O proměnách Moravského Kravařska (Kuhländchen) publikujeme aktuálně každou neděli seriál z rubriky proměny.
Součástí nových expozic Ostrov jménem Kravařsko bude rovněž vstupní skleněný depozitář. Moderní a slohově neutrální kortenová konstrukce s bezrámovým zasklením vytvoří celoroční vitrínu pro kamenosochařské sbírky i kamenné artefakty a současně opticky propojí vnitřní zámecké nádvoří s prostorem před hotelem Praha. Unikátní vstup vám tak nabídne mimořádné sbírky muzea, které si budete moci prohlédnou i mimo běžnou návštěvní dobu. Vedle muzejní kavárny, nové hlavní pokladny či prostoru pro muzejně-animační aktivity se můžete těšit rovněž na nové expozice. Ty vás zavedou do dávno zapomenutého světa, který se rozprostíral od Nového Jičína k Odrám, od Oder k Fulneku a od Fulneku k Bílovci. Přijměte pozvání do světa, který zanikl. Nicméně vzpomínky na něj jsou i nadále uzavřeny v archivních krabicích a regálech muzejních depozitářů.
Cílem souhrnné instalace v 1. NP („Ostrov jménem Kravařsko“ a „Chrám paměti“) je prezentace historického regionu Kravařska, které již od středověké kolonizace zahrnovalo převážně německojazyčnou oblast. Tento expoziční komplex bude tvořit vstupní bránu do dnes již neexistující etnografické oblasti rozkládající se v minulosti kolem měst Nový Jičín, Fulnek, Odry a Bílovec. Jednotícím kritériem všech expozic je období romantismu, jehož myšlenky a filozofie pomohly k postupnému národnímu, kulturnímu a etnickému sebeuvědomění tohoto regionu. Právě na přelomu 18. a 19. století se objevují zmínky o Kravařsku, jakožto etnograficky svébytném území s přirozeným kulturním a správním centrem kolem měst Nový Jičín, Fulnek, Odry a Bílovec. Právě na začátku 19. století přichází do těchto míst litoměřický rodák a profesor pražské univerzity Josef Georg Meinert, který navazuje na práci místních regionálních sběratelů lidové slovesnosti (Felix Jaschke, Johann Bayer). Zcela fascinován píše po několika letech dialektického a etnografického výzkumu Jacobu Grimmovi, že nalezl zcela zapomenutý německý „středověký“ svět či ostrov uprostřed záplavy slovanského osídlení. Expozice chce vyprávět společný příběh německých i českých rodin či rodinných společenství krystalizujících kolem smíšených manželství, hledat prapůvodní kořeny dramatického finále stejně jako klidné oázy úspěšné koexistence.
Screeny z reportáže TV Polar:
zdroj: FB Muzeum Novojičínska
Související články
- 16.03.2026: Novostavba bytové domu, ul. Dlouhá
- 07.03.2026: Nový Jičín získal pumptrack
- 05.03.2026: Rekonstrukce domova Duha, Nový Jičín
- 04.03.2026: Galerie Nový Jičín
- 03.03.2026: Domov pro seniory Nový Jičín
- 02.03.2026: Kaskády Nový Jičín
Navrhuji zbourat bránu hradu Hukvaldy a nainstalovat tam automatické otevírací dveře ze supermarketu, abychom drželi trendy 21.století.
Xfun: Vstupní brána novojičínského zámku je ze 70.let 20.století…
Který chorý mozek to vymyslel?
…a abych teda jen nekritizoval, tak když už bych do toho nevím proč rýpal (NJ má horší architekt. problémy),
tak udělat kamenný podklad a nechat umělecké kováře ať se činí v návrzích.
Martin [msstavby.cz]: Takovou odpověď určitě nečekal :D
DRJPJR: Asi nečekal no, ale to asi nic nemění v jeho názoru :D
Ještě po válce se v místě dnešního vstupu nacházely domy.
Teď ten zámek působí dost nepřístupně. Nějaké otevření tomu pomůže. Záleží na provedení.
A jak se vám tedy líbí tento návrh?
Xfun: Líbí se mi propojení starého a nového. Budeš však záležet na provedení. Ostatně má to být z cortenu a ten je pro historické objekty super.
