Město aktuálně připravuje architektonickou soutěž na budoucí podobu této části centra. Architektonická soutěž by mohla být vyhlášena na přelomu května a června a potrvá přibližně půl roku. Vyhlásíme komorovou soutěž přes komoru architektů, tak abychom celé toto území vlastně vyřešili stejně jako Bredu, uvedl Tomáš Navrátil (ANO), primátor Opavy.
Geneze území
Otázky a odpovědi kolem projektu
Proč se Slezanka jen neopravila?
Už při svém vzniku na přelomu 60. a 70. let nebyla postavena kvalitně. Neodpovídala ani tehdejším stavebním postupům a normám, odchylovala se od schváleného projektu a šetřilo se na materiálech. Tyto problémy se naplno ukázaly až při demolici. Rekonstrukce se v minulosti zvažovala, byla by však mimořádně nákladná a bez odpovídajícího výsledku.
Kdo rozhodl o demolici?
Rozhodnutí nevzniklo ze dne na den. Proces začal už v roce 2015 odstraněním výškové budovy Ministerstva zemědělství, která tvořila se Slezankou jeden celek. Samotnou demolici schválilo zastupitelstvo města v roce 2021 a město své záměry postupně představovalo i veřejnosti.
Proč se nebourá celý objekt najednou?
Důvodů je více. Budova stále není kompletně ve vlastnictví města a část bývalého Čedoku se ještě vykupuje. Probíhá soud, který určí výši výkupu. Vlastník navíc napadal demoliční řízení. Komplikací je také sousední objekt na Rybím trhu 4, bývalý divadelní klub, který byl mezitím prohlášen kulturní památkou. Bourání v jeho těsné blízkosti by mohlo narušit statiku budovy, přičemž jeho zajištění by si vyžádalo téměř 20 milionů korun. Proto se postupuje po etapách.
Co na místě Slezanky vznikne?
Vznikne nová městská čtvrť s bytovými domy, obchody v přízemí, víceúčelovým sálem, podzemním parkovištěm i novým veřejným prostorem. Město připravuje architektonickou soutěž, která bude řešit podobu klíčových částí projektu, zejména sálu, parkování a veřejného prostoru. „Chceme, aby výsledná podoba odpovídala významu tohoto místa a byla kvalitní i z dlouhodobého hlediska,“ doplňuje městský architekt Petr Stanjura.
Proč chce město území znovu zastavět?
Po více než sedm století byly tyto pozemky hustě zastavěny bloky domů dělenými úzkými uličkami. Od 17. století zde stály právovarečné domy. Po druhé světové válce došlo k rozsáhlé demolici a vzniklá volná plocha je z historického pohledu spíše výjimkou. Cílem města je návrat k původní parcelaci, obnovení uliční fronty Horního náměstí a navrácení charakteru, který měl tento prostor po staletí. „Nejde o to postavit něco nového za každou cenu. Snažíme se vrátit městu jeho přirozenou strukturu a měřítko, které se v tomto místě historicky osvědčilo,“ říká architekt. Záměrem je vrátit do centra život, tedy obyvatele, služby i každodenní pohyb lidí, a zabránit jeho postupnému vylidňování. „Město bez lidí přirozeně slábne. Pokud chceme, aby centrum fungovalo, musíme do něj vrátit běžný život,“ doplňuje.
Jakou roli bude mít nový sál?
Součástí projektu je multifunkční sál s kapacitou přibližně 800 osob. Bude sloužit pro plesy, taneční, koncerty, kongresy i další společenské akce. Takový prostor dnes v centru města chybí. Větší akce se proto konají mimo Opavu, například v Dolním Benešově, nebo hledají zázemí jinde. Jediný větší sál v KD Na Rybníčku má omezení daná hlukovými limity (do 22 hodin), nedostatečnou kapacitu a chybějící parkování. V minulosti byl kvůli hluku dokonce dočasně uzavřen.
Jak bude řešeno parkování a doprava?
Projekt počítá s podzemním parkovištěm s kapacitou přibližně 230 míst. Část míst bude určena pro rezidenty a bytové domy. Kapacita byla ověřena dvěma nezávislými dopravními studiemi tak, aby nedošlo ke zhoršení dopravní situace v centru.
