Vláda Hnutí ANO, slepenec schovávající se za SPD a Motoristé sobě představili tak otřesnou novelu zákona, že před ní varuje Česká komora autorizovaných inženýrů.
Chce developer postavit velký bytový projekt na místě vaši nemovitosti, ale vy nesouhlasíte? Vyvlastní vás…
Územní dokumentace obcí se stane cárem papíru, bude záležet na rozhodnutí vedení obce…
Více v tiskové zprávě ČKAIT
31. ledna poslanci schválili po 11 hodinách návrh 13. novely nového stavebního zákona, který otevírá dveře divoké výstavbě. Jde o tak zásadní úpravy s negativním dopadem na celé stavebnictví i společnost, že je ČKAIT nucena reagovat obratem a s nezbytnou razancí.
BTR – build to rent. S touto zkratkou se stále častěji pojí výstavba velkých bytových domů v Praze či Brně. Jde o byty určené zejména pro investory, často velké fondy, kteří je obratem pronajímají za nadstandardně vysoké ceny. Legitimní nástroj v tržním prostředí. A přesně tento typ projektů s plochou nad 10 000 čtverečních metrů stojí v centru 13. novely nového stavebního zákona, kterou včera začala projednávat Poslanecká sněmovna PČR. Ve snaze urychlit povolovací řízení a výstavbu další návrh změny klíčové stavební normy zásadně rozvolňuje pravidla pro realizaci velkých bytových staveb a celků.
Navrhovatelé z řad stran vládní koalice dokonce umožňují ve prospěch tohoto typu staveb vyvlastnění – zdůvodňují to rychlejší výstavbou a větší dostupností bytů v České republice. Zdůvodnění přitom stojí na několikrát vyvrácením mýtu dlouhého povolovacího řízení. To však není pravda. 80 procent staveb se povolí do roka a polovina z nich dokonce do půl roku. Problém totiž mají pouze ty stavební návrhy, které jsou připravené v rozporu s územními plány nebo chybují v jiných parametrech. Návrh proto rozmělňuje i pravidla při tvorbě územních plánů, podle kterých se staví. Nově už postačí jen vůle či motivace politiků ve městě či obci, odborné stanovisko územně-plánovacího úřadu nebude potřeba. Občané mají mít jen velmi omezené možnosti, jak ovlivnit, aby vedle jejich rodinného domu nevyrostla továrna, vysoký bytový dům nebo klidě vepřín. Toto riziko se týká úplně všech obyvatel České republiky.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (ČKAIT) proto před přijetím 13. novely důrazně varuje. Bezprecedentní zvýhodnění malé skupiny velkých stavebníků oproti uživatelům staveb je přitom pouhou špičkou ledovce. Komora identifikovala třináct kritických nebo sporných bodů návrhu, který nebyl s odbornou veřejností projednán. A to ani s ČKAIT, která coby orgán veřejné moci a nejsilnější profesní organizace sdružuje 32 000 autorizovaných osob. „Novela neřeší fatální chyby a nedostatky nového stavebního zákona, další navíc vrší. Jde rozsahem de facto o nový zákon, který má být bez jakékoliv odborné diskuse schválen ve zkráceném režimu a bez přechodných ustanovení má být schválen do 1. července 2026 a platit má již od 1. ledna 2027! Pro běžné stavebníky z návrhu neplyne žádné zlepšení, pro autorizované osoby se podmínky ještě zhoršují a veřejnost čeká nejedno rozčarování,“ upozorňuje Ing. Robert Špalek, předseda ČKAIT.
Navržená novela zásadně rozvolňuje požadavky na kvalitu výstavby a může být zdrojem mnoha občanských sporů i ústavních žalob. Dvě z navrhovaných změn silně diskriminují běžné občany a menší stavebníky. Dalších sedm navrhovaných změn vážně ohrožuje spotřebitele a uživatele staveb. Další navrhované změny komplikují práci stavebníkům, projektantům, stavebním úředníkům, dotčeným orgánům i stavitelům. „Návrh má jediný cíl – zjednodušit výstavbu velkých bytových staveb, přičemž už nyní se realizace řady povolených záměrů odkládá, údajně z důvodu vysokých cen stavebních prací, ve skutečnosti, protože trh není ochoten akceptovat současné přehřáté ceny bydlení. Požadujeme okamžité stažení návrhu této novely a zahájení prací na komplexním pozměňovacím návrhu platného stavebního zákona,“ shrnuje analýzu ČKAIT její 1. místopředseda, Ing. Petr Dospiva, Ph.D. Komora je přesvědčena, že návrh 13. novely nemůže vyřešit ani současný neuspokojivý stav v oblasti povolování staveb, ani krizi bydlení. Současnou vážnou situaci způsobenou nepovedenou digitalizací i předchozími nekoncepčními zásahy do stavebního práva dále zhoršuje.
