„Tůně vzniknou na podzim v údolnici nad pastevním areálem a jejich cílem je zmírnit případné negativní důsledky přívalových dešťů. Jejich existence navíc podpoří zrod nových biotopů pro posílení populací vzácných rostlin a živočichů nacházejících se v okolní krajině,“ uvedla Pavla Hájková z oddělení komunálních služeb. Na realizaci tůní se Krnovu podařilo získat dotaci ve výši 172 000 korun od Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, a to z finančních prostředků v rámci Next Generation EU. „Náklady zhruba odpovídají výši dotace, takže město by toto opatření mělo stát minimum,“ upřesnila Pavla Hájková.
Městský rozpočet nezatíží ani výsadba stromů a keřů, které budou mimo jiné plnit funkci větrolamu. „V této věci spolupracujeme s neziskovou organizací Sázíme stromy, která je ochotná pro nás zajistit zdarma sazenice stromů a keřů. S prosbou o pomoc s výsadbou se pak obrátíme na veřejnost a věříme, že se nám podaří oslovit dostatečný počet dobrovolníků,“ řekla Pavla Hájková a dodala, že výsadba se uskuteční v podzimních měsících.
Obě plánované akce vychází ze studie s názvem „Zpracování studie proveditelnosti komplexní adaptace krajiny na klimatickou změnu pomocí přírodě blízkých opatření – I. etapa Opavice“, která navrhuje opatření, jejichž cílem je návrat vody do krajiny, zpomalení jejího odtoku ze svrchních vrstev půdy, zamezení půdní i větrné eroze a ochlazení krajiny. „Jde vůbec o první realizace, která odborníci navrhli. Jejich provedení je snazší z důvodu, že je vybudujeme na našich pozemcích. Chceme tím ukázat ostatním vlastníkům půdy, že ochrana krajiny nestojí moc peněz a navíc se na ni dají získat externí finanční zdroje,“ uzavřela Pavla Hájková.
Studie proveditelnosti byla vypracována spolek Živá krajina, který zpracovaný materiál předal ke konci dubna městu Krnov. Spolek o tom informoval na svém facebookovém profilu. K příspěvku připojil rovněž i části situace s popisem řešení.
Zástupci města Krnov od nás minulý týden oficiálně převzali hotovou studii proveditelnosti adaptace krajiny na klimatickou změnu řešící erozi půdy, vysychání lesů a také povodně, se kterými mají místní neblahé zkušenosti.
Navrhli jsme opatření pro zemědělskou půdu, lesní pozemky i modrozelenou infrastrukturu zastavěných částí na celkové ploše 24 km².
Krnov patří k městům, které vlastní poměrně dost pozemků, a s prvními realizacemi proto nemusí otálet. Věříme, že i další majitelé půdy ocení přínosy navržených opatření a postupně se podaří většinu hotového projektu převést do reality. Na snímcích ze studie vás necháme nahlédnout pod pokličku navržených řešení.
Řízené povodňové rozlivy v nivě Opavy pomocí multifunkčních polderů pro zpomalení povodňové vlny a snížení energie povodňové vlny.
Rozdělení povodňové vlny řízenými rozlivy pod městem do soustavy zalévaných sníženin je řešením potřebného snížení energie povodňové vlny na stávající koryto a omezení rizika zúženého profilu aktivní nivy násypy dvou stávajících silničních mostů.
Navržené řešení erozně silně ohrožené půdy, JZ od Krnova. Kontury 27 m širokých mezních pásů s větrolamnými dřevinami až ve 3 řadách sledujících vrstevnici jsou doplněny stejně dimenzovanými větrolamy po spádnicích. Na nejvíce skloněných pozemcích (nad 12 stupňů), jsou navrženy agrolesní systémy.
pramen: krnov.cz / FB Živá krajina
Související články
- 28.08.2026: „Samotná přehrada nestačí.“ Krnov sází na kombinaci opatření ve městě i v krajině
- 14.08.2026: Krnov začíná realizovat adaptační opatření
- 31.01.2026: Adaptační opatření v okolí Krnova
- 03.01.2026: Výroba vodíku z obnovitelných zdrojů, Krnov
- 12.11.2025: Tůně na Ježníku
- 21.11.2024: Cyklopruhy Říční okruh
Vlastní-li město dostatek pozemků, je správné, že jde takto příkladem. Realizaci polderů za účelem rozdělení povodňové vlny řízenými rozlivy město jistě za pár let ocení.
Neoceni to jen město Krnov,ale i další města po proudu řeky Opavy,jako jsme my v Ostravě a dál po proudu Odry.
Marthin: Je-li řeč o městech dále po proudu Odry, Ratiboř je připravena: https://cs.wikipedia.org/wiki/Polder_Racib%C3%B3rz_Dolny
Carnovius: Tohle ale neni opatreni zabranujici zbytecnemu odtoku vody z krajiny. Tohle resi az nasledek z devastovane krajiny a je to nadrz na povodnovou vodu.
Dan: Tak jest.
mě se zase líbí ty mezní pásy a větrolamy. V okolí Ostravy jich je málo a pole jsou obří, chtělo by to po vzoru Krnova s tím něco dělat.
Dan: Dovolím si nesouhlasit, krajina zdevastovaná je, ale tím, že se do ní přidají ty navrhované krajinné prvky, desítky až stovky v celé ploše, zlepší se retenční schopnost krajiny. Jsou tam svejly, mokřady. Nádrže vypadají trochu jinak. Pak bude na zemědělcích, v jakém stabu budou mít půdu, na které hospodaří, lesácích, jaký management v lesích zvolí. Stav ZPF a lesů jsou další významné faktory ovlivňující zádrž vody.
Dan: Dovolím si nesouhlasit, krajina zdevastovaná je, ale tím, že se do ní přidají ty navrhované krajinné prvky, desítky až stovky v celé ploše, zlepší se retenční schopnost krajiny. Jsou tam svejly, mokřady. Nádrže vypadají trochu jinak. Pak bude na zemědělcích, v jakém stavu budou mít půdu, na které hospodaří, lesácích, jaký management v lesích zvolí. Stav ZPF a lesů jsou další významné faktory ovlivňující zádrž vody.
Dagmar: Pisi o te nadrzi v Polsku, ktera resi naslded. Ne pricinu.
Nevíte někdo z místních, kolik z těch opatření se stihlo realizovat před příchodem povodní?
Marthin: Ani jedno, Mělo se začít na podzim.