Abychom poskytli co nejlepší služby, my a naši partneři používáme k ukládání a/nebo přístupu k informacím o zařízeních, technologie jako soubory cookies. Souhlas s těmito technologiemi nám a našim partnerům umožní zpracovávat osobní údaje, jako je chování při procházení nebo jedinečná ID na tomto webu. Nesouhlas nebo odvolání souhlasu může nepříznivě ovlivnit určité vlastnosti a funkce.
Kliknutím níže vyjádřete souhlas s výše uvedeným nebo proveďte podrobnější rozhodnutí. Vaše volby budou použity pouze na tomto webu. Nastavení můžete kdykoli změnit, včetně odvolání souhlasu, pomocí přepínačů v Zásadách cookies nebo kliknutím na tlačítko Spravovat souhlas ve spodní části obrazovky.
Technické uložení nebo přístup je nezbytně nutný pro legitimní účel umožnění použití konkrétní služby, kterou si odběratel nebo uživatel výslovně vyžádal, nebo pouze za účelem provedení přenosu sdělení prostřednictvím sítě elektronických komunikací.
Technické uložení nebo přístup je nezbytný pro legitimní účel ukládání preferencí, které nejsou požadovány odběratelem nebo uživatelem.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro statistické účely.
Technické uložení nebo přístup, který se používá výhradně pro anonymní statistické účely. Bez předvolání, dobrovolného plnění ze strany vašeho Poskytovatele internetových služeb nebo dalších záznamů od třetí strany nelze informace, uložené nebo získané pouze pro tento účel, obvykle použít k vaší identifikaci.
Technické uložení nebo přístup je nutný k vytvoření uživatelských profilů za účelem zasílání reklamy nebo sledování uživatele na webových stránkách nebo několika webových stránkách pro podobné marketingové účely.
No, nevím, jestli lze v tomto případě hovořit o nějaké „likvidaci architektury“. Mně osobně se ta budova (včetně jejího okolí – Kaufland, autobusové nádraží) příliš nelíbila nikdy. Čímž neříkám, že to nešlo udělat lépe…
Xavier: Jedná se o samotnou budovu. O nějakém Kuaflandu zde není ani zmínka. I autobusové nádraží BYLA cenná budova…
Podle mě to degradoval žlutý nátěr fasády, kdyby byl v jiné barvě (třeba v šedé) tak by to zase nemuselo být tak zlé.
Lukáš: Také. + dvamenší reklamní panely vlevo a nápis Radegest ( i když sponzor ).
Je to hrozná škoda.
Brusel „vykvetl“ na konci 50. let a v první půli let 60. jako zjevení přímo uprostřed Sorely. Ten kontakt a kontrast dvou světů je úžasný, nic takového už nejspíš nikdy nevznikne. Každý svět svým způsobem cenný a zajímavý, každý naprosto jiný. Příklad: stačí jít bývalou „leninkou“ v Porubě. Až k rondelu velkorysý historizující bulvár s pilastry, „vítěznými“ oblouky průjezdů… a hned po něm Neználkovo Sluneční město s asymetrickými balkóny, římsami, úkosy, šikmými střechami. To všechno s krámskými prostorami v přízemí, hospůdkami, plastikami ve veřejném prostoru, na fasádách… Brusel (a jeho kamarád brutalismus) se přitom vyžíval v abstrakci, která sluší každému věku, není důvod se jej štítít, jako se někteří štítí Sorely.
Jenže veřejná správa, ale i veřejnost se bohužel v mnoha případech prostě štítí vkusu.
No mohl aspoň někdo předem říct, že si pro toto propůjčuje fotky z FB Havířov-Podlesí, které spravuji.
Je samozřejmě nesmírná škoda a Havířov je tím tak nějak pověstný, že je městem promarněných příležitostí, kde staré chyby se opakují a nové vznikají. Ono čtvercové členění bylo provedeno již dávno v socialismu, už někdy kolem r. 1977/78 měl zasklení předělané na čtvercové, viz foto: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=837380069685924&set=o.398985366868999&type=3&theater
Důvodem mohlo být praskání velkých tabulí v nepružném uložení, což by jistě v současné době nebyl problém, ale jaksi nebyla vůle napravit starou chybu a dodat budově původní nezaměnitelný ráz tak typický pro 60-tá léta.