Pochybení a nedostatků obsahuje návrh 13. novely celou řadu. Podle ČKAIT však k nejzásadnějším patří rezignace na veřejný zájem a kvalitu staveb i vystavěného prostředí. Menší stavebníci se stávají lidmi druhé kategorie, mají menší práva než úzká skupina stavebníků velkých staveb, zejména bytových domů a areálů, kterým návrh „umetá“ cestu hned v několika ustanoveních. Občané mají méně práv než stavebníci. Návrh diskriminuje a ohrožuje běžné občany, kteří v daném místě žijí, přesto nově nemají mít žádnou jistotu ohledně budoucího využití území své obce. „Na místě jakéhokoliv parku může pouze na základě jednoho rozhodnutí rady vyrůst kravín, továrna nebo hobbymarket, a to bez povinnosti dodržovat odstupové vzdálenosti, technické normy a požadavky. Do ranních rituálů tak majitelé všech nemovitostí mohou zařadit další – každodenní kontrolu usnesení a rozhodnutí rad obcí a měst, zda se nový posvěcený záměr netýká i jejich sousedství,“ shrnuje Ing. Josef Filip, Ph.D., člen představenstva ČKAIT.
Podle Komory se v případě přijetí otevře cesta k realizaci stovek a možná tisíců stavebních záměrů, které nebylo možné podle dosavadních právních předpisů povolit a legitimizovat. Bude to možné proto, že návrh novely bezprecedentně relativizuje význam územně plánovací dokumentace a naprosto neopodstatněně snižuje technické požadavky na stavby včetně rušení závazných norem, a to dokonce i z hlediska požární bezpečnosti. Naopak zatěžuje stavební praxi 13 novými městskými předpisy. Toto rozhodně není ani zjednodušení, ani ve veřejném zájmu!
Návrh nové právní úpravy obsahuje i několik rozporů a paradoxů. Nově nebude nutné dodržovat základní technické požadavky na stavby, ruší se závazné normy, lze se odchýlit od platného územního plánu, stavební pozemek nemusí být přístupný z veřejné komunikace… Když to bude pro stavebníka ekonomicky nevýhodné, a to je vždy, nově nemusí dodržovat požadavky na ochranu před hlukem, světlé výšky místností, větrání, osvětlení, odstupové vzdálenosti, požární bezpečnost… Laik tyto vady však nemusí při koupi nebo pronájmu takové nemovitosti poznat a po ničivém požáru již může být pozdě.
V navrženém znění by dokonce mohl středoškolák stavebního směru (třeba vyučený truhlář s maturitou) a s 5 lety praxe a bez povinného profesního pojištění projektovat rodinný dům 20 × 20 m s podzemním podlažím, dvěma nadzemními podlažími a podkrovím ve svahu na neúnosném podloží, včetně statiky objektu. Tyto stavby by se povolovaly podle jimi zpracované zjednodušené dokumentace a nepotřebovaly by prováděcí dokumentaci.
Na druhou stranu novela zásadně zvyšuje odpovědnost autorizovaných osob. Ti budou doživotně ručit za to, že stavba je bezpečná a že ochrana veřejných zájmů je skutečně dostatečně zajištěna. Na druhé straně ale novela nevytváří podmínky pro řádné naplnění této odpovědnosti. Naopak zásadně rozšiřuje počet staveb, kde projektovou dokumentaci nemusí zpracovat autorizovaná osoba a jedinou autorizovanou osobou pak bude stavbyvedoucí. Co ten ale může udělat s nekvalitně navrženou stavbou? Jaká bude odpovědnost kvalifikovaných osob, které zpracují dokumentaci stavby? Jak je bude stavebník dohledávat v případě havárie či vážného poškození zdraví či života? „Autorizovaným osobám, tedy stavbyvedoucím, inženýrům a technikům, proto bude ČKAIT doporučovat, aby v případě přijetí 13. novely takového zakázky nepřijímaly. Převzaly by na sebe větší odpovědnost a riziko, než odpovídá jejích běžné profesní činnosti,“ konstatuje Ing. Michal Majer, člen představenstva ČKAIT.
