Krnov se po 30 letech dočká protipovodňové ochrany

Martin [msstavby.cz] | 9.2.2026 | ostatní | #krnov, #nové heřminovy | 6 Comments

Město Krnov společně se zástupci státního podniku Povodí Odry představili 14. ledna veřejnosti aktuální stav příprav protipovodňových a dalších souvisejících opatření ve městě. Významnější ochrany se tak město dočká po více jak 30 let od ničivých povodní v roce 1997.

Vodní dílo Nové Heřminovy

Jde o hlavní prvek protipovodňové ochrany na řece Opavě. Nádrž bude schopna zachytit extrémní průtoky a tím výrazně sníží riziko záplav v území od Nových Heřminov až po Opavu. V době sucha bude sloužit k nadlepšování průtoků, dalším účelem je rekreace a výroba elektrické energie. Technické parametry najdete na webu prehradanoveherminovy.cz.

Harmonogram prací:

● září 2025 – podání žádosti o vydání stavebního povolení

● podzim 2026 – lze očekávat stavební povolení v právní moci

● 2026–2027 – příprava a výběr zhotovitele stavby

● podzim 2027 a dále – předání staveniště

● do konce roku 2028 – zahájení stavby

● 2032–2033 – dokončení stavby, zkušební provoz s předpokladem uvedení vodního díla do trvalého provozu

Protipovodňová opatření v Krnově (připravuje Povodí Odry)

Na řece Opavě se jedná o několik dílčích staveb. Řeka je ve městě rozdělena na tři hlavní úseky – Kostelec, centrální část a úsek pod soutokem, kde na levém břehu (PL) již jsou vybudovány protipovodňové hráze. Současná kapacita koryta řeky Opavy odpovídá zhruba dvacetiletému povodňovému průtoku. Navržená protipovodňová opatření jsou dimenzována na stoletý povodňový průtok (150 m³/s).

Opatření:

● protipovodňové železobetonové zdi – celková délka 3 km

● odsazené zemní hráze – celková délka 1 km, realizace v místech, kde je dostatek prostoru, například v městském parku

● zvýšení současných ochranných prvků a zdí na úroveň 0,80 m nad návrhový průtok

● přestavba pevného jezu u kina Mír na pohyblivý (vakový), doplněný o štěrkovou propusť a rybí přechod (dojde k demolici bývalé malé vodní elektrárny)

● demolice dvou mostů v ulicích Sokolovská a U Jatek, které podle hydrologických propočtů nemají dostatečnou kapacitu, a výstavba nových dostatečně kapacitních mostů

● opatření na kanalizačních výustech – koncové zpětné klapky

Předpokládaný harmonogram:

● 1. čtvrtletí 2026 – zahájení projekčních prací

● 1. čtvrtletí 2028 – dokončení projektové přípravy, projednání s úřady, podání žádosti o povolení stavby

● 2. polovina 2028 – výběr zhotovitele stavby

● 2029–2033 – realizace stavby

Povodí Odry připravuje protipovodňová opatření v koordinaci s městem Krnovem a jeho projektem Řeka ve městě s cílem zlepšení a vytvoření podmínek pro místní rekreaci, zajištění pobytových možností v prostoru řeky, zlepšení prostupnosti zájmového a přilehlého území a posílení funkčnosti biokoridoru.

Projekt Řeka ve městě (připravuje město Krnov)

Projekt spojuje protipovodňovou ochranu na řece Opavě v budoucnu realizovanou Povodím Odry s úpravami navrženými městem Krnovem, díky nimž řeka zůstane přístupná lidem (pobytové plochy s možností odpočinku a sportovních, společenských nebo kulturních aktivit; dostupnost pro pěší a cyklistickou dopravu; návaznost na městský park; celkové zatraktivnění prostoru okolo řeky Opavy a posílení jejích ekologických funkcí).

Přehrada jako universální řešení

Právě absence přehrady Nové Heřminovy vyvolala během povodní v roce 2024 vlnu až agrese a výhružek mezi veřejnosti vůči Hnutí Duha, které dle jejich názoru stavbu přehrady zdržovalo. V duálním pohledu na svět a podvědomém hledání konkrétního viníka nejjednodušší cestou však většina lidí zapomněla na fakta.

Že pouze výstavba výstavba přehrady bez navazujících opatření by byla nedostatečná potvrzují i slova expertů z Mendelovy univerzity v Brně.

Účinnost přehrady a dalších opatření na řece Opavě zkoumali na žádost Českého hydrometeorologického ústavu experti z ČVUT a Mendelovy univerzity. Funkci přehrady a následných opatření simulovali na povodni z roku 2024. „Dospěli k závěru, že kdyby v září 2024 byla vybudována nádrž Nové Heřminovy i plánovaná protipovodňová opatření v Krnově, Branticích a Zátoru, tak by v Krnově, včetně Kostelce, řeka Opava nevybřežila.“

Slezská Harta versus Nové Heřminovy

V souvislosti s povodněmi v roce 2024 část veřejnosti dávala za příklad povodňové ochrany vodní nádrž Slezská Harta, která značně pomohlo zadržet vodu při povodních v roce 1997. Vodní dílo má objem 218,7 až 219 milionů m³ vody. Plánovaná kapacita vodního díla Nové Heřminovy je 15 až 16 milionů m³ vody. Slezská Harta má tak více jak 13,5x větší objem.

Pomalý stát a společnost

Za ničivé povodně v roce 1997 nebo 2024 nemůže jeden ekologický spolek. Ale celá společnost jako taková. Od nevhodné výstavby zbavující půdu přirozené retence vody, přes kůrovcové kalamity oslabující vitálnost lesů, až po pomalý státní aparát.

