Obce chtějí využít stavbu VRT k vybudování cyklotrasy mezi Ostravou a Hranicemi

Hlavním bodem členské schůze byla studie Využití realizace projektu RS 1 VRT Prosenice – Ostrava-Svinov pro rozvoj sítě cyklistických tras v Moravskoslezském kraji. Spolek ji zadal proto, aby obce a kraj mohly včas promítnout cyklistickou dopravu do přípravy vysokorychlostní trati. Návrh počítá s využitím přeložek a úprav stávajících silnic, místních a účelových komunikací i se zachováním části dočasných staveništních cest pro cyklistickou dopravu. Výsledná souvislá trasa by mohla měřit přibližně 45 kilometrů.

Studie rozděluje trasu do osmi dílčích úseků a čtyř navazujících částí od Ostravy přes Jistebník, Studénku, Fulnek a Odry až po Hranice na Moravě. V některých místech bude možné využít komunikace budované přímo pro stavbu VRT, jinde bude nutné vykoupit pozemky, upravit účelové cesty nebo doplnit chybějící úseky. Zpracovatel studie doporučil jako další krok přípravu studie proveditelnosti pro celý tah Ostrava–Hranice na Moravě včetně odhadu nákladů a majetkoprávní přípravy.

„Cílem návrhu je vytvořit podmínky pro vybudování nové dálkové cyklotrasy číslo 5 podél VRT a dosáhnout co nejplynulejšího a nejbezpečnějšího vedení cyklistické dopravy v tomto koridoru. Původní trasa Poodřím by přitom zůstala zachována jako dálková cyklotrasa druhé třídy,“ uvedl zpracovatel studie, dopravní inženýr Bedřich Nečas. Podle něj jde o první případ, kdy se k velkému projektu rozvoje železnice připojuje také projekt, který iniciovaly obce.

Podle náměstka hejtmana Moravskoslezského kraje Radka Podstawky může být pro Správu železnic jedním z argumentů také možnost snížit budoucí náklady na rušení dočasných staveništních komunikací a uvádění dotčených pozemků do původního stavu.

„Studii dostanou všechny členské obce, které záměr projednají ve svých zastupitelstvech. Následně budeme se Správou železnic jednat o využití komunikací pro cyklotrasu. Předpokládám, že se nám podaří získat podporu všech obcí a měst podél budoucí železniční trati,“ vysvětlil předseda spolku Dopravní koridor Poodří a starosta Klimkovic Jaroslav Varga.

Přijetím Bravantic, Kujav a Kunína se spolek rozšířil z devíti na dvanáct obcí. Každá z nich řeší jinou dopravní stavbu nebo jiný typ zátěže, společný postup jim však dává silnější pozici při jednání s investory, krajem i státními institucemi.

„Přes velkou část katastru Bravantic vede dálnice D1. Potřebujeme lépe řešit územní plánování, výstavbu v jejím okolí i šíření hluku a mít partnera, se kterým můžeme tato témata odborně konzultovat. U mostních závěrů se po loňské výměně situace zlepšila, ale ne v rozsahu, který jsme očekávali. Při takových projektech potřebujeme silného partnera,“ řekl starosta Bravantic Rudolf Němec.

Kunín vstupuje do spolku v době přípravy obchvatu obce. „Obchvat podporujeme, současně si ale chceme pohlídat jeho dopady a připravit se na ně včas. Ve spolku můžeme využít zkušenosti obcí, jejichž územím už dálnice, rychlostní komunikace nebo jiná velká dopravní stavba vede,“ uvedla starostka Kunína Markéta Kuběnová.

Význam koordinovaného postupu ocenil také Radek Podstawka. „Kdyby takových spolků bylo více, kraj by mohl s obcemi lépe spolupracovat. Členové jsou předem domluveni, vědí, co chtějí, a spolupráce je proto podstatně jednodušší,“ řekl.

Dopravní koridor Poodří zároveň pokračuje v přípravě kulatého stolu k hlukové zátěži, který chce uspořádat v Poslanecké sněmovně ve spolupráci s poslancem Jakubem Jandou. Jednání má spojit zástupce Ministerstva dopravy, legislativce a odborníky na hluk. Spolek chce prosadit, aby se při přípravě dopravních staveb posuzovala celková hluková zátěž z více zdrojů, například ze železnice a dálnice, a aby předpisy zohledňovaly také rázový hluk z mostních závěrů.

„Lidi nezajímá, že se hluk ze železnice a ze silnice posuzuje odděleně. Ve svých domovech vnímají jeho součet. Chceme proto otevřít změnu zákona a dosáhnout konkrétního výsledku. Současně budeme usilovat o návrat ochrany obyvatel alespoň na úroveň před zmírněním hygienických limitů, které začalo platit v roce 2023,“ uvedl Jaroslav Varga.