Vedle legalizace kontroverzních stavebních záměrů přináší novela i zásadní procesní změny v oblasti povolovacího řízení. Navrhuje vznik jednotné státní stavební správy. Počítá se snížením počtu stavebních úřadů a odložením účinnosti plné digitalizace. Hlavně reorganizace systému stavebních úřadů je navrhována bez jakékoliv analýzy i přechodných ustanovení!
Chybí analýza personálního i materiálního zajištění i problémů stávajících stavebních úřadů. Řada stávajících úředníků do nového úřadu s vysokou pravděpodobností nepřejde. Platí to i pro dotčené orgány. Pracovníci na stávajících úřadech jsou stejně jako projektanti nebo stavbyvedoucí frustrovaní z neustálých změn stavebního zákona i dalších souvisejících předpisů. Sotva se metodikou překlenou určité výkladové problémy a rozpory zákona, objeví se nové znění a s ním spojené nové problémy, což bezezbytku platí i pro navrhovanou 13. novelu NSZ.
„Ze všech rizik, na která se schválením nového stavebního zákona upozorňujeme, bude jedním z hlavních naprostý nedostatek pracovníků stavebních úřadů. Mnohé z nich jsou z důvodu odlivu personálu na hraně, nebo spíše za hranou, už nyní. Předpokládané navýšení platů o 10 % personální politiku na stavebních úřadech rozhodně nevyřeší. Již nyní avizuje řada pracovníků stavebních úřadů odchod na jiné pozice s podstatně vyšším finančním ohodnocením. V tomto důsledku, který považuji za zcela jistý, dojde po nepovedené digitalizaci ke druhému kolapsu stavebních úřadů a v následném období i celého stavebnictví. Vedlejším, a nikoliv marginálním, efektem toho všeho bude, že v území nastanou nevratné změny, které již nebude možné napravit,“ dodává Ing. František Konečný, Ph.D., místopředseda ČKAIT a předseda její Legislativní komise.
Rezignaci na ochranu veřejného zájmu, bezpečnost obyvatel i ochranu majetku dokládá za všechny jedno z navrhovaných opatření – požární bezpečnost staveb. Zatímco novela zákona o požární ochraně přijatá v roce 2021 nastavila nové standardy a reagovala na nové technologie a řešení s cílem dosáhnout maximální ochrany uživatelů či vlastníků staveb, 13. novela NSZ tento trend rozmělňuje. Zcela v rozporu s celosvětovým trendem je, že Hasičský záchranný sbor nebude k projektové dokumentaci vydávat závazné stanovisko, ale jen vyjádření.
„Požadujeme, aby tento návrh 13. novely byl stažen a nahrazen komplexním pozměňovacím návrhem připraveným s odborníky stavařské praxe. Další dílčí záplatování současný chaos nevyřeší. Je také třeba přestat opakovat mediální mýty a změny stavebního práva založit na datech, analýzách a znalosti stavebního prostředí,“ uzavírá Ing. Robert Špalek.
pramen: ckait.cz
Marian Kechlibar :
Zrovna zpracování standardizované digitální dokumentace ke stavbě je něco, co je v silách už dnešní AI, natož těch budoucích. Prorokuji, že za 10 let tomu bude člověk dávat jen to razítko a nic jiného.
Naprostá většina NIMBYsmu, kterou jsem osobně viděl, byla charakteru „my už bydlíme a další lidi tady nechceme“; bude jedině dobře, když tahle možnost oslábne. Nechcete-li, aby na vedlejším pozemku bydleli lidi, tak si jej kupte a nic tam nestavte.