Budova arch. Josefa Hrejsemnou rozhodně patří k tomu nejkvalitnějšímu co zde kdysi vzniklo, hlediště je dost strmé, ale diváci jsou tak dost blízko hrací plochy jako jinde v okolí nikde, ani v Ostravě-Vítkovivích. Už tak, že později zmizelo i stejné zasklení u paty domu, které je ještě viditelné zde v detailu: https://www.facebook.com/photo.php?fbid=1057722100985052&set=o.398985366868999&type=3&theater. Navíc bylo před lety nevhodně přetřena fasída s reliéfy Václava Uruvy.
V interiéru byl reliéf také přetřen barvou, bílou.
Správce budovy, městská společnost SSRZ neví kdy došlo k oné výměně, nicméně jak to kdysi vypadalo věděli, ale z neznámých důvodů to bohužel neuvedli do původního stavu.
Foto z Havířova-Podlesí užité v článku bylo prezentováno s těmito popisky na těchto odkazech:
PHOTOSHOP POROVNÁNÍ: https://www.facebook.com/Havirov.Podlesi/photos/a.669532929877881.1073741828.662499680581206/700336783464162/?type=3&theater
STAV OPRAVY: https://www.facebook.com/Havirov.Podlesi/posts/700073233490517
Jan Szturc: Na fotografiích je ponechán vodoznak a je uveden zdroj. Fotografie máte navíc uveřejněné na veřejné stránce. A buďte rád, že se o tomto více mluví.
Msstavby.cz Formálně je to v pohodě, nemám s tím problém, o přivlastňování nebyla řeč. Je fajn, že o tom a dalších podobných nešvarech informujete. Jen bych o tom případně mohl vědět předem, můžete tak ziskat plné informace nebo třeba předejít mystifikacím, které z vašeho úvodníku vyplývají, tedy např. to, že okna čtvercová získává až teď, ale ony tam jsou už téměř 40 let.
Já se taky případně zeptám předem :-) Nedávno jsem vaše fotky použil na ofiko dotaz na město ohledně demolice staveb v areálu Dolu Dukla. Samozřejmě s odkazem na vás ;-)
Tak tohle už je trochu z cesty pánové… Podívejme se na to z druhé stránky… JSEM RÁD, ŽE OKNA VYMĚNILI ZA NOVÁ :) DĚKUJI!
Optimista:
Vůbec to není z cesty. Je to podobné, jako když na starou roubenku dáte nová plastová okna. Jako, jsou nová, ale proč takto??!!
Vždycky to jde lépe, navíc zde by se nejednalo o jiný materiál (dřevo vs. plast), ale jen o změnu formátu. Nechtělo to moc, detaily ale dělají celkem a tady se to promarnilo.
Zeptal jsem se jak to bylo s těmi okny a kdy dostaly čtvercový formát místo obdélníkového. Nuže vězte, že se tak stalo již v r. 1986 na základě požadavku zmenšení plochy tabulí skla tak, aby bylo možno provádět výměnu poškozených skel svépomocí a plošně menší skleněné tabule lépe odolávaly deformacím nosné ocelové konstrukce, což by mělo zamezit jejímu praskání. Tolik z technicjké zprávy Stavoprojektu Ostrava.
Nicméně mám za to, že současná radikální výměna (narozdíl od té minulé, která spočívala v navaření dalších ocelových profilů na stávající konstrukci) by toto mohla eliminovat, resp. konstrukce mohla být zpevněna – deformace zmenšeny a pružné uložení by mohlo umožnit použití větších obdélníkových panelů tak jak architekt Hrejsemnou zamýšlel.
A je to tady
cena cca 2 mil. Kč, což mi příjde hodně
https://www.hlidacsmluv.cz/Detail/634121?Q=ALFEST%20LUČINA%20s.r.o.