Dětská hřiště III: hřiště Marie Fidrichové, Miroslava Rybičky a Kurta Gebauera.
Předchozí dva díly věnované dětským hřištím se zaobíraly areály, které vznikly ze dřeva, což do značné míry ovlivňovalo jejich životnost. Také proto už dnes ani jedno z nich neexistuje. Hrací prostor pro děti však bylo možné vytvořit i z jiných materiálů. Dnes si představíme tři příklady, které se liší materiálově i stylem provedení.
Prvním materiálem, který připadá v úvahu, je keramika. Přes svou trvanlivost a odolnost povětrnostním vlivům je jejím kamenem úrazu rozbitnost. Bezpočet keramických plastik bylo v minulosti zničeno vandaly a tento osud potkával i keramická hřiště. Jedno takové stávalo u panelových domů na ulici Hulvácká v Zábřehu. Jeho autorka Marie Fidrichová se v něm pokusila ztvárnit oblíbenou kosmickou tematiku. Do jaké míry několik perforovaných keramických válců sloužících k prolézání inspirovalo děti k tomu, aby si hrály na let vesmírem, nevíme. Po tomto jednoduchém hřišti už dnes nezůstaly v terénu žádné stopy.
Marie Fidrichová: dětské hřiště s kosmickými motivy, Zábřeh, ulice Hulvácká, 1981 (foto Petr Sikula)
Již v prvním díle věnovaném hřištím jsme hovořili o existenci betonových prolézaček a skluzavek. Ty však většinou bývaly solitérními objekty u mateřských škol a v Ostravě jich příliš nebylo. Dětské hřiště pro děti předškolního a raného školního věku s betonovými prvky se však nacházelo na sídlišti Fifejdy II, přesněji mezi domy na ulicích Gen. Píky a Josefa Brabce. Sochař Miroslav Rybička ho pojal jako betonové plastiky zvířátek, které ovšem ztvárnil velmi jednoduše – jako stylizovaný obrys zvířete, v jehož břichu se nacházely různě velké otvory sloužící k prolézání. Ve výsledku byly prolézačky natřeny barvou, zvířátka dostala různé pruhy, oči atd. Ačkoli patří beton rozhodně mezi trvalejší materiály, dnes zbylo z hřiště jen torzo. Zřejmě při stavbě současného typizovaného hřiště na místě původního byla většina zvířátek odstraněna a uprostřed zůstal stát jen zvětralý velbloud.
Miroslav Rybička: Zvířátka, sídliště Fifejdy II, ulice Gen. Píky (foto z archivu Eduarda Křiklavy)
Miroslav Rybička: Velbloud – zbytek starého dětského hřiště uvnitř nového, sídliště Fifejdy II, ulice Gen. Píky (foto Jakub Ivánek)
Jediným lépe dochovaným dětským hřištěm v Ostravě je tzv. Minikrajina výtvarníka Kurta Gebauera, nacházející se rovněž na sídlišti Fifejdy II, uprostřed bloku na ulici Lechowiczova. Ta patří po mnoha stránkách k tomu nejlepšímu, co v dané oblasti v naší republice vzniklo, a pravidelně bývá reprodukována v odborných publikacích jako vzorový příklad práce s terénem a různými přírodními i umělými prvky ve prospěch vytvoření svébytného prostoru pro dětskou zábavu. V roce 1985 bylo dokončené hřiště označeno v časopise Mladý svět za stavbu roku. Gebauer na něm však pracoval v několika etapách již od roku 1977. Jako materiál využil dřevo, beton, cihlu, kámen, kov i hlínu, neboť tvaroval i samotný terén. Mezi náspy, které oddělily hřiště od domů a ulic, vzniklo rozlehlé údolí, které poskytuje atrakce pro vyžití dětí různého věku. Najdeme tu pískoviště, přístřešky, bunkry, jeskyně, mosty, pilíře pro natažení šplhacího lana, kolotoč, prostor k posezení (včetně bizarních hlav rozličných skřetů) i malý amfiteátr. Z terasy pod jedním z pilířů měla dokonce dle záměru autora vyvěrat voda, která by pak Minikrajinou protékala v podobě umělého potoka. Ke spuštění této atrakce však nikdy nedošlo, snad kvůli nákladnosti provozu.