„cílem dosáhnout maximální ochrany uživatelů“
„Maximalizační“ cíl bývá v praxi ekonomicky nereálný. Zvýšit ochranu z 99,999% na 99,9999% je drahé a neděláme to ani v reálném životě. Kdo z nás vylézá ven v helmě a balistické vestě pro případ, že by se na něj zřítila uvolněná střešní taška a z obavy, že v místním Tescu dojde ke střelbě?
Reálně se vždycky dělá nějaký kompromis mezi kvalitou a cenou. A zrovna strukturálních požárů za uplynulá desetiletí razantně ubylo, a v novostavbách ještě víc. Je to hlavně tím, že už se moc nepoužívá otevřený oheň. My třeba v domě z roku 2022 už ani nemáme zavedený plyn.
07.02.2026 10:59Martin [msstavby.cz] :
Marian Kechlibar: Jsem rád, že lidé diskutují, ale upřímně někdy by raději neměli. Popravdě jsem dlouho nečetl tak nesmyslný komentář, který vlastně ani nereaguje na text v článku a slepě bagatelizuje celou problematiku.
1. V celém textu se vůbec nepíše o tom, že novela by měla přispět ke standardizované digitální dokumentaci. V závěru textu se píše pouze o standardech požární ochrany z roku 2021.
Jak má dokumentace vypadat. Co její součástí a jaká je její struktura byla dávno známá pro tištěné verze, tak aktuálně pro digitální verzi dokumentace. Aktuálně vyhláška č. 131/2024 Sb. Že převezme práci AI je prohlášení odpovídající se vtípkům „stejně to za vás kreslí programy“….
2. Územní plány jasně definují to, kde co může vyrůst. Kde mohou vyrůst bytové domy, kde mohou rodinné. Nebo kde je definována průmyslová zóna. Ty však píšeš o „NIMBYsmu“…. Pokud stavba splňuje legislativní požadavky, tedy i soulad s územním plánem, může vyrůst. Jsou případy, opravdu ne tak časté, kdy se sousedi brání proti výstavbě a opravdu to může stavbu zpomalit, ale ne zastavit. A opět se vrátím k předchozím slovům, „Pokud stavba splňuje legislativní požadavky, tedy i soulad s územním plánem, může vyrůst.“
Argumentace nedostatky stavebního zákona je často spojována s regiony, které jsou méně atraktivní pro investory, případně s nedostatečnou investiční přípravou ze strany samospráv. Rozdílné tempo výstavby mezi jednotlivými městy při stejné legislativě tento faktor potvrzuje. Proč při stejné legislativě rostou nové čtvrtě kolem Prahy, Brně, Plzně? Proč při stejné legislativě dochází k zástavbě proluk v centru Brna, ale v Ostravě ne? Přičemž před Novým stavebním zákonem platily ZCELA STEJNÉ podmínky pro celou ČR, kromě Prahy….?
Tady však reálně hrozí to, že stavby nebudou muset respektovat územní plán, pokud to rada obce schválí. Reálně tak v zóna pro rodinné domy může vyrůst chemička, skládka, jatka. Tohle chceš?
Pokud přijde developer se záměrem výstavby bytů, kde plocha bude činit více jak 10 000m2 a pro jeho záměr bude potřeba tvá nemovitost, klidně ji bude moct vyvlastnit. Tohle je také v pořádku?
3. Všechny výrobky, produkty mají naštěstí po dlouhá desetiletí nastavená pravidla / normy / zákony, která musí splňovat. Bojíš se před jízdou sednout do auta? Ne, protože musí splňovat normy a kritéria výroby. Bojíš se jezdit výtahem? Přepokládám, že jako většina populace ne, protože taky musí splňovat nějaké požadavky. Bojíš se potravin v obchodě? Kohoutkové vody? Opět hádám, že ne…. Stejný princip platí ve stavebnictví. Smyslem regulace není marginální zvyšování bezpečnosti, ale prevence zásadního poklesu bezpečnostních standardů.
4. Popravdě se bojím, že za požární ochranu považuješ pouze otevřený oheň v objektu. Doufám, že se pletu…. Víš, proč ty požáry nejsou tak časté? Proč při požáru jednoho domu nelehnou popelem i domy sousední? Nebo celé ulice? Protože má požární ochrana daná pravidla. Týká se to odstupů jednotlivých budov. Hořlavosti materiálů, skladeb konstrukcí apod.
