Lázeňský park v Karlově Studánce čeká obnova

Lázeňský park v Karlově Studánce čeká v příštích letech významná
obnova. Přibude v něm 32 vzrostlých stromů a 17 keřů, které navážou na jeho historickou podobu a
posílí jeho stabilitu i estetiku do dalších desetiletí. Horské lázně do projektu investují více než milion
korun.

Nová výsadba pracuje s 32 stromy, které jsou rozmístěny napříč celým parkem tak, aby měl každý
konkrétní funkci – buď obnovuje původní stromovou kostru, doplňuje aleje, nebo otevírá historické
průhledy na památkově chráněné fasády, které v průběhu let zarostly vzrostlými smrky. Jde o jeden z
klíčových prvků budoucí podoby parku. „Návrh pracuje s historickým rukopisem parku. Stromy
vybíráme tak, aby nenarušily průhledy na lázeňské budovy a přirozeně doplnily původní kompozici.
Nevolíme malé sazenice, ale vzrostlé alejové stromy, i když jsou náročnější na manipulaci a cenu, a to
aby změna byla vidět hned, a ne až za deset let, a park si uchoval své měřítko i atmosféru,“ vysvětlil
jeden ze spoluautorů, krajinářský architekt Tomáš Popelínský.

Nové stromy budou nadstandardně velké. Zatímco v běžných projektech se používají dřeviny s obvodem
kmene 12–14 centimetrů, v Karlově Studánce půjde o vzrostlé kusy s obvodem 25–35 centimetrů a
výškou kolem tří až pěti metrů. Aby se nové stromy dobře ujaly, projdou v prvních letech intenzivní
péčí – zálivkou, odplevelováním, kontrolou kotvení a výchovnými řezy. Cílem je, aby tvořily pevnou a
zdravou kostru parku po desítky dalších let.

Park opět dostane dlouhověké druhy stromů, které do jeho prostředí přirozeně patří: buky lesní, javory
kleny, lípy velkolisté a jedle bělokoré. Doplní je okrasné dřeviny, například borovice, magnolie a
v centrální části pak dvojice sloupovitých stříbřitých smrků ´Hoopsiiů,´ které k charakteru Studánky
patřily po desetiletí.

Součástí projektu je také odstranění velkých pařezů. Na jednom místě, a to za zdejší mateřskou školou,
vznikne výsadba přímo do ztrouchnivělého pařezu původního stromu – metoda, která se v historických
parcích používala běžně a zlepšuje ujímání mladých dřevin. Ve Studánce se osvědčila už před třemi lety
u přesadby lípy u domu Bezruč.

Červnové kácení, které předcházelo přípravě výsadeb, se týkalo pouze stromů označených odborným
posudkem jako bezprostředně nebezpečné. Podobné zásahy chtějí lázně v budoucnu více koordinovat s
obcí. „Karlova Studánka je výjimečné místo. Zdravá zeleň je její podstatou stejně jako čistý vzduch nebo
historické budovy. Každý strom tady má svůj význam a každý zásah se dotýká lidí i atmosféry obce.
Chceme proto o těchto krocích mluvit s dostatečným předstihem a otevřeně. Náš cíl je společný – aby
byl park bezpečný, zdravý a krásný dnes i za mnoho let,“ sdělil ředitel lázní Jan Poštulka.
„Lázeňský park má přes patnáct set stromů a je jednou z nejkvalitnějších komponovaných parkových
realizací v Česku, možná i v Evropě. Navazujeme na vrcholné období práce profesora Otruby, držitele
Pocty České komory architektů, a na úpravy Lubomíra Rychtara, který se zasloužil o prosvětlení a
otevření parku. Karlova Studánka není přírodní les, ale promyšlená krajina špičkových architektů.
Chceme ji rozvíjet s respektem k historii i k budoucím generacím,“ doplnil architekt Popelínský.
Návrh výsadby připravili dva krajinářští architekti Tomáš Popelínský a Lubomír Rychtar. Vycházejí z
dlouhé tradice komponované krajiny, která ke Karlově Studánce neodmyslitelně patří – od romantického
parku německých rytířů až po zásadní úpravy profesora Ivara Otruby ze 70. let. Nová výsadba proto
nenahradí jen pokácené jednotlivé stromy, ale vrátí parku jeho původní rytmus, průhledy a výrazná
místa.