Kurt Gebauer: Minikrajina, sídliště Fifejdy II, ulice Lechowiczova (foto Petr Sikula)
Ačkoli Gebauerova tvorba se v některých případech silně dotýká land artu, tedy uměleckého směru, který pracuje v přírodě, s přírodou a jejími procesy, Minikrajina je do této oblasti někdy zahrnována neoprávněně. Tvorbu dětských hřišť obecně považujeme spíš za specifickou součást krajinné architektury či enviromentální tvorbu, která se naopak snaží do urbánního prostoru města dodat prvky přírody a iluzi krajiny.
Kurt Gebauer: Minikrajina, sídliště Fifejdy II, ulice Lechowiczova (foto Jakub Ivánek)
Kurt Gebauer: Minikrajina, sídliště Fifejdy II, ulice Lechowiczova (foto Jakub Ivánek)
Popisovaná umělecká díla naleznete na stránkách databáze Ostravské sochy autora článku Jakuba Ivánka.
http://ostravskesochy.cz/dilo/1170
http://ostravskesochy.cz/dilo/695
http://ostravskesochy.cz/dilo/696
Související články
- 22.04.2017: Ostravské sochy #53
- 15.04.2017: Ostravské sochy #52
- 08.04.2017: Ostravské sochy #51
- 01.04.2017: Ostravské sochy #50
- 25.03.2017: Ostravské sochy #49
- 18.03.2017: Ostravské sochy #48
Tano :
Wau, tak to dětské hřiště „Minikrajina“ je šílené. Žijí v Ostravě celý život, ale ani jsem netušil, že tady něco takového vůbec máme.
04.02.2017 10:57Miv :
Tož slovo ‚minikrajina‘ slyším poprvé. My tomu nikdy neřekli jinak než indiánské hřiště.
04.02.2017 21:59Adam (ten hodný) :
Indiánské městečko …. minikrajina jsem nikdy neslyšel, a to jsem část života bydlel za rohem
04.02.2017 23:13Hynek [msstavby.cz] :
http://www.ostravan.cz/33817/petasedmdesatnik-kurt-gebauer-v-me-snove-krajine-na-fifejdach-je-i-umela-ricka-nikdy-ale-netekla/
05.02.2017 04:06Rýša :
Tak to je bomba! Vůbec jsem netušil, že něco takového v Ově je. Klobouk dolů pane Gebauere! Představil jsem si ty komunistické papaláše, jak museli vyvádět, když viděli dětské hřiště pojaté zcela jinak a ne podle zažitých škatulí. A také se nedivte, že město na údržbu a opravy kašle anebo jen tak něco zaplácá, to dělá totiž všude.
05.02.2017 10:07Jp :
A dneska se koupi laciny sunt bez myslenky a placne se to na cernou louku, protoze to staci. Jenze ono to nestaci ! Kdyz vidim takove realizace, tak me to jenom utvrzuje, ze ti lidi, kteri o tom dneska rozhoduji, jsou banda omezencu. Bohuzel.
05.02.2017 10:41Adam :
Jp: tezko nekdo bude budovat betonove prolezacky, kdyz i pod houpackou musi byt pul metrova vrstva raseliny, aby se deti nezranily …. hold od dob meho mladi nam ta mladez nejak zmekla
06.02.2017 07:36Jp :
Adam: To jedna vec :-)) a druha je, ze ta „myslenka“ muze byt i ze dreva nebo jineho materialu :-)
06.02.2017 16:00Miv :
Jp: Adam: Co to melete? Toto hřiště stále existuje je udržované (rozumějte opravené) a nikde jsem tam neviděl půl metrovou vrstvu rašeliny. Naopak naposledy jsem tam viděl dělat náctileté kluky dělat parkur. Dělali salta způsobem, který si z mého mládí nepamatuji. Také herní prvky jako je pyramida v dolině na fifejdách nemají žádné srovnání z dob totáče. Jestli vám spíše trochu nezměkly mozky. Nevím jestli nemáte děti, nebo sedíte jen před bednou, ale třeba v Porubě je dnes hromada krásných hřišť stačí si jen vybrat. Navíc chytré dítě nepotřebuje, aby mu zábavu furt někdo jen servíroval v podobě nadupaných hřišť, které vybírají osvícení radní. Moje děti se nejvíce zabaví v lese s klacky, nebo sněhem. Můžete si před spaním zazpívat ‚bejvávalo dobře‘, dát poslední pivko s nostalgickou prima partou spřízněných duší a jít spát.