Hezké. Nemáš v domě plyn. Co to má s problematickou co společného? V lepším případě máš tepelné čerpadlo. V tom horším topíš čistě elektřinou ze sítě.
Opravdu se divím odvaze některých lidí, kteří nemají nic společného se stavebnictvím a nikdy neudělali ani čárku v projektu, ale mají odvahu rozporovat výstrahu komory. Stanoviska profesních organizací, vycházejí z dlouhodobé odborné praxe a zkušeností z realizace staveb. Je proto vhodné je při hodnocení legislativních změn zohledňovat.
07.02.2026 18:40Marian Kechlibar :
Martin [msstavby.cz]:
„upřímně někdy by raději neměli.“
:) Mi zas přijde, že uvažujete strašně omezeně a bez dalšího nadhledu, ale budiž.
Plná digitalizace stavebního řízení sice není novelou dána, ale jde o víceméně nevyhnutelný jev, který je otázkou pár let. Papír vymírá. Tudíž je nutno to považovat za nezbytnou součást kontextu.
„Jsou případy, opravdu ne tak časté, kdy se sousedi brání proti výstavbě a opravdu to může stavbu zpomalit, ale ne zastavit.“
Například ten dům, ve kterém bydlím. Zdržení o 4 roky a prodražení o 2 miliony, protože danou mikročtvrť, která stojí na bývalém brownfieldu, s velikou vytrvalostí napadal zapšklý osmdesátník bydlící o dvě stě metrů dále. Měl dost času na to, aby obepisoval a odvolával se všude od místní radnice až po MMR.
Vetokracii tohoto typu si nemůžeme dovolit. Kdyby existovala před sto lety, naše města by vůbec nedostala šanci vyrůst. Naše současná délka stavebních řízení je vysoká i na evropské poměry.
„Proč při stejné legislativě rostou nové čtvrtě kolem Prahy, Brně, Plzně?“
Částečně je to otázka peněz, ale s tou Prahou zrovna pozor, tam je ta situace natolik komplikovaná, že příliš mnoho výstavby zbytečně vzniká až mimo hranice Prahy.
„Reálně tak v zóna pro rodinné domy může vyrůst chemička, skládka, jatka. Tohle chceš?“
Chci toto vidět v reálu. Vymýšlet si katastrofické scénáře může každý, zejména chce-li vystrašit laiky.
„Pokud přijde developer se záměrem výstavby bytů, kde plocha bude činit více jak 10 000m2 a pro jeho záměr bude potřeba tvá nemovitost, klidně ji bude moct vyvlastnit. Tohle je také v pořádku?“
Opět, chci toto vidět v reálu, zejména pak v kontextu toho, že naše zákony vyžadují jakékoliv vyvlastnění řádně zaplatit. Není patrné, proč by developer vykupoval běžné, funkční domy za desítky až stovky milionů, když si může koupit výrazně levnější pozemek bez nich a postavit to na něm.
„Smyslem regulace není marginální zvyšování bezpečnosti, ale prevence zásadního poklesu bezpečnostních standardů.“
To je pravda tak napůl. Normy jsou dnes citelně přísnější než před 20-30 lety, přičemž ten nárůst bezpečnosti je opravdu marginální. Byt postavený roku 2000 není žádná smrtící past na ubohé lidi. Zároveň úplně ignorujete skutečnost, že v tomto směru existuje nezanedbatelný lobbying. Pokud nějaká firma vyrábí jediný certifikovaný výrobek typu X na trhu, má silný zájem prosadit normu, která bude tento typ výrobku vyžadovat všude.
Němečtí skláři si takto vylobbovali povinnost nerozbitného skla do balkónových dveří, i když se později novinářům, kteří to zkoumali, nepodařilo přijít na jediný vážný úraz, kterému by to předešlo, v celém Německu. Takzvaně „kdyby něco“.
„Týká se to odstupů jednotlivých budov. Hořlavosti materiálů, skladeb konstrukcí apod“
Tyto normy snad nikdo neruší, nebo ano? Jenom nebude vyžadováno, aby se hasiči pitvali v každém standardizovaném projektu, čili zruší se mikromanagement, který v jiných oborech není běžný. Ani při stavbě letadel není běžné, aby každý jednotlivý trup kontrolovala v továrně speciální delegace hasičů na možné chyby.
