Ostravské sochy #49

Ostravská díla Eduarda Ovčáčka I: interiérové realizace.

Když jsem zvažoval, co dát do dalšího dílu Ostravských soch na Moravskoslezských stavbách, zjistil jsem prohřešek, který přímo křičí po tom, aby byl napraven. V žádném z dosavadních povídání jsem se ani nedotkl prací umělce, jehož dílo právem náleží do řady sbírek nejen v ČR, ale i na mnoha místech v zahraničí. Eduard Ovčáček je znám zejména jako náš nejúspěšnější výtvarník tvořící v duchu lettrismu. Lettrismem se nazývá tvorba, která čile a neotřele pracuje s písmeny (francouzsky lettre = písmeno) a sbližuje tak výtvarné umění s tvorbou literární. Sám Ovčáček vytvořil též řadu „klasických“ i tzv. optických básní, které řadí k proudu konkrétní poezie. Ty najdete v několika jeho sbírkách.

Jak vypadá lettrismus v podání Eduarda Ovčáčka, si zaujatý čtenář prohlédne na jeho internetových stránkách, kde najde i umělcovu biografii. My se zde zaměříme na jeho tvorbu pro architekturu a veřejný prostor, která vůbec není skrovná. Ovšem to, že se zatím do žádného z dílu Ostravských soch nedostala, má také své opodstatnění. Až na výjimky totiž skončila v minulosti velmi špatně. Je to vzhledem k významu autora, a tím pádem vysoké hodnotě těchto děl, paradoxní, ale lze se důvodně obávat, že velká část realizací Ovčáčka byla po roce 1989 v souvislosti s přestavbami interiérů, pro které jeho práce nejčastěji vznikaly, zničena.

Eduard Ovčáček: jeden z modelů k reliéfu Kompozice písma pro výstaviště Černá louka

V tuto chvíli víme o nejméně 18 dílech pro Ostravu. V rámci našeho seriálu si představíme alespoň ty, které máme dochovány v reálu, na fotografiích, či v modelech. Začneme tvorbou interiérovou, která je pro Ovčáčka typičtější, neboť tvořil převážně reliéfy či objekty ze dřeva, do nichž často vypaloval písmena – onu lettristickou složku. K typickým lettristickým pracím patřil např. již reliéf Kompozice písma, který vznikl roku 1966 pro pavilon D (tzv. nástavba spilekt) na výstavišti Černá louka. Z této realizace, pracující s útvarem čtverce a skladbou písmen a číslic, se dochovaly dva barevně i obsahově odlišné modely. Jednomu vévodí zkratka IQ v centrální partii, druhému symbolické kombinace čísel a písmen svádějící k vizuální hře. Reliéf zanikl patrně spolu s objektem v 90. letech 20. století.

Eduard Ovčáček: reliéf Struktura půdy pro školící středisko OKR Doprava, 1969–1970 (archiv Eduarda Ovčáčka)

S písmeny a číslicemi, třebaže v jiném smyslu, pracoval Ovčáček na reliéfu Struktura půdy, který vznikl na konci 60. let 20. století pro tehdejší zaškolovací středisko OKR Doprava. Později upravovaná a poměrně nedávno kompletně přestavěna budova na Nádražní třídě nyní slouží jako kancelářský objekt (je zde mj. pobočka České spořitelny). Jeho monumentální dílo bychom však v interiéru hledali marně. Zůstala po něm jen fotka modelu, který však v detailech neodpovídá konečné realizaci. Motiv označených vrstev sedimentů v podzemí, které protínají hluboké šachty, však zůstal.

Eduard Ovčáček: dřevěné plastiky pro restauraci Panorama na Hladnově, 1968–1970 (archiv Eduarda Ovčáčka)

Jinou polohu Ovčáčkova díla představuje reliéfní objekt pro někdejší restauraci Panorama na hladnovské vodárně, který vznikl v téže době. V nástupním prostoru restaurace, na mírně zaoblenou stěnu, umístil autor tři totemické objekty. Mají v sobě sílu antropomorfních indiánských idolů, kterou si sochaři 60. let oblíbili nejen v tvorbě pro dětská hřiště. Jak uvidíme v příštím díle, tvořil Ovčáček v tomto duchu během 60. let vícekrát. Lad a symetrie této řezby zároveň působí elegantně, a tak jistě stylově dotvářela interiér restaurace, která je již drahnou řadu let uzavřena a prázdná. Zůstala fotka realizace i model v držení autora.

Eduard Ovčáček: dekorativní stěna pro prodejnu gramodesek v Ostravě-Porubě, 1977–1978 (archiv Eduarda Ovčáčka)

Za své vzala již i prodejna gramodesek v porubském obchodním středisku Duha, pro niž v letech 1977–78 vytvořil Eduard Ovčáček prostorovou dekorativní stěnu s ústředním motivem vinylové desky, na které jsou místo obvyklých drážek vytlačena jména známých hudebních skladatelů. Podobně dopadla prodejna Kancelářských strojů v centru města (na křižovatce ulic Čs. legií a Tyršova). Do ní umístil Ovčáček rozlehlou dekorativní stěnu sestavenou ze samostatných vertikálních desek, které byly systematicky posety číslicemi i různými matematickými symboly a znaky. Ústřední deska pak mohla symbolizovat svým kruhovým motivem dokonalost a připomínala tak trochu „gramodesku“ z Poruby, která vznikla ve stejné době. Při rušení prodejny Kancelářských strojů byla dekorativní stěna sundána a nabídnuta jako nepotřebná dekorace Základní škole Leoše Janáčka na Hukvaldech. Tam ji přijali a pověsili na chodbě mezi obrazy tamních rodáků Jana Václava Sládka a Antonína Kroči. Až o řadu let později jedna ostravská rozhlasová reportérka poznala v oné „dekoraci“ dílo Eduarda Ovčáčka.

Eduard Ovčáček: dekorativní stěna pro Kancelářské stroje, 1977–1978 (foto z knihy 40 let architektury v severomoravském kraji)

Eduard Ovčáček: dekorativní stěna pro Kancelářské stroje v současné instalaci na Hukvaldech (foto Jakub Ivánek)

Popisovaná umělecká díla naleznete na stránkách databáze Ostravské sochy autora článku Jakuba Ivánka.

http://ostravskesochy.cz/dilo/1176

http://ostravskesochy.cz/dilo/546

http://ostravskesochy.cz/dilo/1001

http://ostravskesochy.cz/dilo/148

http://ostravskesochy.cz/dilo/1343

 

Související články


Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *


Příspěvky vyjadřují názory čtenářů. Server neodpovídá za jejich obsah a nenese právní důsledky spojené s jejich zveřejněním. Vyhrazujeme si právo odstraňovat nepřijatelné příspěvky.