06.02.2017 22:00Jp :
Miv: Poslední dobou nam to tady nejak hroubne. Takze pro pana „Miv“ – „nezmekly mozky“ „co to melete?“ Vazne ? Jak se zabavi vase deti je mi srdecne jedno, ja pouze srovnavam tohle hriste a nove hriste na Cerne louce, nic vic. Opravdu diskuze na urovni, kterou jste ani nepochopil. Asi mate problem se sebeovladanim, kdyz hned utocite na ostatni.
07.02.2017 08:09Miv :
Jp: Máte pochopitelně pravdu, můj příspěvek byl za hranou a byl neomalený. A za obsahem si stojím.
07.02.2017 09:12Adam (ten hodný) :
Miv: mi je úplně jedno s čím si vaše děti hrají.
07.02.2017 14:21Já jen konstatoval, že z vlastních dětí ‚moderním‘ ochranářstvím děláme posery.
Já být dítětem, asi bych si raději hrál v tomhle starém, než v nové vybudovaném ‚u zvířátek‘.
Takže spolknete prášek, roste vám zbytečné tlak…
Pan Bzoch :
vetsinu zivota ziju na sidlisti u Indianskeho mestecka. Jako decko to bylo rozhodovani „jdeme na indianky“ nebo „jdeme na zviratka“, bomba :) vzpominam si, jak tam asi kolem toho roku 85 (mozna pozdeji, fakt nevim) byl pan Gebauer, jak uz bylo skoro hotovo, a kolem neho chumel decek pokrikoval „Kurte, Kurte!“ :) asi posledni posledni upravy. Taky kdyz kolotoc fungoval (on se toci porad, ale chybi provazy), mezi dvema „vezema“ (ty cihlove) byla pozdeji natazena lanovka, pak houpacky… z toho betonoveho kopce (na cb fotcce vpravo dole) trcel z vrcholu vodorovne dlouhy suchy kmen s vetvema, jakoze spadly strom, ale taky si pamatuju, a to uz je hodne davno, jak se tam v celem arealu poradaly akce typu „Den Zeme“, soutee a tak, a vecer se tam v „amfiteatru“, ktery je dnes vysypany oblazky, opekaly parky a hralo se na kytaru. Dneska me bavi – a nekdo to tu zminoval – jak to mladi vyuzivaji na parkur. Aspon nejaky zivot tam je obcas. Kdyz u toho zijete spoustu let, ani vam to neprijde jako neco extra, ale je fakt, ze to muze pusobit jako zjeveni pro lidi, co to vidi poprve :) spousta schovavacek… dneska by neco takoveho uz nemelo sanci vzniknout. Jsem rad, ze se to porad opravuje (kdyz nekde uhnije deska) a ze jeste nikoho nenapadlo dat tam provazovou pyramidu a nerezove prolezacky :)
07.02.2017 15:24Jp :
Pan Bzoch: Hezky jste to napsal, nejak podobne jsem to myslel vyse, ze dneska uz takove rozsahle a myslim i celkem odvazne hriste nikdo nepostavi. Pro me je to uplne jina liga nez treba klasicke barevne hriste s jednou vezickou a skluzavkou, ktere vypada jako z hobby marketu. Zajimave priklady jsem nasel treba tady: http://agoraova.blogspot.cz/2016/07/alternativy-detskeho.html nebo nedavno me zaujalo, jak pekne male hriste maji na Celadne. My jsme kdysi jako mali chodili na Dubine na hriste zahradou za Gymnazia F. Hajdy, bylo tam celkem rozsahle drevene hriste, pamatuju si, ze kdyz ho postavili, tak z toho byli vsichni paf. Potom ho nechali bez udrzby zdevastovat, ani nevim, jestli tam neco zustalo.
