H. Zemánková – ukončení výstavy a přednáška

V pondělí, 12. ledna 2026 v 16:30 hodin, proběhne v prostorách budovy Národního památkového ústavu Ostrava ( Odboje 1) přednáška profesorky Heleny Zemánkové věnovaná novému využití objektů průmyslového dědictví. Zároveň se jedná i o ukončení výstavy „Tvořit ve vytvořeném“.

FB událost „Cesty od záchrany k ochraně a novému využití průmyslového dědictví a práce s veřejným prostorem Helena Zemánková“ ZDE

Přednáška prof. Heleny Zemánkové věnovaná novému využití objektů průmyslového dědictví, které ztratilo svůj původní účel. Na konkrétních realizacích často spojených se jmény významných světových architektů budou představeny různé přístupy, možnosti, cesty, které přinesly nejen záchranu významného dědictví, ale také nový impuls pro transformaci území a zvelebení veřejného prostoru.

Už v polovině 80. let vytipovala architektka Helena Zemánková ve spolupráci s Útvarem hlavního architekta ostravské důlní areály výjimečných hodnot a spolu se studenty architektury hledala způsob, jak je po uzavření těžby adaptovat pro jiné funkce. Vznikly studie pro nové využití dolů Anselm a Michal, o něco později i pro Dolní oblast Vítkovice, spojující důl Hlubina, koksovnu a vysoké pece. V roce 2005 pak byla oslovena společností Vítkovice ke zpracování studie zpřístupnění a nového funkčního využití koksovny a vysokých pecí. Studie Heleny a Václava Zemánkových přinesla konkrétní představu o tom, jak s tímto složitým a obtížně využitelným „ocelovým městem“ pracovat a vytvořit z něj atraktivní prostředí při zachování památkových hodnot. Na studii navázaly konverze ústředny č. VI, plynojemu a projekt zpřístupnění vysoké pece č. 1, z nichž poslední dvě byly svěřeny architektu Josefu Pleskotovi.

Práce architekta na poli konverzí je nelehká disciplína, vyžadující porozumění prostředí a respekt k hodnotám. Tato východiska prostupují jednotlivými prezentovanými návrhy a ukazují, že „tvořit ve vytvořeném“ je nejen možné, ale také smysluplné.

Helena Zemánková je architektka, působící v letech 1967–2024 na Fakultě architektury Vysokého učení technického v Brně. V roce 1988 byla jmenována docentkou a roku 1997 profesorkou. Dlouhodobě se věnuje konverzím – novému využití historických, především průmyslových objektů. Její pedagogické působení je spojeno s řadou výstav, přednášek, studentských workshopů a mezinárodních projektů, z nichž uveďme alespoň společný projekt fakult architektury Florencie, Brna, Nancy, Saarbrückenu, Sevilly a New Yorku Re-FACT, zabývající se od roku 2006 revitalizací městských částí s průmyslovou minulostí. Hostovala na zahraničních univerzitách (především ve Francii), působila v mezinárodním výboru společnosti HERITY a ve vědecké radě časopisu Industrial Patrimony (vydávaného společností TICCIH). Od roku 2002 je nositelkou francouzského státního vyznamenání Chevalier dans l’Ordre des Palmes Académiques (Řád akademických palem). S manželem Václavem Zemánkem spolupracuje v architektonickém ateliéru Studio Z.

Související články

• žádné související články, zkuste tagy pod nadpisem..