Mně se to propojení také líbí.
Sice neporovnatelné, ale – https://cs.wikipedia.org/wiki/Pyramida_v_Louvru#/media/Soubor:Louvre_2007_02_24_c.jpg
Corten, neboli strojově přesné rezavé železo, na zámek z 16stol? Trochu vulgání kombinace, ale každý máme právo na vlastní vkus že.
Zaznamenal tu vůbec někdo ten odpor mezi lidma k téhle úpravě? Co jsem mluvil a viděl diskuze, odhadem 1:30ti rozhořčeným..
Jiri: Cortenu je plno napříkald na nedávno rekonstruovaném Helfštýně. https://www.earch.cz/cs/architektura/rekonstrukci-stredovekeho-hradu-helfstyn-postavil-atelier-r-na-kontrastu-historicke
Na internetu se může vyjádřit každý. A lokální skupiny na internetu jsou plné lidí, co mají názor na vše a rozumí všemu.
Martin: Na Helfštýně to chápu jako komplexní řešení, což zde není.
A ty bagatelizované skupiny jsou většinou obyvatelé a rodáci z NJ.
Jiří a někteří kterým se návrh nelíbí,tak nikdy ani v zámku nebyly a nějak je historie ani nezajímá.Jak psal Martin jsou to lidi co mají názor na vše a rozumí všemu…
Jirka: máte špatné předpoklady, navíc s hrubkou v textu…
Jiri: Pro hloupého každý hloupý:/
Jiri: Když je někdo rodák nebo obyvatel daného města, tak má absolutní pravdu?
Já ty diskuze občas čtu… No a je to přehlídka myšlenkových gigantů. Kromě už klasických frází „opravte raději chodníky“ (i když se třeba jedná o privátní stavbu) je to přehlídka neznalosti stavebního práva a procesů výstavby, soukromé/veřejné apod. Většinou to píšou lidé, co si dokáží dát fialovou nebo pistáciovou fasádu a v obýváku mají nálepky na stěnách se slovy „love, family“ a podobné designovky. A jsou to také většinou ti, co si na schůzi ve sklepě paneláku odhlasují halucinogenní fasády.
Srdcem tohoto města je Žerotínský zámek,
a jak na to koukám dostane se mu nových úprav. nejsem nadšen z toho jakým způsobem se zasahuje do zámku, tedy přesněji zdí se vstupní branou kterou se vstupuje na druhé nádvoří, která má být přestavěna na skleněný depozitář
s tím že tam budou vystaveny kamenné artefakty. Co je to za novou módu měnit kámenou zeď za zeď ze skla. Je to zásah do historického centra města Nového Jičína. Tak pomalu ale jistě Nový Jičín ztrácí svoji historickou tvář.
Zastávám zachování původních historických staveb s jejich restaurováním, ale ne modernizací. Navíc kamenné hradby mají kouzlo tajemna, než člověk vstoupí na nádvoří. O tom jsou zámky a hrady v dnešní době. Nebo se počítá s tím, že se v budoucnu budeme na všechno dívat jen za sklem? Uzavřené objekty? Je to nadsázka, ale působí to ve skutečnosti opravdu jako výloha.
Pavel Blažek: Martina: Vy jste ten zámek neviděli ani z fotek, co?
Zde můžete vidět stav v roce 1955. Na místě, kde jen dnes předprostor zámku a dle vás historická vstupní brána stojí ještě objekty.
Zde fotka oné brány (kterou by neprojel ani kočár, pokud by měla být historická) a zdi. Dle šířky kterou má si nemyslím, že by byla kamenná.
Ještě bych upozornil, že celé centrum města je městská památková rezervace a všechny stavební záměry musí schválit památkáři. Takže kecy o tom, že NJ ztrácí svou historickou tvář bych si odpustil.
Vážně si někdo myslí že toto rezavé skleněné cosi přiláká návštěvníky do zámku na expozice?
Nemáme zde ani železné či skelné hutě které by mohly být jako odkaz k tomuto návrhu.
O památkářích radši nemluvme, naposled jejich požehnání dostala ta překážková dráha uprostřed náměstí a nešťastně umístěné stromy