Vláda rozhodla o stavbě přehrady Nové Heřminovy v roce 2008. Žádost o územní rozhodnutí k vybudování vodního díla byla podána v roce 2017, ale územní řízení bylo zahájeno až o čtyři roky později, v roce 2021. Od této chvíle do procesu mohly vstupovat obce nebo spolky se svými připomínkami. Hnutí DUHA její vybudování mohlo oddálit nejvýše o 60 dnů během územního řízení, ale ani to se nestalo. Jelikož se k územnímu řízení vyjádřila i obec Nové Heřminovy, vázaná místním referendem s výstavbou přehrady nesouhlasit, neprodloužily připomínky Hnutí DUHA výstavbu ani o den.

Příprava povodňové ochrany spadá v přenesené působnosti pod stát. Konkrétně pod Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo pro místní rozvoj.

Podívejme se do následujícího znázornění za období let 2010 až 2025, která politická strana jednotlivá resorty vedla. Jak je z jednoduchého znázornění patrné, politické zastoupení bylo pestré.

Přeložka silnice I/45

Před samotnou výstavbou vodního díla Nové Heřminovy je nutné realizovat přeložku silnice I/45. Ani tato stavba, jako samotná přehrada, nebyla připravena. Žádost o stavební povolení podalo Ředitelství silnic a dálnic teprve v roce 2025.

„Přeložka silnice I/45 v úseku mezi Novými Heřminovy a obcí Zátor je vyvolanou investicí z důvodu návrhu protipovodňových opatření na Horní Opavě a Vodního díla Nové Heřminovy. Stávající silnice bude po realizaci vodního díla přerušena a ocitne se v území zátopy. Předmětný úsek navazuje na již dříve zrekonstruovanou část silnice I/45 mezi Zátorem a Krnovem. Silnice I/45 je součástí silničních tranzitních tras sever–jih. Komunikace je plánovaná jako dvoupruhová směrově nerozdělená,“ popisuje záměr ŘSD.

Přeložka bude dlouhá 5 kilometrů. Na trase vznikne 7 mostních objektů s celkovou délkou 811 metrů. V rámci investice budou vybudovány také dva kratší mosty na ostatních komunikacích. Projekt počítá se třemi okružními křižovatkami a jednou stykovou. Předpokládaná hodnota stavby jsou necelé dvě miliardy korun bez DPH. Podrobnosti jsou uvedeny v informačním letáku stavby.

Obce nad přehradou

I když přehrada po své realizaci do jisté míry pomůže zmírnit dopady povodní na okolí, především města jako Krnova a Opava. Stále jsou ohroženy obce, které se nachází nad přehradou a byly v roce 2024 významně poničeny. Těmto obcím pomohou pouze přírodě protipovodňová blízka opatření. V perspektivě celé krajiny je již od povodní z roku 1997 patrné, že přírodě blízká protipovodňová opatření ochraňují mnohem větší území než přehrady a vyvažují řadu negativních trendů, které k povodním vedou: ve dvacátém století jsme ztratili napřímením českých řek a potoků 160 tisíc kilometrů jejich délky a na polích jsme přišli o zasakování vody zoráním 49 tisíc kilometrů mezí či degradací 48 % orné půdy, která je nyní ohrožena erozí. Přírodní rozlivy jsou přitom pro zvládání povodní zásadní. Velké komplexy lužních lesů a luk na Moravě při záplavách v roce 1997 zadržely 800 tisíc tun bahna a třikrát více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady. Před Ostravou tehdy zadržely ekosystémy v CHKO Poodří 89 milionů m3 vody a zmenšily povodňovou vlnu v Ostravě nejméně o 100 kubíků za sekundu.

Příkladem může být obec Lichnov, která byla díky výstavbě suchých poldrů od povodní uchráněna. Celý článek na ostrava.rozhlas.cz

Povodně poničily řadu obcí na Bruntálsku. V Lichnově ale lidé i jejich domy zůstali v bezpečí. Obec povodeň zasáhla v 90. letech hned dva roky po sobě. Od té doby se tam podařilo vybudovat několik suchých poldrů. A ty letos fungovaly, jak měly. Dva poldry postavilo Povodí Odry, jeden pozemkový úřad a poslední postavila za účasti státu přímo obec. Ochrana fungovala stoprocentně.

Přírodě blízká protipovodňová opatření v Krnově

Komplexní pozemkové úpravy

Město dlouhodobě usiluje o urychlení komplexních pozemkových úprav. Ty jsou důležitým předpokladem projektů zadržování vody v krajině, protierozních opatření, péče o půdu a také protipovodňových opatření. Jedná se například o stavbu několika poldrů u hranice s Polskem, které by zabránily vybřežení potoka Mohly a odlehčily Opavici, do které se potok vlévá.

Přírodě blízká opatření k zadržování vody v krajině

Cílem je především zvýšit retenční kapacitu krajiny a zpomalit povrchový odtok vody, a to nejen kvůli povodním, ale i čím dál častějšímu dlouhodobému suchu. Tato opatření už řeší obce nebo správci lesů jak nad přehradou Nové Heřminovy, tak u pramene řeky Opavice a dále po jejím toku. Pilotní projekt realizovalo i město Krnov. Jde o soustavu sedmi tůní v blízkosti pastevního areálu v Chomýži. Připojila se i Lesní správa města Krnova, která obnovuje předválečné tůňky v lesích na Ježníku.

pramen: krnov.cz