07.02.2017 16:00Crazym :
No a já jsem neměl žádné hřiště a žiju :-) Mým hřištěm byla celá Ostrava včetně vlečky vlaků, či starých lanovek ze šachet nebo hald jako byla Ema kdysi (dnes je tam nuda, žádné koleje se starými důlnímu vozíky na kterých se dalo jezdit) a nejlepší „hřiště“ jako kluk jsem zažil když se bourala čtvrť starých baráků „U Volhy“, to jsem chodili domů jako prasata ale za to dokonale vyblblí hrou na kočku a myš s hlídači a prolézáním zbořenišť a dodnes mám doma artefakty jako vzpomínku na doby kdy kluci byli kluci, nepotřebovali furt před něčím chránit a prak nebylo sprosté slovo :-)
07.02.2017 17:05Když se podívám na sice na pohled pěkné, čisté ale tak nudné a sterilní dětské hřiště naposledy třeba vybudované na Černé Louce, tak se ani nedivím, že víc zábavy hledají děcka na počítači :-)
Miv :
jojó, připosranost začíná už u dnešní generace rodičů. Sedí u počítače, píše nesmysly o připosranosti a když jim někdo napíše, že jim změkly mozky, tak je to hrubost :D
07.02.2017 20:54Miv :
Pan Bzoch: Napsal jste to hezky, skoro jsem slzu zatlačil. Kdyby jste nenapsal ten nesmysl za třemi tečkami, tak by možná i ukápla.
07.02.2017 20:57Miv :
Crazym: Víte proč děti hledají zábavu u počítače? Protože u něho sedí nonstop rodiče. Vemte třeba sebe …
07.02.2017 21:53Pan Bzoch :
Miv: dneska takove hriste ale opravdu nema sanci vzniknout. Tam jsou fakt natazene trubky, jedna trci ze sloupu, nekde stacilo otocit kohoutem a valila by tam nonstop voda. Je to svym zpusobem monstrum a fakt se divim, ze nejakeho stourala jeste nenapadlo zacit „obrusovat hrany“. Nechapu, co myslite tim nesmyslem. Ale jak tak ctu vase prispevky, vy si chcete jen pokecat, co. Ale to mi reknete, jak vy dokazete odhadnout z celkem neutralniho textu, ze je nekdo rodic..jako v prispevku vyse. Fakt dobre. Nejste vy vseved?
07.02.2017 23:26Miv :
No tak do hlavy Vám nevidím, takže pochopitelně nevím co přesně myslíte tím , že „dneska by neco takoveho uz nemelo sanci vzniknout“, ale pokud to myslíte, tak, že dnes už se staví jen ‚horší‘ hřiště a dnes už by nikdo hřiště takových kvalit nepostavil, tak s tím prostě nemohu souhlasit. To spíše vypadá, že křišťálovou kouli má někdo jiný než já ;)
08.02.2017 08:18Crazym :
Miv: Pěkný pokus ale střela úplně mimo :-) Já si svůj v životě první počítač pořídil ve čtyřiceti a to by se toho ode mne děti asi moc nenaučily anebo možná jo ale sezení u PC by to nebylo, já mám spoustu jiných špatných návyků co děti táhnou než vysedávat u PC :DD
08.02.2017 09:32Jiří Surůvka :
To hřiště byla bomba, sice jsem byl na ně starej, bylo mi 16-24 když ho Kurt Gebauer stavěl, ale vzniklý Hobitín tak ostře kontrastoval s tím socrealistickým modernistickým blokowiskem okolo, že to už působilo jako artefakt a závan zcela nového myšlení i na dospělce , a ve mně to vzbudilo i zájem o současné české umění, které se v Ostravě v té době vůbec nevystavovalo (K.Gebauer, J.Sopko, B.Dlouhý, K.Nepraš,…). I v tomto ohledu to byl výborný nápad… Mimochodem studenti a absolventi Gebauerova ateliéru na UMPRUM v Praze, staví mj. podobná hřiště dodnes…
25.02.2017 10:55Jp :
Jiří Surůvka: Treba tato firma: http://www.strasnedite.cz moc pekne realizace :)
25.02.2017 18:53Jiří Antonín :
Dneska jsme se s dětmi byli na to „hřiště“ podívat. Děs! Chce to opravit, doplnit o další prvky (klouzačky, průlezky, třeba i lanové prvky) a UDRŽOVAT (a uklízet)! Všude střepy a binec. Hledal jsem raději i jehly po feťácích, ale ty naštěstí tam (asi) nebyly. Do průlezů děcka raději nešla – byly plné listí a těžko říct, co se v nich kromě toho listí ještě ukrývá. Nicméně (jelikož byly děti jen dvě), tak je nijak nezaujalo (těžko hrát na indiány) – žádné průlezky, klouzačky – nic. Jó, kdyby byl sníh, to by bylo super, tolik kopců na rovině :-)
19.02.2022 15:01