ – bufetem.
Plocha vymezuje veřejný prostor jako svatyni uprostřed lesa. V ploše jsou rozmístěny kamenné a dřevěné lavice. Hlavní turistický proud Beskydské magistrály je veden při obvodu zpevněné plochy.
Přírodní kámen, jako hlavní materiál dominující sochy, jsme se rozhodli využít i pro zpevněné plochy, ovšem ve formě dlažby malého měřítka, které vizuálně celý prostor i sochu umocní. Objekt Radegastova výčepu, jako opozice historického monumentu, navrhujeme z betonu bedněného dřevěnými prkny, který je moderní transformací kamene.
Nový objekt výčepu je tvořen “rámem” v krajině. Utváří se dialog mezi moderní funkční stavbou a historickým kultovním monumentem. Objekt kumuluje potřebné funkce; bar s krytým sezením v jedné úrovni a sklady s veřejnými toaletami v suterénu. Objekt svým tvarem uvádí objekt turistu do role obrazu sledovaného sochou a zároveň je sám pozorovatelem jejího výhledu. Prostor “náměstí” plynule prochází skrze objekt až na vysutou terasu v jeho zadní části, lemovanou skleněným zábradlím.
Kámen, vévodící celému náměstí, ovládá v přenesené formě pohledového betonu i celý interiér Radegastova výčepu. Volně stojící mobiliář, lavice se stoly a bar, je navržen z masivního dřeva. Suterén nabízí prostor pro zásoby potravin a piva (sudy či tank). Přístupný je ze spojovací stezky pod objektem.
celý článek: akademiearchitektury.cz
Ztratí to své kouzlo, ale vítám to.
Ross: zadne kouzlo tam fakt nevidim
no jestli obsluha bude tahat zásoby do baru ze suterénu venkem, v zimě v létě, tak si myslím, že architekty trochu proklejí. Vizuálně ale parádní koncept. Praktické detaily objektu by to chtělo ještě trochu dopřemýšlet.
Dlažba bude jistě z kvalitního materiálu, aby po každém dešti vrtulníky svážely rozseklé lebky.
Michal: Mate lepsi pocit, kdyz takhle placate ?
Ono je otázka, jestli tam je opravdu bufet se záchody a vydlážděná plocha třeba?!? Probíhá je fakt nutné tohjle tahat na hory??? Myslím že hospod a různých stánků je tam dost a pokud to někomu chybí, ať nejezdí na hory, ale radši si zajde do obchoďáku.
Michal: Ano, je statisticky dokázáno, že při každém dešti je například na Starých zámeckých schodech v Praze vždy nějaký ten smrťák. V závěsu je Vyšehrad a komplex Špilberk. Pozadu nezůstává Karlův most, či náměstí v centru Olomouce apod.
Někteří zdejší borci žijí zcela mimo realitu. Určitě se na pochozí povrch nepoužije leštěný mramor. Například…
Btw. Ty funkce tam již jsou. Ale v typicky českém / východoevropském ztvárnění.
Michal: Stanek s obcerstvenim tam potreba je. Kdyby to lidi nepotrebovali, nechodili by tam noc kupovat a soucasny stanek by uz davno zkrachoval. Patrim mezi jejich zakazniky a rocne jim tam udelam utratu tak 200 Kc ve dvou davkach. Svarak nebo pivo po vyslapu bodne a pohlednici s razitkem kupuju taky pokazde tam. A asi je nas evidentne vic, kdyz jsou porad v plusu:-)
Summerboy: jako jak dlouha je trasa z Pusteven na Radhošť? 5km? Na pustevnách hospod a stánků nepočítaně a na Radhošti hospoda taktéž. Takže je nutné mít na 5ti km 3 místa s občerstvením? Není to trochu málo? Já bych dal to občerstvení co kilometr aby tam někdo náhodou nepošel hlady. Vydláždění se mi naprosto nelíbí, na takovém místě podle mě nemá co dělat. Lavičky ano s těmi souhlasím. Bufet vypadá ok, ale jak jsem zmínil na začátku, je opravdu nutný?
jan: na toto místo se nedívej jako na turistickou trasu, ale jako cestu na poutní místo. Byť už bez toho náboženského aspektu. Daleko více mi vadí sídliště na Lysé.
skelet: Lysa mi vadí též. Nicméně to musím mít u potního místa občerstvení. To nemůže být například posunuté to občerstvení o několik set metrů dál, na místo kde začíná sjezdovka a tím by toto zařízení využili v zimě i lyžaři (ted ovšem nevím zda tu sjezdovku už nezavřeli :)) Navíc je tam i parádní rozhled, což u Radegasta není.
Já si jenom říkám, že šikmé střechy mají možná i nějaký důvod. Hlavně na horách, kde může v klidu nasněžit 1,5 m sněhu.
Já osobně jistou úpravu kolem sebe vítám, nicméně, musí být provedena kvalitně a decentně. Ty hajzlíky, co vedle mne smrdí mě fakt iritují a proto vítám jejich odsunutí. Nicméně díky nim a tomu všemu co jsem tam kolem sebe do teď měl, život byl hořký, sobě dík. ;)