„Opravdu se divím odvaze některých lidí, kteří nemají nic společného se stavebnictvím a nikdy neudělali ani čárku v projektu, ale mají odvahu rozporovat výstrahu komory. Stanoviska profesních organizací, vycházejí z dlouhodobé odborné praxe a zkušeností z realizace staveb.“
No, také ovšem částečně vycházejí z jejich vlastních zájmů, že? Podobně jako u lékařů, právníků nebo lékárníků. Není to zrovna neutrální spolek, tyto komory se podobají cechům a v jejich zájmu je zajistit svým vlastním členům co nejvíce práce, nejlépe formou právních příkazů a zákazů.
Pro srovnání – česká lékárnická komora tvrdě bojovala proti prodeji běžných léků v drogeriích. Samozřejmě se přitom zaklínala naším zdravím a ne ohrožením svého monopolu.
Konflikt zájmů je reálná věc i u vzdělaných a zkušených lidí. Netýká se jen Babiše. Nemáte-li odvahu o něm vůbec uvažovat, ohrožujete do budoucna pro změnu svoje vlastní zájmy.
07.02.2026 22:30Martin [msstavby.cz] :
Marian Kechlibar: Upřímně – tvá argumentace stojí na dojmech, zjednodušeních a hypotézách, které ignorují reálné fungování stavebnictví i právního prostředí.
Digitalizace a automatizace jsou dvě naprosto odlišné věci. Projektová dokumentace není „administrativní formulář“, ale právní a technický dokument, za který nese konkrétní autorizovaná osoba plnou odpovědnost – včetně trestněprávní. AI může pomáhat s dílčími úkoly, ale nemůže nést odpovědnost za bezpečnost stavby ani za její dopady na okolí. Argument typu „za pár let to bude razítkovat jen člověk“ je technologický optimismus odtržený od reality odpovědnostního práva. Navíc je tohle téma, které opakuji, není předmětem novely.
K NIMBY problematice – opakovaně směšuješ jednotlivé excesy s fungováním systému. Ano, existují lidé, kteří se odvolávají účelově. Stejně tak ale existují případy, kdy právě odvolání odhalí zásadní chyby projektů nebo povolovacích procesů. Stavební právo není nastaveno proto, aby maximalizovalo rychlost výstavby, ale aby vyvažovalo veřejné a soukromé zájmy. Pokud se odstraní kontrolní mechanismy, vzniká prostor pro svévolná politická rozhodnutí, nikoliv pro efektivní rozvoj. Pokud se dotyčný mohl odvolávat, měl na to právo, ale to se bavíme o právních úpravách zcela jiné legislativy.
Ke skepsi ohledně obcházení územních plánů – to není „katastrofický scénář“, ale reálný systémový problém. Územní plán je základní garance právní jistoty vlastníků i obyvatel území. Pokud umožníme jeho obcházení individuálními rozhodnutími samosprávy, přestává existovat předvídatelné plánování území. To není strašení, ale elementární princip územního rozvoje, který funguje v celé Evropě. A tohle je přesně to, co úpravou má zmizet.
Ano, v Praze se toho staví hodně i mimo město ve Středočeském kraji. Ale tahle selektivní odpověď stálé nerozklíčovala to, proč masivnější výstavba probíhá v jiných městech.
Bagatelizuješ zásadní právní institut. Vyvlastnění je mimořádný zásah do vlastnického práva a jeho rozšiřování směrem k soukromým projektům je extrémně citlivé téma. Právě proto se podobné návrhy posuzují podle principů, které nastavují mantinely do budoucna. My se vlastními pravidly v otázce urbanismu a výstavby nemáme dostat do fáze „chci to vidět“. To bude pozdě.
Argumentace ignoruje základní princip bezpečnostního inženýrství. Bezpečnost staveb není o pravděpodobnosti vzniku události, ale o minimalizaci následků, pokud nastane. Požární bezpečnost není jen otázka otevřeného ohně, ale šíření požáru, evakuace, stability konstrukcí nebo ochrany sousedních objektů. To, že moderní stavby hoří méně katastroficky, není náhoda, ale výsledek desetiletí zpřísňování norem a zkušeností z reálných požárů.