Přijde Opava o park?
Nepřijde. Zeleň v území zůstane, ale projde proměnou. Vznikne nový veřejný prostor s parkem, odpočinkovými zónami i herními prvky pro děti. Cílem je vytvořit místo, kde lidé budou chtít trávit čas. V docházkové vzdálenosti navíc zůstává i pás městských parků kolem bývalých hradeb.
Co dalšího se v území změní?
Součástí širší revitalizace bude odstranění plynové stanice bývalé budovy Ministerstva zemědělství. Zachována naopak zůstane technická památka měnírny, která má být začleněna do budoucího rozvoje, včetně plánované expozice historické tramvaje. V budoucnu zde může vzniknout také hotel, který by sloužil návštěvníkům multifunkčního sálu.
Jak to bude s financováním a výstavbou?
Projekt je založen na spolupráci města a soukromého sektoru. Město zajistí demolici, přípravu území a klíčové stavby, jako je sál a podzemní parkoviště. Bytové domy mohou stavět soukromí investoři, případně se využije model spolupráce veřejného a soukromého sektoru (PPP).
Co bude s budovou na Rybím trhu 4?
Objekt bývalého divadelního klubu je dnes ve špatném stavu. Dlouhodobě sloužil jako zázemí Slezského divadla pro pro prádelnu, rekvizitárnu či šicí dílny. Původně se počítalo s jeho začleněním do nového řešení. Situaci ale zásadně změnilo rozhodnutí Ministerstva kultury, které budovu po téměř tříletém řízení prohlásilo za kulturní památku. „To znamená, že s objektem musíme pracovat úplně jinak, než se původně předpokládalo. Projekt se tím výrazně mění,“ doplnil Petr Stanjura.
Hmotové vizualizace možné zástavby území
Hmotové vizualizace nepředstavují konkrétní architektonické řešení objektů, nemají okna apod. Nejedná se tedy o domy bez oken, jak se po sociálních sítích šíří…
pramen: opava-city.cz
Související články
- 07.04.2026: Slezanka – archeologický průzkum
- 24.03.2026: Demolice Slezanky
- 10.03.2026: Demolice Slezanky
- 10.02.2026: Začíná demolice Slezanky v Opavě
- 06.09.2025: Slezanka – demolice
- 21.08.2025: Demolice Slezanky začne na podzim
Jsem zvědavý, jestli se mezi přihlášenými návrhy objeví alespoň jeden, který by upřednostnil zachování nyní vzniklého přímého pohledu z náměstí /od Hlásky na celou budovu konkatedrály. To znamená, že by např. opticky navázal novou uliční čáru na obvodovou zeď konkatedrály nebo by roh zástavby přiléhající k divadlu a konkatedrály výrazně zaoblil nebo zkosil. Nedělám si naděje, že by takový návrh mohl projít, ale aspoň pro představu. Kromě obvyklých mínusů zkuste i napsat nějaký text. https://ibb.co/G41tC40M
@Pavel: Jestli s přímým pohledem na konkatedrálu nebo ne je věčnou otázkou snad již od doby nacistických plánů na přestavbu centra.
Dokonce byly plány propojit dnešní objekt Slezanky s divadlem
Nebo vytvořit průhled proskleným nárožím novostavby
Nebo vytvořit zcela jiný průhled skrze vnitroblok
Lidé se vyjádřili, že chtějí zachovat zeleň a nevadilo by rozšíření parku, ale město chce jen asfalt a beton. Smutné jak politici neposlouchají hlas obyvatel a i teď jak se otevřel pohled na kostel vedle divadla.
@Michal: Obyvatelé staré Karviné, dnešní Karviné-Doly si výměnu „asfaltu a betonu“ za zeleň velmi oceňují…
Možná by tu plánovanou velkou zástavbu přímo v samém historickém centru města, včetně podzemniho parkování, šlo ještě více nalepit na katedrálu (myšleno ironicky). Ale vážně, návrhy vypadají děsivě a stejně děsivá je představa velké stavby v takové blizkosti okolních domů.
@Pavel – naprosto souhlasím.