Delegace hasičů opravdu nekontroluje stavbu každého leta, tam fungují jiné procesy. Celé bagatelizování požární bezpečnosti dává nahlédnout tomu, že opravdu netuším k jakému tématu se vyjadřuješ a co vše se za nim skrývá.
Argument o lobbingu profesních organizací je navíc velmi zjednodušující. Ano, každá profesní organizace má své zájmy. Zároveň ale sdružuje lidi, kteří nesou přímou odbornou a právní odpovědnost za bezpečnost staveb. Pokud jejich stanoviska odmítneme jen s poukazem na „cechovní zájmy“, pak můžeme stejnou logikou zpochybnit jakýkoliv odborný dohled v technických oborech.
Celkově tvá argumentace vychází z předpokladu, že regulace je primárně překážka a že trh nebo technologie ji přirozeně nahradí. Historická zkušenost stavebnictví ale ukazuje pravý opak – většina bezpečnostních standardů vznikla jako reakce na selhání, která měla fatální následky. Právě proto je velmi nebezpečné tyto principy relativizovat na základě jednotlivých osobních zkušeností nebo technologických očekávání.
Již v úvodu tvá reakce nereaguje konkrétně na chystané změny v podobě novely, ale na doslova vymyšlené témata, které se novely ani netýkají.
07.02.2026 23:39Roman :
Marian Kechlibar: Můžete mi prosím dát do souvislosti urychlení výstavby, když se hasiči (kteří se vyjadřují až u velkých staveb), nebudou k projektu vyjadřovat? Přičemž projektant stejně použije materiály, která splňují nehořlavost, protože je producenti takto vyrábějí. A použije nutnou normu, protože ji vyžadují technické požadavky na stavby? :D
08.02.2026 08:19Richard :
Martin [msstavby.cz]:
Vyjádřím se jenom k jednom, opravdu klíčovému bodu:
„Ke skepsi ohledně obcházení územních plánů – to není „katastrofický scénář“, ale reálný systémový problém. Územní plán je základní garance právní jistoty vlastníků i obyvatel území. Pokud umožníme jeho obcházení individuálními rozhodnutími samosprávy, přestává existovat předvídatelné plánování území. To není strašení, ale elementární princip územního rozvoje, který funguje v celé Evropě. A tohle je přesně to, co úpravou má zmizet.“
reálně se stane toto: (https://www.fbadvokati.cz/cs/clanky/10320-novela-stavebniho-zakona-2026-10-nbsp-hlavnich-zmen-ktere-navrh-prinasi#uzemni)
„V oblasti územního plánování dochází k zásadnímu posílení samospráv. Obce a kraje budou nově pořizovat vlastní územně plánovací dokumentaci (ÚPD) v samostatné působnosti místo dosavadního pořizování v přenesené působnosti. Dochází tak ke sjednocení pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace v rukou samosprávy.“
A mohu vám garantovat, že „přenesená působnost“ v územním plánování je naopak dost specifický český bizár, kterou když popisujete ve zbytku Evropy, tak si s hrůzou klepou na čelo. Samozřejmě vepříny pak mají podle ČKAIT na každém sídlišti…
08.02.2026 10:51Martin [msstavby.cz] :
Richard: Administrativní změna přenesené působnosti výkonu při pořízení PŮD je něco zcela jiného, než vytvoření legální možnosti zcela obcházet platnou PÚD jen na základě rozhodnutí vedení obce.
09.02.2026 07:00donc :
Vady a problémy ukáže až praxe, což bývá obvykle pozdě.
09.02.2026 10:59Dan :
Marian Kechlibar – Ostravska soft verze Rajchla pravidelne prispivajiciho do „nazoroveho“ platku Echo24…. Expert na veskera nejen svetova temata, ktera vsak narazeji na svou plytkoust, neobjektivnost a jak jde videt i zde, hlavne technicke katastrofalni nedostatky, ktere se snazi obalit do omacky kecu a vlastni dojmologie. Zde racionální fakticko/texchnickou debatu necekejme :D :D
09.02.2026 13:56Inženýr :
Vidím, že dle palců většina nerozumí tomu, jak funguje stavební zákon. Smutné, leč pro Česko, kde je kdekdo odborník na vše, velmi příznačné.
09.02.2026 16:57